Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Když jsem si otvíral tenhle článek tak jsem v duchu zkoušel tipovací soutěž kolik asi komentářů bude obsahovat slovo TeX (a teď se těšil, jak to E napíšu se <sub>, co je na té značce tak závadného ?). Já tipoval tři a i když jsou to jenom dvě hodiny, jsem zklamán 
Já se snad nikdy do ničeho netrefím.
Mimchodem se snažím tak nějak zastávat názor, že textový procesor je od toho, abych v něm ten text napsal. Až budu publikovat, budu publikovat v nějakém značkovacím jazyce na webu, nebo si to nechám od někoho vysázet v Quarku nebo TeXu (případně si k tomu přečtu manuál a zkusím to sám, ale jak to dopadne, to nevím ). Ale chyba je v tom, že se jim to moc nedaří. Proč se lépe píše v Neditu nebo nějakém klonu vi než v oo.org writeru (který ani nemám) ?
Měl jsem (nemám proto, že jsem před půlrokem pořídil nový stroj a už jsem si nedával práci oo.org instalovat), takže soudit snad mohu. Asi jsem tu otázku nenapsal nejlíp. Spíše jsem se měl zeptat, proč se ve writeru nepíše lépe než v neditu ? (což by pak neznamenalo, že by se v něm psalo hůře) Proč bych spouštěl půl minuty writer, který mi na psaní nenabídne víc než ten nedit, kterému to ale trvá sekundu ?
A možná nejlépe jsem to měl napsat: proč se mi nepíše ve writeru lépe ? Prostě mě nenapadá, co může oproti malému textovému editoru writer nabídnout, krom výrazně delšího času spouštění (a obecné pomalosti).
Kdo pozná rozdíl mezi třemi tečkami a elipsou, nepoužívá textový procesor (žádný), ale pořádný sázecí (DTP) program. A ti ostatní -- ti ať si wordprocesují, co chtějí, jen ať to prosím nepublikují.
15.9.2004 16:19 Robert KrátkýZ Neditu prostě nelze přímo vytisknout dopis se záhlavím, zápatím, logem firmy, grafem a tabulkou (a ještě to udělat jako mail-merge).
Tak a teď si vyber. Jeden mi řekne, že wordprocesují jen neznalci a prasata, druhý mě k tomu navádí, co já si z toho mám odnést ?
, spise presne naopak. Nez se vydrbkavat s OO.o aby se vysledek dal alespon cist, coz je samo o sobe prace na dlouhe zimni vecery, tak to radeji napisu za par minut v TeXu. Je to o zvyku.
.
Posmutnělý autor
To by se muselo za byť jenom maličko OT příspěvky střílet. Jeden naťukne tohle, druhý se toho chytí a, eh, jaké bylo vlastně původní téma ?
'Neumíš psát' Já neumím psát a tak nebudu hodnotit jak je ten článek napsaný. Ale stačí si prohlédnout pár diskuzí a je okamžitě jasné, že pokud chcete reakce přímo ke způsobu jakým je článek napsaný, tak stačí pár pravopisných chyb
'Napsals to skvěle' Ale ano, napsals to skvěle. Ten článek je dobrý. Jenže když je to pátý v řadě, tak lidé popáté nenapíšou napsals to skvěle, ale zvyknou si na zavedenou úroveň a hodnotí pak už jen v případě, kdy se ona očekáváná kvalita nedostaví.
'Znám ten program a chci dodat, že ...' Neznám ten program a zdá se, že nejsem ani zdaleka sám. Což na jednu stranu znamená, že byl dobrý tah to napsat, ale na druhou stranu zase nelze čekat reakce daného typu.
Mám reakci typu 'a ještě bych rád věděl ...'. Ukázka je v ohledu import/export limitována, ale rád bych ještě věděl, jak je na tom placená verze, která by rozhodně měla mít i/e OpenOffice.org. Takže jako bonus tu mám jednu reakci na článek, doufám, že posmutnělého autora potěším
Jak je na tom tenhle editor co se týká hromadných dokumentů, šablon, čtení dat z externí databáze...? Na www stránkách o tom nic nepíšou, zkoušel autor?
.
Jinak k teme: faktem je, ze takovy procesor muze byt dobry jak chce, ale lidi si ho asi nekoupi. Lehkotonazni procesory asi opravdu vyhynuly, abiword take neni zadna slava. Kdyby nekdo portoval atlantis na linux pod nejakou rozumne malou a rychlou knihovnou (gtk, jasne) bylo by to super.
-djz
Mne chybalo info o moznostiach importu / exportu do XML. Napr. DocBook (simplified). Ale podla toho, ako bola popisana podpora HTML necakam prilis vela pozitivneho.
Váš příspěvek též vznikl pomalou (pouze pár písmen za sekundu, přinejlepším) a navíc interaktivní (fuj, jak může někdo dopustit aby v dnešní době vznikal text interaktivně ?) metodou ručního (dělá se mi zle) zadávání do formuláře v prohlížeči ?
Jsem zdrcen, že i v roce 2004 se může dít něco takového.
Zrovna u mne se toho dá čekat hodně. Ale teď jsem nechal znít jasné tóny ironie. Pochopil jsem, doufám, že produkt v článku hodnocený je určen pro použití spíše do (německé) domácnosti a dalších prostředí, kde povětšinou nedochází k jejich integraci do rozsáhlých systémů.
- TEX a spol. je pro BFU nepoužitelný, v tom je nikdy psát nenaučíte, oni potřebují WYSIWYG editor. Já Latex znám, psal jsem v něm diplomku a právě proto vím, jak moc jsem se musel naučit. BFU se učit nechtějí a nechtějte to změnit
Závěr: potřebujeme vytvořit nový malý, rychlý (čisté C) textový procesor s dobrým importem a exportem DOC. Pokud někdo víte o takovém projektu, trkněte mě, nebo pokud chcete začít nový projekt, kontaktujte mě, nabízím se jako programátor.
Vypadáte jako někdo, kdo ví, o čem mluví, proto Vás zneužiju na pár otázek ohledně TEXu. Už jsem s ním asi tři roky nedělal, takže se vývoj možná pohnul kupředu.
1. Je nějaký WYSIWYG GUI frontend? Nejlépe v gtk+2?
2. Je možné používat Truetype a Type1 fonty? Přece jen ty dva(asi) základní fonty, co TEX nabízí není nic moc.
3. Funguje UTF-8? Vím, že byl projekt omega, ale tehdy to fungovalo mizerně.
4. Zlepšil se zápis tabulek? Funguje konečně něco jako ROWSPAN/COLSPAN jako v HTML? Lze tabulky do sebe vnořovat?
Body 2.-4. považuji za opravdu důležité, bez nich budu TEX nadále považovat za sice dobrý nástroj pro zápis matematiky, ale pro běžné použití nepoužitelný.
Možnost automatického generování např. z webových formulářů je samozřejmě velký klad Je to rozhodně elegantnější řešení než mít šablonu ve Wordu a pomocí maker nahrazovat zástupné symboly za příslušné položky...
) - vizuální formát výstupu si snadno udělám/nechám udělat od KOHOKOLIV, kdo umí TeX - nezávisle na tom, jak uzavřený, složitý, nepodporovaný, neznámo kde mimo Evropu zakoupený SW mi ty dokumenty generuje. A mohu mít těch formátů několik, stejně jako to mohu "prohnat" dalšími efektivními nástroji na zpracování textu jako skripty v PERLu, pokud by mi samotná makra v TeXu nestačila.
Vemte si, jak je častý případ, kdy máte ve firmě několik systémů, které po určitém úsilí donutíte k exportu do .DOC, ale už nemáte žádnou šanci ovlivnit, jak to v tom .DOC bude vypadat - a pak zkuste napsat VB skripty na jakési změny! A jak potom docílíte, aby výstupy z těch několika programů byly vizuálně shodné/sladěné?
Tak o tom jsem právě psal ve svém příspěvku.
Vaše otázky částečně míří zpět k "simulaci Wordu pomocí front-endu nad TeXem". Bod 1 je přesně to - na to neumím odpovědět, nikdy jsem to nehledal. Další body jsou obecnější, tam budu i něco vědět:
ad 2.: Ano, dokonce existuje dost balíků maker a formátů, kde s nimi počítají primárně (např. ConTeXt)
ad 3.: Existují různá řešení, např. pan Olšák napsal zajímavé řešení v obyčejném plainu, které si v základním nastavení poradí s češtinou a dalšími znaky běžně používanými v českém prostředí. A je samozřejmě rozšiřitelné. Obecně nejde ani tak o kódování, jako o to množství znaků a jazyků s tím souvisejícím: musel byste sehnat nebo vytvořit nejen potřebné fonty, ale i potřebná pravidla sazby. Vemte si, kolik jich je jen pro sazbu latinky v západních jazycích, kolik se jich muselo přepracovat pro sazbu stejné latinky v češtině, a odhadněte, kolik práce by bylo udělat to pro všechny jazyky a jejich abecedy, co v Unicode jsou. Navič opuštěním latinky a zásad sazby obvyklých v "latinkové" Evropě část termínů i ztrácí smysl: jak vypadá hiragana v tučné italice??? Takže je dobré se vždy poradit s někým, kdo sázel v daném jazyce.
ad 4.: Opět by Vás asi potěšil ConTeXt nebo některé balíčky pro LaTeX. Souhlasím s Vámi, že základní zápis tabulek v TeXu je STRAŠNÝ.
ad 5.: nevím, nehledal jsem - jak jsem psal, nesnažil jsem se nikdy nahradit M$ Word. Spíše jsem ukazoval oblasti použití, kde to nevadí a TeX může odvést dobrou práci - a BFU o něm nemusí vědět.
) Abiwordu. Zajímavé je, že jeden kernel všem stačí, ale zbytek by si chtěl každý napsat sám, nu což třeba do Tvého výčtu za rok přibyde další nepoužitelný produkt, tentokrát z Tvého sklepa.
Já mám 2.0.6 a seznam přes pů obrazovky, mezi jinými:
Všechno co vyprodukuji v abiwordu si navíc do oo.org ukládám a nemám s tím problém. Jak jsem řekl, oo.org nemám vůbec.
Třeba to máte jinak zkompilované, já mam balíček za slackware.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
15.9.2004 10:32
15.9.2004 13:10
17.9.2004 21:05
16.9.2004 23:07
