Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Omlouváme se za zhoršenou dostupnost AbcLinuxu.cz a ostatních portálů. Občasný vysoký packet loss je zapříčiněn DDoS útokem (přes 20 Gbps) proti síti našeho serverhostingu.
Tiskni
Sdílej:
Aké porty alebo na čo konkrétne útočili.
Sú to nejaké sofistikované útoky alebo obyčajne ?
Takže je to jako tipovat na hokej.
Osobne bych tipoval spis konkurenci.Konkurenci koho?
Pokud teda dany serverhosting verejne neprohlasuje podporu ACTA, cenzuru na internetu apod. pak bys mohl mit pravdu.Vidíš. A právě proto považuju Anonymous za tlupu puberťáků. Ze začátku to mělo nějaký smysl jako taková demonstrace, ale pak už útočili na každého, kdo má jiný názor. I kdyby serverhosting veřejně podporoval ACTA, komunisty a cikány, tak to nevidím jako obhajitelný důvod pro útok.
Už hosting dal ban na tie IP, ktoré spôsobujú útok ?
NIe je obmedzené posielanie ICMP správ o nedostupnosti ?
Už to ty DDOSaře přestalo bavit?
Útoky však častěji bývají cíleny na jiné (slabší) cíle za routeremTo by ale nebylo nazváno útokem na síť, ne? I když je možné, že to je Lubošova formulace a někde cestou od techniků hostingu došlo ke zkreslení.
Dost často jsou ale zdrojů spíše jednotky až desítky a to už se dá.Tomu se říká DDoS? Já tedy DoS/DDoS rozlišuju podle toho, zda jde o neidentifikovatelné množství zdrojů (DDoS), nebo zda množství zdrojů je omezené a dají se identifikovat (včetně případného přibývání útočících zdrojů) – pak je to „jen“ DoS.
Utok probuha v UDP paketech na ruzne cilove adresy a porty subnetu ve kterem je mimo jine i abclinuxu.cz. Prubezne blokujeme hlavni zdroje DDoS utoku
Tomu se říká DDoS? ..Každý tomu říká jinak a teoreticky, pokud je již cílů více než jeden.. Ale v zásadě souhlasím s tebou.
Kdyby se jednalo o opravdu distribuovaný ddos z tísíců zrdojů po celém světě, odfiltrujeme ho těžko
Když útok ucpe hraniční linku provozovatele, tak se to řeší vypropagováním prefixu z jiných autonomních systémů, tak aby se provoz rozdělil podle lokalit, tam se packety přefiltrují a co lze považovat za regulérní požadavky, se přepošle domů tunelem.