Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Textový editor TextMaker (dále TM) je produktem německé firmy SoftMaker, která se rozhodla vytvořit alternativu k balíku firmy Microsoft. Určitě jednala s vědomím, že minimálně OpenOffice.org (StarOffice) je již etablovaným konkurentem, kterému musí ujíst z koláče. V článku se pokusím o srovnání z hlediska uživatele cimrmanovským ústupem stranou: představme si, že jsem německý uživatel ochotný utratit 50 €, protože Čech by tohle zajisté neudělal, když má OpenOffice.org.
Hned na začátek uvádím, že TM nemá problém s češtinou a v tomto ohledu splňuje požadavky na "standardní" aplikaci pro koncového uživatele. Zatímco píši, dělí se mi slova na konci řádku a uvozovky začínají dole - tak, jak je to v češtině správné. Překlepz ale zůstávají, neboť zkušební verze programu neobsahuje integraci českého slovníku. Na druhou stranu ale nepozoruji, že by se slova dělila nesprávně.
Do titulku jsem vetknul výraz "versus", takže budu jako referenční aplikaci používat OOo Writer, ve kterém jsem už pár řádek napsal. První rozdíl je samozřejmě hned patrný - rozhraní editoru je anglicky, nebo německy. Prostředí na mě působí velmi příjemně - snad díky písmu, snad díky rychlosti. To, co mě u OOoW spolehlivě naštve, totiž pomalé vykreslování znaků a pomalá reakce po stisku klávesnice, se zde nekoná. Také jsem se nesetkal (na rozdíl od konkurenta) s tím, že by na obrazovce zůstal zbytek nějakého právě uzavřeného okna.
V horní části okna je samozřejmě hlavní nabídka, pod ní se zobrazují lišty s tlačítky, které jsou sice graficky jinak vyvedeny, ale funkčně se zcela podobají těm v OOoW nebo jiném textovém procesoru/editoru. Lze je pochopitelně upravit podle vlastní chuti - to je možnost, kterou musí mít každá moderní aplikace. Nepátral jsem po tom, jaké rozhraní aplikace používá, ale tipuji, že se jedná o vlastní model stejně jako v případě aplikací z balíku OOo.
Hlavní nabídka TM se od té v OOoW celkem výrazně liší, ale nelze říci, že by se v ní člověk neorientoval. Práce s textovým procesorem má prostě určitá specifika, a ta by měla být splněna. TM nabízí položku Object, která umožní buď vložit objekt do dokumentu, nebo upravit vlastnosti formátovacích elementů (pravítka, vodítka). Sympaticky rozkošatělé je menu Table, což svědčí o tom, že prubířský kámen - tvorba a editace tabulek - je dostatečně tvrdý.
Nabídka Extras je všehochuť věnující se zejména hromadnému tisku obálek (merge), indexování, slovníkům a nastavení. Konfigurace programu je sympaticky jednoduchá; píšu sympaticky, protože mnoho věcí fungovalo prostě "samo". Vůbec je přístup programu k uživateli srozumitelný a netechnizující. Např. volba Extras/Insert Index Entry prostě a jednoduše vloží záznam o indexu, a to dokonce pro daný výraz v celém dokumentu. Příkaz Generate Index zcela logicky generuje index. Ano, OOoW umí totéž, ale hledejte takovou primitivní věc pod Vložit/Rejstříky a tabulky/Položka a ještě složitě vybírejte volby pro vytvoření rejstříku! Možná je to efektivnější, ale pomalejší a mnohé uživatele to určitě mate. TM vytvoří sice jednoduchý rejstřík, ale dvěma kliknutími.
Ani volby pro styl textu nemají dvanáct záložek, a přesto výborně poslouží účelu. Velice mi v TM chybí Stylista, který je v OOo. Zde je sice Format/Paragraph style, ale chybí mu ta centralizovanost a přehlednost Stylisty. Poslouží ale stejně. Vše je jaksi snazší a transparentnější. Charakter textu má samozřejmě stejné volby jako v OOo, některé drobnosti jsou zde navíc - např. možnost nastavit dělení slov vždy, nebo po dvou, nebo po třech řádcích. Podobnou možnost jsem v OOoW nenašel (existuje?).
Krátce se zaměřím na několik činností, které může potřebovat běžný
(německý 
) uživatel. Zkusím také vyjádřit, nakolik se realizace liší od
OOoW.
Lze formátovat styl znaků, nebo odstavců. Okno pro nastavení parametrů je naprosto odlišné od toho v OOoW, ale možnosti jsou minimálně stejné. Dialog obsahuje základní nastavení a další tlačítka, která umožňují doladit detaily (kapitálky na začátku odstavce, typ puntíků v seznamech, stínování, okraje, tabulátory atd.).
Použití stylu je úplně stejné jako v každém editoru - v horní části je klasický panel s formátovacími příkazy, kde stačí vybrat požadovaný styl ze seznamu. Jsem ale v OOoW zvyklý stisknout pravé tlačítko myši a aplikovat styl "Výchozí" - tak dostanu cizí text do "nulového stavu" a mohu s ním teprve něco dělat. V TM není lokální nabídka tak bohatá.
Příjemně mě při psaní překvapilo, že smažu-li text před nadpisem (který je už napsaný), ten při posunutí o řádek zpět neztrácí svůj styl a nestane se z něj Normal, jak to s oblibou dělá OOoW.
Vložení tabulky - a některých dalších objektů - lze provést dvěma způsoby. Buď příkazem New Table, nebo New Table Frame. První vás vyzve k zadání počtu sloupců a řádek a tabulku vytvoří na celou šířku strany a vytvoří ji bez rámu (viz dále). Po zvolení druhé volby se kurzor myši změní na zaměřovač s mřížkou, jímž vyznačíme oblast, kterou má tabulka zabírat. Poté jsme vyzváni k definici struktury tabulky. Tohle je velice pohodlný způsob, jak tabulku "vměstnat" na určité místo. Je pravda, že buňky mají nastavenu minimální výšku, kterou lze změnit až dodatečně.
Při pokusu o úpravu tabulky narážíme na první rozdíl vůči OOoW. Tím je režim textu ("Text Mode") oproti režimu objektů - "Object Mode". Píšeme-li text, pracujeme pouze s ním, objekty měnit nelze. To také znamená, že text se přizpůsobuje objektům. Naopak pracujeme-li v režimu "Object Mode", zabýváme se objekty a text je odsunut do pozadí. Chceme-li tedy upravit charakter tabulky, musíme se přepnout do objektového režimu (kontextové menu, hned první položka nahoře). Kontextové menu se změní a nabídne položky pro zacházení s objektem. Tak lze objekt i smazat - v textovém režimu nic nenaděláte, můžete jen měnit velikost tabulky v horizontálním směru. Tabulka má vlastnosti typu stíny, ohraničení, obtékání, barvy apod. Bohužel jsem nenašel něco jako "Automatický formát tabulky", tedy přednastavené vzhledy.
V podstatě všechny objekty lze vložit dvěma uvedenými způsoby. První je vložení objektu bez rámu, druhý s rámem. Výhoda rámu spočívá v tom, že je neviditelný a tvoří tak tedy okraj mezi objektem a okolním textem. Velikost rámce lze pochopitelně měnit nezávisle na velikosti samotného objektu, takže lze dosáhnout opravdu specifického efektu. Objekty jsou tedy obrázek, textové pole, geometrické objekty a prvky formuláře. Nepřišel jsem však na to, jak mám prvek v rámci jednoduše vycentrovat - klasické tlačítko pochopitelně funguje pouze v textovém režimu. Také jsem nenašel pokročilejší možnosti pro obtékání textu. Standardně se před objektem slova dělí (dělí se téměř správně česky) a pokračují za objektem, což je k nečtení; správně by měla pokračovat ve dvou sloupcích. Ale možná jsem špatně hledal. Nebo chci moc, přece jen nejsme v DTP aplikaci.
Testovaná verze byla samozřejmě zkušební, což autoři okořenili nemožností ukládat práci v něčem jiném, než je proprietární formát .tmd, HTML nebo čistý text. Tvrdí ale, že plná verze dokonale zvládá export a import všech možných formátů MS Office (a RTF).
Export .doc jsem vyzkoušet nemohl, ale import ano. Jednoduchá odpověď na případnou otázku: ano, funguje dobře. Ne, není lepší než v OOoW.
Posbíral jsem na webu pomocí Google pár anglicky, německy a česky psaných dokumentů MS Wordu verzí 97 až 2000. Úspěšnost importu závisí pochopitelně jako vždy na schopnostech autora napsat validní dokument. Pokud do něj nevloží obrázky, aplikace tento fakt oznámí a zobrazí pouze šedou plochu s popisem. Na druhou stranu jsem otevíral dokumenty, ve kterých obrázky byly, ale přesto je aplikace nedokázala zobrazit.
Pokud autor použil nějaké veselé a barevné písmo, které pochopitelně nemám nainstalované, vybralo se nějaké podobné, nebo standardní. Pokud byl veselý autor Čech, obvykle mi při importu vypadly české znaky. To vše lze změnit v definici stylu a nejedná se o nic kritického. Pokud mě paměť neklame, všechna písma byla vyhlazovaná, na rozdíl od OOoW. Nikde jsem ale nenašel definice pro nahrazování písem, což zase OOoW má. Takže výsledek? Ten umí to, ten zas tohle, ve výsledku umí oba zhruba stejně.
Co se týče exportu, zklamala mě absence formátu PDF, ale třeba je to jen stigma zkušební verze. Ještě jsem nezmínil, že aplikace je určená pro embedded zařízení a různou malou elektroniku, takže můžeme (v plné verzi) ukládat i formát .psw a .pwd kapesních počítačů. Nyní je můžeme pouze načítat. Export do čistého textu je řešen jaksi pofidérně, viditelně je nutný ještě převod.
$ enca *.txt
|
Export do HTML je tak ubohý, že se mi o něm ani nechce psát. "Samozřejmě" chybí definice použité normy a jmenného prostoru, jednoduše řečeno hlavička. Dokument začíná minimálními příkazy bez parametrů, jako první je definice stylu(!). A aby se to opravdu nedalo použít, jsou všechny "naše" znaky zapsány entitami, a to ještě nesprávně. K ničemu. Úprava textu do podoby, kterou přijme redakční systém, mi trvala ještě asi hodinu. Krátký úryvek ze začátku tohoto textu tak, jak vypadá po otevření a jako zdroj HTML.
OOoW není při exportu do HTML žádný umělec, ale obyčejný text zvládá (proč taky ne, že) a navíc má PDF. Vyhrává na celé dlouhé čáře.
Jen pro shrnutí uvádím to, co už také zaznělo v článku - co v programu postrádám nebo jsem nenašel.
Líbí se mi lehkost a efektivnost programu. Tento článek byl kompletně napsán v TextMakeru a musím říct, že se mi s ním pracovalo příjemně. Bohužel je pro aktivní nasazení v této (zkušební) verzi nevhodný a nejsem si jistý, jestli se to po zaplacení změní... Škoda dobrého programu v nesprávný čas na nesprávném místě s nesprávným přístupem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Když jsem si otvíral tenhle článek tak jsem v duchu zkoušel tipovací soutěž kolik asi komentářů bude obsahovat slovo TeX (a teď se těšil, jak to E napíšu se <sub>, co je na té značce tak závadného ?). Já tipoval tři a i když jsou to jenom dvě hodiny, jsem zklamán 
Já se snad nikdy do ničeho netrefím.
Mimchodem se snažím tak nějak zastávat názor, že textový procesor je od toho, abych v něm ten text napsal. Až budu publikovat, budu publikovat v nějakém značkovacím jazyce na webu, nebo si to nechám od někoho vysázet v Quarku nebo TeXu (případně si k tomu přečtu manuál a zkusím to sám, ale jak to dopadne, to nevím ). Ale chyba je v tom, že se jim to moc nedaří. Proč se lépe píše v Neditu nebo nějakém klonu vi než v oo.org writeru (který ani nemám) ?
Měl jsem (nemám proto, že jsem před půlrokem pořídil nový stroj a už jsem si nedával práci oo.org instalovat), takže soudit snad mohu. Asi jsem tu otázku nenapsal nejlíp. Spíše jsem se měl zeptat, proč se ve writeru nepíše lépe než v neditu ? (což by pak neznamenalo, že by se v něm psalo hůře) Proč bych spouštěl půl minuty writer, který mi na psaní nenabídne víc než ten nedit, kterému to ale trvá sekundu ?
A možná nejlépe jsem to měl napsat: proč se mi nepíše ve writeru lépe ? Prostě mě nenapadá, co může oproti malému textovému editoru writer nabídnout, krom výrazně delšího času spouštění (a obecné pomalosti).
Kdo pozná rozdíl mezi třemi tečkami a elipsou, nepoužívá textový procesor (žádný), ale pořádný sázecí (DTP) program. A ti ostatní -- ti ať si wordprocesují, co chtějí, jen ať to prosím nepublikují.
15.9.2004 16:19 Robert KrátkýZ Neditu prostě nelze přímo vytisknout dopis se záhlavím, zápatím, logem firmy, grafem a tabulkou (a ještě to udělat jako mail-merge).
Tak a teď si vyber. Jeden mi řekne, že wordprocesují jen neznalci a prasata, druhý mě k tomu navádí, co já si z toho mám odnést ?
, spise presne naopak. Nez se vydrbkavat s OO.o aby se vysledek dal alespon cist, coz je samo o sobe prace na dlouhe zimni vecery, tak to radeji napisu za par minut v TeXu. Je to o zvyku.
.
Posmutnělý autor
To by se muselo za byť jenom maličko OT příspěvky střílet. Jeden naťukne tohle, druhý se toho chytí a, eh, jaké bylo vlastně původní téma ?
'Neumíš psát' Já neumím psát a tak nebudu hodnotit jak je ten článek napsaný. Ale stačí si prohlédnout pár diskuzí a je okamžitě jasné, že pokud chcete reakce přímo ke způsobu jakým je článek napsaný, tak stačí pár pravopisných chyb
'Napsals to skvěle' Ale ano, napsals to skvěle. Ten článek je dobrý. Jenže když je to pátý v řadě, tak lidé popáté nenapíšou napsals to skvěle, ale zvyknou si na zavedenou úroveň a hodnotí pak už jen v případě, kdy se ona očekáváná kvalita nedostaví.
'Znám ten program a chci dodat, že ...' Neznám ten program a zdá se, že nejsem ani zdaleka sám. Což na jednu stranu znamená, že byl dobrý tah to napsat, ale na druhou stranu zase nelze čekat reakce daného typu.
Mám reakci typu 'a ještě bych rád věděl ...'. Ukázka je v ohledu import/export limitována, ale rád bych ještě věděl, jak je na tom placená verze, která by rozhodně měla mít i/e OpenOffice.org. Takže jako bonus tu mám jednu reakci na článek, doufám, že posmutnělého autora potěším
Jak je na tom tenhle editor co se týká hromadných dokumentů, šablon, čtení dat z externí databáze...? Na www stránkách o tom nic nepíšou, zkoušel autor?
.
Jinak k teme: faktem je, ze takovy procesor muze byt dobry jak chce, ale lidi si ho asi nekoupi. Lehkotonazni procesory asi opravdu vyhynuly, abiword take neni zadna slava. Kdyby nekdo portoval atlantis na linux pod nejakou rozumne malou a rychlou knihovnou (gtk, jasne) bylo by to super.
-djz
Mne chybalo info o moznostiach importu / exportu do XML. Napr. DocBook (simplified). Ale podla toho, ako bola popisana podpora HTML necakam prilis vela pozitivneho.
Váš příspěvek též vznikl pomalou (pouze pár písmen za sekundu, přinejlepším) a navíc interaktivní (fuj, jak může někdo dopustit aby v dnešní době vznikal text interaktivně ?) metodou ručního (dělá se mi zle) zadávání do formuláře v prohlížeči ?
Jsem zdrcen, že i v roce 2004 se může dít něco takového.
Zrovna u mne se toho dá čekat hodně. Ale teď jsem nechal znít jasné tóny ironie. Pochopil jsem, doufám, že produkt v článku hodnocený je určen pro použití spíše do (německé) domácnosti a dalších prostředí, kde povětšinou nedochází k jejich integraci do rozsáhlých systémů.
- TEX a spol. je pro BFU nepoužitelný, v tom je nikdy psát nenaučíte, oni potřebují WYSIWYG editor. Já Latex znám, psal jsem v něm diplomku a právě proto vím, jak moc jsem se musel naučit. BFU se učit nechtějí a nechtějte to změnit
Závěr: potřebujeme vytvořit nový malý, rychlý (čisté C) textový procesor s dobrým importem a exportem DOC. Pokud někdo víte o takovém projektu, trkněte mě, nebo pokud chcete začít nový projekt, kontaktujte mě, nabízím se jako programátor.
Vypadáte jako někdo, kdo ví, o čem mluví, proto Vás zneužiju na pár otázek ohledně TEXu. Už jsem s ním asi tři roky nedělal, takže se vývoj možná pohnul kupředu.
1. Je nějaký WYSIWYG GUI frontend? Nejlépe v gtk+2?
2. Je možné používat Truetype a Type1 fonty? Přece jen ty dva(asi) základní fonty, co TEX nabízí není nic moc.
3. Funguje UTF-8? Vím, že byl projekt omega, ale tehdy to fungovalo mizerně.
4. Zlepšil se zápis tabulek? Funguje konečně něco jako ROWSPAN/COLSPAN jako v HTML? Lze tabulky do sebe vnořovat?
Body 2.-4. považuji za opravdu důležité, bez nich budu TEX nadále považovat za sice dobrý nástroj pro zápis matematiky, ale pro běžné použití nepoužitelný.
Možnost automatického generování např. z webových formulářů je samozřejmě velký klad Je to rozhodně elegantnější řešení než mít šablonu ve Wordu a pomocí maker nahrazovat zástupné symboly za příslušné položky...
) - vizuální formát výstupu si snadno udělám/nechám udělat od KOHOKOLIV, kdo umí TeX - nezávisle na tom, jak uzavřený, složitý, nepodporovaný, neznámo kde mimo Evropu zakoupený SW mi ty dokumenty generuje. A mohu mít těch formátů několik, stejně jako to mohu "prohnat" dalšími efektivními nástroji na zpracování textu jako skripty v PERLu, pokud by mi samotná makra v TeXu nestačila.
Vemte si, jak je častý případ, kdy máte ve firmě několik systémů, které po určitém úsilí donutíte k exportu do .DOC, ale už nemáte žádnou šanci ovlivnit, jak to v tom .DOC bude vypadat - a pak zkuste napsat VB skripty na jakési změny! A jak potom docílíte, aby výstupy z těch několika programů byly vizuálně shodné/sladěné?
Tak o tom jsem právě psal ve svém příspěvku.
Vaše otázky částečně míří zpět k "simulaci Wordu pomocí front-endu nad TeXem". Bod 1 je přesně to - na to neumím odpovědět, nikdy jsem to nehledal. Další body jsou obecnější, tam budu i něco vědět:
ad 2.: Ano, dokonce existuje dost balíků maker a formátů, kde s nimi počítají primárně (např. ConTeXt)
ad 3.: Existují různá řešení, např. pan Olšák napsal zajímavé řešení v obyčejném plainu, které si v základním nastavení poradí s češtinou a dalšími znaky běžně používanými v českém prostředí. A je samozřejmě rozšiřitelné. Obecně nejde ani tak o kódování, jako o to množství znaků a jazyků s tím souvisejícím: musel byste sehnat nebo vytvořit nejen potřebné fonty, ale i potřebná pravidla sazby. Vemte si, kolik jich je jen pro sazbu latinky v západních jazycích, kolik se jich muselo přepracovat pro sazbu stejné latinky v češtině, a odhadněte, kolik práce by bylo udělat to pro všechny jazyky a jejich abecedy, co v Unicode jsou. Navič opuštěním latinky a zásad sazby obvyklých v "latinkové" Evropě část termínů i ztrácí smysl: jak vypadá hiragana v tučné italice??? Takže je dobré se vždy poradit s někým, kdo sázel v daném jazyce.
ad 4.: Opět by Vás asi potěšil ConTeXt nebo některé balíčky pro LaTeX. Souhlasím s Vámi, že základní zápis tabulek v TeXu je STRAŠNÝ.
ad 5.: nevím, nehledal jsem - jak jsem psal, nesnažil jsem se nikdy nahradit M$ Word. Spíše jsem ukazoval oblasti použití, kde to nevadí a TeX může odvést dobrou práci - a BFU o něm nemusí vědět.
) Abiwordu. Zajímavé je, že jeden kernel všem stačí, ale zbytek by si chtěl každý napsat sám, nu což třeba do Tvého výčtu za rok přibyde další nepoužitelný produkt, tentokrát z Tvého sklepa.
Já mám 2.0.6 a seznam přes pů obrazovky, mezi jinými:
Všechno co vyprodukuji v abiwordu si navíc do oo.org ukládám a nemám s tím problém. Jak jsem řekl, oo.org nemám vůbec.
Třeba to máte jinak zkompilované, já mam balíček za slackware.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
15.9.2004 10:32
15.9.2004 13:10
17.9.2004 21:05
16.9.2004 23:07
