Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Chcem vas poziadat o radu.
Mam nainstalovany Ubuntu 7.10 a problem s RAMkou. Po nabootovani notebooku s 512MB RAM je volnych asi 260MB a system bezi celkovo dobre s rychlou odozvou. Akonahle na nom ale pracujem dlhsie, otvaram a zavieram aplikacie, RAMka sa plni a neuvolnuje. System zacina swapovat a to aj ked nemam otvorene takmer nic, hrozne sa spomali a musim restartovat.
Dakujem za rady.
free
a ps aux
v momentě, kdy váš systém začne citelně swapovat a "hrozně se zpomalí", jak říkáte.
Divného je na tom akorát to, že Jiným systémům ® pro stejnou funkcionalitu a rychlost stačí zlomek té paměti (a zlomek výkonu CPU)...
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Neporadím mu jednak proto, že tyto schopnosti nemám ale druhak proto, že většina "běžných" aplikací je na linuxu prostě mnohem pomalejší a nenažranější než na Windows a neexistuje žádné řešení jak to změnit. Příkladem budiž například OO a Firefox. A právě tyto aplikace u tazatele tak trochu předpokládám...
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").
V tom případě žiju už dobrejch 8 let v Matrixu. A lidi okolo mě, který linux odmítaj kvůli "lenosti" jeho GUI snad ještě více než kvůli jeho nekompatabilitě se světem Windows, taky.
A teď tady čekám srovnání s Windows Vista (ty samozřejmě člověk, kterýmu je linux pomalej nepoužívá), případně námitky, že srovnávám systémy časově od sebe vzdálené 7 let (koho to zajímá, když umožňují provádět tu samou práci) nebo nějaká moudra o "pořádnejch počítačích" (kupovat 2-3x tak dražší PC jenom kvůli tomu aby dosáhl stejného komfortu práce, který poskytne konkurence "obyčejnej" člověk taky nebude) a budu úplně spokojenej...
Mimo realitu žije bohužel většina "linuxáků", konec konců tržní podíl linuxu na desktopu hovoří jasně.
QT aplikace tímto problémem netrpí, bohužel je to ale jenom půlka aplikací pod linuxem... Já osobně používám tam kde to jde taky kde/qt aplikace, ale některý aplikace prostě alternativu nemaj.
Bohužel pro linux zrovna Firefox a OO, tedy "killer apps" v argumentaci přechodu na linux, patřej k aplikacím, kde je výkonostní propad oproti windows verzím jeden z největších.
Linux je zadarmo a je mnohem lepší než Windows (dle "linuxáků"). Tak proč ho teda používá <1% (bavíme se samozřejně o desktopu) lidí?!
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").Tak to sotva. Zvlášť ta část o CPU je naprosto nesmyslná. Mám, pravděpodobně narozdíl od tebe, k dispozici dva počítače, u kterých by ten poměr vcelku odpovídal. Start "běžných programů" rozhodně netrvá stejně (Dalo by se říct 1/10 CPU, víc než 10x delší start a běh)
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne. Jde o "reakce" GUI, který jsou v případě linuxu oproti Windows katastrofální, obzvláště v případě GTK.
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne.Tady nejde jenom o rychlost startu, a proto jsem psal: víc než 10x delší start a běh. Mám tady počítač s Celeronem taktovaným na 333MHz, což je přibližně desetina mého Athlon X2 a o něco víc než desetina mého starého Athlonu XP 1700+ (nepočítám jenom taktovací frekvenci, ale i rozdíly v architekturách). Start Firefoxu, zobrazování webových stránek, start Adobe Readeru, prohlížení PDF, to všechno trvá na tom starém stroji neskutečně dlouho. V Linuxu kliknu a je to hned. Pokud z tohohle chceš vyjít se ctí, tak uznej, že jsi s tou 1/10 CPU hóóódně přestřelil.
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?Třeba tak čtyřicet desetin?
1. Firefox ne vlastní prohlížeč, ale spíše flasch nebo implementace JavaScriptu. 2. mplayer 3. xineJestliže nemám puštěno moc aplikací obykle pomůže
swapoff -a swapon -a
Tiskni
Sdílej: