OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Michael Larabel, zakladatel Phoronix Media, vyzval v otevřeném dopise weby zaměřené na testování hardwaru, aby začaly ke svým benchmarkům přidávat také testy z Linuxu. Mohou k tomu využít volně dostupný Phoronix Test Suite a PTS Desktop Live (distro speciálně upravené pro testování).
Tiskni
Sdílej:
...to bude, když se toho weby věnující se testům opravdu chytnou.
.
. No a mame tu uz 4 tabor, obojetnk, mekouse, tvrdak a extremst
Po pravdě řečeno, v práci používáme Linux na základní otestování hardwaru už několik let. Ne ve smyslu benchmarků (i když taky něco ohledně výkonu změřit umíme), ale spíš co do stability - zjistíme jestli je to vůbec schopné nabootovat a chvíli udržet stolici, proklepneme harddisk, zkontrolujeme funkci síťovky... když to funguje v Linuxu, je to velmi pravděpodobně hardwarově v pořádku. A když to v Linuxu nefunguje, tak jsme schopni na základě chybových hlášek ten problém podrobně popsat. Jediná věc, kterou člověk v command-line Linuxu moc neotestuje, je grafika a druhotné problémy s ní spojené (třeba odcházející kondík ve VRM, který grafiku krmí).
Výhodou Linuxu v tomto použití je, že nabootuje diskless prakticky na čemkoli, bez instalace. Na různých nepovedených BIOSech dokonce Linux startuje spolehlivěji než třeba FreeDOS. Postavíte mašinu, kolikrát ani nemusíte do BIOS Setupu, připojíte Ethernet a zmáčknete knoflík. A najede Linux do jednoduchého menu s běžnými testy. Při bootu si sosne datum a čas přes NTP a nastaví ho do RTC na motherboardu. Předevčírem jsem objevil "flashrom" z projektu coreboot. Výborná věc na flashování BIOSu. O důvod míň používat v montáži něco jiného než Linux.
Když přijde mašina do reklamace, popis závady je často velmi obecný. Takže připojím síťovku, bootnu Linux, a často hned vidím. Je to jako když strčíte hlavu do vody s potápěčskejma brejlema.
Výhodou diskless bootu přes Ethernet je to, že nemusím pořád dokola aktualizovat milion bootovacích médií (CDčka, flashky apod.), spoléhat se na zdraví postarší CD mechaniky, nebo na schopnost staršího BIOSu bootnout přes USB. Přinejhorším bootnu z CDčka kratičký PXE loader pro síťovku, která nemá bootrom. Když potřebuju přidat další testík nebo updatovat kernel, udělám to na serveru v disklessovém master adresáři a jede se dál - na klientech stačí reboot. Sice kolegové šroubováci pravidelně brutusej aretační zobáčky na RJ-45, ale ty jsou relativně nejsnáz nahraditelné (a vlastně to jde většinou i bez nich 
Umíte si poskládat vlastní bootovačku MS-DOSu? Základní příkaz "format a: /s" nebo "sys c: a:" tam nasype command.com, io.sys a msdos.sys. Pak si tam člověk může přikopírovat memory manager, ovladač CD-ROMky atd.
No a já mám pracovní stroj, aktuálně s Fedorou 5, ze které takhle kopíruju součástky Linuxu do nějakého adresáře. Kopíruju je skriptem. Vlastně modulární soupravou skriptů. Z původního distra zbyla základní sada knihoven (ve variantě i386, aby to bootovalo na všem), SysV init a základní GNU user-space (Bash atd). Spousta utilitek je tam kompilovaných ze zdrojáků a je tam pár custom skriptů v Bashi a Perlu. Umím z toho vyrobit bootovací CD, read-only flashku, "trvalý initrd", nebo NFS adresář s bootem přes PXE a initrd.
Zatím jsem to nezveřejnil a honem neplánuju. Jednak je to dost neučesané a nad mnoha věcmi by se lidi smáli, druhak by to naše vedení mohlo považovat za interní know-how - přinejmenším je v tom dost hodin práce.
Pro tohle konkrétní použití (síťový boot), pokud bych dneska začínal znovu, sáhl bych asi po LTSP. Ta moje sada skriptů vznikla před cca 5 lety proto, že jsem potřeboval mini-distro na flashku (tehdy byly CF karty a DiskOnChipy o velikosti třeba 16 MB), které by mělo v optimálním případě knihovny identické s nějakým desktopovým distrem, aby nebylo potřeba všecko "cross-kompilovat" proti nějaké miniaturní libc apod. A dneska je v tom mém balíku už tolik vychytávek, že mi (zatím) nestojí zato začínat znovu třeba právě s LTSP. Je možné, že ta doba opět přijde - už jsem jednou takhle "skoro znovu" začínal, při přechodu ze 2.4 na 2.6.