Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Chcem vas poziadat o radu.
Mam nainstalovany Ubuntu 7.10 a problem s RAMkou. Po nabootovani notebooku s 512MB RAM je volnych asi 260MB a system bezi celkovo dobre s rychlou odozvou. Akonahle na nom ale pracujem dlhsie, otvaram a zavieram aplikacie, RAMka sa plni a neuvolnuje. System zacina swapovat a to aj ked nemam otvorene takmer nic, hrozne sa spomali a musim restartovat.
Dakujem za rady.
free a ps aux v momentě, kdy váš systém začne citelně swapovat a "hrozně se zpomalí", jak říkáte.
Divného je na tom akorát to, že Jiným systémům ® pro stejnou funkcionalitu a rychlost stačí zlomek té paměti (a zlomek výkonu CPU)...
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Neporadím mu jednak proto, že tyto schopnosti nemám ale druhak proto, že většina "běžných" aplikací je na linuxu prostě mnohem pomalejší a nenažranější než na Windows a neexistuje žádné řešení jak to změnit. Příkladem budiž například OO a Firefox. A právě tyto aplikace u tazatele tak trochu předpokládám...
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").
V tom případě žiju už dobrejch 8 let v Matrixu. A lidi okolo mě, který linux odmítaj kvůli "lenosti" jeho GUI snad ještě více než kvůli jeho nekompatabilitě se světem Windows, taky.
A teď tady čekám srovnání s Windows Vista (ty samozřejmě člověk, kterýmu je linux pomalej nepoužívá), případně námitky, že srovnávám systémy časově od sebe vzdálené 7 let (koho to zajímá, když umožňují provádět tu samou práci) nebo nějaká moudra o "pořádnejch počítačích" (kupovat 2-3x tak dražší PC jenom kvůli tomu aby dosáhl stejného komfortu práce, který poskytne konkurence "obyčejnej" člověk taky nebude) a budu úplně spokojenej...
Mimo realitu žije bohužel většina "linuxáků", konec konců tržní podíl linuxu na desktopu hovoří jasně.
QT aplikace tímto problémem netrpí, bohužel je to ale jenom půlka aplikací pod linuxem... Já osobně používám tam kde to jde taky kde/qt aplikace, ale některý aplikace prostě alternativu nemaj.
Bohužel pro linux zrovna Firefox a OO, tedy "killer apps" v argumentaci přechodu na linux, patřej k aplikacím, kde je výkonostní propad oproti windows verzím jeden z největších.
Linux je zadarmo a je mnohem lepší než Windows (dle "linuxáků"). Tak proč ho teda používá <1% (bavíme se samozřejně o desktopu) lidí?!
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").Tak to sotva. Zvlášť ta část o CPU je naprosto nesmyslná. Mám, pravděpodobně narozdíl od tebe, k dispozici dva počítače, u kterých by ten poměr vcelku odpovídal. Start "běžných programů" rozhodně netrvá stejně (Dalo by se říct 1/10 CPU, víc než 10x delší start a běh)
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne. Jde o "reakce" GUI, který jsou v případě linuxu oproti Windows katastrofální, obzvláště v případě GTK.
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne.Tady nejde jenom o rychlost startu, a proto jsem psal: víc než 10x delší start a běh. Mám tady počítač s Celeronem taktovaným na 333MHz, což je přibližně desetina mého Athlon X2 a o něco víc než desetina mého starého Athlonu XP 1700+ (nepočítám jenom taktovací frekvenci, ale i rozdíly v architekturách). Start Firefoxu, zobrazování webových stránek, start Adobe Readeru, prohlížení PDF, to všechno trvá na tom starém stroji neskutečně dlouho. V Linuxu kliknu a je to hned. Pokud z tohohle chceš vyjít se ctí, tak uznej, že jsi s tou 1/10 CPU hóóódně přestřelil.
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?Třeba tak čtyřicet desetin?
1. Firefox ne vlastní prohlížeč, ale spíše flasch nebo implementace JavaScriptu. 2. mplayer 3. xineJestliže nemám puštěno moc aplikací obykle pomůže
swapoff -a swapon -a
Tiskni
Sdílej: