U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na sérii bezpečnostních záplat (CVSS 9.9) v produktech Cisco řešících kritické zranitelnosti umožňující obejití autentizace, eskalaci oprávnění, vzdálené spuštění kódu a odepření služby. Úspěšné zneužití může útočníkům umožnit získat neoprávněný přístup k dotčeným systémům, kompromitovat zařízení Cisco Catalyst SD-WAN a Cisco IOS XE, spustit libovolný kód, zpřístupnit citlivé informace nebo narušit dostupnost postižených systémů.
Soud v americkém státě Nové Mexiko ve čtvrtek nařídil internetové společnosti Meta Platforms zaplatit 567 milionů dolarů (téměř 12 miliard Kč) za újmy, které její platformy působí mladým lidem. S přihlédnutím k dřívějšímu verdiktu tak má společnost celkem zaplatit 942 milionů dolarů, což je malý zlomek jejího ročního výnosu, který loni činil 60 miliard dolarů. Čtvrteční verdikt firmě také nařizuje, aby změnila způsob, jakým její
… více »Mark Russinovich (CTO v Microsoft Azure) se na LinkedIn pochlubil svým projektem MS Paint Doom napsaným pomocí Claude. Hru Doom umožňuje hrát v programu Malování (Microsoft Paint). Malování funguje jako monitor. Herní engine (ViZDoom) běží na pozadí a každý vykreslený snímek hry vkládá automaticky přes schránku (clipboard) do Malování.
Platformy ChatGPT i Roblox by mohly být zařazeny na seznam mimořádně velkých on-line platforem nebo internetových vyhledávačů, na něž se vztahují zvláštní podmínky podle nařízení o digitálních službách (DSA). Vzhledem k tomu, že ChatGPT i Roblox oznámily počet uživatelů nad prahovou hodnotou DSA, je toto označení „rozhodně možné“ a mohlo by „přijít dříve či později“. On-line platformy a vyhledávače zařazené na seznamy DSA musejí
… více »Společnost Cloudflare představila Cloudflare OS (GitHub), tj. open source platformu navrženou pro integraci umělé inteligence (agentů) přímo do pracovních procesů organizací.
Byla vydána nová verze 5.13 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Jean-Baptiste Kempf na svém blogu představil novou verzi 9.0 "Lei" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie).
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost NVIDIA.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
aneb učení plainu utěšeně pokračuje, tak přidáme céčko a gnuplot…
Týden je opět u konce, vlastně, když se podívám na hodiny, tak už dokonce začal nový, a já jsem opět něco málo dal dokupy. Za prvé jsem se definitivně rozhodl, že plain je pro mě ta správná volba, takže LaTeX nepřipadá v úvahu a ConTeX příp. AMSTeX možná někdy v budoucnu pro rozšíření obzorů. Dále jsem si stáhl, dle některých doporučení v diskusi k mému předchozímu blogpostu, TBN a začal trochu pořádněji se studiem a tvorbou stylopisu. Přešel jsem na studium typu pokus omyl, studium cizího kódu, s občasným nahlédnutím do Jemného úvodu do TeXu a, trochu častějším, nahlédnutím do TBN. Musím říci, že TBN je opravdu výborná kniha a je výborným zdrojem nápadů, maker, etc.
Nejprve jsem se tedy dal do studia mého předchozího stylopisu a zjistil jsem, že to není až tak složité a během několika hodin jsem pochopil oč tam kráčí, takže jsem začal s tvorbou stylopisu nového, lepšího. Po různých peripetiích jsem nakonec vytvořil stylopis s nastavením fontů (snad už téměř definitivní) a stylopis s makry a definicemi, které se mi hodí při tvorbě laboratorních protokolů. Tento stylopis ještě není hotový, některá makra, která by se hodila (např. křížové odkazy, polo-automatická tvorba seznamu použité literatury, etc.) časem dodělám, nicméně již nyní je myslím velmi dobře použitelný (vlastně už jsem s jeho použítím napsal dva protokoly, ale to předbíhám). Jako vždy, komentáře, návrhy, připomínky, etc. vítám.
No, a to už jsme se přesunuli do pátka a já jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že bych si napsal prográmek na tvorbu texovských tabulek z tabulek textových. Načrtl jsem si, jak si představuji konfigurační soubor a rozhodl se, že se konečně, po letech strávených s pascalem, podívám na zoubek céčku. Musím říci, že místy jsem skoro až litoval, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. První problém, na který jsem narazil byly řetězce. Přece jenom přejít od pascalovského stringu k pointrům není jednoduché, nicméně s pomocí tutoriálu na linuxsoftu jsem se tím nějak prokousal.
Další problém byly vstupní parametry. Po projití pár cizích zdrojových kódů a nahlédnutí do již zmíněného tutoriálu jsem ale nakonec vyřešil i tento problém, takže jsem mohl začít psát samotný program, neboť zjistit jak se pracuje se soubory už byla záležitost minut, ne-li sekund. Největším problémem zde byla dynamická pole, ono pracovat s třírozměrným polem znaků není zrovna, pro člověka odchovaného pascalem, jednoduchý úkol. Nicméně po asi hodině experimentování jsem konečně zjistil, jak správně (snad) naalokovat pamět pro vícerozměrné pole a zbavil jsem se tak neustálých SEGFAULTů. Pak už to šlo více méně jako pomásle a program byl, včetně studia, zhruba za půl dne hotov.
Jenže pak se objevily problémy, které jsem nebyl schopen pochopit, tak jsem je při tvorbě protokolů dokud to šlo obcházel oklikou. Totiž, program fungoval pouze pro tabulky rozměrů 4x4 (první souřadnice x, druhá y), 5x4, 6x4, … V ostatních případech mě uvítala obrazovka s chybovým hlášením a backtracem. Když už jsem ale potřeboval udělat tabulku takovou, která už oklikou udělat nešla (kromě ruční tvorby), rozhodl jsem se že chybu najdu. Nejprve jsem prošel všechny příkazy, kde s polem pracuji, jestli jsou v pořádku indexy. Byly. Co teď? V tom mě napadla spásná myšlenka: "projdi si ještě jednou alokaci paměti". A to bylo ono. Nevím jak se mi to povedlo, ale pro jedno pole jsem alokoval o řádek míň než bylo potřeba. Problém se vyřešil, nicméně doteď nechápu, proč pro některé specifické rozměry tabulky to před tím fungovalo.
Tak a teď něco k tomu, jak program pracuje. Ručně vytvořím dva textové soubory - v prvním, konfiguračním, nastavím jméno souboru se zdrojovou tabulkou, nastavím velikost tabulky a nastavím zarovnání a ohraničení jednotlivých buněk pomocí 8 bitového čísla. Z hlediska programu se přímo nabízelo použít pro nastavení binární formát čísla (v souboru ale zapsaný desítkově), kde jednotlivé cifry odpovídají parametrům, které se buď zapnou nebo vypnou, podle toho, jestli tam je jednička, nebo nula. Které cifry odpovídají kterým parametrům lze myslím snadno zjistit ze zdrojáků.
Druhý soubor je pak zdrojová tabulka, jednotlivé sloupce jsou odděleny tabulárem (nebo i více tabulátory), jednotlivé řádky pak znakem nového řádku. Samotné buňky jsou obvykle v texovském formátu nebo jen v prostém textu (záleží, jestli obsahují dodatečné formátování, vzorec, apod.). To usnadňuje sdílení tabulky mezi texem, Spread Sheet editory a popř. gnuplotem, kteréžto používám pro zpracování. OOo Calc pro různé výpočty a gnuplot pro fitování. Samotný program pak funguje tak, že načte konfigurační soubor, zjistí kde má zdrojovou tabulku a jak je velká, podle toho nastaví velikosti polí, načte konfiguraci, načte jednotlivé buňky a nakonec oboje zkombinuje do výsledného výstupního souboru v texovském formátu. Protože tento soubor není míněn pro samostatné použití, chybí v něm koncové \end.
Pokud mi chcete tento program zkritizovat, poradit, co bych mohl udělat lépe, zeptat se, nebo ho používat, můžete si stáhnout zdrojový kód. Je šířen pod licencí GPL.
A to už je pro tentokrát téměř vše. Už jen dodám, že jsem si zjistil, jak vyexprotoval graf z gnuplotu do texu (a nastavit správně popisky) a stihnul zpracovat dva protokoly, které musím dneska odevzdat. Jeden z nich si můžete prohlédnout.
A ještě na závěr. Bylo mi řečeno, že TeTeX je víceméně zastaralý a že bych měl spíše používat TeX Live. Nevím, vzhledem k tomu, že TeTeX mám v oficiálních repozitářích Fedory, jeví se mi, alespoň zatím, jako lepší možnost. Pokud existují pádné důvody proč bych měl místo něj používat TeX Live, rád si je poslechnu (a zvážím) 
Tiskni
Sdílej:
A ještě na závěr. Bylo mi řečeno, že TeTeX je víceméně zastaralý a že bych měl spíše používat TeX Live. Nevím, vzhledem k tomu, že TeTeX mám v oficiálních repozitářích Fedory, jeví se mi, alespoň zatím, jako lepší možnost. Pokud existují pádné důvody proč bych měl místo něj používat TeX Live, rád si je poslechnu (a zvážím)Vývoj teTeXu byl ukončen a autor doporučuje přechod k TeX Live. Stačí?
16.4.2007 12:29
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
TeX Live postupně v repozitářích TeTeX nahradí.
A instalace není nutná. Na TeX Live je vynikající to, že se dá provozovat v módu live DVD. Osobně takto provozuji TeX Live z disku na Linuxu (ISO uložené na disku přimountované přes zpětnovazebnou smyčku) i ve Windows (přes virtuální mechaniku Daemon Tools). Na disku si vytvoří jen pár souborů.
TeX Live oproti TeTeXu obsahuje daleko víc balíčků a software. Prakticky se tak nestane, že by člověk musel něco dalšího stahovat z internetu. Navíc všechno funguje hned po instalaci. Autor článku v prvním díle mluvil o problémech se zprovozněním csplainu. V TeX Live se toto nestane. Přítomnost ConTeXtu a XeTeXu taky potěší.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
sudo apt-get install texlive-full).
A pro to aby vám fungovaly příkazy csplain, cslatex, pdfcsplain a pdfcslatex nemusíte nic dalšího učinit. Neexistující dokumentace pro teTeX v češtině.
Neexistující dokumentace pro teTeX v češtině.Díky, nicméně, nepsal jsem, že dokumentace neexistuje, jen že jsem ji nenašel (asi jsem málo hledal)... Já používám Fedoru, což je rpm based distribuce, a tudíž jsem zvyklý hledat rpm balíčky (různých distribucí), tím jsem zjistil, že rpm balíčky TeX Live jsou asi jenom v OpenSUSE, Ubutnu je deb based distribuce a v těch přehled vůbec nemám (dokonce jsem se kdysi snažil dohledat patch na kernel v Ubuntu a nenašel jsem ho...), takže ani nevím, jestli v nich TeX Live je nebo ne, nicméně díky za připomínku. Dvě ze tří nejrozšířenějších distribucí (dle distrowatche) už tedy balíček texlive mají, uvidíme, jak dlouho to potrvá ve Fedoře, ono je teď dost práce s Extras + Core merge, takže to asi hned tak nebude...
.src.rpm a rebuildnu si to. Co jsem koukal, tak to nemá "drsné" závislosti, takže si to můžeš přeložit i na své fedoře ve verzi y. Já to nezkoušel, takže bez záruky.
např. křížové odkazy, polo-automatická tvorba seznamu použité literatury, etc.Až si to sám napíšete (a nejlépe dvakrát, a pak ztratíte), možná se zkuste podívat na eplain - tam takovéhle věci jsou ve formě stavebních bloků pro plain. Anebo to zkuste hned, pokud vám nebude chybět pocit jistoty že to umíte :)