Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Jen jsem chtěl uvézt pár věcí na správnou míru, to jestli je tam nějaký backdoor je celkem v této diskusi nepodstatné. Chtěl jsem jen říct, že využití výkonu CPU bylo nejspíše dané šifrováním komunikace a ne počasím, které bylo zrovna venku..
Ty jsi zapínal v ekiga nějaké šifrování? Nemám jí moc zmáknutou, takže nevím jestli to vůbec jde.
Ad Lukáš.
zRTP je nejspíše velmi dobré, ale není příliš stabilní, aspoň co jsem já četl, dávno.
To, že HW telefony podporují šifrování pomocí zRTP/SRTP neznamená, že to někdo používá. Co vím, SIP ještě není tak masově rozšířený, jako např. HTTP, takže se nikdo moc nezabývá nějakým zabezpečením - projdi si web VoIP providerů.(to je jen moje úvaha)
No tak se přejde na IPv6.Asi si neodpustím takové menší rýpnutí. Většina proIPv6 argumentuje tím, že každý bude mít celosvětově jednoznačnou adresu, tudíž nebudou potřebné žádné oblézačky na NATy a spol. Jenže NAT, krom toho že iluzorně oddaluje vyčerpání světově jednoznačných adres, také skrývá vnitřní strukturu sítě. A pokud se nějakým zázrakem někdy na IPv6 přejde, stále si budou různí "ISP"(aneb jedna linka od kyslíku pro 200 uživatelů, ale nejen oni) NAT(resp. NAP) sebou vléci. Takže IPv6 asi nebude konečným řešením.
To že NAT skrývá strukturu vnitřní sítě není žádná výhoda.Ale je. Nikdo nemůže jednoznačně říct kolik máte za routerem počítačů nebo dalších routerů atd.(samozřejmě pokud pominu tu iluzi)
za druhé jakákoliv bezpečnost za NATem je jen a pouze iluze.Ale vždyť o iluzi bezpečnosti tady vůbec nejde.(I kdyby to iluze nebyla, tak to nehraje roli poněvadž na bezpečnost všichni kašlou)
To že NAT skrývá strukturu vnitřní sítě není žádná výhoda. Ale je. Nikdo nemůže jednoznačně říct kolik máte za routerem počítačů nebo dalších routerů atd.(samozřejmě pokud pominu tu iluzi)To nemůže ani teďka.
To nemůže ani teďka.To nechápu.
Jen jsem chtěl říct, že kdyby každý počítač měl unikátní IP a v případě, že by vám ISP přiřadil určitý rozsah, tak může kdokoliv podle spodních rozsahů adresy určit kolik máte v síti počítačů.
A jak to zjistí? Bude skenovat 2^64 adres, aby se přesvědčil, že možná z některé dostane odpověď?Sniffer nebo něco podobného stačí.
Kromě toho se nabízí odvážná otázka: A k čemu je dobré vědět, kolik je v jaké podsítí počítačů?Pro "ISP" to může být docela citlivá otázka, kvůli které nebudou přecházet na IPv6(resp. budou používat nadále NAT).
Ale nepovídejte. Tak proč se furt Telecom chlubí tím, kolik přípojek ADSL má v síti?Stále se nechápeme…mluvím o "ISP" a ne o ISP.
A zjistit ty IP adresy taky není problém, protože si snadno lze zjistit, jaký rozsah má přidělený."ISP" se nepřidělují rozsahy ale adresy.
Také tu už bylo řečeno, že ne každý má povolené ICMP odpovědi.A co má NAT společného s ICMP?
Tohle všechno jsou prostě jenom výmluvy.To nepopírám.
V případě použití IPv6 může mít i "ISP" (a dokonce i jednotlivec) rozsah (v tomto případě prefix) veřejných IP adres.To může mít jednotlivec i u IPv4.
Pokud byste u IPv6 (i u IPv4 samozřejmě) routované na počítače ve vnitřní síti (bez NAT) chtěl zjistit počítače v síti, tak byste to stejně musel dělat na slepo, tzn. třeba pingem (protokol ICMP), ale to neznamená, že to bude 100% spolehlivé, takže ten údaj vůbec nelze brát vážně ani v případě, že všechny počítače v síti mají veřejnou adresu.Nevím zda-li jsem to dobře pochopil(zatím nemám knihu dočtenu a je dost stará, takže už se mohlo leccos změnit) , ale ISP by měl svým klientům přiřazovat globálně dostupné(mám pocit, že dnes se tomu říká veřejné IP) prefixy adres, kde by si mohl klient mohl přidávat další IP změnou pravé části IP adresy. No a pokud to neplatí a klienti by dostávali náhodné IP, stačí si kontrolovat MAC s IP a hned je jasno.
Super a já zrovna včera mluvil s kamarádkou, co je teďka v USA. Komunikovali jsme přes SIP, ona v Mac OS X, já v Linuxu.Opravdu jste komunikovali pres sip? A ja si vzdycky myslel, ze sip slouzi jen k sestaveni spojeni a pro komunikaci se pak pouziva neco jineho, treba rtp.
K té charitě. On Skype tak trochu věděl, co dělá. Spíš než o "nás" mu šlo o zařízení typu Nokia tablet, Asus EEE apod. Ale jsem také rád, že máme nativní verzi, díky které jsem mohl bezbolestně převést pár počítačů na Linux (Skype je pro uživatele killer app).Jsem si jist, že vyvíjet klient pro linux se nevyplatí a kdyby jej přestal vyvíjet, tak žádnou velkou škodu neutrpí (sory, ale je to tak, jsme zanedbatelná menšina), na rozdíl od nás - uživatelů Linuxu. Asus EEE a další podobná zařízení jsou také dost okrajová záležitost...
Skype by taky mohlo Linuxu pekelne zavarit kdyby Linux ignorovalo, silu na to ma, ma ji totiz obrovskou...Přesně proto. A nejde o to, že má sílu vůči Linuxu. Jde o to, kde tu sílu bere..
A ze je to closed-source jsem dokonce i rad.Je v celkem jedno, jestli je klient closed-source nebo open-source, jde o to, že je uzavřený protokol.
jinak s tebou bez výhrad souhlasím
Kabelovka neni zdaleka všude... a tim jsme varianty, kde je (byť třeba dynamicky přidělovaná) veřejná adresa samozřejmostí, prakticky vyčerpali.Kde jsi přišel na to, že kabelovka má samozřejmě veřejnou IP adresu?
# ip addr
1: lo: <LOOPBACK,UP> mtu 16436 qdisc noqueue
link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:00:00:00
inet 127.0.0.1/8 scope host lo
2: eth0: <BROADCAST,MULTICAST,UP> mtu 1500 qdisc htb qlen 1000
link/ether 00:50:fc:89:95:93 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff
inet 192.168.4.112/24 brd 192.168.4.255 scope global eth0
Byla by krása, kdyby to tak bylo...
# ip route ... default via 192.168.4.1 dev eth0...tak je to jedno.
(připojení via Wi-Fi)
Je to prima věc. Nemluvím o tom, až si pořídím nějakej rozumnej mobil se SSH klientem... to bude teprv hukot.
Nicméně mně ssh2 připojení přes MidpSSH normálně funguje. Je možné, že máte v mobilu nainstalovaný SSH1 build MidpSSH (ten podporuje právě jen telnet a ssh1), potřebujete nainstalovat Full build.
.
a na konzoluPodle mého by tam mělo být konzoli ne ?
Opravuje problém s černým oknem u videohovorůu mně teda ne...
. A většinou s sebou vezme Skype... Co používáš za jádro? Já mám teď 2.6.24 - je tam celkem zmeneny v4l a videodev a poslední dobou je to celkem stabilní... Někdy se jen trochu trhá přenášené video, ale jinak si nemůžu stěžovat. Jinak driver je to svnkový, revize 70-něco...
.
Nechápu, kde se pořád bere ta zloba vůči Skypu, to za to může opravdu jen ten uzavřený protokol?
Já jsem velmi rád tomu, že Skype pro Linux existuje. Znám hodně obyčejných uživatelů, které jsem dokázal přesvědčit, aby přešli na Linux. Kdybych jim tenkrát řekl, že si v Linuxu se Skypem nezavolají, tak jsou dodnes na Windows. Jinak já osobně pro volání používám Gizmo.
Skype mi je jakožto technologie kterou nepoužívám naprosto ukradený. Já se navážím jen do lidí, kteří nejsou připojení k internetu a přitom si myslí, že ano.
Tiskni
Sdílej: