Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Nevyhovuje?
Isteže nie, pretože by si tam musel naklepať všetkých 65535 znakov, ktoré možno-niekedy-snáď-asi budeš potrebovať. Nie. To čo chceš v Linuxe neexistuje. Systém nie je tak postavený. Buď sa prispôsobíš systému, alebo systém prispôsobíš sebe, alebo začneš používať systém, ktorý Ti vyhovuje.
Ak si to chceš urobiť sám, tak začni niekde v /usr/src/linux/drivers/input/keyboard.
Pozri si KDE applet "Character selector". Pravý klik na panel "Add To panel"-"Applet"-"Character selector".Nepovažuji to za systémové řešení.Nevyhovuje?
Ak si to chceš urobiť sám, tak začni niekde v /usr/src/linux/drivers/input/keyboard.Myslím, že do jádra snad nebude potřeba zasahovat. Jádro dělá to co má, tedy předává stisky jednotlivých kláves na klávesnici. Nebylo by lepší začít na úrovni Xserveru, jak jsem psal dříve? Na konzoli to nebude mít vliv, ale tam to snad tolik vadit nebude.
Jak kde?
Tedy upřímně, v OO nefunguje úplně všechno Ctrl-Shift+Hexčíslo, ale část ano. Kolik si těch Alt+číslo kombinací, co nejsou na level 3,4 klávesách pamatujete? Podle mne jste jen línej se podívat, kde vlastně na klávesnici leží. Jinak je ten způsob s Altem pěkně blbý, protože záleží na znakové sadě. Do smrti si budu pamatovat stupeň jako Alt135, přestože dnes je to na Widlích už nějaké jiné číslo. Takže jsem si raději LeftWin nastavil jako Level3 přepínač a své často používané znaky mám po ruce i bez nějakých příšerných čísel (× ÷ º µ ® © ® ← ↓ → )C-S-unicode_hodnota
přičemž unicode_hodnota se dává v šestnáctkové soustavě.
Příklady: C-S-3A3: Σ, C-S-40: @,C-S_2030: ‰; a dá se tak psát i v „českých“ uvozovkách.
snazim se rozchodit abych v gnome mohl...Tak co vlastně chceš?
Hmmmm......
.....to je trochu problém na notebooku
Tiskni
Sdílej: