ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
aneb učení plainu utěšeně pokračuje, tak přidáme céčko a gnuplot…
Týden je opět u konce, vlastně, když se podívám na hodiny, tak už dokonce začal nový, a já jsem opět něco málo dal dokupy. Za prvé jsem se definitivně rozhodl, že plain je pro mě ta správná volba, takže LaTeX nepřipadá v úvahu a ConTeX příp. AMSTeX možná někdy v budoucnu pro rozšíření obzorů. Dále jsem si stáhl, dle některých doporučení v diskusi k mému předchozímu blogpostu, TBN a začal trochu pořádněji se studiem a tvorbou stylopisu. Přešel jsem na studium typu pokus omyl, studium cizího kódu, s občasným nahlédnutím do Jemného úvodu do TeXu a, trochu častějším, nahlédnutím do TBN. Musím říci, že TBN je opravdu výborná kniha a je výborným zdrojem nápadů, maker, etc.
Nejprve jsem se tedy dal do studia mého předchozího stylopisu a zjistil jsem, že to není až tak složité a během několika hodin jsem pochopil oč tam kráčí, takže jsem začal s tvorbou stylopisu nového, lepšího. Po různých peripetiích jsem nakonec vytvořil stylopis s nastavením fontů (snad už téměř definitivní) a stylopis s makry a definicemi, které se mi hodí při tvorbě laboratorních protokolů. Tento stylopis ještě není hotový, některá makra, která by se hodila (např. křížové odkazy, polo-automatická tvorba seznamu použité literatury, etc.) časem dodělám, nicméně již nyní je myslím velmi dobře použitelný (vlastně už jsem s jeho použítím napsal dva protokoly, ale to předbíhám). Jako vždy, komentáře, návrhy, připomínky, etc. vítám.
No, a to už jsme se přesunuli do pátka a já jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že bych si napsal prográmek na tvorbu texovských tabulek z tabulek textových. Načrtl jsem si, jak si představuji konfigurační soubor a rozhodl se, že se konečně, po letech strávených s pascalem, podívám na zoubek céčku. Musím říci, že místy jsem skoro až litoval, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. První problém, na který jsem narazil byly řetězce. Přece jenom přejít od pascalovského stringu k pointrům není jednoduché, nicméně s pomocí tutoriálu na linuxsoftu jsem se tím nějak prokousal.
Další problém byly vstupní parametry. Po projití pár cizích zdrojových kódů a nahlédnutí do již zmíněného tutoriálu jsem ale nakonec vyřešil i tento problém, takže jsem mohl začít psát samotný program, neboť zjistit jak se pracuje se soubory už byla záležitost minut, ne-li sekund. Největším problémem zde byla dynamická pole, ono pracovat s třírozměrným polem znaků není zrovna, pro člověka odchovaného pascalem, jednoduchý úkol. Nicméně po asi hodině experimentování jsem konečně zjistil, jak správně (snad) naalokovat pamět pro vícerozměrné pole a zbavil jsem se tak neustálých SEGFAULTů. Pak už to šlo více méně jako pomásle a program byl, včetně studia, zhruba za půl dne hotov.
Jenže pak se objevily problémy, které jsem nebyl schopen pochopit, tak jsem je při tvorbě protokolů dokud to šlo obcházel oklikou. Totiž, program fungoval pouze pro tabulky rozměrů 4x4 (první souřadnice x, druhá y), 5x4, 6x4, … V ostatních případech mě uvítala obrazovka s chybovým hlášením a backtracem. Když už jsem ale potřeboval udělat tabulku takovou, která už oklikou udělat nešla (kromě ruční tvorby), rozhodl jsem se že chybu najdu. Nejprve jsem prošel všechny příkazy, kde s polem pracuji, jestli jsou v pořádku indexy. Byly. Co teď? V tom mě napadla spásná myšlenka: "projdi si ještě jednou alokaci paměti". A to bylo ono. Nevím jak se mi to povedlo, ale pro jedno pole jsem alokoval o řádek míň než bylo potřeba. Problém se vyřešil, nicméně doteď nechápu, proč pro některé specifické rozměry tabulky to před tím fungovalo.
Tak a teď něco k tomu, jak program pracuje. Ručně vytvořím dva textové soubory - v prvním, konfiguračním, nastavím jméno souboru se zdrojovou tabulkou, nastavím velikost tabulky a nastavím zarovnání a ohraničení jednotlivých buněk pomocí 8 bitového čísla. Z hlediska programu se přímo nabízelo použít pro nastavení binární formát čísla (v souboru ale zapsaný desítkově), kde jednotlivé cifry odpovídají parametrům, které se buď zapnou nebo vypnou, podle toho, jestli tam je jednička, nebo nula. Které cifry odpovídají kterým parametrům lze myslím snadno zjistit ze zdrojáků.
Druhý soubor je pak zdrojová tabulka, jednotlivé sloupce jsou odděleny tabulárem (nebo i více tabulátory), jednotlivé řádky pak znakem nového řádku. Samotné buňky jsou obvykle v texovském formátu nebo jen v prostém textu (záleží, jestli obsahují dodatečné formátování, vzorec, apod.). To usnadňuje sdílení tabulky mezi texem, Spread Sheet editory a popř. gnuplotem, kteréžto používám pro zpracování. OOo Calc pro různé výpočty a gnuplot pro fitování. Samotný program pak funguje tak, že načte konfigurační soubor, zjistí kde má zdrojovou tabulku a jak je velká, podle toho nastaví velikosti polí, načte konfiguraci, načte jednotlivé buňky a nakonec oboje zkombinuje do výsledného výstupního souboru v texovském formátu. Protože tento soubor není míněn pro samostatné použití, chybí v něm koncové \end.
Pokud mi chcete tento program zkritizovat, poradit, co bych mohl udělat lépe, zeptat se, nebo ho používat, můžete si stáhnout zdrojový kód. Je šířen pod licencí GPL.
A to už je pro tentokrát téměř vše. Už jen dodám, že jsem si zjistil, jak vyexprotoval graf z gnuplotu do texu (a nastavit správně popisky) a stihnul zpracovat dva protokoly, které musím dneska odevzdat. Jeden z nich si můžete prohlédnout.
A ještě na závěr. Bylo mi řečeno, že TeTeX je víceméně zastaralý a že bych měl spíše používat TeX Live. Nevím, vzhledem k tomu, že TeTeX mám v oficiálních repozitářích Fedory, jeví se mi, alespoň zatím, jako lepší možnost. Pokud existují pádné důvody proč bych měl místo něj používat TeX Live, rád si je poslechnu (a zvážím) 
Tiskni
Sdílej:
A ještě na závěr. Bylo mi řečeno, že TeTeX je víceméně zastaralý a že bych měl spíše používat TeX Live. Nevím, vzhledem k tomu, že TeTeX mám v oficiálních repozitářích Fedory, jeví se mi, alespoň zatím, jako lepší možnost. Pokud existují pádné důvody proč bych měl místo něj používat TeX Live, rád si je poslechnu (a zvážím)Vývoj teTeXu byl ukončen a autor doporučuje přechod k TeX Live. Stačí?
16.4.2007 12:29
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
TeX Live postupně v repozitářích TeTeX nahradí.
A instalace není nutná. Na TeX Live je vynikající to, že se dá provozovat v módu live DVD. Osobně takto provozuji TeX Live z disku na Linuxu (ISO uložené na disku přimountované přes zpětnovazebnou smyčku) i ve Windows (přes virtuální mechaniku Daemon Tools). Na disku si vytvoří jen pár souborů.
TeX Live oproti TeTeXu obsahuje daleko víc balíčků a software. Prakticky se tak nestane, že by člověk musel něco dalšího stahovat z internetu. Navíc všechno funguje hned po instalaci. Autor článku v prvním díle mluvil o problémech se zprovozněním csplainu. V TeX Live se toto nestane. Přítomnost ConTeXtu a XeTeXu taky potěší.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
sudo apt-get install texlive-full).
A pro to aby vám fungovaly příkazy csplain, cslatex, pdfcsplain a pdfcslatex nemusíte nic dalšího učinit. Neexistující dokumentace pro teTeX v češtině.
Neexistující dokumentace pro teTeX v češtině.Díky, nicméně, nepsal jsem, že dokumentace neexistuje, jen že jsem ji nenašel (asi jsem málo hledal)... Já používám Fedoru, což je rpm based distribuce, a tudíž jsem zvyklý hledat rpm balíčky (různých distribucí), tím jsem zjistil, že rpm balíčky TeX Live jsou asi jenom v OpenSUSE, Ubutnu je deb based distribuce a v těch přehled vůbec nemám (dokonce jsem se kdysi snažil dohledat patch na kernel v Ubuntu a nenašel jsem ho...), takže ani nevím, jestli v nich TeX Live je nebo ne, nicméně díky za připomínku. Dvě ze tří nejrozšířenějších distribucí (dle distrowatche) už tedy balíček texlive mají, uvidíme, jak dlouho to potrvá ve Fedoře, ono je teď dost práce s Extras + Core merge, takže to asi hned tak nebude...
.src.rpm a rebuildnu si to. Co jsem koukal, tak to nemá "drsné" závislosti, takže si to můžeš přeložit i na své fedoře ve verzi y. Já to nezkoušel, takže bez záruky.
např. křížové odkazy, polo-automatická tvorba seznamu použité literatury, etc.Až si to sám napíšete (a nejlépe dvakrát, a pak ztratíte), možná se zkuste podívat na eplain - tam takovéhle věci jsou ve formě stavebních bloků pro plain. Anebo to zkuste hned, pokud vám nebude chybět pocit jistoty že to umíte :)