Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Chcem vas poziadat o radu.
Mam nainstalovany Ubuntu 7.10 a problem s RAMkou. Po nabootovani notebooku s 512MB RAM je volnych asi 260MB a system bezi celkovo dobre s rychlou odozvou. Akonahle na nom ale pracujem dlhsie, otvaram a zavieram aplikacie, RAMka sa plni a neuvolnuje. System zacina swapovat a to aj ked nemam otvorene takmer nic, hrozne sa spomali a musim restartovat.
Dakujem za rady.
free a ps aux v momentě, kdy váš systém začne citelně swapovat a "hrozně se zpomalí", jak říkáte.
Divného je na tom akorát to, že Jiným systémům ® pro stejnou funkcionalitu a rychlost stačí zlomek té paměti (a zlomek výkonu CPU)...
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Neporadím mu jednak proto, že tyto schopnosti nemám ale druhak proto, že většina "běžných" aplikací je na linuxu prostě mnohem pomalejší a nenažranější než na Windows a neexistuje žádné řešení jak to změnit. Příkladem budiž například OO a Firefox. A právě tyto aplikace u tazatele tak trochu předpokládám...
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").
V tom případě žiju už dobrejch 8 let v Matrixu. A lidi okolo mě, který linux odmítaj kvůli "lenosti" jeho GUI snad ještě více než kvůli jeho nekompatabilitě se světem Windows, taky.
A teď tady čekám srovnání s Windows Vista (ty samozřejmě člověk, kterýmu je linux pomalej nepoužívá), případně námitky, že srovnávám systémy časově od sebe vzdálené 7 let (koho to zajímá, když umožňují provádět tu samou práci) nebo nějaká moudra o "pořádnejch počítačích" (kupovat 2-3x tak dražší PC jenom kvůli tomu aby dosáhl stejného komfortu práce, který poskytne konkurence "obyčejnej" člověk taky nebude) a budu úplně spokojenej...
Mimo realitu žije bohužel většina "linuxáků", konec konců tržní podíl linuxu na desktopu hovoří jasně.
QT aplikace tímto problémem netrpí, bohužel je to ale jenom půlka aplikací pod linuxem... Já osobně používám tam kde to jde taky kde/qt aplikace, ale některý aplikace prostě alternativu nemaj.
Bohužel pro linux zrovna Firefox a OO, tedy "killer apps" v argumentaci přechodu na linux, patřej k aplikacím, kde je výkonostní propad oproti windows verzím jeden z největších.
Linux je zadarmo a je mnohem lepší než Windows (dle "linuxáků"). Tak proč ho teda používá <1% (bavíme se samozřejně o desktopu) lidí?!
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").Tak to sotva. Zvlášť ta část o CPU je naprosto nesmyslná. Mám, pravděpodobně narozdíl od tebe, k dispozici dva počítače, u kterých by ten poměr vcelku odpovídal. Start "běžných programů" rozhodně netrvá stejně (Dalo by se říct 1/10 CPU, víc než 10x delší start a běh)
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne. Jde o "reakce" GUI, který jsou v případě linuxu oproti Windows katastrofální, obzvláště v případě GTK.
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne.Tady nejde jenom o rychlost startu, a proto jsem psal: víc než 10x delší start a běh. Mám tady počítač s Celeronem taktovaným na 333MHz, což je přibližně desetina mého Athlon X2 a o něco víc než desetina mého starého Athlonu XP 1700+ (nepočítám jenom taktovací frekvenci, ale i rozdíly v architekturách). Start Firefoxu, zobrazování webových stránek, start Adobe Readeru, prohlížení PDF, to všechno trvá na tom starém stroji neskutečně dlouho. V Linuxu kliknu a je to hned. Pokud z tohohle chceš vyjít se ctí, tak uznej, že jsi s tou 1/10 CPU hóóódně přestřelil.
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?Třeba tak čtyřicet desetin?
1. Firefox ne vlastní prohlížeč, ale spíše flasch nebo implementace JavaScriptu. 2. mplayer 3. xineJestliže nemám puštěno moc aplikací obykle pomůže
swapoff -a swapon -a
Tiskni
Sdílej: