Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na zranitelnost ve WordPress Core: CVE-2026-63030 s přezdívkou wp2shell. Zranitelnost typu vzdálené spuštění kódu (RCE) bez nutnosti autentizace umožňuje útočníkovi spouštět libovolný kód prostřednictvím endpointu WordPress REST API Batch. Ke zneužití není vyžadován platný uživatelský účet ani interakce uživatele. Úspěšné zneužití může vést ke kompletnímu kompromitování webové stránky a souvisejících dat. Zranitelnost postihuje verze WordPress 6.9.0 až 6.9.4 a 7.0.0 až 7.0.1.
Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy korun) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Platforma podle EK řádně neposuzovala a neomezovala rizika související s prodejem nelegálních, nebezpečných nebo padělaných výrobků na svém internetovém tržišti. Komise zároveň firmě nařídila přijmout nápravná opatření. Podle AliExpressu je pokuta nepřiměřená.
Michael Larabel, zakladatel Phoronix Media, vyzval v otevřeném dopise weby zaměřené na testování hardwaru, aby začaly ke svým benchmarkům přidávat také testy z Linuxu. Mohou k tomu využít volně dostupný Phoronix Test Suite a PTS Desktop Live (distro speciálně upravené pro testování).
Tiskni
Sdílej:
...to bude, když se toho weby věnující se testům opravdu chytnou.
.
. No a mame tu uz 4 tabor, obojetnk, mekouse, tvrdak a extremst
Po pravdě řečeno, v práci používáme Linux na základní otestování hardwaru už několik let. Ne ve smyslu benchmarků (i když taky něco ohledně výkonu změřit umíme), ale spíš co do stability - zjistíme jestli je to vůbec schopné nabootovat a chvíli udržet stolici, proklepneme harddisk, zkontrolujeme funkci síťovky... když to funguje v Linuxu, je to velmi pravděpodobně hardwarově v pořádku. A když to v Linuxu nefunguje, tak jsme schopni na základě chybových hlášek ten problém podrobně popsat. Jediná věc, kterou člověk v command-line Linuxu moc neotestuje, je grafika a druhotné problémy s ní spojené (třeba odcházející kondík ve VRM, který grafiku krmí).
Výhodou Linuxu v tomto použití je, že nabootuje diskless prakticky na čemkoli, bez instalace. Na různých nepovedených BIOSech dokonce Linux startuje spolehlivěji než třeba FreeDOS. Postavíte mašinu, kolikrát ani nemusíte do BIOS Setupu, připojíte Ethernet a zmáčknete knoflík. A najede Linux do jednoduchého menu s běžnými testy. Při bootu si sosne datum a čas přes NTP a nastaví ho do RTC na motherboardu. Předevčírem jsem objevil "flashrom" z projektu coreboot. Výborná věc na flashování BIOSu. O důvod míň používat v montáži něco jiného než Linux.
Když přijde mašina do reklamace, popis závady je často velmi obecný. Takže připojím síťovku, bootnu Linux, a často hned vidím. Je to jako když strčíte hlavu do vody s potápěčskejma brejlema.
Výhodou diskless bootu přes Ethernet je to, že nemusím pořád dokola aktualizovat milion bootovacích médií (CDčka, flashky apod.), spoléhat se na zdraví postarší CD mechaniky, nebo na schopnost staršího BIOSu bootnout přes USB. Přinejhorším bootnu z CDčka kratičký PXE loader pro síťovku, která nemá bootrom. Když potřebuju přidat další testík nebo updatovat kernel, udělám to na serveru v disklessovém master adresáři a jede se dál - na klientech stačí reboot. Sice kolegové šroubováci pravidelně brutusej aretační zobáčky na RJ-45, ale ty jsou relativně nejsnáz nahraditelné (a vlastně to jde většinou i bez nich 
Umíte si poskládat vlastní bootovačku MS-DOSu? Základní příkaz "format a: /s" nebo "sys c: a:" tam nasype command.com, io.sys a msdos.sys. Pak si tam člověk může přikopírovat memory manager, ovladač CD-ROMky atd.
No a já mám pracovní stroj, aktuálně s Fedorou 5, ze které takhle kopíruju součástky Linuxu do nějakého adresáře. Kopíruju je skriptem. Vlastně modulární soupravou skriptů. Z původního distra zbyla základní sada knihoven (ve variantě i386, aby to bootovalo na všem), SysV init a základní GNU user-space (Bash atd). Spousta utilitek je tam kompilovaných ze zdrojáků a je tam pár custom skriptů v Bashi a Perlu. Umím z toho vyrobit bootovací CD, read-only flashku, "trvalý initrd", nebo NFS adresář s bootem přes PXE a initrd.
Zatím jsem to nezveřejnil a honem neplánuju. Jednak je to dost neučesané a nad mnoha věcmi by se lidi smáli, druhak by to naše vedení mohlo považovat za interní know-how - přinejmenším je v tom dost hodin práce.
Pro tohle konkrétní použití (síťový boot), pokud bych dneska začínal znovu, sáhl bych asi po LTSP. Ta moje sada skriptů vznikla před cca 5 lety proto, že jsem potřeboval mini-distro na flashku (tehdy byly CF karty a DiskOnChipy o velikosti třeba 16 MB), které by mělo v optimálním případě knihovny identické s nějakým desktopovým distrem, aby nebylo potřeba všecko "cross-kompilovat" proti nějaké miniaturní libc apod. A dneska je v tom mém balíku už tolik vychytávek, že mi (zatím) nestojí zato začínat znovu třeba právě s LTSP. Je možné, že ta doba opět přijde - už jsem jednou takhle "skoro znovu" začínal, při přechodu ze 2.4 na 2.6.