V OpenBSD byla objevena 27 let stará chyba v ppp pomocí níž lze vzdáleně obejít autentifikaci. Chyba byla nahlášena 12.6. a 14.6. byla opravena. Bližší info v článku A 27-Year-Old Authentication Bypass in OpenBSD's PPP Stack.
Odpověď Evropské komise (pdf) k evropské občanské iniciativě Stop Destroying Videogames, jež je součástí hnutí Stop Killing Games: "Komise se domnívá, že v této fázi nemůže navrhnout právní povinnost zachovat hratelnost videoher poté, co přestaly být poskytovány komerčně. Důvodem jsou i stávající práva duševního vlastnictví. Podle autorského práva EU mají nositelé práv výlučná práva ke svým výtvorům. Kromě autorských práv mohou být
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Margot Kaminski napsala podrobnou, ale dobře čitelnou analýzu uniklého návrhu ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement), dohody, kterou se vlády snaží držet v tajnosti, ačkoliv ovlivní právní prostředí v oblasti vynucování práv duševního vlastnictví. Mimo jiné je součástí návrhu i to, že by případy týkající se intelektuálního vlastnictví měly přednost u soudů.
Tiskni
Sdílej:
Uvítal bych kdyby se našla dobrá duše, která by ty jednotlivé body dokázala přeložit. Není vůbec jednoduché to číst natož pochopit.Právě jsem získal svolení autorky, takže to snad brzy bude. Pokud chcete někdo pomoci překládat, ozvěte se mi.
Ad poslední bod: Ale tak ta smlouva se bude vztahovat jen na ty státy, které ji ratifikují, že...Určitě? A co když bude pro státy EU stačit ratifikace Evropským parlamentem?
A co když bude pro státy EU stačit ratifikace Evropským parlamentem?Jako že by o tom hlasoval někdo, koho jsme volili? Pochybuju, tohle schválí komise a parlament si do toho nenechá kecat.
Nebude, ale je to způsob, jakým USA chtějí dotlačit k přijetí i ostatní. Prostě se domluví s několika velkými trhy (EU, Austrálie, Japonsko) a ostatní, když budou chtít s nimi obchodovat, budou muset přistoupit na pravidla. Proto se ACTA řeší mimo WTO. Jinak by jim do toho kecal Tádžikistán a jiní.
Mám takový neblahý pocit, že vzniká nová opona mezi těmi hodnými a těmi zlými. Na jedné straně členové ACTA, na druhé Rusko, Čína.