Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
Od příštího školního roku již nebude rakouské Ministerstvo školství dotovat licence k proprietárním kancelářským aplikacím. Školy namísto toho mohou dostat 10 € za počítač, který začne používat open source alternativu. Podobný předpis týkající se operačních systémů by mohl nabýt platnosti v roce 2012. Školy budou pravděpodobně zkoušet LinuxAdvance -- pro tento účel vyvíjenou distribuci založenou na Debianu. Více na osor.eu.
Tiskni
Sdílej:
No, už by mohly tyhle tendence přijít i do ČR... I když ty dotace za počítače s OSS jsou taky pěkně suxxx
Dotace jsou špatné úplně vždycky. narušují konkurenční rovnováhu. může se stát, že zvítězí špatné OSS řešení před dobrým proprietárním... (hypoteticky, nyní si nevybavuju moc příkladů, kdy by se to mohlo stát...
Co to blábolíš? Dotace školám narušuje konkurenční rovnováhu? Už to nehul.
Samozřejmě, že narušuje.
Každá dotace naruší konkureční prostředí. Čas strávený trapným vykřikováním bys mohl strávit užitečněji prolistováním nějaké učebnice zabývající se úvodem do ekonomie
Jojo. Skola si docela dost vydela sama za sebe, nepotrebuje zadne penize zvenci Ty uz to nehul!
Hmm, pokud jsou finance pro školu podmiňovány rozhodnutím, jaký software bude daná škola používat, tak je to špatně...
:) hmm, tak když někdo půjčuje něco, co nemá... tak to jinak nemůže dopadnout.. to jsou taky základy ekonomie... že FED vedou nezodpovědní kokoti dosazení nekompetentními prezidenty z řad demokratické strany, za to bohužel nemůžu :)
jj, narušuje. Dnes se všude tlačí řešení od MS (ať už legálně nebo nelegálně), ale protlačovat někam násilím OSS by bylo podobnou chybou – ono by bohatě stačilo, začít budovat státní správu nezávislou na nějakém jednom dodavateli OS a chtít tohle i po školách a dalších institucích… každý by používal, co je pro něj nejvýhodnější a časem by to samo vykrystalizovalo – většinou by se samozřejmě používal OSS, protože je výhodnější, ale pokud by v některých případech byl výhodnější proprietární SW, ať se klidně používá (stačí když bude stát na otevřených standardech, aby si uživatelé nezavírali cestu pro přechod jinam – a to „jinam“ může být OSS nebo jiný proprietární SW, důležité je, aby fungovala konkurence a uživatel měl možnost volby).
ono by bohatě stačilo, začít budovat státní správu nezávislou na nějakém jednom dodavateli OS a chtít tohle i po školách a dalších institucích
Ruti sa na zem jeden velky meteorit a ono by technicky bohate stacilo prebudovat zem aby mala aj mod skakania aby sa s tym meteoritom nezrazila a trebalo by to chciet aj po ostatnych martanoch aby si to iste vybudovali aj oni na tych svojich meteoritoch. Uvedomujes si odstupom casu aku hovadinu si napidal?! Po prve statna sprava uz je zavisla na M$ lebo trhove prostredie je v OS pokrivene ako paragraf a po druhe - ako chces zabezpecit aby nejaky ujo z M$ neprisiel za tym co o "novej implementacii" bude rozhodovat a neponukol mu baksis?! Ze sa to nerobi a policia sem a policia tam a uplatky a trestny cin?! A to si spadol z jahody?!
každý by používal, co je pro něj nejvýhodnější a časem by to samo vykrystalizovalo
Nie - nepouzival by kazdy to co mu vyhovuje ale to co musi - na aku mariu ti je linux ked na neho neexistuje specializovany software?! A naco by vyvojari robili ten software ked nemaju komu?! Proste typicky problem - niet uzivatelov bez softwaru a niet softwaru bez uzivatelov. Proste ked M$ pouzival tie svinske praktiky aby dosiahol svoju dominanciu tak nech to teraz maju moznost robit aj iny aby mu tu jeho sprostu dominanciu oslabili a aby sa trh vratil do normalneho normalu a potom sa mozeme bavit o tom, ze nech si kazdy pouziva co mu vyhovuje a ze potom sa to vykrystalizuje. Proste podla logiky urcitych ludi je v poriadku nechat cloveka napokoji ktory sice pred casom neskutocne kradol a podvadzal ale teraz je uz priam adept na svetca - no co uz - aj ja by som bol frajer keby som uz bol za vodov.
většinou by se samozřejmě používal OSS, protože je výhodnější
nepouzival - vid predchadzajuci bod
Ty nadávky a plky nebudu komentovat, ale: teď je náš stát ve stavu, který nahrává MS a jiným vyýrobcům proprietárního SW. Pokud chceme ten problém řešit, je potřeba situaci dostat v první řadě do normálu, tzn. aby tu fungovalo tržní prostředí, abychom nepreferovali konkrétního výrobce, aby se jim nepsala výběrová řízení na míru atd. Není dobré otočit najednou o 180 stupňů. Až tu budeme mít spravedlivé prostředí, které nenadržuje jednomu dodavateli, můžeme přemýšlet, co dál – ale já věřím, že už tohle bude stačit a nebude nutné někoho dotovat.
1.) plky beriem - ale nadavky?! Kedy som ti nadaval - ty hovado vypatlane (dufam, ze to beries zo srandy)?!
2.) jediny sposob ako zlikvidovat chory a na zaklade priam trestnych cinov vybudovany monopol M$ (nebavme sa teraz o definicii monopolu - M$ proste vo svete desktopov monopol ma ci sa to niekomu paci alebo nie a ci to suhlasi s nejakou definiciou alebo nie) v rozumnom case (proste nie stylom 1% rastu inych OS za asi tak 5 rokov) je pouzit podobne praktiky ake sa do teraz pouzivali na preferovanie prave M$. Proste stylom - zomries zbranou akou si sa bil. Mimochodom - ja osobne (je to moj subjektivny nazor ktory samozrejme nikomu nenutim) preferujem styl - kto do teba kamenom, tak ty do neho este vacsim. Svet je svina - tak sa treba "prisposobit".
...před dobrým proprietárnímNic takového, myslím, neexistuje.
Nic tím neušetří, bude je to stát 10€. Jsem pro uplné zrušení dotací, ať si to ta škola zacvaká a sama se rozhodne, jestli je pro ně lepší mít MSO za XXX a nebo OOo zadarmo. Jediné co bych školám "nařídil" je používání otevřených standardů, ale v čem to spáchají bych nechal na nich.
Špatně jsme se pochopili. Zpráva říká, že se MSO přestane dotovat a začne se dávat 10€ za OOo (zjednodušeně). Takže proti z mého pohledu ideálnímu stavu, kdy by se nedotovalo nic, to bude stát 10€ a výsledek bude jen narušené konkurenční prostředí. Vy to berete tak, že MSO se dotovalo např. 50€ a tudíž dotováním 10€ se ušetří 40€. Jenže to by měli udělat tak, že se dotace snižuje na 10€ za jakýkoliv Office a ne z protěžování jednoho přejít na protěžování druhého.
No právě – proto stačí nedotovat nic (ani MSO ani OOo) a školy si samy vyberou to lepší Školy budou mít např. v osnovách, že mají žáky naučit používat nějaký kancelářský balík (jaký, to už je jedno) a že mají používat standardizovaný formát dokumentů.
To už dneska jen tak neprojde – dneska se SW krade tak v domácnostech, ale firmy a instituce si na legalitu už dávají větší pozor – kdyžtak stačí častější kontroly.
ve veřejném zájmu je, aby se ve školách používaly otevřené formáty – v čem si soubory v daném formátu ale bude upravovat, to je tvoje věc.
Aaaaaaaaaaaale - chod uz do riti s tymi tvojimy otvorenymi formatami - ktory by to podla teba z tych dvoch mal byt? Ten OOXML bazmek pri ktorom mam v OpenOffice len rozsypany caj? Alebo ODF ktory otvori tak maximalne M$ Office 2007 SP2 a aj to s este horsou kvalitou ako otvori OpenOffice OOXML? Mimochodom - dalsie kancelarske baliky su irelevantne, lebo bud su zalozene na OOo (napr. ten bazmek od 602) alebo su proste nepouzitelne (KOffice). Keby bolo v tych formatoch poriadok a aspon jeden by bol uplne implementovany aj inde nez pri svojom "rodicovi" (a teraz sa odmietam bavit o tom, ze ktory z tej dvojice - OOXML vs. ODF - ma byt ten vyvoleny) tak nepoviem pol slova - ale teraz je to to co trepes aj so zastupom ostatnych proste blbost nad blbost.
BTW: víš v čem je často problém, proč se dva lidi neshodnou? Chtějí jít sice stejným směrem, ale každý jinak daleko, nakonec nejdou nikam, protože se akorát hádají a třetí se jim směje. Na čem se (snad) shodneme oba je to, že by se nemělo nadržovat Microsoftu. Až dosáhneme tohoto „malého“ cíle, můžeme se bavit o tom, zda nadržovat open sourcu, nebo ho nechat, ať si svoje pozice obhájí sám…
Dotace na OSS možná proto že předpokládají "motivační příspěvky" školám a konkrétním učitelům za nasazení MSO.
su dva dovody
A) uciteila su vyskoleny len na komercne proprietrane SW istej Redmondskej firmy a na pouzitie OSS potrebuju kuzry 10 Euro je teda poplatok za tie kurzy
B) riaditelom moze tvorca proprietraneho SW "prispiet na chod domacnosti" a z tych 10 Euro si mozu vyuctovat premie na to iste, ale bez rizika trestneho stihania...
To je ale blbost. Proč někoho vůbec zvýhodňují?
> Statni skoly zebraji zrizovatele (ZS - mesto, SS - kraj, VS - stat) o penize na konkretni veci.
No minimalne u VS je tomu tak jen u veci investicni povahy (budovy, rozsahle rekonstrukce). Veci jako pocitace a software se normalne plati z penez skoly (fakulty, katedry ...), ktera je dostane bez ohledu na naklady (dostane je za vyuku (podle poctu studentu) a za granty na vyzkum). Penize za vyuku jsou 'neobarvene' a je je mozne pouzit vcelku na cokoliv, penize z grantu jsou obvykle 'obarvene' a je mozne je pouzit v souladu s jejich kategorii (mzdy, cestovne, vybaveni ...) a pripadnyma dalsima podminkama v grantu.
o cem je vubec diskuse? Vidim tu same spekulace o tom, jak MS bude nekoho podplacet a podobne nesmysly.... Proc by to vubec delal? Linux, aby vyhral v konkurenci s Windows, musi byt nejdrive lepsi, a to neni! Windows jsou pro uzivatele mnohem lepsi system, s dostupnymi znamymi a kvalitnimi a predevsim funkcnimi aplikacemi, na licenci vsichni kaslou a i nadale budou. V Linuxu doted poradne nefunguje 80+% skeneru, nejdou na nem spolehlive pustit programy ktere jsou dostupne pro Windows a neni pro nej dostupny nejlepsi kancelarsky balik - Microsoft Office 2007 a nejlepsi IDE - Microsoft Visual Studio. Tady neexistuje konkurence, panove. Linux nikdo nechce
Pochopitelně je to měřítko toho, jak je systém dobrý pro uživatele. Ty máš kupříkladu v patičce napsáno, že jediný limitující faktor Linuxu je jeho uživatel. Já s tím musím hluboce nesouhlasit a hned uvedu proč - co má udělat uživatel, který chce spolehlivě a rychle pracovat, na úrovni alespoň srovnatelné (pochopitelně za pomoci grafických nástrojů) s Windows / Mac OS X, se soubory PDF. Narážím tedy na Adobe Acrobat. Zde není limutujícím faktorem uživatel, ale Linux, který limituje uživatele ve spuštění Adobe Acrobatu. I když můžete argumentovat způsobem, že komponenty z motorky nepatří do automobilu, nenacházím v operačních systémech důvod k takto striktní nekompatibilitě. Alespoň na platformě Intel x86 / AMD64 by Linux něco takového umět mohl.
A myslíte si, že linux brání adobe, aby vydalo adobe acrobat pro linux? Není to náhodou starost Adobe aby vydalo adobe acrobat pro linux? To platí i pro ostatní programy.
"Alespoň na platformě Intel x86 / AMD64 by Linux něco takového umět mohl."
Opravdu chcete, aby v jádře (linux) se nacházel adobe acrobat? I kdybyste myslel linuxem celý OS, tak jak jsem již výše řekl.
Chybí-li vám nějaké programy v linuxu(myšleno v linuxové distribuci), tak požádejte výrobce tohoto softwaru o verzi pro linux. Na vývojáře jádra (nebo jiného FOSS) odpovědnost za toto neházejte.
u acrobatu to není pravda, doporučuji dosadit třeba EA, ubisoft a jejich hry nebo jiné
Očekával bych alespoň takovou slušnost, pokud nechcete argumentovat demagogicky, že si přečtete, na co reagujete. Předně já mluvím o práci (ne jen prohlížení) s PDF soubory. To není Adobe Reader, ale Adobe Acrobat. Pokud někdo nevidí rozdíl nebo tvrdí, že na Linuxu jsou srovnatelné nebo lepší programy (znova opakuji - na práci s PDF!), nehodlám s ním dále diskutovat :)
Já měl pochopitelně na mysli podporu spouštění Win32 programů v plné parádě a __bezproblémově__. To wine prostě neumí. Pochopitelně také s rychlostí srovnatelnou s Windows. Argumentace, že některé aplikace z Windows běží na Linuxu přes wine rychleji prosím nepouživejte, jelikož opomíjíte fakt, že je to často kvůli nějaké nefunkční komponentě samotné aplikace, viz třeba u her menší detaily díky chybějící podpoře některých grafických prvků. Zkráceně řečeno, jako optimální bych viděl, abych mohl v Linuxu bez obav spoutět .exe soubory bez nějakého zápasení s WINE a podobnými polofunkčními berličkami. Že to nejde? Poté je ale asi problém někde .... ehm....
Prosim? Acrobat pro Linux ze neni? Byla petka (hnusny Motif) a pak tusim 7 a 8 a ted se chysta 9ka.
Jestli je Linux mainstream a Acrobat minorita, tak ja jsem cinsky buh srandy.
Ajo. Omlouvam se. Ja si to popletl s Readerem. OK. Ale Linux mainstream porad neni. Az dosahne na 5% desktopu, bude to nadejne. Ale porad ne mainstream.
Kolik procent počítačů má legální licenci na Adobe Acrobat? Na kolika procentech počítačů je nainstalovaný Linux?
A zkoušel jsi např. pdfedit?
Děkuji za tip, vím o něm, bohužel použitá grafická knihovna (opět něco, co uživatele nezajímá) způsobuje, že program vypadá graficky velice odpudivě a nepřijemně se s ním pracuje. V době, kdy má Windows Vista standardně velice kvalitní fonty s ClearType vyhlazováním je bohužel používání takového programu jen těžko myslitelné.
Zdravim, v praci to mame udelane tak, ze muzeme windowsovske programy poustet i pod Linuxem. Celkem to slape. Licence za Widle a nejaky dalsi komunikacni software se pochopitelne musi platit a nekde v baraku je navic server, kde ty widle bezi. Ale ja to beru tak, ze z uzivatelskeho hlediska to mam skoro jako bych mel Adobe Acrobat Professional (nebo Word) v Linuxu.
Ano, tento model je dostupny, akoral spousta administratoru o tom nevi.
Model - vsude Linux a jen potrebne Windows aplikace se daji zajistit s Citrix XenApp serverem.
Postavite celou infrastrukturu na Linuxu. Take postavite jeden (nebo podle potreby) Windows server a koupite Citrix XenApp server, ktery nainstalujete na tento Windows server. Poznamka: nejlepsi je XenServer a nej virtualne Windows a XenApp.
Jelikoz Citrix XenApp ma clienta pro Linux (Citrix Receiver), tak si aplikaci spustite na Linuxu bez nejakych problemu. Aplikace bezi rychle a clovek nepozna rozdil. XenApp podporuje i aplikace typu CAD.
V praci to vypada jako na prilozenem obrazku porizenem na Linuxu:
Pokud ma nekdo zajem o vice informaci, ci videt to nazivo pres gotomeeting, muzu predvest. Staci me kontaktovat.
tak jsem se koukal pres co jedeme v praci my, a mame redsktop (myslim ze je free). Vypada to stejne jako Vase screenshoty.
Ano, ono toho je vice. Jako dalsi muzeme uvest Ulteo. Jen jde o to jak jsou ty nastroje usporne na zdroje. A vetsinou mluvime o prenosove rychlosti internetoveho spojeni, protoze lide to chteji vyuzivat i doma.
Uprime receno ICA protokol je asi tim nejlepsim. Muze se chlubit treba prehravanim HD videa na vzdaleny pocitac. Ostatni ani to obycejne video neumi.
Navic je to strasne setrny protokol na prenosovou rychlost.
Nedelam tady PR, ale proste je to tak.
Myslim, ze pokud lide hledaji nastroj na Linux prostredi s par Windows applikacemi, treba do te doby, nez je nahradite Linuxovyma, tak je XenApp je vyborny lek. Samozrejme se bavime o "n" cisle desktopu, aby se to vyplacelo.
Vypadá to moc hezky, ale kolik je potřeba licencí Windows? Např. u MS „terminál serveru“ se musí kupovat licence pro každého uživatele, nestačí pro jeden server → takže to nakonec vyjde podobně draho, jako kdyby měl každý uživatel např. OEM licenci Windows a pouštěl si ji ve virtuálním počítači.
Presne tak, velika uspora na urdrzbe. Nastavite jen jednou a vsichni si berou tuto applikaci.
Jako tresnicka na dortu je to, ze se daji regulovat resources, tzn. ze si muzete navolit, jestli dana aplikace bude vyuzivat procesoru a pameti na clientu nebo na serveru. Myslim, ze je tam take moznost pozivat aplikaci offline.
Navic jsem jeste nerekl, ze je k dispozici take XenApp pro Unix. Tedy XenApp pro Windows - streamovani Windows Aplikaci a XenApp pro Unix - streamovani Unix applikaci.
Presne tak, velika uspora na urdrzbe. Nastavite jen jednou a vsichni si berou tuto applikaci.
To je sice hezké, ale málokterá firma si tohle uvědomí – vidí ty účetní náklady, ale náklady za správu, které jsou rozprostřené všude možně jim ucházejí*. Takže jak obhájit před vedením např. to, že z Windowsovských desktopů přejdeme na Linuxové desktopy a k tomu budeme mít jeden velký Windowsovský server, ze kterého se budou spouštět ty aplikace na dálku. Na tom Windowsovském serveru je potřeba licence pro každého uživatele, nebo stačí jedna a o zbytek se postará Xen?
*) dobře, jsou světlé výjimky, kde dokáží náklady na IT, TCO atd. vyčíslit poměrně přesně.
P.S. možná to vypadá, že jen tak rýpu, ale já tohle řešení nechci zpochybňovat, jen chci najít vhodnou argumentaci.
Argumentace je jednocha. Udelem jim tabulku, spocitej TCO, ukaz jim kolik budou setrit a mas to. Tak se to preci normalne dela. Nebo jen argumentujete bez cisel?
Jedna o licencovani terminalovych sluzeb. Nevim presne zeptam se.
Myslim, ze to ale vyjde mnohem levneji, jelikoz za ty OEM platit nemusite. Coz je take slusny balik, kdyz mate 3000 desktopu.
V tomto pripade mi ale jde vice o ukazku, ze to jde, i treba za stejne penize. Protoze, dnes to muzou byt penize stejne, ale za dva roky treba mnohem mensi, jelikoz vas to pomalu donuti vybirat Linuxove reseni, nebo postavit vlastni a tak nahradit Windows aplikace.
Radim proto, protoze jsem profesional, ktery se bavi o velkem nasazeni. Je pravdou, ze nemoznost provozovat urcite aplikace pod Linuxem brzdi firmy v nazaseni Linuxoveho reseni. Kdyz jim ukazeme jak na to, tak prispivame k rozsireni Linuxu jako takoveho.
Nevim, ale mel by jsi se zamyslet nad tvym prispevkem. Takovym nazorem nikomu nepomuzes.
Kdyz pominu vase narazky, tak byste si mel uvedomit o cem je rec. O vyslednem dojmu pro uzivatele. Ty nezajima jaka probihala kde diskuse koho s kym. Dulezite je pro ne, aby jim fungovaly aplikace. Aplikace, ktere chteji porazit ty jiz zavedene musi byt lepsi, pokud nechteji bojovat jinak (a to verim ze nechteji), nebo nemohou. Tak to ale na Linuxu zatim neni.
Zde není limutujícím faktorem uživatel, ale Linux, který limituje uživatele ve spuštění Adobe Acrobatu.
Mně zase Windows limitují v tom, že na nich nemohu přistupovat k LVM diskovým oddílům, dokonce ani s běžnými souborovými systémy na nich nemůžu v pohodě pracovat (xfs, reiserfs, ext...). Když si tam připojím takto naformátovanou flešku nebo externí disk, Windows ji prostě nevidí. Windows jsou tedy na nic, protože mě limitují při práci -- když se nedostanu ke svým datům, tak mi jsou jakékoli vlastnosti toho systému ukradené. Pod Windows také nemohu používat KDE 4* → Windows jsou tedy velmi mizerný systém.
*) co jsem posledně zkoušel na Windows, bylo nepoužitelné -- v Linuxu mi KDE 4 funguje v pohodě
ehm,
Mně → Mne / mě
Ať si každý i MS prodává za kolik chce, ale za jednu věc ať je cena stejná tj. jestli by stála např. WW nebo W7 3000Kč tak pro všechny (domácnosti, podniky, školy...)
Dále školy by musely jasně deklarovat kolik za SW utratiti a mělo by se to jasně odrazit v ceně školného. Žádné korumpující slevy pro učitele, žáky .... ale stejná cena za stejný SW na férovku a pak by se ukázalo.
Školy spolufinancované státem by navíc museli všechny dokumenty souvisící s žáky (pro žáky) mít i otevřených formátech.
stejná cena za stejný SWProč? Ať si tvůrce softwaru prodává licence jak chce, pokud tím neporušuje zákon. Cena je věcí dohody, pokud si někdo dokáže s MS dohodnout nižší cenu, než za jakou to MS běžně nabízí, je to jeho plus. A pokud si někdo nechá vnutit cenu vyšší, je to jeho mínus.