Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Michael Larabel, zakladatel Phoronix Media, vyzval v otevřeném dopise weby zaměřené na testování hardwaru, aby začaly ke svým benchmarkům přidávat také testy z Linuxu. Mohou k tomu využít volně dostupný Phoronix Test Suite a PTS Desktop Live (distro speciálně upravené pro testování).
Tiskni
Sdílej:
...to bude, když se toho weby věnující se testům opravdu chytnou.
Po pravdě řečeno, v práci používáme Linux na základní otestování hardwaru už několik let. Ne ve smyslu benchmarků (i když taky něco ohledně výkonu změřit umíme), ale spíš co do stability - zjistíme jestli je to vůbec schopné nabootovat a chvíli udržet stolici, proklepneme harddisk, zkontrolujeme funkci síťovky... když to funguje v Linuxu, je to velmi pravděpodobně hardwarově v pořádku. A když to v Linuxu nefunguje, tak jsme schopni na základě chybových hlášek ten problém podrobně popsat. Jediná věc, kterou člověk v command-line Linuxu moc neotestuje, je grafika a druhotné problémy s ní spojené (třeba odcházející kondík ve VRM, který grafiku krmí).
Výhodou Linuxu v tomto použití je, že nabootuje diskless prakticky na čemkoli, bez instalace. Na různých nepovedených BIOSech dokonce Linux startuje spolehlivěji než třeba FreeDOS. Postavíte mašinu, kolikrát ani nemusíte do BIOS Setupu, připojíte Ethernet a zmáčknete knoflík. A najede Linux do jednoduchého menu s běžnými testy. Při bootu si sosne datum a čas přes NTP a nastaví ho do RTC na motherboardu. Předevčírem jsem objevil "flashrom" z projektu coreboot. Výborná věc na flashování BIOSu. O důvod míň používat v montáži něco jiného než Linux.
Když přijde mašina do reklamace, popis závady je často velmi obecný. Takže připojím síťovku, bootnu Linux, a často hned vidím. Je to jako když strčíte hlavu do vody s potápěčskejma brejlema.
Výhodou diskless bootu přes Ethernet je to, že nemusím pořád dokola aktualizovat milion bootovacích médií (CDčka, flashky apod.), spoléhat se na zdraví postarší CD mechaniky, nebo na schopnost staršího BIOSu bootnout přes USB. Přinejhorším bootnu z CDčka kratičký PXE loader pro síťovku, která nemá bootrom. Když potřebuju přidat další testík nebo updatovat kernel, udělám to na serveru v disklessovém master adresáři a jede se dál - na klientech stačí reboot. Sice kolegové šroubováci pravidelně brutusej aretační zobáčky na RJ-45, ale ty jsou relativně nejsnáz nahraditelné (a vlastně to jde většinou i bez nich
Umíte si poskládat vlastní bootovačku MS-DOSu? Základní příkaz "format a: /s" nebo "sys c: a:" tam nasype command.com, io.sys a msdos.sys. Pak si tam člověk může přikopírovat memory manager, ovladač CD-ROMky atd.
No a já mám pracovní stroj, aktuálně s Fedorou 5, ze které takhle kopíruju součástky Linuxu do nějakého adresáře. Kopíruju je skriptem. Vlastně modulární soupravou skriptů. Z původního distra zbyla základní sada knihoven (ve variantě i386, aby to bootovalo na všem), SysV init a základní GNU user-space (Bash atd). Spousta utilitek je tam kompilovaných ze zdrojáků a je tam pár custom skriptů v Bashi a Perlu. Umím z toho vyrobit bootovací CD, read-only flashku, "trvalý initrd", nebo NFS adresář s bootem přes PXE a initrd.
Zatím jsem to nezveřejnil a honem neplánuju. Jednak je to dost neučesané a nad mnoha věcmi by se lidi smáli, druhak by to naše vedení mohlo považovat za interní know-how - přinejmenším je v tom dost hodin práce.
Pro tohle konkrétní použití (síťový boot), pokud bych dneska začínal znovu, sáhl bych asi po LTSP. Ta moje sada skriptů vznikla před cca 5 lety proto, že jsem potřeboval mini-distro na flashku (tehdy byly CF karty a DiskOnChipy o velikosti třeba 16 MB), které by mělo v optimálním případě knihovny identické s nějakým desktopovým distrem, aby nebylo potřeba všecko "cross-kompilovat" proti nějaké miniaturní libc apod. A dneska je v tom mém balíku už tolik vychytávek, že mi (zatím) nestojí zato začínat znovu třeba právě s LTSP. Je možné, že ta doba opět přijde - už jsem jednou takhle "skoro znovu" začínal, při přechodu ze 2.4 na 2.6.