Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Jenže já zase nemám nic proti teorii. Naopak!
Od školy chci teoretické základy a dostatek volného času abych si pak mohl hrát s těma praktickýma dle libosti
To bývá na vysoké škole docela problém. Já mám práve teď (skoro) za sebou VOŠ, kde jsem toho času měl opravdu dostatek a myslím si, že jsem to i rozumně využil.
Teď právě řeším, jestli mám pokračovat samostudiem, nebo se pokusit vystudovat vysokou školu a získat titul ing.
Henly
Nemyslím si, že bych se provinil až tolik.Souhlasím. Považuji to za legitimní dotaz do fóra. Nejde o vyvolání flamu, ani o soukromou inzerci.
Tak přesně tohle jsou věci, které se podle mne na vysoké škole přednášet nemají. Pro člověka s vysokoškolským vzděláním by neměl být problém si takové věci nastudovat samostatně podle potřeby.
Ale můj pohled na věc je asi trochu extrémní, studium kvůli titulu považuji za ztrátu času. Dobře to IMHO vystihuje můj oblíbený aforismus, že vzdělání je to, co člověku zbyde, když zapomene všechno, co se naučil ve škole. Tedy že nejde o konkrétní poučky a poznatky, ale o způsob uvažování a přístup k řešení problémů a vlastnímu samostudiu. Zvlášť v tak rychle se vyvíjejícím oboru jako je informatika. Proto když jsem viděl původní dotaz, jako první mne napadla cynická odpověď "žádnou". Ale připadalo mi příliš neurvalé to tak napsat.
Jen kvůli Unixu na školu mi taky přijde jako hloupost, na to stačí 5 týdenních školení (nebo ne?), aspoň na to stát se h*o*d*n*ě pokročilým.
Sám jsem pro obecné povědomí, nikdy nevím, co se mi bude hodit, že to vím.
a dodnes jezdím na install fest od lidí z ČVUT). Potom jsem přešel na VOŠ do Liberce a tam jsem byl mnohem spokojenější.
b) nečakaj, že nájdeš školu na ktorej sa učí "state of art". Škola Ťa má naučiť myslieť, hľadať informácie a skladať ich tak aby si vyriešil problém. IT sa vyvíja tak rýchlo, že to nikto do osnov nestihne dostať. Môžeš natrafiť na pedagóga, ktorý je do veci zažraný a z vlastnej iniciatívy bude do vás tlačiť aktuálne veci. Ale to je skôr výnimka ako pravidlo.
Iný pohľad: pred 10 rokmi som počul interview s nejakýmj úspešným pražským podnikateľom. Tvrdil, že vysoká škola ho nenaučila nič zvláštne, ale poskytla pôdu na budovanie kontaktov.
Z tvojho blogpostu mám pocit, že sa nechávaš strhnúť módnosťou niektorých
smerov v IT. Za mojich čias najväčším fakultným serverom bol DEC, ktorý
bol asi výkonovo na tom horšie ako môj terajší desktop (mal 64MB pamäte a pod.)
Napriek tomu som sa na ňom naučil princípy, ktoré platia aj teraz - predvčerom
som vysvetľoval kolegovi ako si poslať dáta cez Z-modem
Každopádne ale hľadať si prácu v oblasti IT bez vysokoškolského titulu ... dá sa to, ale v praxi sa to nepoužíva.
nečakaj, že nájdeš školu na ktorej sa učí "state of art". Škola Ťa má naučiť myslieť, hľadať informácie a skladať ich tak aby si vyriešil problém. IT sa vyvíja tak rýchlo, že to nikto do osnov nestihne dostať.To chápu, právě proto jsem položil tento dotaz, abych zjistil jestli to pro mě má smysl. Myslet, hledat informace a skládat je dohromady mám pocit, že už umím a na to tu školu nepotřebuji.
Tvrdil, že vysoká škola ho nenaučila nič zvláštne, ale poskytla pôdu na budovanie kontaktov.Ten pohled na to mám podobný.
Z tvojho blogpostu mám pocit, že sa nechávaš strhnúť módnosťou niektorých smerov v IT.Možná to tak vypadá, ale skutečnost je jiná. Zajímám se o spoustu věcí v IT a v Linuxu jsem se našel, nedělám to vůbec kvůli nějaké módě. Ani si nemyslím, že je moc moderní mít Linux na Pentiu na 200 MHz s většinou jen textovým režimem. Ale stačí mi to, na správu serverů přes ssh, toho člověk až tolik nepotřebuje. Ale teď už jsem si naběhl, tohle už patří do blogu.
Jsem ve 3. semestru bc studia informatiky na VSB. Zatím se tu dost pracuje s Javou, se kterou pod linuxem smz nejsou problémy. Vcelku se tu dá přežít s UNIXovým přesvědčením. I když jsme se museli myslím v prvním semestru napsat strukturovaný dokument *.doc. Bral jsem to tak, že jako mám vědět, čeho se vyvarovat, protože jsme měli také něco napsat v LaTeXu. Mno, ostatní to možná pochopili naopak...
Tento semestr pan Běhálek v programovacích technikách trochu prosazuje C#. I když je C# od MS a znám ho jen povrchně, myslím, že je to zajímavý jazyk.
Pokud si vybereš dobré cvičící učitele - tedy UNIXově smýšlející, tak myslím nebudeš mít problémy vůbec.
Vadí mi ale, že i když je na spoustě učebních počítačů přístupný Linux, tak je těžko použitelný, jelikož na něm některé potřebné věci pro výuku chybí, nebo protože se neukládá /home někde centralizovaně. Na druhou stranu ve Windows se také neukládá nastavení...
Také se tu teď učí C++, ale pan Šaloun se mi zdá být až moc Windows smýšlející a tak se moc na přenositelnost kódu nehledí, což mi trochu komplikuje studium a pomoc ostatním. Ovšem můj cvičící z C++ (na jehož cvičení jsem ještě nebyl) je možná zas až moc UNIXák.
Takže bych řekl, že je to tu tak napůl.
Hmmm. Za dobu co jsem toto psal jsem už mohl rapidně vylepšit projekt do prog. technik.
. A na fakultnich a katedralnich PC ucebnach jsou jen Widle. U vas na FEI v PC ucebnach je to jine, ale tam se nedostane nikdo kdo neni z FEI. Tak jsem chodil do PC ucebny na kolejich, ale tam mi to pripadalo ze ten Linux tam je naistalovany jen aby se nereklo. Neda se tam pripojit flash pamet a cele je to nenakonfigurovane. Ve studovne casopisu uz Linux taky neni
. Jeste ze tu jsou aspon ty kiosky
Zdar, mam za sebou 5 semestrů na FAVce (ZČU), teď zápolim s FELem na ČVUT, moje zkušenost je, že ohledně linuxu jsou podstatné (když už nic jiného) Teorie systémů, programování, z matiky třeba teorie grafů nebo numerické metody a jejich použití v praxi.
Navíc na FELu se prej dá získat CISCO academy snad zadara.
Vejšku rozhodně doporučuju, minimálně poznáš nový lidi.
), nebo programovacich jazycich. Jestli chces maximalni UNIXove vzdelani zkus www.google.com nebo si zaplat nejake skoleni. Ale jak rikam: urcite nechod na VS, jinak dopadnes jako tenhle kolega: http://www.student.cvut.cz/view.php?cisloclanku=2005102401
Jestli te zajimaji pocitace, pojd na MFF UK (protoze pocitac je matematicky stroj)
Dost dobrý odkaz, díky!!!
Priklanim se k nazoru Honzi. Pokud opravdu ocekavas od VS to co pises, zapomen na ni. Pozorne si precti diskusi k tomu vyse uvedenemu clanku. Mas ambice stat se dobrym spravcem linoxovych stroju - tam to bylo oznaceno delnikem.
Na vysoke skole by te nemeli naucit spravovat jeden konkretni system, ale dat vseobecny prehled, abys dokazal resit problemy. Nahrnou na tebe soustu teorie, kterou se naucis na ZK a nasledne zapomenes
, ale az budes pak resit nejaky problem, je dulezite vedet, kde informace najit. O tom je studium na VS.
Mam za sebou 7let na FAVce v Plzni (na dvou katedrach) a musim rict, ze ohledne rozdeleni Unix vs. M$ je to cca 50:50, pricemz jsou tam fanatici na oboji, ale i lide, kterym je to jedno v cem to delas.
Ale to uz jsme se dostali nekam jinam.
Delnik je ten, kdo tupe neco dela furt dokola. (viz ta diskuse). Dobry spravce je takovy clovek, ktery dostane nejaky ukol, zamysli se, vezme v uvahu vsechny mozne varianty (kdyz uz jsme na abc, tak trebas prokalkuluje jestli je vhodny ten OS, ten PGM, ten PGM jazyk, tendle kus HW...) a pak to tak udela. Pokud zvladne vsechny tyto kroky sam, je to clovek na pravem miste. K tomu samozrejme nepotrebuje zadne skoly, ale vysoka skola je tu od toho, aby tomu cloveku pomohla ziskat "hruby" prehled. Je jasne, ze to mu da i praxe, ale tady je malinko omezeni, ze kazda praxe je vzdy orientovana trochu jednim smerem. Vim to z vlastni zkusenosti. Delam v .NETu a JAVA se mi strasne vzdaluje (ac ji mam rad a tvrdim, ze je to muj milacek), ale jelikoz nemam po praci moc casu studovat co je v ni noveho, nedokazu jiz moc objektivne posoudit co v ni pujde lip a co hur (krome prenositelnosti
)
Tiskni
Sdílej: