Linuxová distribuce OpenMandriva byla vydána ve verzi ROME 23.03. Název ROME říká, že se jedná se o průběžně aktualizovanou (rolling) edici. Stabilní edice nese název Rock, aktuálně OpenMandriva Lx 4.3 Dysprosium.
Tento pátek od 14:00 proběhne v Brně na FI MUNI konference DevConf Mini. Na programu je celá řada zajímavých přednášek od testování releasů Fedory, přes super počítače nebo Big Data, až po závody autonomních aut. Konferenci bude možné sledovat i na online streamu.
Minulý týden proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Vancouver 2023. Adobe Reader, Microsoft SharePoint, Oracle VirtualBox, Tesla, Ubuntu Desktop, Windows 11, macOS, Microsoft Teams, VMWare Workstation. Vše hacknuto. Synacktiv získal 530 000 dolarů a Teslu Model 3.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy v oznámení o vydání a na YouTube.
Po 5 měsících vývoje od vydání verze 6.1 byla vydána nová verze 6.2 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Dolphy bylo vybráno na počest amerického jazzového altsaxofonisty, flétnisty a basklarinetisty Erica Dolphyho.
Josef Průša představil (YouTube) novou 3D tiskárnu Original Prusa MK4. Cena sestavené tiskárny je 27990 Kč. Cena stavebnice je 20990 Kč.
Turris OS, operační systém pro síťová zařízení Turris postavený na OpenWrt, byl vydán v nové verzi 6.3.0. Vývojáři upozorňují, že Netmetr byl nahrazen LibreSpeedem, viz příspěvek na blogu CZ.NIC.
Byl vydán xorg-server 21.1.8 a xwayland 22.1.9 a 23.1.1. Řešena je zranitelnost CVE-2023-1393 využitelná k lokální eskalaci práv.
Byla vydána nová verze 10 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu.
Ubuntu Cinnamon bude od Ubuntu 23.04 oficiální odnoží Ubuntu (návrh, schválení).
Že by za šíření poplašné zprávy?
Je pravda, ze prehravanim nekterych DVD (,ktere jsem si treba zakoupil) pod linuxem porusuji autorsky zakon a hrozi mi az 5 let vezeni?Jakmile se toho ujme ÚOOZ, nepochybně :D
§ 43 (1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona. (2) Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí, dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky nebo poskytuje služby, které a) jsou za účelem obcházení účinných technických prostředků nabízeny, propagovány nebo uváděny na trh, b) mají vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený obchodně významný účel nebo jiné užití, nebo c) jsou určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředků. (3) Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování. (4) Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 30a, § 31 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 38, § 38a odst. 2 a § 38e v rozsahu nezbytném k využití výjimky. Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoženin. (5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na dílo, které bylo autorem či s jeho souhlasem zpřístupněno veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2. (6) Technické prostředky ke splnění povinností podle odstavce 4 používané autorem dobrovolně nebo na základě dohod požívají ochrany podle odstavců 1 až 3.
Dokud si lidi raději stáhnou "kradenou" verzi z internetu, budou nahrávací společnosti oprávněně bojovat proti "pirátům". Tím stažením z internetu totiž dává člověk najevo svůj zájem o obsah, pouze ho dokáže někde sehnat levněji, než od vydavatelské společnosti – pro vydavatelskou společnost to znamená snažit se zbavit této (nelegální) konkurence. Pokud ale lidi dají jasně najevo, že o ochranami zdeformovaný a cenově nedostupný obsah nemají vůbec zájem, bude to teprve signál pro vydavatele, že chyba je na jejich straně.Můj osobní názor je, že oprávněný boj proti "pirátům" je šaškárna pro média a politiku, protože podle mě, ať počítám, jak počítám, producenti a zejména autoři "obsahů" děl šířených přes Internet díky "pirátství" zasahují daleko větší objem publika, než by bylo pouze "legálním" prodejem vůbec možné - na což se nabalují doprovodné mediální a prodejní akce ("kultovní předměty") apod., protože cena takového "obsahu" se odvíjí nikoliv od jeho kvality či pracnosti, ale od jeho popularity. A populární "pirátěný" obsah je šíření této popularity s nulovými náklady pro producenta. Samozřejmě, nikdo nebude dobrovolně říkat, ani se chtít vzdávat dobrovolně jakýchkoliv zisků, takže "pirátství" není možné dát zelenou. Ale postoj proti "pirátství" jednoznačně dokládají bezzubé činy, oproti halasné propagandě. Téměř nikdo (zatím) nezavedl legální prodej muziky (teprve teď první vlaštovky, když už je to téměř trapné), ačkoliv je to technicky velice dobře možné - a když už zavádí, tak jsou s tím spojeny pro konzumenty dost nepohodlná i technická omezení (viz ohlasy zde na půjčovnu TV Nova nebo i-Legálně), která nemají praktická opodstatnění. Ve skutečnosti by totiž bylo dost nákladné suplovat "pirátskou síť" rozmnožovačů popularity :D Z politických (a "morálních") důvodů je třeba samozřejmě trvat na blábolech o "ztrátách" (které jsou pouze fiktivní, asi tak jako v té pohádce o tom, jak chtěl lump soused za jedno vajíčko vrátit i cenu potenciálně se z vajíčka vyklubavší se slepice a jejích vajíček a kuřat z těchto vajec se vyklubavších...). Také je to vhodný nástroj, jak někoho nepohodlného rychle a účinně kriminalizovat (totéž např. tzv. " držení drog" nebo dětské pornografie) - zkrátka, možnosti represe se hodí vždycky. Už z těchto důvodů nebude nikdo proti "pirátům" nic opravdu podnikat nebude, stejně jako se nic doopravdy účinného nepodniká proti drogovým kartelům (Afghánistán za momentální okupace je příklad par excellence), proti atomovému zbrojení (Korea, Írán), proti miliardovým tunelům bank a pojišťoven, proti hladovění v Africe, proti nemocem (z hladovění) tamtéž, ani proti skutečným pirátským čínským firmám, které kopírují euroamerickou produkci - vždyť to všechno jsou procesy, které zajišťují fungování ekonomiky a vůbec civilizace tak, jak je nastavena. Kdyby všichni najednou na světě začali dodržovat všechny zákony (včetně těch morálních), globální civilizace se zhroutí :P PS. To není omlouvání, to je pozorování.
Nesmite je ovsem sirit.Považují se za šíření i např. torrent/ed2k, kteří stahováná data forwardují k dalším uzlům ?
Striktně řečeno ale posíláte malé kousky dat, které se asi nikdy nedostanou k jednomu uživateli v takové podobě, aby je bylo lze prohlásit za ono dílkoPři pohledu zdola - od uploadujícího jednotlivce - asi jo. Ale při pohledu shora je to právě množství lidí uploadujících zdánlivě nesouvislé kousky dat, díky kterým se odtamtud dá stahovat - kdyby nikdo neuploadoval, nepůjde to. Takže uploadem chunku se stávám aspoň spolupachatelem trestného činu.
§ 12 Právo dílo užít … Právem dílo užít je a) právo na rozmnožování díla (§ 13),
b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),
c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),
d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),
e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),
f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména
1.právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla (§ 19 a 20),
2.právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),
3.právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22),
4.právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23).
(5) Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4 se pro účely tohoto zákona vymezují v ustanoveních § 13 až 23. Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4. § 13 Rozmnožování (1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě … Sdělování veřejnosti § 18 Obecná ustanovení (1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. (2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.
§ 2 Autorské dílo (1) Předmětem práva autorského je dílo …, které … je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě …Rozmnoženina v nervových spojích asi nebude objektivně vnímatelná… Ještě chvilku tady budeme diskutovat, a budeme tu mít ten zákon nakopírovaný po kouskách celý. Nebylo by jednodušší si jej přečíst?
Pokud to neuděláte, tak nemáte právo to DVD sledovat. Je to tak těžké pochopit? Kdyby se k vám do bytu nacpala parta lidí a začali si tam dělat, co se jim zachce, asi se vám to nebude líbit – byt je váš majetek a chcete rozhodovat, co se s ním bude dít. Proč to samé právo – rozhodovat, co se bude dít s jeho vlastnictvím – upíráte autorovi nějakého díla?Váš příklad je naprosto vedle, měl znít takto: Kdyby si parta lidí udělala přesnou kopii vašeho bytu a začali si tam dělat, co se jim zachce, asi by vám to mohlo být jedno - váš majetek je váš byt a vy chcete rozhodovat, co se bude dít s každou jeho kopií? Srovnávání "duševního vlastnictví" s jakoukoliv jinou formou vlastnictví je neadekvátní a dojdete tak pouze k absurditám výše zmíněným. Duševní vlastnictví stejně tak jako autorské právo je totiž zvláštní kategorie, velmi abstraktní kategorie reality a velmi civilizačně mladá kategorie. Patří spíše někam do oblasti zvláštních a exkluzivních privilegií než do oblasti majetkové. Už se tu o tom diskutovalo mockrát a stále se někteří odvažují argumentovat slovy jako "krádež" nebo příklady z jiných oblastí vlastnictví. Váš příklad by měl znít, že je vám zákonem garantováno být jediným oprávněným uživatelem všech kopií bytu jako je ten váš, a proto si nárokujete právo, aby si nikdo nedovolil udělat kopii vašeho bytu bez vašeho souhlasu a choval se v něm, jak se mu zachce. Jediná reálná ujma porušením takového zákona vznikne jakýmsi "nerespektováním" vašeho nároku a jeho nebezpečí je v tom, že kdyby to tak udělal každý, bude tato vaše výsada bezcenná a vy ji teoreticky nemůžete zpeněžit. V praxi autor ovšem své autorství obvykle zpeněží bez ohledu na to, kdo mu jeho "dílo" později zkopíruje - o co tu jde, je zpeněžení případné obrovské popularity, které může autor na základě reklamy či módy dosáhnout a která mu v tom případě zajistí výhradní právo na zisk z této popularity, který v naprosté většině mnohonásobně (tisíci i více) překračuje jakoukoliv objektivně vyčíslitelnou přiměřenou odměnu za řemeslnou práci (srovnatelnou s podobnou investicí např. řemeslníka, úředníka nebo učitele - tedy každého, kdo neprodukuje nic, co by se dalo beze ztráty kopírovat). Tento trend se také objevil až v době, kdy se zlevnila fyzická výroba médií natolik, že už nebyla obchodně zajímavá - proto je najednou kniha "duševním výtvorem" a ne ve vepřovici vázanou investicí do pergamenu, ruční práce opisovače a kreslíře a třeba kování. Dtto v bledě modrém platí pro hudební konzervy, tam už se ale média objevila až tehdy, když byla dostatečně laciná. Jinými slovy, autor se cítí poškozen kopírováním, které je ale zároveň jedině zdrojem jeho nadměrného zisku, protože umožňuje, aby své duševní dílo vůbec prodávat mohl (aby neexistovala jen jedna jediná kniha, kterou by mohl půjčovat pouze jednu v jednom čase, jako svůj reálný majetek, jako svůj byt, jako svoji židli - a byl tak krácen za úplatu na svých vlastnických právech). Autorské právo a "duševní vlastnictví" jsou tedy poměrně podivné vynálezy nové doby a vedou se spory, zda je to pro civilizaci a autory spíše přínosné nebo spíše brzdící. Je docela známé, že často z autorských práv profitují buď vydavatelství jako majitelé práv (která od autora koupila za "řemeslnou" cenu) nebo dědicové vlastního autora (poté co se autor stal po desetiletích konečně klasikou), autor samotný vlastně velmi zřídka - velmi zřídka na to, aby to obhajovalo přesvědčivě institut autorského práva. Nejedná se tedy podle mě o morální opatření, ale o prakticky ekonomické opatření, podobně jako je např. DPH nebo daň z nemovitosti (tj. práva státu na určitou částku z kupní ceny nebo majetku, pouze zde jde o práva příslušná podnikatelským subjektům, tzv. majitelům autorských práv).
Smiřte už se jednou s tím, že pro užití autorského díla musí autor udělit licenci, která může mít nějaké podmínky užití.
Ani náhodou. Spisovatel může říci, kdo má mít právo jeho knihu tisknout a vydávat, ale nikdy mi nemůže předepisovat podmínky, kdy si ji můžu přečíst a jaké brýle přitom mám mít na nose.
Malíř mi taky nemůže určovat, ve kterou denní dobu se můžu kochat jeho obrazem.
A stejně tak hudebník mi nebude kecat do toho, jestli si jeho desku přehraju na hifi věži nebo na tom nejhorším chrastítku, co mám.
To, že aktuální autorský zákon po vzoru DMCA možná umožňuje stanovit omezení i na pouhé přehrávání díla, je závažný a nepřijatelný bug.
Pokud to neuděláte, tak nemáte právo to DVD sledovat. Je to tak těžké pochopit?Ano, protoze jsem za to DVD zaplatil. Jestli ho ritualne zapalim, udelam si z nej pivni tacek, povesim ho na vanocni stromecek, prehraju si ho na gramofonu, nebo si ho prehraju pres mplayer pod Linuxem, do toho je majiteli autorskych prav s prominutim hovno.
Dokud se k DVD budete chovat jako ke placce z polykarbonátu, můžete si s ní dělat, co chcete. Jakmile ale chcete užít autorské dílo na něm zaznamenané, můžete tak učinit pouze za dodržení podmínek licence. Pokud se vám licence nelíbí, nemusíte si DVD kupovat. Jak prosté, že?Nezlobte se, ale u audiovizuálních děl toto opravdu neplatí a u software je to přinejmenším sporné. Kdybyste měl pravdu, tak by nikdy nemohlo legálně fungovat žádné rozhlasové nebo televizní vysílání. To byste musel být před každou skladbou nebo videoklipem seznámen s jeho licencí a pokud byste s ní nesouhlasil, musel byste rádio vypnout, jinak byste proušoval autorská práva.
Nebo chcete, aby po vydání konečně použitelného prohlížeče MSIE 8 někde vyšel takovýhle rozhovor s člověkem z týmu MSIE 8? Q: Jak se vám podařilo z kódu MSIE 7 vykřesat použitelný prohlížeč? A: Prostě jsme vzali kód Firefoxu a příslušné části jsme použili v MSIE 8. Q:To je ale nelegální, ne? Připadá vám to správné? A: Ano, protože jsem si ten zdrojový kód stáhnul. Jestli ho rituálně zapálím, udělám si z něj pivní tácek, pověsím ho na vánoční stromeček, přehraju si ho na gramofonu, nebo si z něj části okopíruju do svého programu, do toho je majiteli autorských práv s prominutím h… A teď najděte jeden jediný rozdíl v použité argumentaci.Je tam dost podstatný rozdíl. Prosté přehrání CD nebo DVD není "užitím díla" podle autorského zákona. Výroba rozmnoženin, odvozených děl a jejich následné šíření už ano. Měl byste to konečně začít rozlišovat.
Rozhlasové a televizní vysílání řeší AZ samostatně, tam musí s licencí souhlasit provozovatel vysílání.To samozřejmě musí. Ale tím to přece nekončí. AZ (a licence) platí i pro takto odvysílané dílo stále. Ale vraťme se k jádru věci. Vy tvrdíte, že AZ a potažmo autor si může v licenci diktovat, jak se má chovat posluchač/divák. Já tvrdím, že to tak není a že licence upravuje pouze věci, jako je další šíření, výroba rozmnoženin, veřejné provozování atd.. Představte si, že bych jako autor napsal a vydal skladbu s licencí, která nařizuje posluchači, aby si přesně ve 2. minutě poslechu strčil dva prsty do pr****. Pak bude porušovat autorský zákon úplně každý, kdo si je tam nestrčí. A to i v případě, že to jenom uslyší v rádiu a nebude vůbec tušit, že nějaká taková licence existuje. A našly by se ještě mnohem absurdnější příklady.
Myslíte, že přehrání CD nebo DVD není užití díla? Není to třeba rozmnožování?Přehrání je rozmnožování? Odkdy? Abychom si rozumněli, pod slovem "přehrát" myslím strčit placku do přehrávače, stisknout play na ovladači a sednout si do křesla, nikoliv "přehrát" ve smyslu zkopírovat na jiné médium.
Netvrdím, že licence určuje, jak se má chovat posluchač nebo divák. Tvrdím, že licence určuje, za jakých podmínek je možné dílo užít. A jeden způsob užití může být vysílání rozhlasem nebo televizí, jiný způsob užití je rozmnožování.Tak si ujasněte, co vlastně tvrdíte. Mě, jako poslucahče a diváka, nezajímá vysílání ani rozmnožování, já jsem nabyl nějaké dílo legální cestou (koupě autorizovaného nosiče s nahrávkou v obchodě) a chci si ho jenom pustit. A tvrdím, že mi do toho nemůže žádná licence ani AZ kecat, pokud se toto dílo nerozhodnu užít ve smyslu AZ. Teprve potom mě začíná zajímat licence.
V případě televizního/rozhlasového vysílání se dle zákona jedná o "vysílání rozhlasem nebo televizí", přičemž to zahrnuje proces od načtení z nějakého média po výstup zvuku z repro nebo zobrazení obrazu. Takže to celé zahrnuje licence pro vysílání, žádnou další licenci pro posluchače/diváka netřeba.Licence (respektive AZ) platí pro to dílo stále. Tedy i po odvysílání. Nebo si to představujete tak, že odvysíláním dojde k nějké formě "přelicencování" a najednou pro to dílo začnou platit úplně jiná pravidla?
Myslím, že během přehrávání DVD vzniká rozmnoženina díla – nejprve je vyjádřeno jen na DVD, a v průběhu přehrávání je vyjádřeno jak na DVD, tak obrazem a zvukem. Co by jinak byla zvuková a obrazová rozmnoženina? Nikde nenacházím důvod, proč by zrovna tahle rozmnoženina neměla být vnímána jako rozmnoženina díla ve smyslu zákona.Zvuková rozmnoženina - nahrávka, obrazová rozmnoženina - fotografie, fotokopie, videozáznam? Váš výklad mi přijde trošku přitažený za vlasy. Bylo by i čtení knížky výroba rozmnoženiny?
Samozrejme, a kdyz tam autor napise, ze si pred sledovanim musim utrit prdel holou rukou,To tam napsat nemůže. Dívat se na to můžeš jak chceš, ale může si klást podobné podmínky pro případ dalšího šíření a výroby rozmnoženin.
Jediný kdo se musí řídit zákonama jsou fanatický policajti.Hm, tak tohle ale ti čeští ještě nevědí...
Které zákony porušovala Charta '77? Která zákony byly porušovány v listopadu '89? Myslíte si, že žijeme v totalitním režimu, kde se nemůžete proti špatným zákonům ozvat, nebo jen sedíte doma a planě řečníte v diskuzním fóru?Něco by se jistě našlo: nepovolené shromažďování, příživnictví, nepřátelská činnost proti socialistickému zřízení, nepovolené rozšiřování tiskovin, nepovolené organizování se, "pobuřování", prohřešky proti dobrým mravům apod. Vždycky se něco našlo, nakonec byli všichni odsuzováni podle platných zákonů (i když lze jistě pochybovat o spravedlivosti procesů - ale to lze v každém režimu, i dnes). Vezměte to obráceně: Kolik představitelů podle obecného i oficiálního (zákonného) mínění zločinného, nemorálního a režimu bylo "odsouzeno" za jeho podporu nebo činy, které konali v jeho službách? Podle toho velice dobře poznáte, jestli je komunistický režim (1948-1989) považován skutečně za "nelegitimní" a zločinný, jak se to pokoušejí dnes někteří politici sugerovat o KSČM.
Dožadování se změny je marné :-/ Uvedu trochu přehnaný příklad: myslíte si, že zbavení se totalitního režimu jde také bez porušení jeho zákonů?Ten příklad není přehnaný - viz též rozpaky těch "morálních" stojících na správné straně, když mají odsoudit nějaký "zločinný" režim. Mohou se odvolat max. na porušení tehdy platných zákonů, ale už ne na to, co je v souladu s nimi - tak by zároveň nepříjemně relativizovaly ty svoje. Popravit cizího vládce za jeho vládcovskou politiku - to se žádnému jinému (ať už demokraticky zvolenému) vládci nechce. Dobře totiž ví, že by se mohl ocitnout při změně okolností velice snadno na jeho místě. A delegitimizace cizího režimu vznáší otázku po legitimitě vlastního... zejména v naší relativistické době, kdy už (ještě) není až tak módní odůvodňovat etiku a morálku "vyšší mocí" (nábožensky), což je sice ne jediné logicky možné, ale jediné opravdu fungující. Když to vztáhnu na příklad nelegitimního kopírování: jak dalece je legitimní ono "legální" kopírování producentů? Jak dalece je legitimní požadovat úplatu za povolení užívat neomezeně kopírovatelné, ale jen jedno autorské "duševní" vlastnictví? Jak dalece legitimní je vydělávat na kopírovatelnosti a zároveň ostatní za využití této vlastnosti (která jediná umožňuje tento druh podnikání) kriminalizovat? Atd. zkrátka - kdo se moc ptá, moc se doví. Proto organizace jako je OSA, Intergram nebo BSA nejraději operují v temnotách a ze všeho nejméně rádi publicitu (jinou než ve vlastní režii, což je obvykle FUD-kampaň na hraně zákonů). Proto se ve skutečnosti tak málo proti "pirátům" podniká.
Popravit cizího vládce za jeho vládcovskou politiku - to se žádnému jinému (ať už demokraticky zvolenému) vládci nechce. Dobře totiž ví, že by se mohl ocitnout při změně okolností velice snadno na jeho místě. A delegitimizace cizího režimu vznáší otázku po legitimitě vlastního... zejména v naší relativistické době, kdy už (ještě) není až tak módní odůvodňovat etiku a morálku "vyšší mocí" (nábožensky), což je sice ne jediné logicky možné, ale jediné opravdu fungující.
Uz jste slysel o Iraku a jeho predchozim vladci?
Jistěže, vždyť to je právě učebnicový příklad výše popsaného.Popravit cizího vládce za jeho vládcovskou politiku - to se žádnému jinému (ať už demokraticky zvolenému) vládci nechce. Dobře totiž ví, že by se mohl ocitnout při změně okolností velice snadno na jeho místě. A delegitimizace cizího režimu vznáší otázku po legitimitě vlastního... zejména v naší relativistické době, kdy už (ještě) není až tak módní odůvodňovat etiku a morálku "vyšší mocí" (nábožensky), což je sice ne jediné logicky možné, ale jediné opravdu fungující.
Uz jste slysel o Iraku a jeho predchozim vladci?
A paninka tam, rikala, ze ho tehdy obvinili ale pak ho uznali nevinnym s tim ze uzivatel ma pravo si to prehrat, kdyz si to koupil.a) bylo to v Norsku b) to, že uznali, že člověk má právo vytvářet programy pro prolomení nějaké ochrany, vůbec neznamená, že má také právo ho použít!
Tiskni
Sdílej: