Moje začátky s (plain) TeXem II

16.4.2007 01:29 | Přečteno: 1355× | Linux

aneb učení plainu utěšeně pokračuje, tak přidáme céčko a gnuplot…

Týden je opět u konce, vlastně, když se podívám na hodiny, tak už dokonce začal nový, a já jsem opět něco málo dal dokupy. Za prvé jsem se definitivně rozhodl, že plain je pro mě ta správná volba, takže LaTeX nepřipadá v úvahu a ConTeX příp. AMSTeX možná někdy v budoucnu pro rozšíření obzorů. Dále jsem si stáhl, dle některých doporučení v diskusi k mému předchozímu blogpostu, TBN a začal trochu pořádněji se studiem a tvorbou stylopisu. Přešel jsem na studium typu pokus omyl, studium cizího kódu, s občasným nahlédnutím do Jemného úvodu do TeXu a, trochu častějším, nahlédnutím do TBN. Musím říci, že TBN je opravdu výborná kniha a je výborným zdrojem nápadů, maker, etc.

Nejprve jsem se tedy dal do studia mého předchozího stylopisu a zjistil jsem, že to není až tak složité a během několika hodin jsem pochopil oč tam kráčí, takže jsem začal s tvorbou stylopisu nového, lepšího. Po různých peripetiích jsem nakonec vytvořil stylopis s nastavením fontů (snad už téměř definitivní) a stylopis s makry a definicemi, které se mi hodí při tvorbě laboratorních protokolů. Tento stylopis ještě není hotový, některá makra, která by se hodila (např. křížové odkazy, polo-automatická tvorba seznamu použité literatury, etc.) časem dodělám, nicméně již nyní je myslím velmi dobře použitelný (vlastně už jsem s jeho použítím napsal dva protokoly, ale to předbíhám). Jako vždy, komentáře, návrhy, připomínky, etc. vítám.

No, a to už jsme se přesunuli do pátka a já jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že bych si napsal prográmek na tvorbu texovských tabulek z tabulek textových. Načrtl jsem si, jak si představuji konfigurační soubor a rozhodl se, že se konečně, po letech strávených s pascalem, podívám na zoubek céčku. Musím říci, že místy jsem skoro až litoval, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. První problém, na který jsem narazil byly řetězce. Přece jenom přejít od pascalovského stringu k pointrům není jednoduché, nicméně s pomocí tutoriálu na linuxsoftu jsem se tím nějak prokousal.

Další problém byly vstupní parametry. Po projití pár cizích zdrojových kódů a nahlédnutí do již zmíněného tutoriálu jsem ale nakonec vyřešil i tento problém, takže jsem mohl začít psát samotný program, neboť zjistit jak se pracuje se soubory už byla záležitost minut, ne-li sekund. Největším problémem zde byla dynamická pole, ono pracovat s třírozměrným polem znaků není zrovna, pro člověka odchovaného pascalem, jednoduchý úkol. Nicméně po asi hodině experimentování jsem konečně zjistil, jak správně (snad) naalokovat pamět pro vícerozměrné pole a zbavil jsem se tak neustálých SEGFAULTů. Pak už to šlo více méně jako pomásle a program byl, včetně studia, zhruba za půl dne hotov.

Jenže pak se objevily problémy, které jsem nebyl schopen pochopit, tak jsem je při tvorbě protokolů dokud to šlo obcházel oklikou. Totiž, program fungoval pouze pro tabulky rozměrů 4x4 (první souřadnice x, druhá y), 5x4, 6x4, … V ostatních případech mě uvítala obrazovka s chybovým hlášením a backtracem. Když už jsem ale potřeboval udělat tabulku takovou, která už oklikou udělat nešla (kromě ruční tvorby), rozhodl jsem se že chybu najdu. Nejprve jsem prošel všechny příkazy, kde s polem pracuji, jestli jsou v pořádku indexy. Byly. Co teď? V tom mě napadla spásná myšlenka: "projdi si ještě jednou alokaci paměti". A to bylo ono. Nevím jak se mi to povedlo, ale pro jedno pole jsem alokoval o řádek míň než bylo potřeba. Problém se vyřešil, nicméně doteď nechápu, proč pro některé specifické rozměry tabulky to před tím fungovalo.

Tak a teď něco k tomu, jak program pracuje. Ručně vytvořím dva textové soubory - v prvním, konfiguračním, nastavím jméno souboru se zdrojovou tabulkou, nastavím velikost tabulky a nastavím zarovnání a ohraničení jednotlivých buněk pomocí 8 bitového čísla. Z hlediska programu se přímo nabízelo použít pro nastavení binární formát čísla (v souboru ale zapsaný desítkově), kde jednotlivé cifry odpovídají parametrům, které se buď zapnou nebo vypnou, podle toho, jestli tam je jednička, nebo nula. Které cifry odpovídají kterým parametrům lze myslím snadno zjistit ze zdrojáků.

Druhý soubor je pak zdrojová tabulka, jednotlivé sloupce jsou odděleny tabulárem (nebo i více tabulátory), jednotlivé řádky pak znakem nového řádku. Samotné buňky jsou obvykle v texovském formátu nebo jen v prostém textu (záleží, jestli obsahují dodatečné formátování, vzorec, apod.). To usnadňuje sdílení tabulky mezi texem, Spread Sheet editory a popř. gnuplotem, kteréžto používám pro zpracování. OOo Calc pro různé výpočty a gnuplot pro fitování. Samotný program pak funguje tak, že načte konfigurační soubor, zjistí kde má zdrojovou tabulku a jak je velká, podle toho nastaví velikosti polí, načte konfiguraci, načte jednotlivé buňky a nakonec oboje zkombinuje do výsledného výstupního souboru v texovském formátu. Protože tento soubor není míněn pro samostatné použití, chybí v něm koncové \end.

Pokud mi chcete tento program zkritizovat, poradit, co bych mohl udělat lépe, zeptat se, nebo ho používat, můžete si stáhnout zdrojový kód. Je šířen pod licencí GPL.

A to už je pro tentokrát téměř vše. Už jen dodám, že jsem si zjistil, jak vyexprotoval graf z gnuplotu do texu (a nastavit správně popisky) a stihnul zpracovat dva protokoly, které musím dneska odevzdat. Jeden z nich si můžete prohlédnout.

A ještě na závěr. Bylo mi řečeno, že TeTeX je víceméně zastaralý a že bych měl spíše používat TeX Live. Nevím, vzhledem k tomu, že TeTeX mám v oficiálních repozitářích Fedory, jeví se mi, alespoň zatím, jako lepší možnost. Pokud existují pádné důvody proč bych měl místo něj používat TeX Live, rád si je poslechnu (a zvážím)

       

Komentáře

[_____]

A ještě na závěr. Bylo mi řečeno, že TeTeX je víceméně zastaralý a že bych měl spíše používat TeX Live. Nevím, vzhledem k tomu, že TeTeX mám v oficiálních repozitářích Fedory, jeví se mi, alespoň zatím, jako lepší možnost. Pokud existují pádné důvody proč bych měl místo něj používat TeX Live, rád si je poslechnu (a zvážím)

Vývoj teTeXu byl ukončen a autor doporučuje přechod k TeX Live. Stačí?

[Tom.š Ze.le.in]

Otázka zní, zda a proč se mořit s instalací něčeho nového, když pro to co dělám současný tetex bohatě stačí (stejně jako pro to v zásadě stačil emTeX). Nevidím důvod proč výměnu neodložit do doby kdy to bude změněno v distribuci (případně do upgradu distribuce).

[Fëannatar]

Abych řekl pravdu, tak dokud můžu sehnat funkční a velmi dobře použitelný TeTeX jednoduše prostřednictvím repozitářů, zatímco TeX Live musím stahovat až v binární formě a installace probíhá kopírováním (a navíc půl hodiny), tak mi to nestačí. Jsou k TeX Live k dispozici zdrojáky?

[Cohen]

TeX Live postupně v repozitářích TeTeX nahradí.

A instalace není nutná. Na TeX Live je vynikající to, že se dá provozovat v módu live DVD. Osobně takto provozuji TeX Live z disku na Linuxu (ISO uložené na disku přimountované přes zpětnovazebnou smyčku) i ve Windows (přes virtuální mechaniku Daemon Tools). Na disku si vytvoří jen pár souborů.

TeX Live oproti TeTeXu obsahuje daleko víc balíčků a software. Prakticky se tak nestane, že by člověk musel něco dalšího stahovat z internetu. Navíc všechno funguje hned po instalaci. Autor článku v prvním díle mluvil o problémech se zprovozněním csplainu. V TeX Live se toto nestane. Přítomnost ConTeXtu a XeTeXu taky potěší.

[Fëannatar]

Potom tedy, až ta chvíle nastane, nevidím důvod, proč zůstávat u TeTeXu, nicméně, po rychlém hledání rpm balíčků se zdá, že texlive je zatím jenom v OpenSUSE... Co se týče módu live DVD tak to se mi líbí akorát z toho pohledu, že můžu TeX použít i na cizím počítači bez instalace, ale u sebe preferuji instalaci (ideálně s pomocí balíčkovacího systému)... Že to funuguje hned po instalaci je určitě plus, to zprovoznění csplainu opravdu není tak jednoduché, jak bych si přál (vzhledem k tomu, že jsem v podstatě nenašel dokumentaci, ve které by to bylo popsáno...)

[_____]

Například v Ubuntu Edgy Eft/Feisty Fawn balíčky jsou (megalomanská varianta: sudo apt-get install texlive-full). A pro to aby vám fungovaly příkazy csplain, cslatex, pdfcsplain a pdfcslatex nemusíte nic dalšího učinit. Neexistující dokumentace pro teTeX v češtině.

[Fëannatar]

Neexistující dokumentace pro teTeX v češtině.

Díky, nicméně, nepsal jsem, že dokumentace neexistuje, jen že jsem ji nenašel (asi jsem málo hledal)... Já používám Fedoru, což je rpm based distribuce, a tudíž jsem zvyklý hledat rpm balíčky (různých distribucí), tím jsem zjistil, že rpm balíčky TeX Live jsou asi jenom v OpenSUSE, Ubutnu je deb based distribuce a v těch přehled vůbec nemám (dokonce jsem se kdysi snažil dohledat patch na kernel v Ubuntu a nenašel jsem ho...), takže ani nevím, jestli v nich TeX Live je nebo ne, nicméně díky za připomínku. Dvě ze tří nejrozšířenějších distribucí (dle distrowatche) už tedy balíček texlive mají, uvidíme, jak dlouho to potrvá ve Fedoře, ono je teď dost práce s Extras + Core merge, takže to asi hned tak nebude...

[hub]

http://fedoraproject.org/wiki/Releases/FeatureTexLive

[Fëannatar]

Mno, díky za odkaz, nevšiml jsem si, že už na tom někdo dělá... nicméně, je to v začítcích a v době vydání Fedory 7 to tam určitě nebude, poněvadž TeTeX bude pravděpodobně na Prime Spinu (alepsoň myslím) a aby byl nahrazen TeX Livem už je pozdě, protože už je Feature Freeze. Nicméně, věřím tomu, že v dalších měsících se to podaří dotáhnout do zdárného konce a ve Fedoře 8 už TeX Live bude.

[hub]

To víš jak, že je to na začátku? Podle changelogu to teda na začátku opravdu není (2007 je tedy zatím RC), ale je v tom buildu pár chyb o kterých se ví a určitě další o kterých se neví. Najdeš-li chybu tak od toho tu máme bugzillu.

A proč pořád čekat? Stáhnu specfile či .src.rpm a rebuildnu si to. Co jsem koukal, tak to nemá "drsné" závislosti, takže si to můžeš přeložit i na své fedoře ve verzi y. Já to nezkoušel, takže bez záruky.

[Fëannatar]

Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Je to na začátku review procesu. Package Review je tam teprve na dvě komponenty ze tří, u obou je zatím state NEW, i když potenciální reviewer už se přihlásil. Specfile (konkrétně texlive-texmf) jsem si zběžně prošel a usoudil jsem, že ještě chvíli počkám, mj. hlavně proto, že má obsoletes: tetex a že errata jsou ve zvláštím balíčku - moc se mi nelíbí idea dvou tex stromů spravovaných balíčkovacím systémem...

[Tom.š Ze.le.in]

např. křížové odkazy, polo-automatická tvorba seznamu použité literatury, etc.

Až si to sám napíšete (a nejlépe dvakrát, a pak ztratíte), možná se zkuste podívat na eplain - tam takovéhle věci jsou ve formě stavebních bloků pro plain. Anebo to zkuste hned, pokud vám nebude chybět pocit jistoty že to umíte :)

[petr_p]

Pravoverny TeXnik pouziva TeX na vsechno. Takze v pripade parsovani tabulky zprehazi kategorie a pak soubor s tabulkou natahne \inputem :)

[botanicus]

Vyborne, mozna jen pripominka, ze na ty tabulky se asi spis hodi nejake skriptovadlo :)