V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Vyšla nová verze ekonomického systému WinStrom 10.2. Novinkou je, že nyní podporuje i distribuce s RPM balíčky. Jmenovitě Fedoru, OpenSUSE a Mandrivu. Byl také přidán anglický překlad, obchodní modul a mnohá další vylepšení.
Tiskni
Sdílej:
Z neceho autory platit musime ..

Měl by na to někdo napsat recenzi. Já se ho chystám vyzkoušet, ale jelikož nemám firmu s podvojným účetnictvím, tak by to byly dost nepraktické postřehy.
To že existuje jisté minimální procento dokumentů, které se nezobrazují zcela korektně, za problém opravdu nepovažuji.Tak já to mám naopak. Existuje jisté minimální procento dokumentů, které se mi otevřou dobře. Zbytek — tedy drtivá majorita — je rozsypaný.
nebude znamenat revoluci, "nebot a dokud".Dovolim si souhlasit. V soucasne dobe jiz "jedu" pres 2 roky ve firemnim prostredi na Linuxu, takze si dovolim oponovat Linuxovym guru, kteri po uspesne instalaci na domaci PC rozkrikuji do sveta, jak ten Linux je skvely (taky jsem byl takovy). Migrace na Linux je vlastni iniciativa - proste jsem si chtel zkusit, jestli je Linux vhodny pro nasazeni ve firme. Dovolim si kritizovat: Provazanost OpenOffice.org vs. Gnome (klidne i KDE, ale bavime se o produkcnim prostredi a ne betatestovani) - je tragicka - napr. otevru soubor na SMB siti, chci ho ulozit a chce to po me prihlasovaci udaje k siti ke ktere jsem jiz pripojen. Provazanost tisku. Neskutecna pomalost. Spatna kvalita fontu (Oo.org si to resi po svem), typy fontu (standartizace). Prochazeni SMB (CIFS) siti - pomalost, chybovost - tyto site v podniku jsou rozsirene nemuzeme je ignorovat Integrace s Windows - bohuzel Windows budeme jeste stale potrebovat - jeste jsem nevidel RDP klienta rdesktop, ktery by nemel problemy s ceskou klavesnici - pritom to je cesta jak resit chybejici aplikace na Linuxu - pouzivat seamless okna z terminaloveho serveru W2008 - bohuzel dnes nepouzitelne. Tisk - pouzivame LPR print servery uz cca 8 let - dnesni stav - tisknu z vitrualizovaneho Windows - z Linuxu bohuzel ne - pouzivame bezne dostupne print servery (je vice vyrobcu, ale vnitrek je stejne totozny) na beznych tiskarnach HP, spatne funguje i tist pomoci HPLIP - pokud poslu narocnejsi tisk. ERP system - pouzivame Abas - ma i podporu Linuxu server nativne klient pomoci wine - vychazi z Unix systemu - nic horsiho jsem nevidel (a to jsem toho myslim videl dost) Takze to shrnu, bezny uzivatel ve firme potrebuje pracovat s kancelarskym balikem, otevira soubory na siti, ne vsechny aplikace jsou na Linux portovany proto potrebuje se pripojit vzdalene k Windows, potrebuje tisknout - funguje mu vlastne neco? V dnesni dobe ne - je to jen pro otrle lidi. Bohuzel stav, kdy bude ve firmach jen Linuxova platforma jeste dlouho nebude - proto je tak dulezita spoluprace s Windows.
Ad tiskarny: krabicky nefunguji ani pod windows, chce to kupovat poradny HW/sitove tiskarny.Ty krabicky mi spolehlive funguji s Windows uz 8 let (do cca minuleho roku s Linuxem sem tam fungovaly, v soucasne dobe vubec), a pouzivame i HP tiskarny s LAN (tam je problem s datove objemnymi tisky - napr foto ve vysokem rozliseni). Jedina bezproblemova tiskarna je stara HP LJ4 s Poscriptem. Ale uvidim, mam objednaneho profi printserver Axis, ktery je drahsi, nez tiskarna co pouzivam
a Canon k nim rozhodne nepatri. Nastesti je uz nemame.
O jake tiskarny se jedna?
S Axisem problem nebude, ty proste funguji, otazka je jestli nebude levnejsi/lepsi koupit novou sitovou tiskarnu. Naklady na tisk a udrzbu (oblibene TCO) jsou u dnesnich stroju nekde jinde nez u tech starsich. Pouzivame jen vetsi stroje vc. velkoformatu, vsechno PS verze a je uplne jedno jestli tisknu z Linuxu, Solarisu, Windows nebo Mac, akorat z windows je tisk nejpomalejsi.
tam je problem s datove objemnymi tisky - napr foto ve vysokem rozliseniTomu říkám datově objemný tisk
Co je to za produkty, k jejichz vyrobe je treba prochazet adresare na nejakem fileserveru. Proc je potreba psat pri vyrobe cerpadel nebo nabytku porad nejake dopisy a formatovat je a obcas neco udelat tluste. Ja neznam jedinou cinnost, i v kancelari (krome pisarny), kdy je potreba psat nejake dopisy. Nebo hledat nejake soubory?Asi zijeme na jine planete - teorie je to sice pekna, ale praxe je uplne nekde jinde.
Provazanost OpenOffice.org vs. Gnome (klidne i KDE, ale bavime se o produkcnim prostredi a ne betatestovani) - je tragicka - napr. otevru soubor na SMB siti, chci ho ulozit a chce to po me prihlasovaci udaje k siti ke ktere jsem jiz pripojen. Provazanost tisku. Neskutecna pomalost. Spatna kvalita fontu (Oo.org si to resi po svem), typy fontu (standartizace).Proč si to normálně nemoutnete? Pak se vás to přece nemůže na nic ptát.
Prochazeni SMB (CIFS) siti - pomalost, chybovost - tyto site v podniku jsou rozsirene nemuzeme je ignorovatCo jsem slyšel, tak CIFS bylo na Linuxu typicky rychlejší, ale sám se s Windows nikde nepotkávám, takže nevím...
Tisk - pouzivame LPR print servery uz cca 8 let - dnesni stav - tisknu z vitrualizovaneho Windows - z Linuxu bohuzel ne - pouzivame bezne dostupne print servery (je vice vyrobcu, ale vnitrek je stejne totozny) na beznych tiskarnach HP, spatne funguje i tist pomoci HPLIP - pokud poslu narocnejsi tisk.V takovém případě nahlásit chyby. Sám jsem s HPLIPem problémy neměl, asi mám štěstí.
Proc kazdej hned za Win vidi Windows?
API a zdrojáky budou super.
Kvalitní účetnictví je stále jedna z věcí, které firmám brání kompletnímu přechodu na Linux.
Dobrý den,
bohužel termín se trošku pozdržel, ale mám dobrou zprávu - dnes jsme vydali beta verzi WinStrom 10.4, která podporuje daňovou evidenci a slovenskou legislativu.
Více na http://www.winstrom.cz/novinky/vydani-winstrom-10.4-beta/
Petr Ferschmann