Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Margot Kaminski napsala podrobnou, ale dobře čitelnou analýzu uniklého návrhu ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement), dohody, kterou se vlády snaží držet v tajnosti, ačkoliv ovlivní právní prostředí v oblasti vynucování práv duševního vlastnictví. Mimo jiné je součástí návrhu i to, že by případy týkající se intelektuálního vlastnictví měly přednost u soudů.
Tiskni
Sdílej:
Uvítal bych kdyby se našla dobrá duše, která by ty jednotlivé body dokázala přeložit. Není vůbec jednoduché to číst natož pochopit.Právě jsem získal svolení autorky, takže to snad brzy bude. Pokud chcete někdo pomoci překládat, ozvěte se mi.
Ad poslední bod: Ale tak ta smlouva se bude vztahovat jen na ty státy, které ji ratifikují, že...Určitě? A co když bude pro státy EU stačit ratifikace Evropským parlamentem?
A co když bude pro státy EU stačit ratifikace Evropským parlamentem?Jako že by o tom hlasoval někdo, koho jsme volili? Pochybuju, tohle schválí komise a parlament si do toho nenechá kecat.
Nebude, ale je to způsob, jakým USA chtějí dotlačit k přijetí i ostatní. Prostě se domluví s několika velkými trhy (EU, Austrálie, Japonsko) a ostatní, když budou chtít s nimi obchodovat, budou muset přistoupit na pravidla. Proto se ACTA řeší mimo WTO. Jinak by jim do toho kecal Tádžikistán a jiní.
Mám takový neblahý pocit, že vzniká nová opona mezi těmi hodnými a těmi zlými. Na jedné straně členové ACTA, na druhé Rusko, Čína.