Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Web Boycott Novell uvolnil specifikaci OOXML na svém webu, je tedy možné si ji volně prohlížet. Není to ovšem jen tak, za něco takového hrozí žaloba za porušování autorských práv, takže je třeba stahovat ze zrcadel dobrovolníků. Čtěte LinuxProMagazine.
Tiskni
Sdílej:
Ehm,tohle jsem nějak nepochopil... 
) a nemuzete machrovat s nalepkou ISO. Ale jsou to presne definovane dokumenty, podle kterych muzete jet a na ktere muzete nekoho odkazat.
Free software je ten s GNU GPL, open software není to stejné, je to spíš licence BSD.není to to stejné, ale jinak blbost.:)
vim ~/.emacs
Ale její návrhy, jsou volně dostupné (ten ze 7. září 2007 mám na disku). To je výhoda dospělých verzí, které se již převratně nevyvíjí :)
Samozrejme, rozprávať sa o detailoch knihy s niekým, kto nie je jej legálnym vlastníkom, by bolo porušením zákona. (link)
Pokud má někdo zájem aby se držely jiné strany jeho norem, tak je má dák k dispozici zdarma.
Pokud jde o financování tvůrců norem, tak má jít od těch kdo z existence norem těží.A jak jdou tyhle dvě věci dohromady? Ten standardizační proces musí někdo zaplatit. Buď ho financují členové standardizačního sdružení (např. OASIS, IETF), anebo se platí z prodeje přístupu k normám, případně kombinovaně. Problém je tento - když půjdou veškeré náklady k tíži členů, bude to znamenat dražší členství a tedy omezený přístup (i když formálně otevřený všem). Čili ten omezený počet členů si může udělat standard k obrazu svému. Pokud je to naopak, členství je snazší a lze tedy tvořit standard na širší platformě. ISO je trochu něco jiného, protože to není otevřená standardizační organizace, je založena na národní bázi (podobně třeba ITU). Tam by musely přispívat členské národní organizace, což by byl pro některé problém, navíc by se ty přenášely třeba až na národní rozpočty, a to by nebylo zrovna to pravé ořechové.