Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Jaký je váš názor na P versus NP?
| P = NP |
|
75% (2833) |
| P ≠ NP |
|
11% (432) |
| Cože? |
|
14% (521) |
Celkem 3786 hlasů
Vytvořeno: 2.7.2013 12:45
Tiskni
Sdílej:
P ≠ NP, pokud řešení teprve hledám a
P = NP, jsou ty záblesky pravdy
Heuréka! :D ...
... Nefunguje to :(
7.7.2013 16:49
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
(cimz samozrejme netvrdim, ze tam ta rovnost je)
8.7.2013 11:46
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Rozlišuj dokazuje a ukazuje spíše na.
31.7.2013 18:05
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
P=NP vede? Lidi nevěří na šifrování?On už někdo dokázal, že faktorizace je NPC?
Pokud P=NP, tak sifrovani postavene na obtiznosti faktorizace je rozlousknutelne v polynomialnim case ...Zrovna tak je ale možné, že P≠NP, přičemž faktorizace je v P. Čili tak nebo tak, obvyklé šifrování je založeno na víře bez důkazu.
3.7.2013 17:59
Dreit | skóre: 15
| blog: Dreit a jeho dračí postřehy
| Královehradecký kraj
P+NP, to bude tranzistor
12.7.2013 17:19
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
3.7.2013 21:10
Dreit | skóre: 15
| blog: Dreit a jeho dračí postřehy
| Královehradecký kraj
Nemůžu uvěřit, že tomu někdo nemůže uvěřit.
8.7.2013 11:51
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
8.8.2013 00:53
4.7.2013 08:18
(forall x)(forall y)(F(x,y) <-> G(x)) <-> (forall x)( (forall y)F(x, y) <-> G(x)) (kdyz y neni volna v G(x)).
Teď jsem si tu změť závorek prohlédl pořádně a vypadá to, že celý optický trik spočívá v tom, co přesně myslíte nejednoznačným zápisem "(forall y)F(x, y) <-> G(x)". Pokud to znamená "∀y: [F(x,y) ⇔ G(x)]", pak je sice vaše (hlavní) ekvivalence pravdivá, ale pro výše uvedený příklad jsou obě strany nepravdivé. Pokud to znamená "[∀y: F(x,y)] ⇔ G(x)", pak to pravda není a výše máte protipříklad.
Takže ještě jednou, co jsem chtěl říct: pokud napíšu "V(p,q)" bez jakékoli kvantifikace, tak se tím obvykle myslí "∀p,q: V(p,q)", ne že k nějakým podvýrazům začnu náhodně připisovat kvantifikátory tak, aby to vyšlo. Koneckonců i reakce autora toho původního příspěvku naznačuje, že i on to tak myslel.
8.7.2013 23:03
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Takže ještě jednou, co jsem chtěl říct: pokud napíšu "V(p,q)" bez jakékoli kvantifikace, tak se tím obvykle myslí "∀p,q: V(p,q)"Něco takového matfyzáci učili na predikátové logice jako pravidlo generalizace.
8.7.2013 23:16
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Něco takového matfyzáci učili na predikátové logice jako pravidlo generalizace.Ono to v prve rade vychazi uz ze semantiky formuli s volnymi promennymi. Pravidlo generalizace je pak jen syntakticke pravidlo, ktere zajistuje, aby k semanticke 'ekviplatnosti' byla i syntakticka 'ekvidokazatelnost'.
akže ještě jednou, co jsem chtěl říct: pokud napíšu "V(p,q)" bez jakékoli kvantifikace, tak se tím obvykle myslí "∀p,q: V(p,q)", ne že k nějakým podvýrazům začnu náhodně připisovat kvantifikátory tak, aby to vyšloTo je pravda, ale je treba si uvedomit dve veci: Zaprve, protoze se 'implicitne okvantifikuje' cela logicka formule, je treba vedet, kde konci logicke formule a kde uz jsou metalogicke konstrukce. Napr. formule "F(x) <-> G(x)" bude ekvivalentni "(forall x)(F(X) <-> G(x))", zatimco tvrzeni "F(x) je pravdive iff G(x) je pravdive" (kde F(x) a G(x) jsou formule, zbytek jsou metalogicke konstrukce) bude ekvivalentni "(forall x)F(x) je pravdive iff (forall x)G(x) je pravdive" . Zadruhe, je treba rozlisit symboly promennych a symboly konstant - k 'implicitnimu okvantifikovani' dojde pouze u promennych (ty maji vzdy platnost nejvyse v ramci jedne formule), zatimco konstanty si zachovavaji stejny vyznam v cele sade formuli. Co je promenna a co je konstanta je dano pouzitym jazykem (tedy defacto konvenci) a muze se lisit aplikace od aplikace. Pokud tedy interpretuji nezavisly post, zbyva akorat hadat z kontextu. To, ze druha cast puvodniho Davkolova postu (za 'iff' vcetne) je psana plaintextem a navic vyuziva konstrukce primo nepopsatelne v logice prvniho radu (odkazuje se na pouzitou operaci), svadi k interpretaci, ze formule je pouze "P=NP" a zbytek je matematicky kontext. Protoze 'N' se vyskytuje jak ve formuli tak v kontextu, tak nemuze jit o promennou (to by nedavalo smysl), ale o konstantu. Z toho vysla argumentace v postu #25.
19.7.2013 12:09
mirefek | skóre: 6
| blog: proc_dalsi_nazev
19.7.2013 12:11
mirefek | skóre: 6
| blog: proc_dalsi_nazev
Očísluje si všechny možné algoritmy Alg_0, Alg_1, Alg_2 ...Tohle vypada jak standardni Levinuv prohledavaci algoritmus, ten ma ale jednu teoretickou vadu - protoze je schopen validovat jen pozitivni reseni (pokud nemame konstruktivne NP=co-NP nebo horni odhad na polynom u polynomialniho algorimu pro dany NP-uplny problem), tak se zacykli v pripade, kdy odpoved ma byt negativni. Coz tedy znamena, ze nesplnuje definici polynomialnich rozhodovacich algoritmu (kde se pozaduje zastaveni vzdy) vymezujicich tridu P. Ale mozna to je nejaky vylepseny argument ktery neznam, pak bych prosil o detaily. I kdybychom ale meli takto vylepseny algoritmus, tak to striktne vzato nevylucuje, ze by samotne tvrzeni 'P=NP' bylo dokazano ciste nekonstruktivnimi metodami. On takovy univerzalni algoritmus totiz neprinasi moc vhledu do te problematiky, coz by snad explicitni konstrukce mohla.
že bude existovat algoritmus, o kterém nebude možné určit, zda v polynomiálním čase běží nebo ne, ale určitě nebude existovat algoritmus, o kterém to půjde dokázat.Tady mi neni jasne, co presne tou vetou myslis. Moznost 1 znamena, ze plati jedna z techto trech moznosti: 1a. v N plati P=NP, tedy vhodny algoritmus existuje, ale prokazatelne to o nem nejde dokazat (v pouzitem formalismu) 1b. v N neplati P=NP, ale ani tohle prokazatelne nelze dokazat 1c. nejaky novy prevratny pohled na logiku, aritmetiku a prirozena cisla. AFAIK ani jednu z techto trech moznosti nemuzu vyloucit, ale rad se necham poucit.
20.7.2013 16:17
mirefek | skóre: 6
| blog: proc_dalsi_nazev
Tohle vypada jak standardni Levinuv prohledavaci algoritmus, ten ma ale jednu teoretickou vadu - protoze je schopen validovat jen pozitivni reseni. Ale mozna to je nejaky vylepseny argument ktery neznam, pak bych prosil o detaily.Je to jen Levinuv algoritmus. Slysel jsem to kdysi od jednoho cloveka a neuvedomil jsem si tenhle zadrhel. Kdyz tak se ho zeptam, jestli k tomu vi neco vic.
On takovy univerzalni algoritmus totiz neprinasi moc vhledu do te problematiky, coz by snad explicitni konstrukce mohla.S tim souhlasim.
1a. v N plati P=NP, tedy vhodny algoritmus existuje, ale prokazatelne to o nem nejde dokazat (v pouzitem formalismu) 1b. v N neplati P=NP, ale ani tohle prokazatelne nelze dokazatTak nejak jsem si to predstavoval
. A jeste tedy (jestli ten Levinuv algoritmus nejde vylepsit) muzem k 2. dodat, ze by i v onom pripade mohlo platit 1a., zatimco v 1. by prokazatelne ani neslo dokazat, ze nastala moznost 1a.
Algoritmus ale není program.Rozdil mezi algoritmem a programem neni moc relevantni. Vsechny pouzivane formalizace pojmu 'algoritmus' jsou ve vysledku ekvivalentni beznym programum (viz Church-Turing thesis).
Například algoritmus popisující práci nedeterministického automatu operuje s orákulem, které umí rozhodnout, zda-li existuje řešení. Implementaci tohoto algoritmu – tedy program – jsem ještě neviděl.Tady ale neni rozdil v tom, ze jedno by bylo algoritmus a druhy program, ale to, ze v prvnim pripade implicitne predpokladas jiny vypocetni model nez v druhem. Pokud tvuj vypocetni model predpoklada moznost dotazu nejakeho typu orakula, tak ten dotaz muzes pouzit jak v (neformalnim) algoritmu, tak ve (formalne definovanem) programu. Pokud ne, tak ho nemuzes pouzit ani v jednom.
Mimochodem, pokud by to opravdu šlo, tak by to znamenalo částečně P==NP,Neznamenalo, protoze tridy P, NP jsou definovane pro konkretni vypocetni model (turinguv stroj bez takove periferie a modely ekvivalentni vypocetni sily). Existuji relativizovane definice, ale ty se znaci trochu jinak (napr P(X) pro turiguv stroj s orakulem pro mnozinu X). Takze spis by to znamenalo P' >= NP, kde P' je trida uloh polynomielne resitelnych na turingove stroji s tou casovou smyckou.
21.8.2013 02:14
Josef Kufner | skóre: 70
6.7.2013 23:35
Dreit | skóre: 15
| blog: Dreit a jeho dračí postřehy
| Královehradecký kraj
SECAM
19.7.2013 23:52
Petr Maleček | skóre: 29
| Plzeň - Bolevec