Byla vydána květnová aktualizace aneb nová verze 1.79 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.79 vyšlo také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Jak to bude s podporou rastrového grafického formátu JPEG XL ve webových prohlížečích? Google ji nedávno z Chrome a Chromia odstranil (#1178058#c84). Jednou z novinek beta verze Safari 17 je ale právě podpora JPEG XL. Vráti se JPEG XL do Chrome a Chromia (#1451807)? Dění kolem JPEG XL lze sledovat například na r/jpegxl.
Byla vydána nová stabilní verze 6.1 (aktuálně 6.1.3035.51) webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 114. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Nový Vivaldi se pro Bing tváří jako Microsoft Edge (upravený User-Agent) a díky tomu v něm funguje Bing Chat. Vylepšeny byly Pracovní prostory (Workspaces). Podrobný přehled v Changelogu.
Linuxová distribuce ArchLabs Linux po šesti letech vývoje končí. Dobbie to zabalil.
David Tschumperlé v obšírném článku se spoustou náhledů shrnuje vývoj multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie) za poslední rok a půl.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 23.06 tohoto před šesti lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 30.
Byla vydána distribuce openSUSE Leap verze 15.5 (poznámky k vydání). Jde o konzervativní distribuci odpovídající komerčnímu SUSE Linux Enterprise 15, nyní Service Pack 5. Mělo jít o poslední aktualizaci Leap v současné podobě před přechodem na Adaptable Linux Platform s „neměnným“ základem, ale padlo rozhodnutí, že v roce 2024 ještě vyjde Leap 15.6 s podporou do konce roku 2025.
Alyssa Rosenzweig v příspěvku na blogu oznámila, že Asahi Linux už zvládá OpenGL 3.1. Dokončuje se podpora OpenGL ES 3.1. Dalším krokem bude Vulkan 1.0.
Intel nedávno představil a pod licencí SIL Open Font License (OFL) na GitHubu zveřejnil font Intel One Mono. Font je určen především pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích (Přehled fontů s pevnou šířkou).
Na redditu byly publikovány zajímavé QR kódy vygenerované pomocí Stable Diffusion. Přehled použitého softwaru v článku na Ars Technica.
...cena se řídí poptávkou.Omyl, cena se řídí poptávkou i nabídkou. Náklady tedy samozřejmě roli hrají. Radši se nepiš bludy, pokud o tématu nemáš ani páru
Třídenní školení o Linuxu přijde na asi 15000.
Jak kde. Ale abych nedělal neplacenou reklamu, zkuste se na hlavní stránce porozhlédnout v pravém sloupci…
Navíc Linux má tu výhodu, že se v podstatě všechno dá naučit samostudiem, jen to samozřejmě znamená investovat vlastní práci (pak si musít rozhodnout, jestli pro vás nebude výhodnější investovat do toho školení - ale aspoň máte na výběr). Učit se celý život musí i ten plynař (dnešní kotle fungují dost odlišně od toho, co bylo před 20 lety), i když samozřejmě ne tak intenzivně jako v IT.
Kolik je primerena mzda je 200,- na hodinu moc nebo malo?Tak to je málo. To si za hodinu řeknu víc i když jdu někomu odvšivit Windows...
BTW: kolik se ti zdá přiměřené za věci jako je natažení kabelů (koax, UTP), instalace routerů a nastavení win?
Proč by nemohl živnostník nabídnout stejnou úroveň někdy bych řekl i lepší než nějaká firma?
Napríklad v tom, že keď sa živnostník niekde rozbije v aute a bude ležať v kóme, tak ťažko niekto po ňom okamžite bude pokračovať v začatej práci. Firma, ktorá ma ľudí a systém práce, vie garantovať lepšiu dostupnosť svojich služieb než jeden človek, aj keby bol najsamlepší. A že si za to tá firma nechá patrične zaplatiť, pričom ten kto tú prácu fyzicky odviedol uvidí len zlomok tej sumy? Skúste založiť vlastnú firmu - po 10 rokoch fungovania by to u Vás bolo presne tak isto, alebo by firma už neexistovala. Sú s tým spojené náklady, námaha a stres, o akých sa Vám pravdepodobne nikdy ani nesnívalo.
Fyzická osoba - živnostník môže samozrejme zamestnávať ľudí a delegovať im prácu. Poznám niekoľko podnikateľov, ktorí takto fungujú a úprimne sa im divím, že si na to nespravili právnickú osobu. Byť živnostníkom a zamestnávať ľudí je taký mačkopes - spája to v sebe nevýhody toho "byť podnikateľom" s nevýhodami toho "nebyť podnikateľom". Tak nejak som predpokladal, že rozumní ľudia to nerobia, ale áno - aj to je "firma".
Živnostníkom v tomto smere som myslel originál takých self-employed, čo sú síce vymakaní, ale majú problém svoju prácu delegovať a všetko tak musia robiť sami.
Firma nemusí mať viac administrátorov, ale keďže sa jej podarilo nájsť jedného, tak je pravdepodobné, že v prípade akútnej potreby bude vedieť zohnať iného. Bremeno zháňania tak ostáva na dodávateľovi, namiesto toho aby si nového živnostníka zháňal odoberateľ. Odoberateľ za túto dostupnosť (ale nielen za ňu!) platí patrične navýšenú sumu, pretože to čo dostáva je nielen samotná administrácia, ale aj služba zháňania vhodného administrátora.
Problém nastává jen v případě že jsem vypil 10piv nebo mě srazilo auto a nejsem schopen komunikovat prostřednictvím telefonu nebo internetu.
To je právě ten problém, že zákazník chce mít záruku i pro takový případ. Na druhou stranu, pokud už jsem s někým dohodnut, že za mne v případě průšvihu zaskočí, neměl by být problém dohodnout i se zákazníkem, že když budu nezvěstný, má se obrátit rovnou na něj a nečekat, až vstanu z mrtvých a zprostředkuji mu to.
důvěryhodnost pro klienta , schovávat se za ABCD s.r.o. které v případě nějakého sporu /většího/ se za jeden den přemění v ADCB s.r.o. a jede dál a klient ostrouhá. takových jsem viděl plno a plno jsem jim dělal síť v nových prostorách kde se kvapem stěhovali
Přesto bohužel řada (nejspíš i většina) firem bere to s.r.o. jako něco a priori důvěryhodnějšího než obyčejného soukromníka. Jako OSVČ mám šanci v podstatě jen u těch, kdo mne znají nebo komu mne doporučil nějaký stávající zákazník.
Proč by nemohl živnostník nabídnout stejnou úroveň někdy bych řekl i lepší než nějaká firma?
Nemluvil jsem o kvalitě práce, výslovně jsem uváděl úroveň dostupnosti. Protože živnostník není stroj a může onemocnět (a tím teď nemyslím běžné nachlazení) nebo ho také může přejet auto. A i když pomineme katastrofické scénáře, občas chce jet třeba na týden na dovolenou. Samozřejmě, i když má firma systémáky čtyři, mohou onemocnět všichni najednou, ale pravděpodobnost, že se tak stane, je řádově nižší. Proto si firma může dovolit garantovat reakční dobu třeba 24 hodin, zatímco živnostník dost těžko.
Co se týká kvality odváděné práce, tam je to značně individuální, jak u živnostníků, tak u firem. Věřte mi, že jako živnostník, který už byl nejednou vytěsněn firmou jen proto, že je to firma a že to má lepší zvuk, jsem dalek tvrdit, že živnostník odvádí a priori horší práci.
Tiskni
Sdílej: