Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
aneb učení plainu utěšeně pokračuje, tak přidáme céčko a gnuplot…
Týden je opět u konce, vlastně, když se podívám na hodiny, tak už dokonce začal nový, a já jsem opět něco málo dal dokupy. Za prvé jsem se definitivně rozhodl, že plain je pro mě ta správná volba, takže LaTeX nepřipadá v úvahu a ConTeX příp. AMSTeX možná někdy v budoucnu pro rozšíření obzorů. Dále jsem si stáhl, dle některých doporučení v diskusi k mému předchozímu blogpostu, TBN a začal trochu pořádněji se studiem a tvorbou stylopisu. Přešel jsem na studium typu pokus omyl, studium cizího kódu, s občasným nahlédnutím do Jemného úvodu do TeXu a, trochu častějším, nahlédnutím do TBN. Musím říci, že TBN je opravdu výborná kniha a je výborným zdrojem nápadů, maker, etc.
Nejprve jsem se tedy dal do studia mého předchozího stylopisu a zjistil jsem, že to není až tak složité a během několika hodin jsem pochopil oč tam kráčí, takže jsem začal s tvorbou stylopisu nového, lepšího. Po různých peripetiích jsem nakonec vytvořil stylopis s nastavením fontů (snad už téměř definitivní) a stylopis s makry a definicemi, které se mi hodí při tvorbě laboratorních protokolů. Tento stylopis ještě není hotový, některá makra, která by se hodila (např. křížové odkazy, polo-automatická tvorba seznamu použité literatury, etc.) časem dodělám, nicméně již nyní je myslím velmi dobře použitelný (vlastně už jsem s jeho použítím napsal dva protokoly, ale to předbíhám). Jako vždy, komentáře, návrhy, připomínky, etc. vítám.
No, a to už jsme se přesunuli do pátka a já jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že bych si napsal prográmek na tvorbu texovských tabulek z tabulek textových. Načrtl jsem si, jak si představuji konfigurační soubor a rozhodl se, že se konečně, po letech strávených s pascalem, podívám na zoubek céčku. Musím říci, že místy jsem skoro až litoval, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. První problém, na který jsem narazil byly řetězce. Přece jenom přejít od pascalovského stringu k pointrům není jednoduché, nicméně s pomocí tutoriálu na linuxsoftu jsem se tím nějak prokousal.
Další problém byly vstupní parametry. Po projití pár cizích zdrojových kódů a nahlédnutí do již zmíněného tutoriálu jsem ale nakonec vyřešil i tento problém, takže jsem mohl začít psát samotný program, neboť zjistit jak se pracuje se soubory už byla záležitost minut, ne-li sekund. Největším problémem zde byla dynamická pole, ono pracovat s třírozměrným polem znaků není zrovna, pro člověka odchovaného pascalem, jednoduchý úkol. Nicméně po asi hodině experimentování jsem konečně zjistil, jak správně (snad) naalokovat pamět pro vícerozměrné pole a zbavil jsem se tak neustálých SEGFAULTů. Pak už to šlo více méně jako pomásle a program byl, včetně studia, zhruba za půl dne hotov.
Jenže pak se objevily problémy, které jsem nebyl schopen pochopit, tak jsem je při tvorbě protokolů dokud to šlo obcházel oklikou. Totiž, program fungoval pouze pro tabulky rozměrů 4x4 (první souřadnice x, druhá y), 5x4, 6x4, … V ostatních případech mě uvítala obrazovka s chybovým hlášením a backtracem. Když už jsem ale potřeboval udělat tabulku takovou, která už oklikou udělat nešla (kromě ruční tvorby), rozhodl jsem se že chybu najdu. Nejprve jsem prošel všechny příkazy, kde s polem pracuji, jestli jsou v pořádku indexy. Byly. Co teď? V tom mě napadla spásná myšlenka: "projdi si ještě jednou alokaci paměti". A to bylo ono. Nevím jak se mi to povedlo, ale pro jedno pole jsem alokoval o řádek míň než bylo potřeba. Problém se vyřešil, nicméně doteď nechápu, proč pro některé specifické rozměry tabulky to před tím fungovalo.
Tak a teď něco k tomu, jak program pracuje. Ručně vytvořím dva textové soubory - v prvním, konfiguračním, nastavím jméno souboru se zdrojovou tabulkou, nastavím velikost tabulky a nastavím zarovnání a ohraničení jednotlivých buněk pomocí 8 bitového čísla. Z hlediska programu se přímo nabízelo použít pro nastavení binární formát čísla (v souboru ale zapsaný desítkově), kde jednotlivé cifry odpovídají parametrům, které se buď zapnou nebo vypnou, podle toho, jestli tam je jednička, nebo nula. Které cifry odpovídají kterým parametrům lze myslím snadno zjistit ze zdrojáků.
Druhý soubor je pak zdrojová tabulka, jednotlivé sloupce jsou odděleny tabulárem (nebo i více tabulátory), jednotlivé řádky pak znakem nového řádku. Samotné buňky jsou obvykle v texovském formátu nebo jen v prostém textu (záleží, jestli obsahují dodatečné formátování, vzorec, apod.). To usnadňuje sdílení tabulky mezi texem, Spread Sheet editory a popř. gnuplotem, kteréžto používám pro zpracování. OOo Calc pro různé výpočty a gnuplot pro fitování. Samotný program pak funguje tak, že načte konfigurační soubor, zjistí kde má zdrojovou tabulku a jak je velká, podle toho nastaví velikosti polí, načte konfiguraci, načte jednotlivé buňky a nakonec oboje zkombinuje do výsledného výstupního souboru v texovském formátu. Protože tento soubor není míněn pro samostatné použití, chybí v něm koncové \end.
Pokud mi chcete tento program zkritizovat, poradit, co bych mohl udělat lépe, zeptat se, nebo ho používat, můžete si stáhnout zdrojový kód. Je šířen pod licencí GPL.
A to už je pro tentokrát téměř vše. Už jen dodám, že jsem si zjistil, jak vyexprotoval graf z gnuplotu do texu (a nastavit správně popisky) a stihnul zpracovat dva protokoly, které musím dneska odevzdat. Jeden z nich si můžete prohlédnout.
A ještě na závěr. Bylo mi řečeno, že TeTeX je víceméně zastaralý a že bych měl spíše používat TeX Live. Nevím, vzhledem k tomu, že TeTeX mám v oficiálních repozitářích Fedory, jeví se mi, alespoň zatím, jako lepší možnost. Pokud existují pádné důvody proč bych měl místo něj používat TeX Live, rád si je poslechnu (a zvážím) 
Tiskni
Sdílej:
A ještě na závěr. Bylo mi řečeno, že TeTeX je víceméně zastaralý a že bych měl spíše používat TeX Live. Nevím, vzhledem k tomu, že TeTeX mám v oficiálních repozitářích Fedory, jeví se mi, alespoň zatím, jako lepší možnost. Pokud existují pádné důvody proč bych měl místo něj používat TeX Live, rád si je poslechnu (a zvážím)Vývoj teTeXu byl ukončen a autor doporučuje přechod k TeX Live. Stačí?
16.4.2007 12:29
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
TeX Live postupně v repozitářích TeTeX nahradí.
A instalace není nutná. Na TeX Live je vynikající to, že se dá provozovat v módu live DVD. Osobně takto provozuji TeX Live z disku na Linuxu (ISO uložené na disku přimountované přes zpětnovazebnou smyčku) i ve Windows (přes virtuální mechaniku Daemon Tools). Na disku si vytvoří jen pár souborů.
TeX Live oproti TeTeXu obsahuje daleko víc balíčků a software. Prakticky se tak nestane, že by člověk musel něco dalšího stahovat z internetu. Navíc všechno funguje hned po instalaci. Autor článku v prvním díle mluvil o problémech se zprovozněním csplainu. V TeX Live se toto nestane. Přítomnost ConTeXtu a XeTeXu taky potěší.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
sudo apt-get install texlive-full).
A pro to aby vám fungovaly příkazy csplain, cslatex, pdfcsplain a pdfcslatex nemusíte nic dalšího učinit. Neexistující dokumentace pro teTeX v češtině.
Neexistující dokumentace pro teTeX v češtině.Díky, nicméně, nepsal jsem, že dokumentace neexistuje, jen že jsem ji nenašel (asi jsem málo hledal)... Já používám Fedoru, což je rpm based distribuce, a tudíž jsem zvyklý hledat rpm balíčky (různých distribucí), tím jsem zjistil, že rpm balíčky TeX Live jsou asi jenom v OpenSUSE, Ubutnu je deb based distribuce a v těch přehled vůbec nemám (dokonce jsem se kdysi snažil dohledat patch na kernel v Ubuntu a nenašel jsem ho...), takže ani nevím, jestli v nich TeX Live je nebo ne, nicméně díky za připomínku. Dvě ze tří nejrozšířenějších distribucí (dle distrowatche) už tedy balíček texlive mají, uvidíme, jak dlouho to potrvá ve Fedoře, ono je teď dost práce s Extras + Core merge, takže to asi hned tak nebude...
.src.rpm a rebuildnu si to. Co jsem koukal, tak to nemá "drsné" závislosti, takže si to můžeš přeložit i na své fedoře ve verzi y. Já to nezkoušel, takže bez záruky.
např. křížové odkazy, polo-automatická tvorba seznamu použité literatury, etc.Až si to sám napíšete (a nejlépe dvakrát, a pak ztratíte), možná se zkuste podívat na eplain - tam takovéhle věci jsou ve formě stavebních bloků pro plain. Anebo to zkuste hned, pokud vám nebude chybět pocit jistoty že to umíte :)