Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
Vyšla nová verze programu pro správu fotek pro prostředí KDE 3, Digikam 0.9.6, která kromě oprav mnoha chyb také vylepšuje překlady. Zároveň také vyšla opravná verze 0.4.0 Kipi-plugins určených pro KDE 4.
Tiskni
Sdílej:
4.7.2009 14:34
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
v 8.10 byly problémy, v 9.04 již jsou nabídky plné.
4.7.2009 20:34
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
4.7.2009 19:33
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
4.7.2009 20:35
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Já bych zase uvítal, kdyby s Digikamem nebyl v závislosti balík marble-data. Zbytečných 30 megabytů na disku navíc, já to k ničemu nevyužiju.
4.7.2009 21:30
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
4.7.2009 21:33
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
4.7.2009 23:35
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
No more KDE3 release is planed in the future...
5.7.2009 11:02
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Vždyť je to logické. Lepší je věnovat energii vylepšování aktuální verze než plýtvat časem na udržování zastaralé větve.
Čím déle se bude věnovat čas trojkové řadě, tím déle bude ta čtyřková nepoužitelná* → ve výsledku bychom pak měli jednu větev zastaralou a druhou nedotaženou, což by KDE hodně poškodilo.
*) IMHO je 4 použitelná už delší dobu, ale někteří lidé mají jiný názor.
5.7.2009 11:03
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
V podstatě bychom se pohybovali v kruhu: KDE 4 je nepoužitelné → budeme používat a rozvíjet KDE 3 → nebude čas na zlepšování KDE 4 a toto bude nepoužitelné.
5.7.2009 11:30
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
*) IMHO je 4 použitelná už delší dobu, ale někteří lidé mají jiný názor.Ano, stokrát opakovaná lež*) stává se pravdou. Také jsem dle zdejších radostných postů o tom, jak už je KDE4 super, nabyl přesvědčení, že tomu tak je a jal jsem se tohle prostředí nainstalovat v práci na počítač, který jsem musel přeinstalovat poté, co jsem si nechal upgradovat paměť a dostal jsem vadnou, načež mi pády systému totálně zdemolovaly filesystem. Nainstaloval jsem tedy KDE4. A také se mi zdálo celkem použitelné, ačkoliv i po povypínání všech efektů jsem měl pořád nějaký divný pocit. Tak jsem doinstaloval GNOME, které jsem před časem zavrhl pro jeho pomalost. A nestačil jsem se divit, jak to pomalé GNOME bylo najednou šíleně rychlé. V tu chvíli následoval okamžitě příkaz
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
# pacman -R `pacman -Q | grep kde | awk '{print $1}'`
a následná instalace KDE3. A hle, divné pocity zmizely a vše začalo zase fungovat pěkně rychle 
*) Neberte si to nikdo osobně
5.7.2009 22:27
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
to nezpusobilo qt4 nebo kde4. gui linuxu je proste bud pomale nebo hodne pomale. tak je to uz pocatku veku.
5.7.2009 13:33
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
Lepší je věnovat energii vylepšování aktuální verze než plýtvat časem na udržování zastaralé větve.
Čo mi to neusmernená energia pripomína ... elektráreň asi nie ... jaj atómovú bombu.
5.7.2009 13:45
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Kritizovat je snadné, ale jak by sis to představoval? Jak dlouho ještě udržovat při životě starou větev? Kdo to zaplatí, kdo to bude dělat? Na oboje totiž není čas, takže buď se budou vývojáři pořád babrat s trojkovou řadou a 4 bude nepoužitelná, což nakonec povede k tomu, že KDE zahyne na nezájmu – KDE 3 je technologická mrtvola a KDE 4 bude nedotažené, takže uživatelé přejdou jinam. Nebo se prostě na 3 vykašleš a budeš rozvíjet 4 – tenhle přístup má budoucnost.
Jak jsem psal, je to kruh – někteří uživatelé nadávají, že KDE 4 není ještě funkčí a že radši budou používat 3, pokud jim vývojáři vyhoví a budou věnovat čas trojce, na čtyřku nebude čas a ten problém se bude akorát prohlubovat – KDE 4 se samo neudělá a 3 má svoji největší slávu za sebou už teď, natož za pár let (tak dlouho by se muselo čekat na funkční 4, pokud by byl vývoj pomalý a věnoval se čas trojce).
5.7.2009 17:53
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
Je snáď tak ťažké pochopiť, že mi smerovanie KDE 4 nevyhovuje? To, že budú vyvíjať KDE 4 opačným smerom než by som chcel mi nepomôže rovnako ako mi nepomôže keď sa pridám k vývoju pretože moje patche proste nezaradia. Bol som schopný spokojne používať KDE 3.9.67 (čo bolo v podstate už KDE 4 v extrémne rannom štádiu), ale akonáhle sa začali zaoberať integráciou plasmy prestalo sa mi KDE páčiť.
Od KDE 4 neočakávam veľa, stačí mi nech netrepú všade plasmu aby som ich aplikácie (vrátane kwin-u) mohol používať aj v iných prostrediach.
Plasma team má taký prístup, že začnú implementovať niečo čo fungovalo normálne a robilo vec A a B metódou M do plasmy, kde to robí B, C, D, E a F pričom človek musí namiesto metódy M použit metódu X. Ak príde s nápadom, že C, D, E a F je mu na H a že si tam implementuje poriadne A tak jeho patch zamietnu pretože je to proti princípom Z.
Ak by bola možnosť dopísať do KDE 4 funckie z KDE 3 a aby fungovali podobne tak by som proti tomu nič nemal. Lenže to niektoré osoby okolo KDE to nedovolia.
6.7.2009 13:18
Milan Vít | skóre: 23
| blog: about:linux
| Orlová
Je snáď tak ťažké pochopiť, že mi smerovanie KDE 4 nevyhovuje?
To zcela jistě není. Zejména, když s tím prudíte v každé druhé diskuzi. Aniž by to kohokoliv zajímalo.
Hmm, co vám brání používat KDE3 a na něm Digikam 0.10? Mám to zrovna otevřené. Ještě s kdelibs 4.1.x to bylo na hraně použitelnosti (občasné pády, překleslovací defekty), zato s kdelibs 4.2.4 si nemám na co stěžovat. Mohu vřele doporučit.
Je to sice něco jako provozovat Gnome aplikace pod KDE, ale rozhodující je kvalita aplikace, ne použitá knihovna.
Buďme rádi, že existují pouze 2-3 nativní desktopové frameworky (KDE3, KDE4, Gnome) a brzo budou jen dva, to je úplný ráj proti například stavu v distribucích. V jednom desktopu klidně můžete najednou provozovat aplikace ze všech tří s i dnešních standardních 1-2 GB RAM to nezahltí. Kdyby jich bylo jak distribucí (několik 100??) tak se vám to stane velmi snadno.
5.7.2009 22:40
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
>Třeba proto, že nemám a ani nechci mít v systému čtverkové kdelibs.
Nezbytná otázka, proč?
Pravda současné linuxové systémy dobře nezvládají společnou instalaci vícero verzí frameworků a aplikací obecně. Na Mandrivě 2009.0 i 2009.1 to občas mezi KDE3 a KDE4 haprovalo, například spouštění aplikací pod jiným uživatelem () nebo kde kontrolní centrum (to opravili v 2009.1). Běžné a běžně spouštěné aplikace, jako třeba právě Digikam, bez problému. Jen ty bugy. Ale těch znatelně ubývá s každou novou verzí a 0.10 s 4.2.4 je zcela použitelný stejně jako byla 0.9 na 3.5.10.
> Děsně se mi nelíbí jak KDE4, tak aplikace, pro něj psané.
Jako vzhledově??? Já používám QtCurve, pro KDE3, KDE4 i Gnome, takže vzhled aplikací je prakticky totožný. QtCurve by mělo KDE distribuovat jako defaultní téma. Defaultní KDE4 téma je pravda slabota, oxygen i tango ikony povětšinou taky nic moc, ale změnit je to tak snadné!
> A pokaždé, když se nechám ukolíbat a zkusím z této strany světa něco nainstalovat, tak to skončí fiaskem a jde to pryč
Pak nezbývá než hledat chybu v distribuci, v jejích balíčcích, případně a při vší úctě ve vašich buildovacích schopnostech. Jako omluva může sloužit ona zmiňovaná slabší schopnost linuxu vypořádat se s konkurentní instalací více verzí, jak už jsem psal, a pak generické rozdíly mezi verzemi KDE, například změny v pojmenovávání ikon. Taková drobnost se to, ale ty otazníky mě občas dost iritují. Dobře připravené balíčky by tohle měly umět řešit.
Mandriva má u mě 8.5 z 10ti (v hodnocení jsem přísný)
AD HW konfigurace.
Nevím co chce zkoušet, jako KDE aplikačku na lámání md5 hesel v reálním čase ? No to pak budete potřebovat něco silnějšího, ale vliv frameworku na to má jen zanedbatelný vliv.
Já mám provozuji KDE3 s KDE4 na dvou HW konfiguracích. I na slabší HP notebook DV2000 s 1GB RAM NVidia karta zvládá KDE3, KDE4, kombinace obou plus Gnome, bez problému. K tomu navíc běží trvale OOo (částešně vlastní framework), Firefox (částešně vlastní framework), Beagle (Mono) a občasně se spouští JAlbum (Java+Swing). Když si to musí líznout swapu, tak to už je svátek.
Na té silnější (4GB RAM) k tomu navíc připočtěte Eclipsu (Java+SWT) a JBoss a databázi.
Na rychlost si nemohu stěžovat, tedy co se frameworků týká. To s jádrem už je to horší, občas si musím postěžovat na interaktivitu IO Scheduleru. Nejsem v tom sám. Viz zajímavá diskuse na root.cz.
Čili moje rada je taková, pokud KDE3 a KDE4 spolu nefungují dobře, tak neopouštějte KDE ale distribuci!
6.7.2009 15:52
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Přiinstaloval jsem pro srovnání verzi starší - no rychlostní rozdíl, že by ho i slepý viděl.
Tím fiaskem jsem nemyslel to, že by to nefungovalo. Ale ta funkčnost je pro mne strašná! Prostředí Windows NT4 na 75Mhz Pentiu s 64 MiB RAM běželo znatelně svižněji, než prostředí KDE4 na dvoujádru se 4 GiB RAM a nesrovnatelně výkonnější grafickou kartou (ačkoliv to tedy není karta pro gamblery). Jak jsem psal výše - Gnome, které jsem zavrhnul pro pomalost, mi po chvíli sezení u KDE4 připadne jak raketa. A o tom to je. Stále čtu, jak už je KDE4 super, ale zkušenost mám opačnou. Ano, od verze 4.0 neskutečně zrychlilo, ale to neznamená, že je rychlé.
Distribuci opouštět nepotřebuji. Každý má prostě jiné nároky. Někdo, když ujede 20 km na kole třicítkou, je to pro něj životní rekord, pro mne je to odpočinkové tempo…
6.7.2009 17:48
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
No a zrovna teď jsem tam něco zkoušel, protože v Archu aktualizovali libjpeg na verzi 7Ještě ho neaktualizovali, pořád sedí v [testing] a rebuildují se balíčky.
6.7.2009 18:42
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
/opt/kde/lib/libkhtml.so, končilo chybovou hláškou). Zkusil jsem dost neobratným způsobem downgradovat gcc, kdelibs se mi povedlo sestavit a vypadá docela funkčně, ale zato teď nemohu sestavit nic dalšího, protože mi to končí chybou, že C kompiler nemůže vytvářet spustilné soubory - a nespravilo se to ani opětovným upgradem zpět na poslední verzi (jsem jen hloupý uživatel a nevím, co s tím). A co jsem zkoušel na svém PC zkušebně překompilovat některé KDE balíčky, tak všechny končí chybami. Mám z toho docela krizi. Nebýt nového libjpeg, s nímž je provázána polovina systému, tak jsem ani nezjistil, že mne takové starosti čekají. S kompilací pomocí gcc 4.3 se nesly také určité komplikace, ale zvládnul jsem je všechny vyřešit. Tady jsem ale bezradný.
7.7.2009 09:22
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
15.7.2009 16:44
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Ještě ho neaktualizovali, pořád sedí v [testing] a rebuildují se balíčky.Moc dlouho to v testingu neposedělo. Šlo to stejně rychle, jak s KDE4, to se tam také ani nestačilo ohřát
KDE3 se obvykle umisťuje do kompletně do odděleného adresářového prostoru, typicky /opt/kde3 a (bohužel) výchozí KDE4 přímo do /usr. Používat prefixování není dobrý nápad, jde to s bídou tak u knihoven. Už vůbec netuším jak oddělujete binárky (kde3-kate a kde4-kate ?) a application resources a konfigurace.
QtCurve? Určitě se bavíme o stejném tématu? Moje zkušenost nemůže být víc odlišná. To samé o rychlosti. Pro jistotu přikládám screenshot svého desktopu jako důkaz, že prakticky žádné rozdíly mezi KDE3 a KDE4 nejsou pokud se použije QtCurve: http://www.abclinuxu.cz/desktopy/espinosa-20090708.
Používáte gcc4.4? Vydané před 3 měsíci? To je dost horká novinka. Odtud možná vítr fouká. Zrovna v těhle věcech se nevyplatí chvátat. Ono s gcc je to skoro jako s KDE4 a to dlouhodobě. Ty jejich releasy jsou určené spíše pro testery Nemůžete pro kompilaci zvolit něco konzervativnějšího.
Mimochodem. Proč si něco jako KDE sám buildujete? Arch je binární distribuce, ne? Aspirujete na KDE developera či KDE testera? Tester nových gcc a tester-builder KDE, to je práce na plný úvazek! ne hobby počin na jedno odpoledne. Proto existují binární distribuce. A proto by jich nemělo být tolik, aby se buildeři mohli specializovat a nedělat rychlokvašky.
"..přesně to, co navrhuješ, mají na počítači děti". Nechápu. Jako že mají jinou distribuci než Arch? Mohu se zeptat jakou? A kdo se jim o administraci systému stará?
Nemohu vám než doporučit, když už provozujete experimentální distribuci, ještě jeden experiment a na ten samý stroj si dát Mandrivu a zkusit to. Těch 5-10 GB z disku vás snad nezabije a /home máte mapovaný zvlášť ne? Mandrivu mohu v této věci doporučit protože má KDE3 a KDE4 dobře zvládnuté a sám to momentálně používám. Jak jsem napsal, dávám jí za integraci 8.5 z 10 a to je u mě velmi vysoké hodnocení.
"Distribuci opouštět nepotřebuji. Každý má prostě jiné nároky."
Jo to je pravda. Já nějak intuitivně předpokládám, že uživatel používá počítač a OS proto aby na něm provozoval primárně aplikace samotné, počítač jako nástroj pomůcka, ne smysl sám pro sebe. OS má být něco co vás v této snaze podporuje, něco o čem nemusíte ideálně skoro ani vědět, že existuje. Ne trávil více času aby mu ty aplikace vůbec chodily a dalo se v tom jakž takž pracovat. Je jasné, že tato intuitivní idea zaujme 99% potenciálních uživatelů, musí zákonitě existovat to 1% "jiné nároky". Kolik že má ten Linux. Neříkal někdo 1%? To leccos vysvětluje Je to jako s autama, většina lidí je potřebuje pro dopravu z místa na místo, ale najde se 1% co nedá dopustit na autovrakoviště, řekněme pro povznášející pocit rozbrušovačky na čerstvém plechu. Nedělám si srandu, já takového kamaráda mám.
8.7.2009 19:31
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
QtCurve? Určitě se bavíme o stejném tématu? Moje zkušenost nemůže být víc odlišná.Ano, bavíme. Myslím, že ten rozdíl je víc, než viditelný. A nejsou to jen menu, je to i všechno ostatní. Škoda, že nelze udělat screenshot rychlosti…
Používáte gcc4.4? Vydané před 3 měsíci? To je dost horká novinka. Ty jejich releasy jsou určené spíše pro testery.Ano, Arch má gcc 4.4 v
core repozitáři, nikoliv v testingu.
Mimochodem. Proč si něco jako KDE sám buildujete? Arch je binární distribuce, ne?Eh, díky za radu! A jak to mám udělat, když už dávno KDE3 není Archem podporováno a není v žádném repu? Momentálně je pouze v neoficiálním KDEmod, a i tam je teď rozbité (pokud má člověk aktivní repozitář
testing). Upravil, opravil a nainstaloval jsem si své balíčky ještě dříve, než to měl KDEmod, bez problémů jsem upgradoval na 3.5.10, dal jsem si dokupy vše, co nešlo s gcc 4.3 zkompilovat, i když nejsem programátor. A nebyl jsem závislý na tom, jestli to udělá někdo jiný, nebo ne.
Nechápu. Jako že mají jinou distribuci než Arch? Mohu se zeptat jakou?A proč by měly mít jinou distribuci? To jsem teda nepobral. Mají tam Arch a mají v něm KDEmod - jako výchozí prostředí KDE3 + kdelibs4 a nějaké aplikace.
Nemohu vám než doporučit, když už provozujete experimentální distribuci, ještě jeden experiment a na ten samý stroj si dát Mandrivu a zkusit to.Nic hloupějšího mi neporadíte? Kvůli Mandrivě si určitě nebudu dělat starosti s dělením disku. Kvůli Mandrivě, kterou jsem zavrhl jako jednu z prvních. Kvůli Mandrivě, kterou zavrhlo nespokojeně i pár mých kolegů, když viděli ten propastný rychlostní rozdíl mezí ní a Archem. Arch jsem začal používat asi jako jeden z prvních mezi lidmi, kteří sem chodí. Zkusil jsem ho na začátku roku 2006 a v tu chvíli jsem věděl, že to je to pravé ořechové. Všechno je přesně tam, kde to člověk hledá - konfigurační soubory jednoduché, přehledné, všechny na jednom místě, logicky pojmenované, skvělý, jednuduchý a velmi funkční balíčkovací systém. Byl bych magor, abych přecházel na Mandrivu.
Já nějak intuitivně předpokládám, že uživatel používá počítač a OS proto aby na něm provozoval primárně aplikace samotné, počítač jako nástroj pomůcka, ne smysl sám pro sebe. OS má být něco co vás v této snaze podporuje, něco o čem nemusíte ideálně skoro ani vědět, že existuje.Přesně tak. A proto používám Arch. Protože dělá přesně to, co po něm chci, a když něco potřebuji změnit, snadno to najdu a upravím a nemusím to hledat ve složitých překombinovaných stromech adresářů. Když potřebuji doplnit nějaký program, nemusím prohledávat tuny repozitářů a šílet z dependency hell. Během pár minut si napíšu PKGBUILD a udělám si balíček. Ano, takhle podle mne vypadá funkční systém. Samozřejmě, vyskytují se problémy, ale nejsou způsobeny samotným Archem, ale tím, že v linuxovém světě je skoro trendem pořád něco překopávat a měnit, takže s novými verzemi jednoho přestane fungovat spousta dalšího, a nemyslím jen to, že něco stačí znovu zkompilovat s novými závislostmi, ale to, že bez úpravy je daný program nekompilovatelný, či úplně nefunkční.
8.7.2009 19:38
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
To s jádrem už je to horší, občas si musím postěžovat na interaktivitu IO Scheduleru. Nejsem v tom sám.To jádro je opravdu další problém. Jádro 2.6 je na desktopu čím dál horší a horší a horší. Rané verze řady 2.6 (i když zase měly velké problémy se stabilitou) měly velmi skvělý scheduler, který byl přímo dělaný na desktop, vyladěný pro interaktivitu a plynulost. Rychlé reakce, žádné zadrhávání při běhu více programů, vytížení disku atd. Linus se přímo pyšnil tím, že desktop je pro něj priorita a hodně to tenkrát ladili, např. aby se nesekalo přehrávání videa při běhu jiného programu, aby nedocházelo k několikasekundovým zaseknutím kurzoru myši při zátěži atd. Linus se tím tehdy aktivně zabýval, diskutoval o tom v mailing listu, navrhoval patche atd. Pak se to v dalších verzích trochu zhoršilo a dostalo se na úroveň řady 2.4 (což ještě nebylo tak zlé). Pak ale další verze začaly brutálně zahlcovat I/O operace, kopírování souborů. To se nejenže dodnes nenapravilo, ale postupně neustále zhoršovalo. Příchod nového skvělého CFS scheduleru to ještě zhoršil. Pro Linux je dnes prioritou I/O, interakce s uživatelem má zdánlivě tu nejnižší možnou proiritu. Dneska je můj Linux naprosto katastrofálně zahlcený při jakémkoli primitivním kopírování souboru z disku tak, že třeba trvá i několik sekund, než zareaguje na kliknutí myší, při zátěži prakticky nejde pohnout kurzorem myši atd. Prostě Linux je dnes na desktopu katastrofa ve všech směrech – pomalou GUI vrstvu měl nad sebou vždycky, ale vždycky se to zachraňovalo tím, že aspoň to jádro bylo rychlé (což řadě lidí způsobovalo optický klam, že Linux je rychlejší než Windows). Dnes už to je mizerná GUI vrstva na mizerném desktopovém jádru.
6.7.2009 18:03
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Dneska je můj Linux naprosto katastrofálně zahlcený při jakémkoli primitivním kopírování souboru z disku tak, že třeba trvá i několik sekund, než zareaguje na kliknutí myší, při zátěži prakticky nejde pohnout kurzorem myši atd.
To tam musíš mít něco dost rozbitého nebo špatně nastaveného. Před pár dny jsem obnovoval soubory ze zálohy: cca 200 GB, z USB disku na vnitřní notebookový, oba disky šifrované AES 256. Kopírování sice trvalo dlouho, ale se systémem šlo během té doby normálně pracovat.
6.7.2009 21:29
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
6.7.2009 23:05
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Hmm, asi mám nějaký kouzelný počítač. Zkoušel jsem teď přebalování filmu z AVI do Matrošky – mkvmerge běžel na mém notebooku, zdrojový a cílový disk byl na druhém pořítači (připojený přes sshfs), procesor dostával docela zabrat (to video se tahalo tam a zpátky po síti a šifrovalo přes SSH), ale stejně jsem při tom mohl normálně hrát Mafii (na notebooku).
6.7.2009 23:36
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
7.7.2009 00:03
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Pořád nic, zkusil jsem kopírování 1,5 GB fotek po síti přes fish:// a Linux se pořád nechce zadřít – zkoušel jsem při tom třeba prohledávat maily v KMailu a nepoznal jsem rozdíl v rychlosti odezvy.
7.7.2009 01:38
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
No to je ono. Nepoužívejte KIO, to je dodatečná vrstva, má svoje buffery, řídí si ten stream tak trochu sama, *použijte primitivní cp*. A taky ne síťový disk, ale lokální nebo usb externí. A taky to testovali na větších souborech, cca 10 - 20GB, prostě aby to bylo bezpečně alespon 2x vaší RAMky, v tom je ten trik, musíte zaplácnout veškerou IO cache paměť (nebo jak se to jmenuje) pak se nastane ona nelichotivá situace kdy data kopírovaného souboru nemilosrdně vytlačí cache data aplikací. Aplikace které potřebují přístup na disk, ať už běžící nebo právě spouštěné, se pak chovají jako šnek.
http://www.root.cz/diskuse/3880/ - je to velmi zajímavá a živá diskuse, mohu doporučit. Doufám že mě abc admini neodstřelí za link na konkurenční server "I/O disku mi zabíjí desktop".
Já pozoruji něco podobného, pokud použiji nejprimitivnější postup - příkaz cp - tak se to projevuje. Pokud použiji Krusader nebo Konqueror/Dolhin tak ne, nebo ne tolik, s počítačem se dá vcelku rozumě pracovat i v průběhu kopírování.
Paradoxně tak tolik kritizovaná GUI vrstva, KIO přesněji, dorovnává nedostatky kernelu. Tak a teď můžeme začít nadávat jaká pomalá a bugovatá v linuxu je - příkazová řádka!
Četl jste tu diskusi? Já ano a mám za to, že s tím experimentovali a že prioritizace nepomáhá, problém je trochu jinde. Ale nejsem odborník.
cp si to IO třídu (prioritu?) nastavit umí, je na to parametr, ale údajně to moc nepomáhá. Tohle už jsem teda netestoval.
Jinak prioritu by měli mít interaktivní aplikace/procesy. To jde určit automaticky, pravda, je to heuristika, podle čekacích časů (čím delší tím spíše jde o člověkem řízený tedy interaktivní proces, čeká se samozřejmě na jeho vstupy, automatické procesy tento druh čekání nemají) Nic by jste tedy v dobrém desktopovém OS neměl (nemusel) nastavovat, je to s vysokou pravděpodobností automaticky zjistitelné.
OK, není to parametr cp ale utilitka ionice
Jan Schermer: ...pokud dam ionice -c3 a kopiruju blok o velikosti 4.5GB (DVD ISO) tak k tomu muzu pustit treba rsync a prioritou -c2, ale cache mi to zahlti uplne stejne (ta s tim nema nic spolecneho). Nezabiji mi to ani tak samotne I/O jako spis to ze mi aplikace cache vytesni z pameti...
(http://www.root.cz/diskuse/3880/257446/)
Jinak oni hlavně používají dd a ne cp, tedy ještě níže-úrovňový nástroj. Ale je to aplikovatelné i na cp.
Ono to není tak horké, jak se zdá. Zlobí spíše jednotlivosti. Já a většina uživatelů zase nekopíruje mnoha gigabitové soubory tak často. To je ta mnou zmiňovaná chyba. Máte systém zadarmo, máte systém primárně serverový na desktopu, systém kde se akcentuje bohužel variabilita a svoboda vyjádření před organizovaností a součinností, budete muset tu a tam něco překousnout.
To GUI (vyšší aplikační vrstvy obecně) spíše někdy opravuje nedostatky jádra a základních komponent. IO vrstva není jediný příklad. Například server kded vypomáhá tam kde rychlost linkeru u komplexnějších aplikací selhává.
Serverový linux holt dotuje desktopový linux, ze serverů jsou peníze, z dektopových uživatelů nic. Jestli je se čemu divit, pak že to linuxový desktop dotáhl tak daleko.
Huh, to jsme se ale dostali daleko od Digikamu, co..
Máte systém zadarmo, máte systém primárně serverový na desktopu
Jaké je srovnání s (open)solarisem? Ten by se údajně (agentura JPP) měl při vysokých zátěžích chovat lépe než Linux. A to je taky primárně serverový systém a taky zadarmo. Třeba by odtamtud šlo něco opsat
S (open)solarisem nemohu sloužit. Co pouze vím, tak se jako desktopový systém téměř nepoužívá. Na to, že Solaris už nějaký ten rok existuje, to o něčem vypovídá.
Z marketingových tvrzení vyplívá primárně to co si inzerent přeje.
Pokud Oracle/SUN naleje dost peněz, vývojářů, testerů do desktopových vlastností systému pak se jim to samozřejmě může podařit. Jádro samo o sobě není serverové nebo desktopové, jeho vlastnosti mají pro různé použití různou prioritu.
Otázka by měla znít, našel Oracle/SUN obchodní model, jak by se mu měli do destopových vlastností vynaložené prostředky vrátit. Jsou to kapitalisti ne altruisti. Pokud tu odpověď našli a pokud to není součástí tajného know how pak proč ji nepoužil i Linux?
7.7.2009 13:34
