Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Web Boycott Novell uvolnil specifikaci OOXML na svém webu, je tedy možné si ji volně prohlížet. Není to ovšem jen tak, za něco takového hrozí žaloba za porušování autorských práv, takže je třeba stahovat ze zrcadel dobrovolníků. Čtěte LinuxProMagazine.
Tiskni
Sdílej:
Ehm,tohle jsem nějak nepochopil...
Free software je ten s GNU GPL, open software není to stejné, je to spíš licence BSD.není to to stejné, ale jinak blbost.:)
vim ~/.emacs
Ale její návrhy, jsou volně dostupné (ten ze 7. září 2007 mám na disku). To je výhoda dospělých verzí, které se již převratně nevyvíjí :)
Samozrejme, rozprávať sa o detailoch knihy s niekým, kto nie je jej legálnym vlastníkom, by bolo porušením zákona. (link)
Pokud má někdo zájem aby se držely jiné strany jeho norem, tak je má dák k dispozici zdarma.
Pokud jde o financování tvůrců norem, tak má jít od těch kdo z existence norem těží.A jak jdou tyhle dvě věci dohromady? Ten standardizační proces musí někdo zaplatit. Buď ho financují členové standardizačního sdružení (např. OASIS, IETF), anebo se platí z prodeje přístupu k normám, případně kombinovaně. Problém je tento - když půjdou veškeré náklady k tíži členů, bude to znamenat dražší členství a tedy omezený přístup (i když formálně otevřený všem). Čili ten omezený počet členů si může udělat standard k obrazu svému. Pokud je to naopak, členství je snazší a lze tedy tvořit standard na širší platformě. ISO je trochu něco jiného, protože to není otevřená standardizační organizace, je založena na národní bázi (podobně třeba ITU). Tam by musely přispívat členské národní organizace, což by byl pro některé problém, navíc by se ty přenášely třeba až na národní rozpočty, a to by nebylo zrovna to pravé ořechové.