V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Chcem vas poziadat o radu.
Mam nainstalovany Ubuntu 7.10 a problem s RAMkou. Po nabootovani notebooku s 512MB RAM je volnych asi 260MB a system bezi celkovo dobre s rychlou odozvou. Akonahle na nom ale pracujem dlhsie, otvaram a zavieram aplikacie, RAMka sa plni a neuvolnuje. System zacina swapovat a to aj ked nemam otvorene takmer nic, hrozne sa spomali a musim restartovat.
Dakujem za rady.
free
a ps aux
v momentě, kdy váš systém začne citelně swapovat a "hrozně se zpomalí", jak říkáte.
Divného je na tom akorát to, že Jiným systémům ® pro stejnou funkcionalitu a rychlost stačí zlomek té paměti (a zlomek výkonu CPU)...
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Neporadím mu jednak proto, že tyto schopnosti nemám ale druhak proto, že většina "běžných" aplikací je na linuxu prostě mnohem pomalejší a nenažranější než na Windows a neexistuje žádné řešení jak to změnit. Příkladem budiž například OO a Firefox. A právě tyto aplikace u tazatele tak trochu předpokládám...
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").
V tom případě žiju už dobrejch 8 let v Matrixu. A lidi okolo mě, který linux odmítaj kvůli "lenosti" jeho GUI snad ještě více než kvůli jeho nekompatabilitě se světem Windows, taky.
A teď tady čekám srovnání s Windows Vista (ty samozřejmě člověk, kterýmu je linux pomalej nepoužívá), případně námitky, že srovnávám systémy časově od sebe vzdálené 7 let (koho to zajímá, když umožňují provádět tu samou práci) nebo nějaká moudra o "pořádnejch počítačích" (kupovat 2-3x tak dražší PC jenom kvůli tomu aby dosáhl stejného komfortu práce, který poskytne konkurence "obyčejnej" člověk taky nebude) a budu úplně spokojenej...
Mimo realitu žije bohužel většina "linuxáků", konec konců tržní podíl linuxu na desktopu hovoří jasně.
QT aplikace tímto problémem netrpí, bohužel je to ale jenom půlka aplikací pod linuxem... Já osobně používám tam kde to jde taky kde/qt aplikace, ale některý aplikace prostě alternativu nemaj.
Bohužel pro linux zrovna Firefox a OO, tedy "killer apps" v argumentaci přechodu na linux, patřej k aplikacím, kde je výkonostní propad oproti windows verzím jeden z největších.
Linux je zadarmo a je mnohem lepší než Windows (dle "linuxáků"). Tak proč ho teda používá <1% (bavíme se samozřejně o desktopu) lidí?!
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").Tak to sotva. Zvlášť ta část o CPU je naprosto nesmyslná. Mám, pravděpodobně narozdíl od tebe, k dispozici dva počítače, u kterých by ten poměr vcelku odpovídal. Start "běžných programů" rozhodně netrvá stejně (Dalo by se říct 1/10 CPU, víc než 10x delší start a běh)
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne. Jde o "reakce" GUI, který jsou v případě linuxu oproti Windows katastrofální, obzvláště v případě GTK.
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne.Tady nejde jenom o rychlost startu, a proto jsem psal: víc než 10x delší start a běh. Mám tady počítač s Celeronem taktovaným na 333MHz, což je přibližně desetina mého Athlon X2 a o něco víc než desetina mého starého Athlonu XP 1700+ (nepočítám jenom taktovací frekvenci, ale i rozdíly v architekturách). Start Firefoxu, zobrazování webových stránek, start Adobe Readeru, prohlížení PDF, to všechno trvá na tom starém stroji neskutečně dlouho. V Linuxu kliknu a je to hned. Pokud z tohohle chceš vyjít se ctí, tak uznej, že jsi s tou 1/10 CPU hóóódně přestřelil.
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?Třeba tak čtyřicet desetin?
1. Firefox ne vlastní prohlížeč, ale spíše flasch nebo implementace JavaScriptu. 2. mplayer 3. xineJestliže nemám puštěno moc aplikací obykle pomůže
swapoff -a swapon -a
Tiskni
Sdílej: