sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Steven J. Vaughan-Nichols z LinuxDesktop.com nabootoval svoje staré 300 MHz Pentium, aby zjistil, co je pravdy na tvrzení Alana Yatese (Microsoft), že OpenOffice.org je tam, kde byl MS Office před 10 lety.
Tiskni
Sdílej:
, ale pobavila mě tato hláška
I played with it for a few minutes, and, you know what? Yates is right. OO.o 2.0 works and looks a lot like Office 97. In other words, it works better than Office 2003.
zbytek clanku je v podstate jen omacka k tehle vete.
$ for i in `seq 1 1000`; do echo "$i Diplomku budu delat jedine v TeXu!"; done
\newcount\icnt \icnt=0
\loop
\advance\icnt by 1
\hbox{Diplomku budu dělat jedině v \TeX{}u}
\vskip 0pt plus 1pt
\ifnum\icnt<1000
\repeat
for i in {1..1000}.
for ((i=1; i<=1000; i=$i+1))'
for ((i=1; i<=1000; i++))
. Nechci se tady ale navazet do OO, je to dan za multiplatformost.
Apage Satanas
. Já s ním pracuji daleko radši než s Calcem (už jen kvůli tomu, že naběhne hned a ne až za 20 sekund) a celkem mi v něm nic nechybí...