Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
tak že by třetí stupeň od pěkný bylo nejhezčí?
občas člověku nedochází, že máme i přídavná jména, která se nestupňujíAle no tak. Ze neco neznate, jeste nemusi znamenat, ze to neexistuje. Karla Capka byste asi z "neceskosti" nepodeziral, ne? Mr. Bone měl bezmála pravdu, když prohlásil Edinburgh za nejpěknější město na světě. Karel Čapek - Anglické listy (1924)tak že by třetí stupeň od pěkný bylo nejhezčí?
ale asi vsichni jsme se ve skole ucili, ze treti stupen od pekny je nejhezcija teda ne. nemuzu sice vyloucit, ze to nejaky pologramotny cestinar netvrdil... ale hadejte, jake autorite dam v tomhle pripade prednost. BTW. nejhezci je treti stupen od "hezký". chcete další citáty? Třetí pak je nejstarší, čtvrtá se vyznamenává vědami, pátá atletickými rekordy, šestá nejpěknější kaplí, sedmá nevím už čím, a protože jich je přinejmenším patnáct, Tamtéž (Oxford a Cambridge) Rozhodne ted nebudu procitat vsechny mozne texty, abych vam vyvracel vasi fixni ideu :) Tvrzeni, ze "nejpěknější" neni cesky, by temi dvema citaty z klasicke literatury melo byt vyvraceno vice nez dostatecne.
) Ne vse, co se bezne nepouziva, neexistuje.
gconfd a zaznamená si tu skutečnost do ~/ a tam je uloženo, že je kdesi nějaký socket a tam poslouchá ten gconfd. No a pak si na jiném počítači spustím Xclienta, který používá ten geniální GConf. No a teď mám dvě možnosti, mám exportovaný ~/ a mám exportovaný ~/. V prvním případě se Xclient koukne do ~/ a zjistí, že gconfd běží, pokusí se připojit k socketu a jde dolů bradou, protože ten socket tam napsaný a ten gconfd na něm naslouchající je pochopitelně na jiném počítači. V druhém případě zjistí, že gconfd neběží, spustí si vlastního a celý koncept gconfd jde do ... (tam kam slunce nesvítí) protože tahle aplikačka bude mít svoji vlastní konfiguraci odlišnou od zbytku desktopu a pochopitelně změny provedené hyper supa GConfEditem se mi nejen, že neprojeví ihned, ale neprojeví se mi vůbec. Kde udělal soudruh Miguel chybu? Používá desktop a jeho mozek zakrněl na úrovni desktopu. Nedělal on náhodou dřív hlavně s Widlema? Proč vymýšlí kolo, když tu máme Xresource?
xbiff zpátky... A co je špatného na xtermu? Mě se líbí právě jejich Xresourcovitost.
Nějakej vůl, hlava zdřevěnělá a tupec omezený zase jen dokazuje, že právo volby není právem uživatele, ale vývojáře.
No a z článku vytržená věta Musíme přetáhnout lidi z Windows na Linux, mě nejspíš jednoho dne přesvědčí, že moje volba bude nějaký klon *BSD. Proč to tak má být?
), ale jak tak čtu váš příspěvek, vám se zřejmě moc nezamlouvají... klidně si přeci můžete používat třeba Slackware se statickým /dev, jako window manager třeba FVWM, do systému netahat žádné moderní věci, a nic se pro vás nezmění
Ty veci kterych se tak bojite se tykaji predevsim GUI, servery pod Linuxem budou vzdy behat v konzoli, GUI je tu jen nadstavba...
Nevim kolikrat to mam jeste opakovat - vas nikdo tyhle veci nenuti pouzivat, tu moznost pouzivat jen a pouze konzoli ci nejaky jednoduchy wm tu mate a budete mit vzdycky. Vzdyt je to opensource, kdyby nejaky projekt jako Apache, Postfix, atd. se zacal ubirat uplne spatnym smerem (pevna svazanost s GUI, atp.), tak jsem si na 100% jisty ze ho nekdo forkne. Nicmene je to uplny nesmysl, neco takoveho se opravdu nikdy nestane
řekněte vašim čtenářům, ať začnou psát GTK# aplikace s MonoAž naprší a uschne. C++ a GTKmm! Už se těším na C++0x
.
Minimálně to teda mám nějakou dobu v listu.
V "pravidlech" unixové filosofie se píše o jednoduchosti. To COM nesplňuje.
Tohle rotnu, aby to někdo necenzuroval jako nevhodné (kdyby náhodou):
Wr gb wnxb i MBB:
Wr gb cbznyl wnxb cenfr, mrer gb cnzrg wnxb xenin n pybirx fr pvgv wnxb bfry, xqlm (gb) cbenq nybxhwr OFGEvatl n INEVNAGl.
Neříkám, že technologie Microsoftu jsou špatné, ale tenhle člověk/Novell má děsnou touho pořád něco od M$ kopírovat. Je sice pěkné, že se snaží ulehčit přechod, ale kopírování všech (dobrých/špatných) technologií není ten správný postup. Mnohem lepší by bylo např. více/lépe dokumentovat.
Já jsem před časem přešel (v programování) z Windows na Linux a nebylo to nijak těžké nebo problematické (WTL/MFC -> GTKmm, MSXML -> libxml++ atd.). COM, makra knihoven MFC/WTL nebo celé komplikované WinAPI mi ani trochu nechybí a hodně se při přechodu projevuje právě ta jednoduchost Unixu.
Tiskni
Sdílej: