Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Michael Larabel, zakladatel Phoronix Media, vyzval v otevřeném dopise weby zaměřené na testování hardwaru, aby začaly ke svým benchmarkům přidávat také testy z Linuxu. Mohou k tomu využít volně dostupný Phoronix Test Suite a PTS Desktop Live (distro speciálně upravené pro testování).
Tiskni
Sdílej:
...to bude, když se toho weby věnující se testům opravdu chytnou.
.
. No a mame tu uz 4 tabor, obojetnk, mekouse, tvrdak a extremst
Po pravdě řečeno, v práci používáme Linux na základní otestování hardwaru už několik let. Ne ve smyslu benchmarků (i když taky něco ohledně výkonu změřit umíme), ale spíš co do stability - zjistíme jestli je to vůbec schopné nabootovat a chvíli udržet stolici, proklepneme harddisk, zkontrolujeme funkci síťovky... když to funguje v Linuxu, je to velmi pravděpodobně hardwarově v pořádku. A když to v Linuxu nefunguje, tak jsme schopni na základě chybových hlášek ten problém podrobně popsat. Jediná věc, kterou člověk v command-line Linuxu moc neotestuje, je grafika a druhotné problémy s ní spojené (třeba odcházející kondík ve VRM, který grafiku krmí).
Výhodou Linuxu v tomto použití je, že nabootuje diskless prakticky na čemkoli, bez instalace. Na různých nepovedených BIOSech dokonce Linux startuje spolehlivěji než třeba FreeDOS. Postavíte mašinu, kolikrát ani nemusíte do BIOS Setupu, připojíte Ethernet a zmáčknete knoflík. A najede Linux do jednoduchého menu s běžnými testy. Při bootu si sosne datum a čas přes NTP a nastaví ho do RTC na motherboardu. Předevčírem jsem objevil "flashrom" z projektu coreboot. Výborná věc na flashování BIOSu. O důvod míň používat v montáži něco jiného než Linux.
Když přijde mašina do reklamace, popis závady je často velmi obecný. Takže připojím síťovku, bootnu Linux, a často hned vidím. Je to jako když strčíte hlavu do vody s potápěčskejma brejlema.
Výhodou diskless bootu přes Ethernet je to, že nemusím pořád dokola aktualizovat milion bootovacích médií (CDčka, flashky apod.), spoléhat se na zdraví postarší CD mechaniky, nebo na schopnost staršího BIOSu bootnout přes USB. Přinejhorším bootnu z CDčka kratičký PXE loader pro síťovku, která nemá bootrom. Když potřebuju přidat další testík nebo updatovat kernel, udělám to na serveru v disklessovém master adresáři a jede se dál - na klientech stačí reboot. Sice kolegové šroubováci pravidelně brutusej aretační zobáčky na RJ-45, ale ty jsou relativně nejsnáz nahraditelné (a vlastně to jde většinou i bez nich 
Umíte si poskládat vlastní bootovačku MS-DOSu? Základní příkaz "format a: /s" nebo "sys c: a:" tam nasype command.com, io.sys a msdos.sys. Pak si tam člověk může přikopírovat memory manager, ovladač CD-ROMky atd.
No a já mám pracovní stroj, aktuálně s Fedorou 5, ze které takhle kopíruju součástky Linuxu do nějakého adresáře. Kopíruju je skriptem. Vlastně modulární soupravou skriptů. Z původního distra zbyla základní sada knihoven (ve variantě i386, aby to bootovalo na všem), SysV init a základní GNU user-space (Bash atd). Spousta utilitek je tam kompilovaných ze zdrojáků a je tam pár custom skriptů v Bashi a Perlu. Umím z toho vyrobit bootovací CD, read-only flashku, "trvalý initrd", nebo NFS adresář s bootem přes PXE a initrd.
Zatím jsem to nezveřejnil a honem neplánuju. Jednak je to dost neučesané a nad mnoha věcmi by se lidi smáli, druhak by to naše vedení mohlo považovat za interní know-how - přinejmenším je v tom dost hodin práce.
Pro tohle konkrétní použití (síťový boot), pokud bych dneska začínal znovu, sáhl bych asi po LTSP. Ta moje sada skriptů vznikla před cca 5 lety proto, že jsem potřeboval mini-distro na flashku (tehdy byly CF karty a DiskOnChipy o velikosti třeba 16 MB), které by mělo v optimálním případě knihovny identické s nějakým desktopovým distrem, aby nebylo potřeba všecko "cross-kompilovat" proti nějaké miniaturní libc apod. A dneska je v tom mém balíku už tolik vychytávek, že mi (zatím) nestojí zato začínat znovu třeba právě s LTSP. Je možné, že ta doba opět přijde - už jsem jednou takhle "skoro znovu" začínal, při přechodu ze 2.4 na 2.6.