Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
tak že by třetí stupeň od pěkný bylo nejhezčí?
občas člověku nedochází, že máme i přídavná jména, která se nestupňujíAle no tak. Ze neco neznate, jeste nemusi znamenat, ze to neexistuje. Karla Capka byste asi z "neceskosti" nepodeziral, ne? Mr. Bone měl bezmála pravdu, když prohlásil Edinburgh za nejpěknější město na světě. Karel Čapek - Anglické listy (1924)tak že by třetí stupeň od pěkný bylo nejhezčí?
ale asi vsichni jsme se ve skole ucili, ze treti stupen od pekny je nejhezcija teda ne. nemuzu sice vyloucit, ze to nejaky pologramotny cestinar netvrdil... ale hadejte, jake autorite dam v tomhle pripade prednost. BTW. nejhezci je treti stupen od "hezký". chcete další citáty? Třetí pak je nejstarší, čtvrtá se vyznamenává vědami, pátá atletickými rekordy, šestá nejpěknější kaplí, sedmá nevím už čím, a protože jich je přinejmenším patnáct, Tamtéž (Oxford a Cambridge) Rozhodne ted nebudu procitat vsechny mozne texty, abych vam vyvracel vasi fixni ideu :) Tvrzeni, ze "nejpěknější" neni cesky, by temi dvema citaty z klasicke literatury melo byt vyvraceno vice nez dostatecne.
) Ne vse, co se bezne nepouziva, neexistuje.
gconfd a zaznamená si tu skutečnost do ~/ a tam je uloženo, že je kdesi nějaký socket a tam poslouchá ten gconfd. No a pak si na jiném počítači spustím Xclienta, který používá ten geniální GConf. No a teď mám dvě možnosti, mám exportovaný ~/ a mám exportovaný ~/. V prvním případě se Xclient koukne do ~/ a zjistí, že gconfd běží, pokusí se připojit k socketu a jde dolů bradou, protože ten socket tam napsaný a ten gconfd na něm naslouchající je pochopitelně na jiném počítači. V druhém případě zjistí, že gconfd neběží, spustí si vlastního a celý koncept gconfd jde do ... (tam kam slunce nesvítí) protože tahle aplikačka bude mít svoji vlastní konfiguraci odlišnou od zbytku desktopu a pochopitelně změny provedené hyper supa GConfEditem se mi nejen, že neprojeví ihned, ale neprojeví se mi vůbec. Kde udělal soudruh Miguel chybu? Používá desktop a jeho mozek zakrněl na úrovni desktopu. Nedělal on náhodou dřív hlavně s Widlema? Proč vymýšlí kolo, když tu máme Xresource?
xbiff zpátky... A co je špatného na xtermu? Mě se líbí právě jejich Xresourcovitost.
Nějakej vůl, hlava zdřevěnělá a tupec omezený zase jen dokazuje, že právo volby není právem uživatele, ale vývojáře.
No a z článku vytržená věta Musíme přetáhnout lidi z Windows na Linux, mě nejspíš jednoho dne přesvědčí, že moje volba bude nějaký klon *BSD. Proč to tak má být?
), ale jak tak čtu váš příspěvek, vám se zřejmě moc nezamlouvají... klidně si přeci můžete používat třeba Slackware se statickým /dev, jako window manager třeba FVWM, do systému netahat žádné moderní věci, a nic se pro vás nezmění
Ty veci kterych se tak bojite se tykaji predevsim GUI, servery pod Linuxem budou vzdy behat v konzoli, GUI je tu jen nadstavba...
Nevim kolikrat to mam jeste opakovat - vas nikdo tyhle veci nenuti pouzivat, tu moznost pouzivat jen a pouze konzoli ci nejaky jednoduchy wm tu mate a budete mit vzdycky. Vzdyt je to opensource, kdyby nejaky projekt jako Apache, Postfix, atd. se zacal ubirat uplne spatnym smerem (pevna svazanost s GUI, atp.), tak jsem si na 100% jisty ze ho nekdo forkne. Nicmene je to uplny nesmysl, neco takoveho se opravdu nikdy nestane
řekněte vašim čtenářům, ať začnou psát GTK# aplikace s MonoAž naprší a uschne. C++ a GTKmm! Už se těším na C++0x
.
Minimálně to teda mám nějakou dobu v listu.
V "pravidlech" unixové filosofie se píše o jednoduchosti. To COM nesplňuje.
Tohle rotnu, aby to někdo necenzuroval jako nevhodné (kdyby náhodou):
Wr gb wnxb i MBB:
Wr gb cbznyl wnxb cenfr, mrer gb cnzrg wnxb xenin n pybirx fr pvgv wnxb bfry, xqlm (gb) cbenq nybxhwr OFGEvatl n INEVNAGl.
Neříkám, že technologie Microsoftu jsou špatné, ale tenhle člověk/Novell má děsnou touho pořád něco od M$ kopírovat. Je sice pěkné, že se snaží ulehčit přechod, ale kopírování všech (dobrých/špatných) technologií není ten správný postup. Mnohem lepší by bylo např. více/lépe dokumentovat.
Já jsem před časem přešel (v programování) z Windows na Linux a nebylo to nijak těžké nebo problematické (WTL/MFC -> GTKmm, MSXML -> libxml++ atd.). COM, makra knihoven MFC/WTL nebo celé komplikované WinAPI mi ani trochu nechybí a hodně se při přechodu projevuje právě ta jednoduchost Unixu.
Tiskni
Sdílej: