Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
DesktopLinux píše o ohlášeném nizozemském klonu ASUS Eee PC. Jisus UMPC přijde v pěti barevných provedeních a bude se pyšnit 64bit procesorem na 1 GHz, 512 MB RAM, 4 GB flash diskem, 8,9" displejem, WiFi a dalšími věcmi. Poběží na něm Ubuntu Linux a udávaná cena je 300 euro.
Tiskni
Sdílej:
Navíc jenom na 8051 a na PIC16F877
Každopádně už mám teďka zkušenost i s RISC i s CISC architekturou.
Ještě teď mi je z 51ky špatně, a PIC taky není zrovna zázrak. MIPS forever! :o)
O platformně specifické optimalizace pro MIPS se již postarali vlastníci strojů SGI, viz třeba tohle: http://forums.nekochan.net/viewtopic.php?t=2976 (nevěřím, že to je ojedinělé úsilí). Pro MIPS se náhodou píše docela pěkně. Když se někde na univerzitě vyučuje architektura procesorů, velice často je to právě MIPS, jakožto "kanonický RISC" (málo zrádných míst).
Pokud si stavař, tak to máš ale těžší.
Osobně jsem snad ještě neviděl port nějaké desktopové aplikcae na MIPS. Vždyť pro to nemá věte ani Openoffice.org, afaik.Já už i binární. Jinak, k čemu je zdrojový kód, s tím by neměl být problém a nebo se mýlím?
Aha, to je dobře, že to nebyla pravda. Ale stojím si za tím, že s tou architekturou budou zybtečné problémy navíc.O jakých problémech to konkrétně mluvíte?
Nebo mluvíte o energetické spotřebě? Mám doma 2 MIPS32 Little Endian procesory a i dohromady, plně vytížené sežerou míň než můj AMD Mobile procesor s nejmenší frekvencí nezatížený.Poslední revize MIPSu od Sierry - 1.8 GHz dual core - má maximální spotřebu asi 20 W. Je to SoC, takže to má i integrovaný HyperTransport, řadič paměti a pár portů gigabitového Ethernetu, takže se spotřebou čipsetu navíc bych taky nepočítal.
Naopak s tímto MIPSem dá každá aplikace práci navíc, protože se bude muset portovat.A proč to? Hádám, že s > 90 % programů nebude problém.
Osobně jsem snad ještě neviděl port nějaké desktopové aplikcae na MIPS. Vždyť pro to nemá věte ani Openoffice.org, afaik.Debian ma port na MIPS, v ramci neho je pro MIPS prelozena prevazna vetsina (i desktopoveho) software. Takze se softwarem by nemel byt problem. Potiz je v tom, ze tento procesor pry nema nektere MIPSove instrukce. To pri pouziti software prelozeneho pro bezne MIPSy lze vyresit emulaci v jadre, ale prelozit ten software bez nich by bylo lepsi.
Nevypada to spatne, jen tam mohli dat sitovku a ne shitofku realtek.O čem pak je řeč?
Mobilním realtekům 8139, s kterými jsem měl tu čest, bylo jedno ... co bylo na druhé straně. :-PA zvládají i RFC1149: A Standard for the Transmission of IP Datagrams on Avian Carriers?