Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Řešení dotazu:
ifconfig
tak by se to mohlo někomu hodit. David
A to PostgreSQL... No ale jak je to možné? Já jsem si myslel, že jsem na své síti sám...
[petr@soban ~]$ /sbin/ip addres 1: lo:mtu 16436 qdisc noqueue link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:00:00:00 inet 127.0.0.1/8 brd 127.255.255.255 scope host lo 2: eth0: mtu 1500 qdisc pfifo_fast qlen 100 link/ether 00:0a:e6:16:5a:95 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 192.168.3.67/16 brd 192.168.255.255 scope global eth0 3: eth1: mtu 1500 qdisc pfifo_fast qlen 100 link/ether 00:30:4f:05:f1:0a brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 10.0.0.1/24 brd 10.0.0.255 scope global eth1
1: lo: mtu 16436 qdisc noqueue link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:00:00:00 inet 127.0.0.1/8 scope host lo inet6 ::1/128 scope host valid_lft forever preferred_lft forever
2: sit0: mtu 1480 qdisc noop link/sit 0.0.0.0 brd 0.0.0.0
3: eth0: mtu 1500 qdisc pfifo_fast qlen 1000 link/ether 00:15:60:b0:d1:65 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 192.168.1.112/24 brd 192.168.1.255 scope global eth0 inet6 fe80::215:60ff:feb0:d165/64 scope link valid_lft forever preferred_lft forever
4: vmnet1: mtu 1500 qdisc pfifo_fast qlen 1000 link/ether 00:50:56:c0:00:01 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 172.16.52.1/24 brd 172.16.52.255 scope global vmnet1 inet6 fe80::250:56ff:fec0:1/64 scope link valid_lft forever preferred_lft forever
5: vmnet8: mtu 1500 qdisc pfifo_fast qlen 1000 link/ether 00:50:56:c0:00:08 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 192.168.171.1/24 brd 192.168.171.255 scope global vmnet8 inet6 fe80::250:56ff:fec0:8/64 scope link valid_lft forever preferred_lft forever
6: eth1: mtu 1500 qdisc noop qlen 1000 link/ieee1394 71:8b:50:00:29:6d:03:a6 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff:ff:ff
7: ra0: mtu 1500 qdisc pfifo_fast qlen 1000 link/ether 00:13:d3:82:67:75 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff
Hmmm. Proč já ale furt ten příkaz ip v ArchLinuxu nemám? Všichni všude říkají, jak je ifconfig zastaralý, jenže ip pořád nikde. Fňuk. I bootovací skripty používají ifconfig. Nevíte někdo, jaký k tomu může být důvod?
Že by to bylo tím, že jste si nenainstaloval příslušný balíček? (pravděpodobně se jmenuje iproute2 nebo iproute).
P.S.: nepokračujte, prosím, naprosto zbytečným příspěvkem v neustálém znovuoživování tři a půl roku starého a tři a půl roku vyřešeného threadu.
Tak vazne nevim co to je.
Ve volné chvíli byste se mohl rozepsat o tom, jak neroutovatelná IP adresa proleze až na příslušný webserver a zejména pak, jakým zázrakem se od toho serveru vrátí zpět odpověď. Provider, který by toto dokázal, není trubka, alébrž naprostý génius...
ssh root@0wned.box 'echo $SSH_CLIENT | cut -f1 -d" "'
ip route u default via. Nebo jí můžete zjistit z výstupu příkazu traceroute, pokud router odpoví. A pokud chete vědět vnější IP adresu toho routeru (tedy pod jakou adresou jste viditelný na internetu, pokud vás router NATuje), stále fungují ty výše zmíněné odkazy. Jiná IP adresa než vaše, vnitřní adresa routeru a vnější adresa routeru mne už opravdu nenapadají…
IP adresu, hostname, rolišení zjistíš na cz.seoonweb.com/aboutme
Tiskni
Sdílej: