Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Bylo představeno all-in-one PC aneb mechanická podsvícená klávesnice s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Michael Larabel, zakladatel Phoronix Media, vyzval v otevřeném dopise weby zaměřené na testování hardwaru, aby začaly ke svým benchmarkům přidávat také testy z Linuxu. Mohou k tomu využít volně dostupný Phoronix Test Suite a PTS Desktop Live (distro speciálně upravené pro testování).
Tiskni
Sdílej:
...to bude, když se toho weby věnující se testům opravdu chytnou.
Po pravdě řečeno, v práci používáme Linux na základní otestování hardwaru už několik let. Ne ve smyslu benchmarků (i když taky něco ohledně výkonu změřit umíme), ale spíš co do stability - zjistíme jestli je to vůbec schopné nabootovat a chvíli udržet stolici, proklepneme harddisk, zkontrolujeme funkci síťovky... když to funguje v Linuxu, je to velmi pravděpodobně hardwarově v pořádku. A když to v Linuxu nefunguje, tak jsme schopni na základě chybových hlášek ten problém podrobně popsat. Jediná věc, kterou člověk v command-line Linuxu moc neotestuje, je grafika a druhotné problémy s ní spojené (třeba odcházející kondík ve VRM, který grafiku krmí).
Výhodou Linuxu v tomto použití je, že nabootuje diskless prakticky na čemkoli, bez instalace. Na různých nepovedených BIOSech dokonce Linux startuje spolehlivěji než třeba FreeDOS. Postavíte mašinu, kolikrát ani nemusíte do BIOS Setupu, připojíte Ethernet a zmáčknete knoflík. A najede Linux do jednoduchého menu s běžnými testy. Při bootu si sosne datum a čas přes NTP a nastaví ho do RTC na motherboardu. Předevčírem jsem objevil "flashrom" z projektu coreboot. Výborná věc na flashování BIOSu. O důvod míň používat v montáži něco jiného než Linux.
Když přijde mašina do reklamace, popis závady je často velmi obecný. Takže připojím síťovku, bootnu Linux, a často hned vidím. Je to jako když strčíte hlavu do vody s potápěčskejma brejlema.
Výhodou diskless bootu přes Ethernet je to, že nemusím pořád dokola aktualizovat milion bootovacích médií (CDčka, flashky apod.), spoléhat se na zdraví postarší CD mechaniky, nebo na schopnost staršího BIOSu bootnout přes USB. Přinejhorším bootnu z CDčka kratičký PXE loader pro síťovku, která nemá bootrom. Když potřebuju přidat další testík nebo updatovat kernel, udělám to na serveru v disklessovém master adresáři a jede se dál - na klientech stačí reboot. Sice kolegové šroubováci pravidelně brutusej aretační zobáčky na RJ-45, ale ty jsou relativně nejsnáz nahraditelné (a vlastně to jde většinou i bez nich
Umíte si poskládat vlastní bootovačku MS-DOSu? Základní příkaz "format a: /s" nebo "sys c: a:" tam nasype command.com, io.sys a msdos.sys. Pak si tam člověk může přikopírovat memory manager, ovladač CD-ROMky atd.
No a já mám pracovní stroj, aktuálně s Fedorou 5, ze které takhle kopíruju součástky Linuxu do nějakého adresáře. Kopíruju je skriptem. Vlastně modulární soupravou skriptů. Z původního distra zbyla základní sada knihoven (ve variantě i386, aby to bootovalo na všem), SysV init a základní GNU user-space (Bash atd). Spousta utilitek je tam kompilovaných ze zdrojáků a je tam pár custom skriptů v Bashi a Perlu. Umím z toho vyrobit bootovací CD, read-only flashku, "trvalý initrd", nebo NFS adresář s bootem přes PXE a initrd.
Zatím jsem to nezveřejnil a honem neplánuju. Jednak je to dost neučesané a nad mnoha věcmi by se lidi smáli, druhak by to naše vedení mohlo považovat za interní know-how - přinejmenším je v tom dost hodin práce.
Pro tohle konkrétní použití (síťový boot), pokud bych dneska začínal znovu, sáhl bych asi po LTSP. Ta moje sada skriptů vznikla před cca 5 lety proto, že jsem potřeboval mini-distro na flashku (tehdy byly CF karty a DiskOnChipy o velikosti třeba 16 MB), které by mělo v optimálním případě knihovny identické s nějakým desktopovým distrem, aby nebylo potřeba všecko "cross-kompilovat" proti nějaké miniaturní libc apod. A dneska je v tom mém balíku už tolik vychytávek, že mi (zatím) nestojí zato začínat znovu třeba právě s LTSP. Je možné, že ta doba opět přijde - už jsem jednou takhle "skoro znovu" začínal, při přechodu ze 2.4 na 2.6.