Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
...cena se řídí poptávkou.Omyl, cena se řídí poptávkou i nabídkou. Náklady tedy samozřejmě roli hrají. Radši se nepiš bludy, pokud o tématu nemáš ani páru

místo "zvláštní, obchod mě úspěšně..." Ale což, to nemá cenu rozmazávat.
Třídenní školení o Linuxu přijde na asi 15000.
Jak kde. Ale abych nedělal neplacenou reklamu, zkuste se na hlavní stránce porozhlédnout v pravém sloupci…
Navíc Linux má tu výhodu, že se v podstatě všechno dá naučit samostudiem, jen to samozřejmě znamená investovat vlastní práci (pak si musít rozhodnout, jestli pro vás nebude výhodnější investovat do toho školení - ale aspoň máte na výběr). Učit se celý život musí i ten plynař (dnešní kotle fungují dost odlišně od toho, co bylo před 20 lety), i když samozřejmě ne tak intenzivně jako v IT.
Kolik je primerena mzda je 200,- na hodinu moc nebo malo?Tak to je málo. To si za hodinu řeknu víc i když jdu někomu odvšivit Windows...
BTW: kolik se ti zdá přiměřené za věci jako je natažení kabelů (koax, UTP), instalace routerů a nastavení win?
.
Proč by nemohl živnostník nabídnout stejnou úroveň někdy bych řekl i lepší než nějaká firma?
Napríklad v tom, že keď sa živnostník niekde rozbije v aute a bude ležať v kóme, tak ťažko niekto po ňom okamžite bude pokračovať v začatej práci. Firma, ktorá ma ľudí a systém práce, vie garantovať lepšiu dostupnosť svojich služieb než jeden človek, aj keby bol najsamlepší. A že si za to tá firma nechá patrične zaplatiť, pričom ten kto tú prácu fyzicky odviedol uvidí len zlomok tej sumy? Skúste založiť vlastnú firmu - po 10 rokoch fungovania by to u Vás bolo presne tak isto, alebo by firma už neexistovala. Sú s tým spojené náklady, námaha a stres, o akých sa Vám pravdepodobne nikdy ani nesnívalo.
Fyzická osoba - živnostník môže samozrejme zamestnávať ľudí a delegovať im prácu. Poznám niekoľko podnikateľov, ktorí takto fungujú a úprimne sa im divím, že si na to nespravili právnickú osobu. Byť živnostníkom a zamestnávať ľudí je taký mačkopes - spája to v sebe nevýhody toho "byť podnikateľom" s nevýhodami toho "nebyť podnikateľom". Tak nejak som predpokladal, že rozumní ľudia to nerobia, ale áno - aj to je "firma".
Živnostníkom v tomto smere som myslel originál takých self-employed, čo sú síce vymakaní, ale majú problém svoju prácu delegovať a všetko tak musia robiť sami.
Firma nemusí mať viac administrátorov, ale keďže sa jej podarilo nájsť jedného, tak je pravdepodobné, že v prípade akútnej potreby bude vedieť zohnať iného. Bremeno zháňania tak ostáva na dodávateľovi, namiesto toho aby si nového živnostníka zháňal odoberateľ. Odoberateľ za túto dostupnosť (ale nielen za ňu!) platí patrične navýšenú sumu, pretože to čo dostáva je nielen samotná administrácia, ale aj služba zháňania vhodného administrátora.
Problém nastává jen v případě že jsem vypil 10piv nebo mě srazilo auto a nejsem schopen komunikovat prostřednictvím telefonu nebo internetu.
To je právě ten problém, že zákazník chce mít záruku i pro takový případ. Na druhou stranu, pokud už jsem s někým dohodnut, že za mne v případě průšvihu zaskočí, neměl by být problém dohodnout i se zákazníkem, že když budu nezvěstný, má se obrátit rovnou na něj a nečekat, až vstanu z mrtvých a zprostředkuji mu to.
důvěryhodnost pro klienta , schovávat se za ABCD s.r.o. které v případě nějakého sporu /většího/ se za jeden den přemění v ADCB s.r.o. a jede dál a klient ostrouhá. takových jsem viděl plno a plno jsem jim dělal síť v nových prostorách kde se kvapem stěhovali
Přesto bohužel řada (nejspíš i většina) firem bere to s.r.o. jako něco a priori důvěryhodnějšího než obyčejného soukromníka. Jako OSVČ mám šanci v podstatě jen u těch, kdo mne znají nebo komu mne doporučil nějaký stávající zákazník.
Proč by nemohl živnostník nabídnout stejnou úroveň někdy bych řekl i lepší než nějaká firma?
Nemluvil jsem o kvalitě práce, výslovně jsem uváděl úroveň dostupnosti. Protože živnostník není stroj a může onemocnět (a tím teď nemyslím běžné nachlazení) nebo ho také může přejet auto. A i když pomineme katastrofické scénáře, občas chce jet třeba na týden na dovolenou. Samozřejmě, i když má firma systémáky čtyři, mohou onemocnět všichni najednou, ale pravděpodobnost, že se tak stane, je řádově nižší. Proto si firma může dovolit garantovat reakční dobu třeba 24 hodin, zatímco živnostník dost těžko.
Co se týká kvality odváděné práce, tam je to značně individuální, jak u živnostníků, tak u firem. Věřte mi, že jako živnostník, který už byl nejednou vytěsněn firmou jen proto, že je to firma a že to má lepší zvuk, jsem dalek tvrdit, že živnostník odvádí a priori horší práci.
.
Tiskni
Sdílej: