Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Za stiahnutie filmu The Hurt Locker (Smrť čaká všade) hrozí pokuta v mimosúdnom vyrovnaní až 2500$ (približne 1900€). Producenti zhromažďovali IP adresy všetkých, ktorí si sťahovali tento film zo siete bittorrent, a teraz chcú tento zoznam priložiť k žalobe pre porušovanie autorských práv.
Tiskni
Sdílej:
U zkopírování autorského díla nikomu ta škoda nevznikla, že...To těžko.
Výši škody určuje majitel a v případě sporu o ní rozhodne soud.
Dojde k užití v rozporu se zákonemškoda je zde čistě hypotetická a spočívá asi v psychické újmě dané oním porušením pravidel...tak to je nejvýstižnější zdůvodnění výše škody, podle mne by ale měli s tou újmou jít na léčení ...
1) Dle zprávičky je 2500 USD mimosoudní vyrovnání. 2) I kdyby to byla pokuta, pokuta neslouží jen k náhradě škody. Když něco ukradnu a budu chycen, taky nebude jediným trestem vrácení auta nebo zaplacení škody při nemožnosti auto vrátit.Jenže to začíná vypadat, že na tom některé firmy mají postavený obchodní model. A v tom případě to už přestává být přestupek a pokuta, ale začíná se to podobat vybírání výpalného u mafie.
Jste pro to, aby takovou pokutu platili i ti, kteří film shlédnou (např. u kamaráda) a nezaplatí za to?To je jako říkat, že auto ukradli všichni, kdo v něm po krádeži jeli.
V současné chvíli jsou všechny 3 příklady v ČR zcela legální.Opravdu? Podle kterého paragrafu AZ?
Pokud nevymyslel stroj casu na uplne jinym principu tak se jedna o jednu a tu samou myslenku.Proč? Kde je ta hranice, kdy je to ještě jedna myšlenka, a kdy už dvě?
kdežto film má autora a ten má dle mě nezpochybnitelné právo ho vlastnit.To není tak úplně pravda. Viz můj příspěvek výše. Když uvážíš veškeré dráhy informací a nápadů, tak běžný autor běžného filmu (písničky, knihy, ...) skutečně vlastní relativně dost malé procento celého díla.
Ciste stazeni dila z internetu je legalni.Někdy. A někdy není.
Jako clovek nemas zadnej legitimni mechanismus jak zjistit, ze je danej soubor na internetu legalne nebo ne. Dokonce nejde ani zjistit jestli ma obsah podle kteryho je pojmenovanej.Když to neumíte zjistit, tak ten soubor nestahujte. Takhle je to jednoduché. Když najdu na ulici peněženku, taky se nebudu trápit tím, že mi ji možná chtěl nějaký neznámý dobrodinec darovat, ale já nemám jak to zjistit, ale budu prostě předpokládat pro mne horší variantu – že moje není – a odevzdám ji jako nález. Stejně se chovám i na internetu – pokud nemám dobrý důvod myslet si, že jsem oprávněn nějaké autorské dílo užít, tak ho neužívám.
Když to neumíte zjistit, tak ten soubor nestahujte. Takhle je to jednoduché.Nešlo by to udělat tak, že kdo nechce, aby se jejich "výtvory" kopírovaly, by si je nechal pro sebe a nezveřejnil je? Bylo by to pak taky "takhle jednoduché".
K tomu, aby autoři autorská díla nezveřejňovali, vedou veškeré snahy k omezení autorského práva. Když autor nebude nijak chráněn, bude se samozřejmě snažit omezit zveřejnění díla na minimumA na tom je špatného co?
No existují dvě možnosti – dílo nezveřejňovat a pouze je předvádět tak, aby nešlo zkopírovat (možnost A) a dílo zveřejnit, umožnit jeho šíření a požadovat platbu za kopii (možnost B).Blbý je, že obě tyto možnosti jsou prakticky nepoužitelné. Možnost "B" jsme probrali onehdá v diskusi velmi zevrubně a nepodařilo se ti přijít z žádným rozumným fungujícím způsobem realizace. A možnost "A" - u té by mě zajímalo jak se realizuje. To jako pustíš film v kině a při vchodu/východu prošacuješ každého jestli nemá skrytou kameru? (S tím že skryté kamery mohou být velmi malé). A jak to půjde třeba na takovém metalovém kocertě? Little Brother? To bych chtěl vidět, jak něco takového skutečně funguje...
To je docela zřejmý krok zpět.Jak si k tomu došel, že to je krok zpět? A co to vůbec znamená ten "krok zpět"? Jestliže to je krok zpět od zmíněného AZ-kocourkova, pak v tom nevidím problém. Čili nezbývá než zopakovat otázku: Co je na tom špatného?
Blbý je, že obě tyto možnosti jsou prakticky nepoužitelné.Ve vaší teorii jsou možná prakticky nepoužitelné, v praxi se ale používají stovky let.
Jak si k tomu došel, že to je krok zpět?Když mám možnost A, pak lidstvo vymyslí další možnost B, a pak tuhle možnost zase znemožní, je to krok zpět ve vývoji. Jako kdybychom zapomněli newtonovskou fyziku, přestali umět létat do vesmíru atd.
Ve vaší teorii jsou možná prakticky nepoužitelné, v praxi se ale používají stovky let.A máš pocit, že úspšně?
Když mám možnost A, pak lidstvo vymyslí další možnost B, a pak tuhle možnost zase znemožní, je to krok zpět ve vývoji.Ne. Takhle obecně se to nedá říct. Vždycky záleží na konkrétních možnostech.
Ve vaší teorii jsou možná prakticky nepoužitelné, v praxi se ale používají stovky let.
fyziku (která je skutečně každému dostupná)Nevím nevím, co patenty?
Vytvaris implikaci ze moznost B je automaticky dobra a uzitecna...Možnost B není špatná, to stačí.
predpokladas, ze co je dane v soucastnosti zakonem je spravneKde jsem takový předpoklad použil?
Možnost "B" jsme probrali onehdá v diskusi velmi zevrubně a nepodařilo se ti přijít z žádným rozumným fungujícím způsobem realizace.Proč je model B nepoužitelný? Prostě se bude muset dodržovat licence a když ji někdo poruší a přijde se na to, bude potrestán. Vždyť stejně funguje třeba GPL.
Vždyť stejně funguje třeba GPL.Opravdu? Na kolik procent porušení GPL se přijde a kolik z nich je skutečně prokázáno a potrestáno?
No právě. Musí se na to prvně přijít.To není s dnešní technikou problém a dokonce k tomu ani není potřeba žádný velký bratr. Prostě si stáhneš seznam seederů u
Windows7_Ultimate_Homo_Home_Professional_CRACK3D_w4r3zzz_edition.torrent
.
Mám zavirovaný počítač a nějaký hnusný virus tohle spůsobuje.Obávám se, že to už budeš muset prokázat ty. Samozřejmě otázkou je, jestli pak piráti nezačnou hromadně šifrovat disky a mít doma jako pojistku otevřené AP svítící na ulici.
Obávám se, že to už budeš muset prokázat ty.To nebude žádný problém.
Samozřejmě otázkou je, jestli pak piráti nezačnou hromadně šifrovat disky a mít doma jako pojistku otevřené AP svítící na ulici.Určitě ano. Ale nedělám si iluze - na otevřená AP svítící na ulici jakožto i na šifrování budou zavedeny přísné státní regulace.
Co je na tom špatného? No existují dvě možnosti – dílo nezveřejňovat a pouze je předvádět tak, aby nešlo zkopírovat (možnost A)Jako to fungovalo věky před vynálezem masového kopírování. Kopie má zkrátka takovou cenu, která se blíží pokrytí nákladů na její vytvoření. Autorské práce je v kopii právě nula. A když jsou kopírovací náklady skoro nula, tak taky ta kopie stojí za skoro nulu. To je vcelku jednoduchá ekonomická zákonitost.
Takže ve výsledku o jendu možnost (dnes hojně používanou) přijdeme a nedostaneme nic nového.Můžete uvést nějaký příklad, čím novým nás oblažil masmediální průmysl a proč je to taký přínos?
Můžete uvést nějaký příklad, čím novým nás oblažil masmediální průmysl a proč je to taký přínos?Nevím, ale něčím asi jo, když ho lidé používají.
Autorské práce je v kopii právě nula.Vy dokážete vytvářet kopie z díla, které nevzniklo?
A když jsou kopírovací náklady skoro nula, tak taky ta kopie stojí za skoro nulu. To je vcelku jednoduchá ekonomická zákonitost.To není jednoduchá ekonomická záležitost, to je váš výmysl. V ekonomice je cena určena dohodou mezi prodávajícím a kupujícím. Náklady na poskytnutí jedné další minuty telefonního hovoru nebo na vypěstování dalšího kila pšenice jsou taky skoro nula, ale nikoho nenapadne tvrdit, že by tím pádem měly být telefonní hovory nebo pšenice zadarmo.
Můžete uvést nějaký příklad, čím novým nás oblažil masmediální průmysl a proč je to taký přínos?Jak souvisí masmediální průmysl s ochranou autorských práv? Jinak pokud chcete znát nějaký přínos, něco užitečného co je existenčně závislé na modelu autorských práv, tak si vzpomeňte třeba na opensource. Podle vás je to asi zbytečnost, u které bude jedině dobře, když se ho zbavíme, já považuju opensource za užitečnou věc.
Autorské právo chrání zveřejněná autorská díla,Filipe, autorský zákon chrání i nezveřejněná díla – ta si totiž nesmí nikdo legálně ani stáhnout, pokud na ně někde narazí (narozdíl od děl zveřejněných)
Eh, [citation needed].Autorský zákon chrání všechna autorská díla, ale pouze na zveřejněná poskytuje výjimku volného užití: §29 (2) Volná užití a zákonné licence, s výjimkou licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c), se vztahují pouze na dílo zveřejněné.
Řeší se to v jiném vlákně.Diskuzi jsem celou nestudoval, přece jen je docela dlouhá. A zrovna tenhle paragraf je často ignorován.
Ciste stazeni dila z internetu je legalni.Jak kdy! (ano, musím to dát tučně, protože několikrát to opakovat normálně zřejmě nestačí)
Jako clovek nemas zadnej legitimni mechanismus jak zjistit, ze je danej soubor na internetu legalne nebo ne.O prokazování úmyslu jsem slyšeli?
Když používáte klienta, který umožňuje sdílení vypnout (např. Transmission), nic sdílet nemusíte.To si potom hajzel nie len pre distributorov, ale aj pre warezakov..
Morálně v pořádku je to v případě, že jste se na tom s majitelem autorských práv dohodl.Takové dohodě se obvykle říká licence. Bohužel jsem si nevšiml, že by ji distributor někde uváděl. Myslím si, že by ani nebylo morální nutit zákazníka do souhlasu s licencí při nákupu spotřební věci, jakou hudba a filmy jsou. U hmotné věci, jakou je třeba židle, by si zákazník, při zjištění, že je pod restriktivní licencí, poklepal na čelo a šel by nakoupit jinam. U audiovizuálních děl je silný oligopol, zákazník nemá kam odejít.
To ale ještě není důvod k tomu si to audiovizuální dílo ukrást.Tady taky nikdo nemluví o krádeži.
Mobilní operátoři taky mají oligopol, energetici taky, trhu s osobními auty taky dominuje jenom pár značekPro tyto případy tady máme antimonopolní úřady.
nic z toho ale není důvod ke krádežím aut, připojování se k rozvodné síti na černo atd.Tím bychom jim něco brali -> nelze to srovnávat s nehmotnými věcmi.
Tady taky nikdo nemluví o krádeži.Je o ní (nepřímo) zprávička a celá diskuse pod ní.
Tím bychom jim něco brali -> nelze to srovnávat s nehmotnými věcmi.Kam na tohle všichni chodí? Nějaké přesouvání hmoty nikoho nezajímá, ekonomika vůbec nezávisí na tom, zda je něco hmotné nebo nehmotné.
Kam na tohle všichni chodí? Nějaké přesouvání hmoty nikoho nezajímá, ekonomika vůbec nezávisí na tom, zda je něco hmotné nebo nehmotné.Nevšiml jsem si, že bych tvrdil opak. Soused má auto, ukradnu jej -> já mám auto, soused ne. Sousedovi vznikla škoda. Soused napíše a přehraje krásnou hudbu, oknem strčím mikrofon a nahraji si ji -> doma si přehrávám sousedovu hudbu, soused si hraje svoji hudbu. Sousedovi nevznikla škoda.
To se mýlíte, zprávička je o porušení autorských práv, ne o krádeži.V hovorovém jazyce se za krádež označuje jakékoli přivlastnění něčeho, co vám nepatří.
Nevšiml jsem si, že bych tvrdil opak.Tvrdíte. Například hned v následujícím odstavci.
Soused má auto, ukradnu jej -> já mám auto, soused ne. Sousedovi vznikla škoda. Soused napíše a přehraje krásnou hudbu, oknem strčím mikrofon a nahraji si ji -> doma si přehrávám sousedovu hudbu, soused si hraje svoji hudbu. Sousedovi nevznikla škoda.To záleží na tom, jak nadefinujete slovo „škoda“. Pokud „škodou“ myslíte určitý druh újmy, který je specifický pro hmotné věci, pak máte pravdu – ale pro tuhle diskusi je to k ničemu. Pokud škodou myslíte to, že dotyčný měl s danou věcí nějaké náklady a vy teď neoprávněně čerpáte užitek z těchto nákladů plynoucí, pak sousedovi vznikla škoda v obou případech.
V hovorovém jazyce se za krádež označuje jakékoli přivlastnění něčeho, co vám nepatří.Já myslím, si dotyční nic nepřivlastňovali. Ano, škodou myslím újmu, ale ani mě nenapadlo, že by mohla být rozdílná pro hmotný a nehmotný svět. Pokud nepoznám, že mi vznikla škoda, tak škoda nevznikla. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Podle mě jsou tyto věty pravdivé jak pro hmotné věci, tak pro nehmotné. Pokud škody vznikají, tak jsou spíše hypotetické a zanetbatelné.
Já myslím, si dotyční nic nepřivlastňovali.A co ta autorská díla? Ta si nestáhli?
Ano, škodou myslím újmu, ale ani mě nenapadlo, že by mohla být rozdílná pro hmotný a nehmotný svět. Pokud nepoznám, že mi vznikla škoda, tak škoda nevznikla. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Podle mě jsou tyto věty pravdivé jak pro hmotné věci, tak pro nehmotné. Pokud škody vznikají, tak jsou spíše hypotetické a zanetbatelné.Těchhle hypotetických a zanedbatelných škod je ovšem hodně, a normálně se s nimi počítá. Když vás někdo praští do ruky, je to taky taková hypotetická a zanedbatelná škoda (ta ruka vám přece zůstala), když utečete bez placení z taxíku je to taky taková hypotetická a zanedbatelná škoda (taxikáři přece auto zůstalo), když si necháte přeložit text a nezaplatíte ho, je to taky taková hypotetická a zanedbatelná škoda (překladatel má přece originální text i překlad).
A neni nahodou stahovani legalne, ale sdileni nelegalni?Takhle obecně se to říct nedá. Sdílení může být také legálí a stahování také může být nelegální.
Pokial viem, tak Ceska republika je jedinym staom EU, kde je stahovanie autorsky chranenych diel legalnePozor, ne všech. Jen zveřejněných (a ještě je tam možná nějaká další podmínka).
Rozdiel môže byť v tom, že te továrnik na základe tvojho kódu vytvára nejaký zisk.Já jsem přesvědčen, že vše lze teoreticky přepočítat na peníze (zisk a ztrátu), i když to leckdy neumíme (a i když to je leckdy cynické). Takže pokud se kouknu na dobrý film, budu se pak cítit dobře a tento dobrý pocit mi pomůže k lepším výkonům v práci, díky čemuž budu mít i vyšší zisk. Samozřejmě je to teorie (ve skutečnosti těžko vypočítáme, kolik přesně jsem vydělal navíc díky tomu filmu), nicméně to ilustruje jisté vztahy.
Třeba stahovat přes servery jako RapidShare, kde nic nesdílíte. To je u nás v ČR zcela legální, pokud nebudete stahovat ještě nezveřejněné dílo nebo softwareVaši jistotu, že tím neporušíte třeba nějaké ustanovení Občanského zákoníku, bych chtěl mít.
Používanie Tor-u na p2p považujem za nemorálne a poškodzujúce sieť, ktorá na to nebola vytvorená.
Asi najpopulárnejšie možnosti
~/Videa/
natáhne největší poslední trháky a pak je začne sdílet, se nepočítá.
není a nikdy nebude veřejnost souhlasit se snahou kriminalizovat uživatele za to jaký software používáJá bych kriminalizoval - za ten, který používá nelegálně. Nelegální Windows, Photoshop, Maya 3D, AutoCad? Platíš! * - Ve Francii to tak není a proto ji neřadím mezi civilizované země.
sudo /etc/init.d/keypressd stop
Otvarat sifrovany zvazok len na nevyhnutne dlhy casTo půjde blbě, mám na něm celý systém.
a inac by to chcelo nejake sledovadlo (ip kameru ci motion detect na USB kamere a pri pohybe - a nasledne vyonutie...)...To můžu odpojovat rovnou - protože když se k tomu přiblížím, tak se to stejně odpojí. Možná by to chtělo detekci obličeje
Před vypnutím by měl rozumný šifrovací SW ty klíče z paměti smazat (přepsat nulami/náhodnými daty).Ano, to také dm-crypt dělá. Ale když počítač násilně otočí, tak to pochopitelně udělat nemůže.
Jinak mne napadá akorát zalít RAM do epoxidu, aby se do toho nemohli tak snadno dostatAno, ale rád bych zachoval možnost upgrade/výměny
Ale myslím, že nějakých 15-30minut, než se vyřídí formality s domovní prohlídkou by ta data mohla zmizet (zvlášť, když je RAM teplá).Jasně, obvykle zmizí do pár sekund. Ale to vyžaduje, abych po zjištění, že po mně jdou, odpojil adaptér a vytáhl baterku, což by mi trvalo asi tak 10 sekund. Jasně, pokud to bude „buch buch, policie, otevřete“, tak se to stihnout dá, ale co když najdou uspaný (do paměti) notebook někde?
Navíc pravděpodobně policie nebude vybavená na tento typ útoku.To doufám. Ale bavíme se o notebooku, tj. s baterkou - můžou ho zapnutý odvézt k nějakému znalci.
Nějaké nápady?No já mám problém v tom, že notebook mám buď zapnutý nebo uspaný do paměti. A při uspání do paměti se jenom zamyká terminál, ale klíč je v paměti furt. Takže by to chtělo oddělit systém od citlivých dat, udělat, aby se při zavření víka zavolal
luksSuspend
na tu datovou partition a zase při otevření znásilnit libpam_exec, aby to zadaným heslem odemkl.
No já mám problém v tom, že notebook mám buď zapnutý nebo uspaný do paměti. A při uspání do paměti se jenom zamyká terminál, ale klíč je v paměti furt. Takže by to chtělo oddělit systém od citlivých dat, udělat, aby se při zavření víka zavolal luksSuspend na tu datovou partition a zase při otevření znásilnit libpam_exec, aby to zadaným heslem odemkl.Pri takychto prilezitostiach si rad poviem ze vdaka za to ze je Linux otvoreny a mozem si ho lubovolne upravovat
==/etc/acpi/actions/lid.sh== /opt/paranoid/lid.sh & sleep 1 # čekání na killall -9 mencoder ==/opt/paranoid/lid.sh== #!/bin/bash killall -9 mencoder # nesmíme uspat se spuštěným mencoderem, protože kamerka zůstane aktivovaná a dělá to pak bordel sleep 11 # uspání ~8 sekund, probuzení totiž nevygeneruje žádný event, tak to musíme takto načasovatmencoder tv:// -tv forceaudio:adevice=/dev/dsp -ovc lavc -oac mp3lame -o /opt/paranoid/cam/rec-`date +%s`.avi -lavcopts vcodec=mpeg1video:vbitrate=1024 -lameopts vol=8:mode=3:br=32 # jenom mpeg1, protože můj pomalý procesor nic lepšího realtime neutáhne ==/etc/pam.d/xscreensaver== # Xfce zamyká pomocí xscreensaver-command -lock auth sufficient pam_exec.so expose_authtok quiet seteuid /opt/paranoid/unlock.sh ==/opt/paranoid/unlock.sh== #!/bin/bash PASS=`cat -` if [ $PASS = nbusr123 ]; then # nepodařilo se mi přesvědčit PAM, aby heslo nemuselo být hardcoded sudo /opt/paranoid/unlock-sudo.sh & # pod rootem - acpi event totiž mencoder spustí pod rootem exit 0 else # tady by ještě mohlo být např. poslání SMS, že se někdo pokusil odemknout se špatným heslem exit 1 fi ==/opt/paranoid/unlock-sudo.sh== #!/bin/bash killall -9 mencoder sleep 5 killall -9 mencoder # nezmar, občas se nevím proč neukončí # mohlo by to být nějak čistěji
![]()
Ale to vyžaduje, abych po zjištění, že po mně jdou, odpojil adaptér a vytáhl baterku, což by mi trvalo asi tak 10 sekund.Pokud je počítač vypnutý, RAM není napájena, ne? A to platí i u notebooku.
To doufám. Ale bavíme se o notebooku, tj. s baterkou - můžou ho zapnutý odvézt k nějakému znalci.Pokud to není ten typ baterky, co vydrží 10 minut :)
No já mám problém v tom, že notebook mám buď zapnutý nebo uspaný do paměti. A při uspání do paměti se jenom zamyká terminál, ale klíč je v paměti furt. Takže by to chtělo oddělit systém od citlivých dat, udělat, aby se při zavření víka zavolal luksSuspend na tu datovou partition a zase při otevření znásilnit libpam_exec, aby to zadaným heslem odemkl.No, to by se muselo vyřešit nějakým hackem jádra. u s2disk není problém, počítač se normálně vypne a při probuzení si řekne o heslo, u s2ram už je to horší, no.
Pokud je počítač vypnutý, RAM není napájena, ne? A to platí i u notebookuAle já nechci vypínat, protože pak zapnutí trvá moc dlouho. Já chci uspávat do RAM.
No, to by se muselo vyřešit nějakým hackem jádra.Proč zrovna hack jádra? Stačí mít / v jiném šifrovaném kontejneru než ~ a při usínání na ten s ~ zavolat
luksSuspend <name> suspends active device (all IO operations are frozen) and wipes encryption key from kernel. Kernel version 2.6.19 or later is required. After that operation you have to use luksResume to reinstate encryption key (and resume device) or luksClose to remove mapped device. WARNING: never try to suspend device where is the cryptsetup binary itself.a po probuzení použít zadané heslo k
luksResume <name> Resumes suspended device and reinstates encryption key. You will need provide passphrase identical to luksOpen command (using prompting or key file). <options> can be [--key-file]Má to dva bugy, které jsou ale přijatelné:
Ale já nechci vypínat, protože pak zapnutí trvá moc dlouho. Já chci uspávat do RAM.S2disk pomáhá :) Ale jo, s2ram je s2ram - dřív jsem to taky tak dělal. Jenže už mi to baterka udrží uspané jen pár hodin. No, já mám šifrovaný / s home a vším ostatním v dohromady. Ale kvůli dešifrování při bootu musím mít stejně funkční initramfs. Takže jediné, co potřebuju je aby ho to před suspendem natáhlo do RAMky, připojilo dev, proc, sys, chrootlo a zavolalu luksSuspend, po probuzení pak zavolalo luksResume a uklidilo po sobě - snad by to mohlo fungovat.
S2disk pomáhá :)Ten jsem používal na desktopu, kde mi s2ram nefungoval. Zvláštní je, že na Ubuntu to fungovalo, ale na Debianu ne.
už mi to baterka udrží uspané jen pár hodinTo víš, EEE je EEE. 5800 mAh baterka a odběr při běhu ~650 mA (kdybych měl SSD, tak ještě méně). Uspané to vydrží velmi dlouho - neměřil jsem to, ale vypadá to, že tak týden.
Já bych kriminalizoval - za ten, který používá nelegálně. Nelegální Windows, Photoshop, Maya 3D, AutoCad? Platíš!No, tady fakt nevím - na jednu stranu má autor právo na výdělek, na druhou stranu je zjevné, že zrovna u těch třech posledních příkladů by si to běžný uživatel asi nekoupil. Takže by autor nevydělal ani v případě a ani v případě b.
Bezny uzivatel by si to nekoupil ve vsech pripadech neb v prvnim je mu ten sw produkt vnucen.
Kdyz je ten film jejich majetek tak at si ho schovaji do trezoru pod zamek, aby jej nemohl nikdo ukrast a nevotravujou.
Kdo ma doma zlaty cihle tak taky nevybekuje ze je vlasni.
"Umelci" porad srovnavaji zkopirovani jejich "dila" s kradezi onech zlatych cihel a tak nevidim duvod srovnat to i opacne.
Jo, to je mi jasne, ze zemedelci nechaji kus urody na dalsi rok na zaseti a nikde ji nekupuji :) v tom souhlasim.Tak to pozor, přesně v duchu patentů na všechno se vytrvale pracuje na tom, aby i tohle bylo nezákonné. Buď se geneticky modifikované plodiny upraví tak, aby to nešlo, anebo to po vzoru mediálního průmyslu bude trestné (koupil jste si semena, vypěstoval rostliny a nekoupil jste si licenci, která dovoluje si je znova samostatně zasít).
Ale o to právě jde. Když nikdo nezaplatí za to, že někdo výrobek vymyslí a navrhne, nebude to nikdo dělat.Ano, a proc to takhle nefunguje u filmu? Lidi je nekupuji, filmari pocitaji usle zisky, ale porad je nekdo toci. Podle me to znamena, ze se to zkratka porad vyplati, ale uz ne tak jako driv. Kdyby se jim to nevyplatilo, tak to nedelaji a jdou delat neco co se vyplati.
Ano, asi se to pořád vyplatí. Ale stav, kdy se běžně krade a musí se s tím počítat, rozhodně není dobrý (resp. obecněji kdy se běžně porušují zákony) – a nejhorší je pro ty nejslabší, tedy pro koncové uživatele.Je to přesně obráceně. Pokud někdo vytváří "umělecké dílo", které si nikdo neobjednal a tudíž není ochoten zaplatit, tak to dělá patrně v rámci vlastní psychoterapie (což by u spousty děl odpovídalo). Platit by měli tihle "umělci" těm, kdo jsou ochotni tohle poslouchat a na tohle se dívat. Anebo je musí oblbnout nějakou tou reklamou a šikovným marketingem, vytvořenou módou, mystickým oparem vlastní výjimečnosti a tím, že jejich duševní onanie něco těm druhým dává, aby byli lidi ochotni kupovat zajíce v pytli (typicky vstupenky na film do kina nebo kupovat nosiče bez toho, abyste dílo znal předem). Takže záleží na tom, jestli se tyhle dvě naprosto iracionálními pudy poháněné skupiny nějak srovnají. Tahat do toho "tržní hospodářství" a právo, natož morálku & spol. je úplně mimo, i když se o tohle snaží ten třetí a dnes prakticky zbytečný mezi autory a konzumenty, totiž mediální průmysl. Ten se snaží nabulíkovat, že bez jejich výdělků veškerá autorská tvorba zanikne, a proto musí tyto výdělky být bráněny všemi dostupnými prostředky. Což je racionálně viděno (se zohledněním toho, co umělecké dílo je a co znamená jeho tvorba pro autora a co jeho vnímání pro konzumenta) naprostá blbost.
Jestli si film nahrajete na DVD rekorder z TV vysilani a nebo stahnete z nejakeho fileserveru je uplne jedno.
Klidne muzete mit doma tisic filmu nahranych z lelevize stejne tak jako tisic filmu stazenych z netu.
stáhnete si klidně několik filmů v té nejlepší kvalitě, a autor z toho neuvidí ani korunu.A jsme znova u prvotního principu kapitalismu, který prostupuje tuto šílenou ekonomiku a politiku: svatého práva vydělat úplně na všem, na čem to potenciálně jde! Co má být, že autor už neuvidí ani korunu? Autor to obvykle prodal za honorář nějakému distributorovi a ten to v rámci nějakého podnikatelského modelu s kalkulovanými náklady a výnosy distribuuje. Jestli si to nahraje nebo nenahraje někdo na video a pak si to pouští dokola nebo jestli to pak smaže bez náhrady, se už vůbec původního záměru netýká. Když prodá náš oblíbený příkladný truhlář židli hospodskému, tak už taky neuvidí ani korunu od těch, kteří si na tu židli kdy v hospodě sednou! Vy ale chcete, aby každý host platil truhláři výpalné za to, že si sedne na tu židli a aby tak šly truhláři tantiémy, dokud si budou lidi sedat na tu židli, co vyrobil a už jednou prodal. Koneckonců by měl chtít i trvalý podíl na zisku od hospodského, protože bez jeho židle by přece u něj hosti nemohli sedět a tak by mu nepřinášeli zisky! Ještě tam bysme to měli celé dotáhnout, ať jsme pěkně principiální. Proč je autor audiovizuálního díla tak výjimečný oproti ostatním řemeslníkům? A to nemluvím o podivnosti toho, kdyby každý, kdo podle téhle židle bez povolení vyrobí židli stejnou, byl popotahován za zlodějnu "ideje židle", což autoři nezřídka praktikují.
A jsme znova u prvotního principu kapitalismu, který prostupuje tuto šílenou ekonomiku a politiku: svatého práva vydělat úplně na všem, na čem to potenciálně jde!Jeden člověk může druhému poskytnout nějaký užitek, druhý by ten užitek chtěl, tak se dohodnou a ten první tomu druhému ten užitek poskytne. Pro vás je to tragédie, pro drtivou většinu ostatních je to jeden ze základních stavebních kamenů lidské společnosti. Vlastně společnosti vůbec.
Co má být, že autor už neuvidí ani korunu? Autor to obvykle prodal za honorář nějakému distributorovi a ten to v rámci nějakého podnikatelského modelu s kalkulovanými náklady a výnosy distribuuje. Jestli si to nahraje nebo nenahraje někdo na video a pak si to pouští dokola nebo jestli to pak smaže bez náhrady, se už vůbec původního záměru netýká.Distributory vynechávám, ti pouze (snad) snižují transakční náklady. Takže píšu o přímém prodeji od autora k uživateli, distributora si tam kdkyoli můžete doplnit, a bude to fungovat pořád stejně. Když nebudou uživatelé platit, nebude distributor nakupovat autorské dílo (proč by to dělal) a tím pádem z toho opět autor nebude mít nic.
Když prodá náš oblíbený příkladný truhlář židli hospodskému, tak už taky neuvidí ani korunu od těch, kteří si na tu židli kdy v hospodě sednou! Vy ale chcete, aby každý host platil truhláři výpalné za to, že si sedne na tu židli a aby tak šly truhláři tantiémy, dokud si budou lidi sedat na tu židli, co vyrobil a už jednou prodal. Koneckonců by měl chtít i trvalý podíl na zisku od hospodského, protože bez jeho židle by přece u něj hosti nemohli sedět a tak by mu nepřinášeli zisky! Ještě tam bysme to měli celé dotáhnout, ať jsme pěkně principiální. Proč je autor audiovizuálního díla tak výjimečný oproti ostatním řemeslníkům? A to nemluvím o podivnosti toho, kdyby každý, kdo podle téhle židle bez povolení vyrobí židli stejnou, byl popotahován za zlodějnu "ideje židle", což autoři nezřídka praktikují.Jsou dvě možnosti, jak na židli truhlář vydělá: buď prodá za spoustu peněz někomu celou židli, nebo bude po malých částkách prodávat možnost na té židli sedět. U židlí se to většinou dělá prvním způsobem, u aut oběma, u autorských děl většinou druhým způsobem (ve všech případech jde o prodej koncovému uživateli). Autor audiovizuálního díla tedy ničím výjimečný není, to jenom vy si nedokážete rozbrat příklad, který sám uvádíte.
Zbytek průmyslu nic takového nečeká v souvislosti s replikátory, protože důležitá není ta hmota, ale ta vložená práce.Vy nejste příliš obeznámen s tím, jak fungují např. patentované geneticky modifikované plodiny v zemědělství, že?
oni se pouze snaží uhájit tu jednoduchou myšlenku, že když někdo vykoná nějakou práci a druhý má z té práce užitek, má ten druhý tomu prvnímu zaplatit.Tohle je v případě mediálního průmyslu opravdu vtipné. Už vidím, jak by prokazovali "užitek" ze staženého a zhlédnutého filmu... A kdyby se to povedlo, tak budou analogicky zavaleni žalobami za "újmu na duševním zdraví", protože když už se má platit za způsobený užitek, tak to jistě platí i za způsobené škody :) Ehm, a proč se vlastně neplatí až po předání produktu, jak se to vždycky v dějinách s umělci praktikovalo? Proč jsme nuceni kupovat zajíce v pytli? A proč není možné audivizuální autorská díla reklamovat jako každé jiné zboží? Třeba tím, že je to sračka propagovaná klamavou reklamou (což se dá většinou i objektivně dokázat)? Když už se má za nehmotné kopie platit stejně jako za originály hmotných produktů, tak proč sakra mají ty nehmotné ty jiné výjimky?
Vy nejste příliš obeznámen s tím, jak fungují např. patentované geneticky modifikované plodiny v zemědělství, že?Chceš snad tvrdit, že výzkumníci a výzkumnice, kteří ty plodiny vyrobili, s tím neměli žádnou práci?
Ehm, a proč se vlastně neplatí až po předání produktu, jak se to vždycky v dějinách s umělci praktikovalo?O shareware jsi slyšel?
A proč není možné audivizuální autorská díla reklamovat jako každé jiné zboží?Souhlas, to by jít mělo.
Chceš snad tvrdit, že výzkumníci a výzkumnice, kteří ty plodiny vyrobili, s tím neměli žádnou práci?Ti "vyrobili" jen semena. Tu rostlinu, která má zase semena, tu už "vyrobil" onen zemědělec. Přesto si nemůže s těmi semeny dělat, co se mu zlíbí, protože ty obsahují geneticky modifikovaný materiál, který je duševním vlastnictvím prodejce původních semen. V praxi je nutné buď zmrvit rostlinu, aby semena byla neplodná, anebo zavést legální sankce za neoprávněné používání cizího duševního vlastnictví. Děje se obojí.
Ehm, a proč se vlastně neplatí až po předání produktu, jak se to vždycky v dějinách s umělci praktikovalo?O shareware jsi slyšel? V oblasti showbyznysu ne.
Nojo, mělo, ale nejde. A proč?A proč není možné audivizuální autorská díla reklamovat jako každé jiné zboží?Souhlas, to by jít mělo.
Ti "vyrobili" jen semena. Tu rostlinu, která má zase semena, tu už "vyrobil" onen zemědělec. Přesto si nemůže s těmi semeny dělat, co se mu zlíbí, protože ty obsahují geneticky modifikovaný materiál, který je duševním vlastnictvím prodejce původních semen. V praxi je nutné buď zmrvit rostlinu, aby semena byla neplodná, anebo zavést legální sankce za neoprávněné používání cizího duševního vlastnictví. Děje se obojí.Tak když je to tak zlé a špatné, proč se zemědělec na ta semena nevyto a nezaplatí si genetický výzkum někde, kde mu potom dají plná práva rostlinu množit?
V oblasti showbyznysu ne.Svým způsobem je to třeba CC. Stáhneš, poslechneš, a když se ti to líbí, pošleš autorovi nějaký ten dolar. A nebo v obchodních domech už jsem viděl stojany se sluchátky, kde si každý mohl poslechnout prodávanou hudbu.
Nojo, mělo, ale nejde. A proč?Nevím, proč to zákon u hmotných věcí zaručuje a u nehmotných ne. A myslím si, že to je rozbité. Buď by to mělo být zaručeno u obou nebo ani u jednoho. Nicméně nikdo ti nebrání, abys s autorem/distributorem/prodejcem uzavřel dohodu, že když se ti to nebude líbit, můžeš to vrátit. Opět CC je jistou formou takovéto dohody.
replikovat cokoliv za cenu energiem = E/c2, takže to bude hodně drahé
gnuplot
) bych si někdy přál, ale zrovna nemám volný milion…
Jinak ty si myslíš, že když bude možné [legálně] replikovat auto za pár korun, že budou designéři pořád navrhovat nové modely? Podle mě by umřeli hlady.
Checete tedy snad tvrdit, že autorské dílo vzniká bez práce?Autorské dílo ne, ale jeho kopie prakticky ano. Takže zatímco se ve věku před masově průmyslovým vynálezem kopírování (počínaje knihtiskem) platilo autorovi za autorské dílo, dnes se má platit za jeho relativně bezpracné a prakticky neomezeně produkovatelné (tedy z hlediska ceny autorské práce bezcenné) kopie. Proto taky za ně lidi nejsou ochotni platit, protože jsou si dobře vědomi, že ty peníze putují ekonomikou v případě masového kopírování pouze jaksi jedním směrem. Pro zdání legitimnosti této zlodějny bylo třeba vymyslet metafyzické "autorské právo" (vzniklo původně jako ochrana londýnských kopírovatelů před levnějšími provinčními a to fikcí, že ten první kopírovatel to má jakoby dovoleno od autora, a tedy žádný jiný už nemá nárok). Tržní fundamentalisté rádi používají heslo, že věc má takovou cenu, jakou jsou za ni lidi ochotni zaplatit. Takže co?
Tržní fundamentalisté rádi používají heslo, že věc má takovou cenu, jakou jsou za ni lidi ochotni zaplatit. Takže co?Co by? Na trhu to platí stále. Jenže trh funguje jenom tam, kde dochází ke směně užitku. Když jeden něco udělá a ostatní si to klidně vezmou, aniž by z toho onen tvůrce cokoli měl a mohl to nějak ovlivnit, není to trh.
Jenže ta kopie bez toho originálu jaksi nevznikne.Ale když si něco kupuju, tak to chci vlastnit! Když si koupím kopii autorského díla, tak si nekupuju dílo, ale pouze jeho kopii. De facto nosič dat. Protože když se mi ten nosič poškodí, tak bych měl ve vámi propagovaném systému mít nárok na náhradu kopie díla za cenu nosiče. Zkuste vrátit poškrábané hudební CD a požadovat za cenu nosiče nový exemplář - přece jste si (podle vás) koupil právo poslouchat autorské dílo! Proč to takhle nefunguje? Proč musíte zaplatit znovu plnou cenu "rozpočítané kopie"?
Takže pořád řešíte ten samý problém – jak zařídit, aby autor dílo vytvořil a umožnil vám jej zkopírovat? Původní „přirozené“ řešení je takové, že autor bude kopírování všemi možnými způsoby bránitToto údajně "přirozené" řešení nikdy v dějinách showbyznysu nefungovalo. To je výmysl až mediálního průmyslu. Protože autoři uměleckého díla se nezabývají vytvářením bezcenných kopií.
Pak se ale zjistilo, že bude pro všechny daleko výhodnější, když se kopírování díla za určitých podmínek umožní – autor si pak náklady na vytvoření originálu rozpočítá na jednotlivé kopie, a takhle vydělá víc autorNesmysl. Najděte si dějiny vzniku autorského zákona. Zjistilo se, že bude pro určité distributory výhodnější, když se těm ostatním, kteří by distribuci dokázali třeba levněji a šikovněji, prostě zákonem zakáže podnikat se stejným autorským dílem. K tomu byla nutná fikce autorského práva, aby bylo možné těm prvním distributorům opatřit legitimitu a těm druhým ji upřít. Rozpočítání na jednotlivé kopie je k smíchu už úplně. Kdyby to tak bylo, tak by ty nejžádanější a nejprodávanější produkty byly ty nejlevnější. Ve skutečnosti je to tak, že se obvykle od autora dílo (práva) odkoupí za pevnou předem dohodnutou cenu, která zohledňuje předpokládanou návratnost za minimálního odhadovaného prodeje a pak už se na více prodaných kopiích za prakticky stejnou nebo kalkulovaně snižovanou cenu jen rejžuje (v těch lepších případech jdou ještě zlomky podílu na zisku autorům, v těch horších má autor smůlu).
a zároveň se k dílu dostane mnohem víc lidí, protože na to mají.A když se kopíruje masově zadarmo, tak se k dílu dostane neporovnatelně víc lidí. A když to dílo za něco stojí (v jakémkoliv směru), tak se obvykle pro autora (i distributora) ukáže, že ta masová známost a přidružený průmysl vydělá daleko víc než pouhý prodej kopií něčeho méně známého, to si troufám tvrdit.
Ano, můžeme tuhle možnost opět zrušit a vrátit se jen k tomu starému systému, ale je to výrazný krok zpět.Tento způsob už dávno zrušený je, jestli jste si nevšiml. Teď už jde jen o to, aby chcípající kobyla pokopala co nejvíc, resp. aby se ze situace vytěžilo co nejvíc to jde (ať už finančně, tak politicko-mocensky).
Jenže trh funguje jenom tam, kde dochází ke směně užitku. Když jeden něco udělá a ostatní si to klidně vezmou, aniž by z toho onen tvůrce cokoli měl a mohl to nějak ovlivnit, není to trh.Takže jsme se shodli, že v případě kopií audiovizuálních uměleckých děl se lze těžko ze samotného principu těchto děl a jejich kopií, kdy originál neexistuje a kopie jsou bezpracné (=bezcenné), řídit nějakými (pseudo)tržními pravidly?
Ale když si něco kupuju, tak to chci vlastnit!To máte hloupé. Otrokářský systém byl už před nějakým pátkem zrušen, takže si asi nebudete moci koupit žádné služby.
A když se kopíruje masově zadarmo, tak se k dílu dostane neporovnatelně víc lidí.Ve vašem virtuálním světě, kde díla vznikají sama od sebe.
Tento způsob už dávno zrušený je, jestli jste si nevšiml.To je báječné, takže se s velkou slávoou vracíme na stromy.
Takže jsme se shodli, že v případě kopií audiovizuálních uměleckých děl se lze těžko ze samotného principu těchto děl a jejich kopií, kdy originál neexistuje a kopie jsou bezpracné (=bezcenné), řídit nějakými (pseudo)tržními pravidly?Úplně stejně, jako se nějakými (pseudo)tržními pravidly nejde řídit v případě služeb, výroby, zemědělství – vlastně v ničem. Přesto to v reálném světě funguje. Tak buď je chyba v reálném světě, nebo ve vašich (pseudo)tržních pravidlech.![]()
Protože když se mi ten nosič poškodí, tak bych měl ve vámi propagovaném systému mít nárok na náhradu kopie díla za cenu nosiče.Ano, to bys měl. To je právě v dnešním systému rozbité.
Ale když si něco kupuju, tak to chci vlastnit! Když si koupím kopii autorského díla, tak si nekupuju dílo, ale pouze jeho kopii. De facto nosič dat. Protože když se mi ten nosič poškodí, tak bych měl ve vámi propagovaném systému mít nárok na náhradu kopie díla za cenu nosiče. Zkuste vrátit poškrábané hudební CD a požadovat za cenu nosiče nový exemplář - přece jste si (podle vás) koupil právo poslouchat autorské dílo! Proč to takhle nefunguje? Proč musíte zaplatit znovu plnou cenu "rozpočítané kopie"?Takže když si čínský embedded výrobce stáhne z kernel.org zdrojáky, tak by je měl taky vlastnit? Tj. třeba je uzavřít a prodávat?
Rozpočítání na jednotlivé kopie je k smíchu už úplně. Kdyby to tak bylo, tak by ty nejžádanější a nejprodávanější produkty byly ty nejlevnější. Ve skutečnosti je to tak, že se obvykle od autora dílo (práva) odkoupí za pevnou předem dohodnutou cenu, která zohledňuje předpokládanou návratnost za minimálního odhadovaného prodeje a pak už se na více prodaných kopiích za prakticky stejnou nebo kalkulovaně snižovanou cenu jen rejžuje (v těch lepších případech jdou ještě zlomky podílu na zisku autorům, v těch horších má autor smůlu).Tak proč autoři takové strašlivě nevýhodné smlouvy uzavírají? A jak by sis tedy systém autorství představoval?
Tržní fundamentalisté rádi používají heslo, že věc má takovou cenu, jakou jsou za ni lidi ochotni zaplatit. Takže co?Takže když ti ukradnu auto, tak to znamená, že nemělo žádnou cenu?
dávno by vázala jeho funkčnost na nějaký jen ztěží zcizitelný hwTakové pokusy tu byly a ještě občas i jsou - V LPT (nebo dnes v USB) portu musí být speciální klíč bez kterého SW nenastartuje. Pro LPT byl na to průchoí modul a pokud člověk používal více podobně chráněného SW, tak zezadu mohl mít z těchhle modulů celkem dlouhou "tyč". Naštěstí se to moc nepoužívá (jen na velmi drahé programy), při množství softwaru co dnes "průměrný" člověk používá (operační systém, nějaký "office", něco na úpravy fotek, file namager, program na vypalování, prohlížení videa, plus další hromady programů podle toho čím se člověk zabývá - účetnictví, atd ...) by měl člověk u počítače v USB asi dost objemný stromeček z HW klíčů.
Každopádně jak chtěj dokazovat, že jsem stahoval přes torrent film, já třeba chtěl tahat linuxové distro a nedopatřením sem začal tahat něco jiného a až se to stáhlo v mnoho rarech a já to rozbalil sem zjistil, že je to ilegální a tak sem to smazal.Obávám se, že v tomto případě budeš muset ty dokázat, že tě někdo uvedl v omyl, že je to linuxové distro, a on to byl film…
Ani bych se tomu nedivil.
Cele je to o tom ze filmy, hudba apod stahovat z netu jdou a lidi je stahuji a divaji se na ne. V okamziku, kdy budou nuceni jakymkoli zpusobem platit za shlednuti filmu tak je prestanou filmy zajimat a najdou si jinou zalibu ... prochazky prirodou, sex .....
Jako naprosto pomylene je zpoplatneni internetoveho zpravodajstvi.
Stejna analogie plati pro jakakoli dila a vyrobky dostupne v digitalni podobe.
Jestlize jednoho dne zmizi z internetu komercni filmy, hudba, sw tak proste zmizi a nic se dit nebude. Lidi si proste jen najdou jinou zalibu ke kraceni volneho casu. Hafo jich opusti internet a pocitac uplne neb tyto prostredky pro ne znamenaly prisun kultury a zabavy do domacnosti.
A "autori" ..... porad si budou najivne myslet ze jim jejich "dila" bude nekdo kupovat, ale ono ne a ne.
Vsak kdo si dnes koupi hudebni CD za 200 - 500,- .... jedine fanda jez je navic v baliku. Na techto lidech nelze v zadnem pripade stavet byznys. I ja jsem kupoval pred vic jak 10 lety CD za podobne sumy (a ze to tenkrat bylo vic "penez") a dnes ... takove CD ma pro mne hodnotu "za odvoz". Do prehravace ci mechaniky v PC se me je nechce strkat a tak hafo let na mou sbirku seda prach. Jednou se naseru a vsechno to vyhodim.
DVD jakbysmet tak maximalne z trafiky za 50,- a co s tim .... livanec plastu zasirajici prirodu a nic vic. Totez bluray.
U filmu je to navic jine v tom ze se na nej podivame jednou a miri do skrine odkud je mozna za nekolik let prehrajem jeste jednou a nebo spis hodime do popelnice. Toto je i za 50,- proste drahy. Za 50,- ma mlada rodina s detmi chleba, rohliky, mliko na cely den a toto potrebuje narozdil od nejakeho filmu jez nema zadnou hodnotu pro zivot a je jen o zkraceni volne chvile. "Volnou chvili" si vetsina z nas krati v zamestnani, kde za to dostava dokonce zaplaceno a ne platit za to ze si kratim volnou chvili !
Jako naprosto pomylene je zpoplatneni internetoveho zpravodajstvi.Ale vypadá to, že si to lidé platí (nevím přesně kolik, ale asi jich bude dost na to, aby se to placené zpravodajství udrželo při životě). Proč, když je to tak pomýlené? Ostatně, platíš i za ABC - reklamami. A nevytahuj na mě, že používáš AdBlock.
Vsak kdo si dnes koupi hudebni CD za 200 - 500,- .... jedine fanda jez je navic v baliku.To těch fandů v balíku je docela hodně…
Toto je i za 50,- proste drahy. Za 50,- ma mlada rodina s detmi chleba, rohliky, mliko na cely den a toto potrebuje narozdil od nejakeho filmu jez nema zadnou hodnotu pro zivot a je jen o zkraceni volne chvile.Tak proč si tolik lidí ty placky za 50 kupuje? Jinak souhlasím, máma si jich nakoupila pořádný balíček a ještě se na ně ani jednou nepodívala
>>> To těch fandů v balíku je docela hodně…
Ja neznam jedineho.
>>> Ale vypadá to, že si to lidé platí (nevím přesně kolik, ale asi jich bude dost na to, aby se to placené zpravodajství udrželo při životě).
Ceska televize taky udrzovala placeny videoarchiv a skoncovali s tim pro nezajem.
>>> Ostatně, platíš i za ABC - reklamami.
Jasne vzdyd provozovatel tohoto serveru dava k dispozici rozsahle forum, rady, navody, jez tady hodni a trpelivi lide vlozili a stale vkladaji po chvilich sveho drahocenneho casu. A to vsechno zdarma bez naroku na odmenu.