Datová propustnost mužského penisu (diskuse)

[Zdenek]

Jenze za tech 9 mesicu se vytvori cely novy HW, vcetne pokrocileho SW bootstrapu

[marek_hb]

a radši nemyslet co to udělá se systémem ZA 9 měsíců ....

[kotyz]

to je uz stary, ale kdyz sem to cet poprvy, tak sem si skoro poprskal monitor a spad ze zidle. jednoduse geni(t)alni

[freshmouse]

Takže si na dveře můžeme dát nápis NEVSTUPOVAT, PROBÍHÁ PŘENOS DAT...

[Ladicek]

Jo, nejlíp na dveře od serverovny

[TikTak]

Spíš na dveře od rozmnožovny.

[kotyz]

co ty tady jeste strasis? ja myslel ze si nas definitvne opustil, po tom co sis promazal blogy a profil ...

[freshmouse]

Bububu. "Nebojte, já vás nevysaju..."

[kotyz]

tahle veta pod blogem o penisu pusobi zvlastne

[kotyz]

ale tech 75MB genetickejch informaci se mi zda dost malo (leda komprimovane), protoze tady mam naky dvd z projektu gutenberg a tam je cast (jenom cast) lidskyho genomu zapsana jako sled pismen v txt souboru a ma to skoro giga. a celej genom ma jeste vic (nevim jestli je nekde k mani na dvd, mozna jo). az bude vic casu tak to dohledam, ale 75MB se mi zda malo ...

[kotyz]

tak je to min nez 75, ted myslim tu ukazku na project gutenberg, ale kolik to ma cely nevim, tipuju hodne. po zazipovani by se to ale do 100MB urcite veslo ...

[kotyz]

startuju kcalc ...

takze, chromozomu je 24 paru, Y je ten nejmensi, zaokrouhlime velikost jednoho nahoru, dejme tomu na 70MB, takze 70*24*2 to mame 3 360MB, to uz je slusny, ale na jedno klasicky dvd se to jeste vejde. a kdyz uvazime ze po zazipovani se to zmensi cca na desetinu, mame peknejch 330MB zabalenejch zdrojaku To je min nez kompletni zdrojaky webkitu (s testama a ruznym jinym balastem), to mi stahovalo z svnka asi dve giga a pak kdyz se to kompilovalo tak to vylezlo asi na ctyry a pak to po dvou hodinach skoncilou nakou blbou chybou

[kyknos]

The 3 billion base pairs of the haploid human genome correspond to an information content of about 750 megabytes. The entropy rate of the genome differs significantly between coding and non-coding sequences. It is close to the maximum of 2 bits per base pair for the coding sequenes (about 45 million base pairs), and between 1.5 and 1.9 bits per base pair for each individual chromosome, except for the Y chromosome, which has an entropy rate below 0.9 bits per base pair.

tabulka

ale tohle bere v uvahu jen informace kodovane primo v DNA sekvenci, coz urcite neni vsechno...

[kotyz]

IMHO tim ze se to zapise v ASCII do TXT souboru to trochu nabobtna, protoze by stacili jenom 4 znaky (A, C, G a T) ale ta pouzita znakova sada je tam vetsi (7 bitu na znak nebo tak nejak) ...

[kyknos]

ale vsak oni pocitaji mnozstvi informace z poctu bazi a entropie, ne z ascii

[kralyk z abclinuxu]

(7 bitu na znak nebo tak nejak) ...

No nejmíň 8 ne snad?

[Marek Bernát]

Prečo? ASCII má 7. Je hardvér (no dobre, dnes už nie) ktorý pracuje s 15 bitmy a aj inými číslami (15 malo tuším IBM 704, na ktorom McCarthy implementoval Lisp ). 8 nie je žiadne magické číslo dané zhora

[Andrej]

Přesně tak, otázka totiž je, o které DNA je řeč. Jak známo, spousta buněčných organel nejspíš vznikla (resp. mohla teoreticky vzniknout) vzájemným pohlcováním různých primitivnějších buněk. Tak například z růžových fotosyntetických bakterií vznikly mitochondrie. (Toto je samozřejmě jen hypotéza, nicméně jiné vysvětlení jejich vzniku zatím neexistuje.) No a taková mitochondrie je tvor sám pro sebe s vlastní DNA. Běžná buňka obsahuje hned několik druhů organel, které mají dvojitou membránu, což svědčí ve prospěch té pohlcovací hypotézy. Každá taková organela může mít (a nejspíš má) vlastní DNA.

[kyknos]

Ty jsi komar, ze mas tak maly genom? :)

The haploid human genome occupies a total of just over 3 billion DNA base pairs.

[Marek Bernát]

Možno sa mýlim, ale nie je väčšina DNA len výplň? Nie som si istý presným číslom, ale génov sú tuším len cca 3% a 3% z 3GB = 100MB, to mi vcelku sedí. A btw, informácii tam môže byť ešte podstatne menej, viď Kolmogorovská zložitosť Napríklad ak by niekoho DNA boli len 3 miliardy A-T párov, tak sa ťažko dá hovoriť o informácii väčšej ako jeden bit

[kyknos]

viz vyse

Možno sa mýlim, ale nie je väčšina DNA len výplň

ono je to vetsinou spis tim, ze casto nevime presne, k cemu ta "vypln" slouzi :) jen z proteiny kodujicich sekvenci bys cloveka nepostavil :D

[Marek Bernát]

Skutočne by som ho nepostavil? Už to niekto skúšal? Neviem, do akej miery je reálne vytvoriť celý reťazec (viem len o modifikáciách častí reťazca), ale aspoň v princípe by určite malo ísť niečo ako poskladať DNA v tvare: výplň, gén, gén, výplň, gén, výplň..., potom to implantovať do embrya a sledovať, čo sa stane

- I've combined the DNA of the most evil animals and created a creature most evil of them all!

- It turns out it's man.

[Martin]

I kdybys měl technické vybavení na manipulaci s jednotlivými nukleotidovými páry, tak by ti ta "non-junk" část DNA na vytvoření fungujícího člověka určitě nestačila. I když, kdybys z té "junk" části vybral ty geny, o kterých se za posledních 20 let zjistilo, že nějakou informaci přece jen nesou (nebo chod proteosyntézy nějakým způsobem nepřímo ovlivňují)... ale to už je sci-fi. To jsou všechno tak složité procesy, že s určitostí nevíme skoro nic.

[Marek Bernát]

To technické vybavenie je tam nutná podmienka. Našťastie som teoretik

Hmmm, v junk časti sú gény? Ja som myslel, že je definovaná tak, že v nej gény nie sú Jasné, že gény samotné asi nestačia, niekde musí byť aj business logika (checht). Ale nechce sa mi veriť, že by to tvorilo 97% kódu. Čo to písal Javista?

[kyknos]

a co je to gen? gen ma spoustu neekvivalentnich definic :)

[Marek Bernát]

To ja neviem Keď sa zamyslím, tak za a) sekvencia v DNA, ktorá kóduje bielkovinu, za b) sekvencia v DNA, ktorá je ľubovoľným podprogramom Čo sa týka b) tak čo iné sa dá robiť s DNA okrem výroby bielkovín a kopírovania? Poznáme ďalšie procesy? Napríklad, že bunka si prečíta kus DNA a na základe toho sa rozhodne, že sa začne deliť (nejaký taký príkaz tam určite musí byť).

Btw, s tým súvisí otázka: rozumie sa aspoň vzniku embrya? Myslím tým, ten počiatočný príkaz, ktorý bunke povie, aby sa začala deliť, atď. To je analógia bootu OS, tak aspoň o tomto by som rád niečo vedel

[kyknos]

a) sekvencia v DNA, ktorá kóduje bielkovinu

vubec nemusi kodovat bilkovinu :) muze kodovat napriklad rna

b) sekvencia v DNA, ktorá je ľubovoľným podprogramom

pak je alegenu mnohem vice, protoze i ta "vypln" obsahuje spoustu regulacnich genu - a predevsim je nejsme schopni spolehlive odlisit od "negenu"

a definic je vic - treba klasicka mendelovska, kdy gen je proste jednotka kodujici urcitou fenotypovou vlastnost :)

[Marek Bernát]

Hm, to je fakt.

Jasné, že s obecnejšou definíciou je ich viac V tom prípade ma ale strašne zaujíma, čo ta výplň vlastne robí. Jak to, že to ešte nikto nezistil? Kde sa tí biológovia flákajú?

To je ale taká dosť primitívna makroskopická definícia, takže tu je asi irelevantná.

[kyknos]

cekaji az jim fyzici postavi dostatecne vykonne pocitace :P

[kyknos]

nekdy je treba podstatne, aby urcite casti DNA byly od sebe urcite vzdaleny :) je to, co je mezitim, jen tak nejaka "vypln", nebo je to take gen?

nekdy je podstatne, aby urcite casti retezce drzely pohromade s urciteou pevnosti (GC a AT pary maji odlisny pocet vazeb), je takova sekvence gen?

[Marek Bernát]

To záleži od implementácie. Napríklad v normálnom programovaní môžeš spraviť

1: skoč na 4. riadok

2: bordel

3: bordel

4: ďalši kód

Takže celkom pokojne to môže byť obyčajný bordel a rozhodne sa nedá považovať za gén a skutočne tento program môže prestať fungovať, ak nedodržíš presné poradie a množstvo bordelu Samozrejme, môže to byť aj tak, že na riadkoch 2 a 3 je normálny kód, na ktorý sa skáče z iného miesta sekvencie. Ale rozhodne netuším, jak sú tieto veci riešené v DNA. A nie som asi sám, kto to netuší

 

Tomu celkom nerozumiem a ani som o tom nikdy nepočul. Mohol by si to prosím ťa trochu rozviesť?

[kyknos]

Jednak se o tom vi prd a druhak ja to naposledy seriozne studoval nekdy pred temer deseti lety, a tenhle obor se vyviji rychleji nez IT :). Nicmene i u DNA je dulezita sekundarni a tercialni struktura - pri interakci s regulacnimi proteiny, coz probiha ve 3D prostoru ne na linearnim vlakne. Takze potrebujes, aby v urcitem miste sla DNA definovane snadno denaturovat (oddelit vlakna), potrebujes aby spolu s proteiny vytvorila urcitou strukturu a jeji dve casti se dostaly na urcite pozice atd. Takze vzdalenosti mezi urcitymi useky jsou casto velmi dulezite, a nejde o zadne GOTO a preskoceni nejakeho bordelu :).

[Marek Bernát]

Tak to fakt neviem posúdiť, IT je vcelku živé. A jednak sú v oboch oboroch úžasné sci-fi oblasti (umelá inteligencia, génové inžinierstvo) a jednak majú aj kopu spoločného.

Tak toto som vôbec nevedel. Myslel som, že s DNA sa vždy pracuje až keď sa rozbalí. Jj, toto znie o dosť komplikovanejšie ako GOTO Na druhej strane, to že je to zložité ešte neznamená, že je na tom niečo úžasné. Vzniklo to úplnou náhodou pomocou evolúcie a evolúcia vyprodukovala kopu neefektívnych riešení a slepých uličiek

[kotyz]

Ja to seriozne studoval (a nedostudoval) teprv pred rokem a pul a uz sem toho taky pulku zapomel.

[kyknos]

A nebo treba mrtve geny, ktere se tam jen tak nekde povaluji a nepouzivaji se? Jsou to geny? Kdyz je odstranis, jedince to nezajima, pro nej vyznam nemaji. Ale maji vyznam evolucni. Ruzne mutuji a mohou byt opet zapnuty nekdy v budoucnu. A poskytnout nejakou novou funkci, ktera bude potreba. Schopnost se vyvijet ej tou nejdulezitejsi vlastnosti DNA .)

[Marek Bernát]

K tomuto je pekná analógia na Linuxe Sú systémy, ktoré ti nainštalujú kopu balíčkov, ktoré možno nikdy nepoužiješ, ale pre istotu ich tam máš. A sú systémy, kde si balíčky inštaluješ len keď ich potrebuješ. Ja mám radšej druhý prístup, ale pri náhodnej evolúcii by určite nefungoval, tam je, ako hovoríš, dôležitý aj všetok nepoužívaný balast, aby pekne začal mutovať, až bude treba

[Grunt]

Nechci rýpat a ne jako že bych o tom něco věděl, ale nebude genom spíš kupa binárních proměnných než programovací jazyk?

[kyknos]

binarnich? genom? :)

[Grunt]

No, tak asi víc bitů bude mít.

[kyknos]

no hlavne je to prinejemnsim ctyrkova soustava :)

[Grunt]

To by mě zajímalo jaké se tam posílají informace. Zelenost Ano/Ne/Možná/Při správné postavení hvězd/Když bude mít i křivou hubu(ale to už by spíš byla podmínka z klasického prog. jazyka),…

[Ladicek]

A-G a C-T, ne? No, asi ještě G-A a T-C, takže fakt čtyři cifry. To je z inženýrského pohledu dost mizérie, nejefektivnější kódování poskytuje dvojková nebo trojková soustava

[kyknos]

a jak bys v te dvojkove soustave zaroven ovlivnoval fyzikalni vlastnosti media? jo slo by to :) ale imho dost nesikovne :)

[Ladicek]

Asi stejně šikovně, jako ve čtyřkové soustavě, kterou jsi zmiňoval o kousek výš. Jak víme, je-li to informace, lze to převést do nul a jedniček, i když z lidského pohledu je taková reprezentace třeba dost blbá. Čímž končím svoje příspěvky do této diskuse, protože o molekulární biologii, genetice a podobných tématech vím ještě míň než o programovacích jazycích

[Grunt]

Kdo ví. Nebylo by to poprvé co to zase příroda vyšmelila lépe. Vždyť má také na to mnohem víc času.

[kyknos]

Stejne sikovne by to neslo. Predstav si extremni situaci, ze potrebujes ovlivnovat fyzikalni vlastnosti media s nukleotidovou presnosti. Ve dvojkove soustave bys pak bud resil vlastnosti media nebo kodoval jim nesenou informaci, ale tezko oboji najednou. V realite mozna staci presnost mensi, ale i tak je ta 4+ soustava imho lepsi. Navic nevim jak bys to skloubil s tou genialni dvouvlaknovosti a zajistil, ze se par 01 bude chovat jinak, podle toho na kterem z komplementarnich vlaken je jednicka. Ac ten designer mnohokrat prokazal, ze je blb, tohle imho poresil inteligentne

[Ladicek]

No, přece jsem psal, že A-G je zřejmě něco jiného, než G-A, takže momentálně to dvojková soustava není. A asi ani ta čtyřková. Dokonce tě chápu tak, že to ani není posloupnost (posloupnost cifer = číslo), ale nějaký vícerozměrný útvar. My si ho klidně můžeme zakódovat jako číslo ve dvojkové soustavě, pro naši potřebu. Ale jemu (ať je to kdo chce ) to třeba nevyhovuje, proč ne. Nevím, já tomu nerozumím, a programátorské analogie tady zjevně selhávají.

[kyknos]

ted te moc nechapu

programatorsaka analogie tu samozrejme selhava, protoze tu mluvime uz i o hardwaru (tedy o vlastnim pametovem mediu). a na te hardwarove urovni je ta ctyrkova soustava vyhodnejsi nez ta dvojkova, protoze umoznuje velmi sikovne triky, o kterych jsem mluvil

[Grunt]

Assembler do toho aby praštil, ne?

[Ladicek]

Řeknu to takhle: fyzicky může být účelné reprezentovat informaci třeba v podobě prostorového útvaru. Primární struktura DNA jsou dva řetězce složené z písmen ACGT. Ale (přinejmenším v té programátorské analogii) kvůli komplementaritě vlastně dva řetězce nesou stejnou informaci, jako jeden jediný (ve skutečnosti do toho asi vstupují další vlivy?). Vyšší úrovně struktury zřejmě taky nesou nějakou informaci, ale už zdaleka ne tak jednoduše kódovanou. Je to nějaký trojrozměrný útvar, ve kterém má informační hodnotu ledacos (a jak v téhle diskusi zaznělo, ani pořádně nevíme, co přesně a jakou), a nejspíš se prostě hodí, aby vypadal právě tak, jak vypadá.

Teorie informace naopak tvrdí, že nejlepší pro uložení informace je dvojkové nebo trojkové číslo (tedy jednorozměrný řetězec složený ze dvou nebo tří písmen). Evidentně je možné tímto způsobem zakódovat jakoukoli informaci, i tu genetickou – ale příroda si to holt dělá po svém, protože si myslí, že je to pro ni lepší. A pravděpodobně je.

Abych to shrnul: nemyslím si, že jsme ve sporu

[Matlák]

Teorie informace naopak tvrdí, že nejlepší pro uložení informace je dvojkové nebo trojkové číslo(tedy jednorozměrný řetězec složený ze dvou nebo tří písmen)

Co já vím, tak aminokyseliny jsou reprezentovány v DNA pomocí kodónů, které mají právě tři písmena.. Možná že informace o příslušném "kódu" aminokyseliny určená pro převážně z RNA složený ribosom je už dostatečně "abstrahována" od média na to aby bylo možné řešit v tomto případě i efektivitu uložení informace

[Ladicek]

Kodón, AFAIK, je triplet dusíkových bází, čili trojice písmen ACGT. Tedy ne jedno písmeno ze tří, ale tři písmena, kde každé je jedno ze čtyř, čili ne číslice ve trojkové soustavě, ale číslice ve čtyřiašedesátkové soustavě. To je mimo

[Matlák]

Okay, myslel jsem to spíš jako zajímavost, ještě to tu nepadlo.. že to číslo 3 je v přírodě dosti magické V tomhle případě jde opravdu o 6 bitové číslo, i když bych přihlížel právě k vlastnostem samotné R/DNA která opravdu entropii na bázi nemá 2 bity, ale zpravidla míň..

[Grunt]

Ale jemu (ať je to kdo chce )

No, tak diskuse se začíná určitě naklápět do velmi zajímavé roviny.

[Ladicek]

Ani ne, on může být klidně ten turingáč, o kterém jsi mluvil níže (taky mě už ta analogie napadla). A o (ne)inteligentním designérovi už tu mluvil i kyknos, takže si to jistě můžu s klidem dovolit

[Grunt]

Vždyť právě proto o tom mluvím. Já se nikde nebavil, no jak to jen říct, o něm. A Turingův stroj…no, nevim. Asi by to chtělo přidat ještě jeden rozměr.

[Ladicek]

Proč ne, máme dvourozměrné jazyky, můžeme mít dvourozměrný turingáč

[Marek Bernát]

Podľa teba nie je DNA programovací jazyk? o_O Dostaneš len jednu blbú molekulu a z nej sa automaticky postaví živý tvor, dokonca s (ne)umelou inteligenciou. Veď to je úplne ultimátne programovanie

[Grunt]

Tak ale instrukce jsou snad zas někde jinde, ne? A nebo to tam okopíruje celý stack?

[Marek Bernát]

Ja neviem jak to funguje, myslel som, že všetko je v DNA. Kde sú teda tie inštrukcie?

[Grunt]

No tak to už spíše budeš vědět ty než já, ale já měl za to, že DNA je pouze datový nosič vlastností(barva očí, tvar nosu, křivá huba,…) – max. tak datový typ struct. A instrukce jsou různé chemické/fyzkální pochody.(Jako éter to používá fyziku a ne dvojkové signály v blbém křemíku) Teda aspoň to byla moje představa. Jak to je doopravdy netuším.

[Marek Bernát]

Ty robíš rozdiel medzi kódom a dátami? DNA obsahuje predsa informáciu aj o tom, ako vyrobiť všetky tie RNA a proteíny, ktoré sú potrebné pri jej ďalšom kopírovaní a výrobe bielkovín. Takže v tom DNA máš (okrem iného) popis, ako skonštruovať robota, ktorý ju samú manipuluje. Takže efektívne je to kód. Chémia je samozrejme virtuálna mašina, do ktorej DNA vopcháš a ono sa to začne nejak chovať

[Martin]

Ty robíš rozdiel medzi kódom a dátami?

Ty ze všech nejvíc ze zdejších flamerů bys měl vědět, že ne všichni byli osvíceni všeobjímající jednotou všemohoucího Lispu.

[Ladicek]

224

[Grunt]

Ty robíš rozdiel medzi kódom a dátami?

Pravda, takže vlastě von Neumanova architektura ty mršky jsou.

DNA obsahuje predsa informáciu aj o tom, ako vyrobiť všetky tie RNA a proteíny, ktoré sú potrebné pri jej ďalšom kopírovaní a výrobe bielkovín.

No tak o tom jsem třeba neměl nejmenší ponětí.

Takže v tom DNA máš (okrem iného) popis, ako skonštruovať robota, ktorý ju samú manipuluje.

Ale furt je jen výkres, náčrt, data. A nebo jsou tam jednotlivé instrukce, které se logicky vykonávají?

[Martin]

Opravdu by možná pomohlo se v tento moment oprostit od počítačových metafor a podívat se na věci trochu jinýma očima. Slova jako "instrukce", "vykonávání instrukcí" a další jsou použitelná pouze při velmi velkém "zoomu" na celou problematiku. Po nějaké době už věci přestávají připomínat běžné výpočetní modely a nedá se nad nimi tak uvažovat.

[Grunt]

Asi jo. Ale zase na druhou stranu, kdybych celý život zase třeba stavěl baráky. Jediný můj problém je, že o tom vím Null komma prd.

[Marek Bernát]

Tak neviem, či je to zrovna von Neumann, alebo je tam Lisp, ale áno

A čo si myslel, že odkiaľ sa ti zobrali všetky veci, čo máš v tele? Jediná vec, ktorá je efektívne nezmenená už milióny rokov je DNA. Všetko ostatné je mŕtve.

DNA je operačný systém. Okrem iného máš v ňom programy, pomocou ktorých si schopný skonštruovať napaľovačku a potom si celý obraz toho OS vypáliť a môžeš ho vyslať ďalej do sveta

[Grunt]

No jo, instrukce vs. proměnné. Asi by bylo fakt nejlepší se odprosit se od těch programátorských paradigmat, na druhou stranu je to tak jediná věc které trochu rozumím, takže asi budu muset v diskusi skončit.

[Martin]

V DNA, případně RNA, je uložena veškerá potřebná informace, "instrukce", jak ty říkáš. Všechny ty chemické pochody, o kterých mluvíš, jsou jenom expresí daného genu (transkripce DNA do mRNA pomocí RNA polymerázy, přesun mRNA k ribozómům, tvorba bílkovin pomocí tRNA...). Podle vzoru DNA je vytvářeno všechno potřebné.

Pro milovníky analogií se přímo nabízí věcička jménem Turingův stroj. Řetězec DNA je páska pro čtení, ribozóm z ní prostřednictvím mRNA čte a prostřednictvím tRNA zase někam jinam zapisuje. Velmi volně a nepřesně řečeno.

[kyknos]

Epigenetika - jednak modifikace DNA nad ramec primarni sekvence (metylace), druhak ruzne dalsi informace mimo DNA. Rekl bych, ze se o tom vi jeste mene nez o klasickych genech.

Pak jeste existuje neco, cemu se tusim rika metagenetika, ale o tom ja nevim nic a je to narozdil od epigenetiky crackpot science. Morficka pole a podobne ptakoviny. Ale setkal jsem se s tim na fakulte. Markos a spol.

[Marek Bernát]

Ale tie informácie mimo DNA tiež s DNA súvisia (nejako z nej vznikli). Ak teda myslíš RNA a bielkoviny. Tá metylácia je čo? Znie to ako chémia

Ech, slovo meta už bolo použité v toľkých primitívnych oblastiach, že k takýmto disciplínam pristupujem s opatrnosťou

[kyknos]

Metylace bazi je v pocitacove analogii proste zakomentovani kodu (i kdyz to jako nic v biologii vetsinou nefunguje takto absolutne). Podobne funguji ruzne modifikace histonu, coz jsou ty proteiny, na kterych je DNA namotana. Hodne se toho vyuziva zejmena pri vyvoji jedince, kdy se v ruznych bunecnych liniich zakomentovavaji ruzne casti DNA. Ale uplatnuje se to i pri prenosu informace na potomka. Nekdy se tak rozlisuje, ktere geny jsou od matky a ktere od otce (a nekterym muze byt dana prednost). Ale existuji epigeneticke mechanismy, ktere se netykaji DNA. Napriklad priony a dalsi strukturalni zalezitosti.

Proste je vcelku jasne, ze pouha sekvence DNA neobsahuje zdaleka vsechny dedicne informace - nebo jinak, dva organismy s naprosto identickou sekvenci DNA mohou zdedit ruzne znaky :)

http://en.wikipedia.org/wiki/Epigenetics

[Marek Bernát]

Fíha, to som netušil, že je to až takto komplikované. Na druhej strane, keď sa zamyslím, tak jednoduchšie to byť nemôže (diferenciácia buniek, atď). Budem si ja musieť pozrieť nejakú tú prednášku o tom

[kyknos]

je to jeste mnohem komplikovanejsi :)

[Martin]

Ze začátku jsou ty počítačové analogie vcelku zajímavé a zábavné, ale už mě to pomalu začíná štvát. Stack? Vážně?

[Grunt]

Pravda, dynamicky se to asi alokuje těžko. Datový segment ELFu by byl asi vhodnější.(jsem trošku pokřiven GDBčkem) Nebo snad jde o nějaký jiný problém?

[Marek Bernát]

Stack určite nie

But I think that explains
why only God can make a tree.[1]

[kyknos]

tech molekul DNA je u cloveka ponekud vic :) a hlavne to neni jen na te dna

[Marek Bernát]

Jasné, že tých chromozómov je niekoľko (toto si mal na mysli?), ale to je nepodstatný detail. Proste je ten program modulárny A kde to teda je?

[kotyz]

to mi pripomina proceduralni generovani obsahu a dema v 64 kilobajtech jeden by neveril co se tam da narvat. a co teprv intra ve 4 kilobajtech! ftp.scene.org

[Grunt]

Vždyť si pře chvílí tvrdil, že ty nic, ty muzikant.

[kotyz]

co? kde? jak?

jinak muzikant sem, ale mizernej, ani neumim noty

[Fluttershy, yay!]

Ty umím i já!

[kotyz]

a k cemu ti to je?

[Fluttershy, yay!]

Můžu s tím machrovat. ~_^ (A můžu hrát podle not. Ne že bych nějak moc na něco hrál, ale můžu.)

[Marek Bernát]

To znamená, že hráš len teoreticky. To ale on ostatne tiež, stačí, aby sa naučil noty. V praxi ste na tom rovnako. Ale môžeš machrovať, to je fakt

[Fluttershy, yay!]

Náhodou, já občas hraju i prakticky! Na zobcovou flétnu, případně i na kytaru, ale pak to nemá moc úroveň.

[Marek Bernát]

Same here... Až na to, že flétnu len obyčajnú, zobcovú som ešte v ruke nemal. Ale inak si v pohode zahrám, na akýkoľvek nástroj. Rád by som sa jedného ďna naučil hrať na klavír, aby som Chopina mohol počúvať, aj keď nepôjde elektrika (alebo ju EÚ zakáže, lebo je málo ekologická)

[default]

Tak to snad abys už začal. Chopin je pěkně těžkej.

[kyknos]

Ale je dobrej na zazivani.

[Marek Bernát]

Ja by som rád, ale nemám klavír Inak samozrejme viem, že Chopin je ťažký -- mám pár jeho skladieb prepísaných na gitaru. Oproti klavíru je to dosť zjednodušené a aj tak sa to skoro nedá zahrať (myslím presne tak, jak je to v notách). Ale to nevadí, mne stačí, keď počujem pár známych tónov vychádzajúcich z gitary a hneď z toho mám euforické nálady

[kralyk z abclinuxu]

Pošlete mi někdo teho klavírního Chopina, já bych si to zkusíl jak je to těžký a pak vám dal vědět
Ale jestli je to těžší jak turečák tak to asi nezahraju /plynule/

[Marek Bernát]

Tu máš toho dosť. Alebo chceš nejakého konkrétne? Na začiatok odporúčam nokturná opus 9, tie sú známe a celkom náročné. Ak chceš niečo ťažšie, tak skús niektoré etudy, alebo balady.

[kralyk z abclinuxu]

Těžší už bych asi nezahrál, aj při té Nocturne Op. 9 bych se musel celkom dost snažit. No naštěstí se to nehraje moc rychle - jen v pravý ruce se občas zatrilkuje rychleji, ale akordy v levé jdou celkem pomalu za sebou tak to není tak hrozné. Vytisknu si to a uvidim - každopádně dík za link! frees-cores.com jsem neznal...

[Marek Bernát]

Hral si číslo 1, alebo číslo 2? Ja mám radšej dvojku a tú mám aj transkriptovanú na gitaru

Mal som z toho tvojho predošlého komentára pocit, že si virtuóz, ktorému Chopin nemôže robiť problém, preto som to tak napísal. Inak, Chopin je považovaný za jedného z technicky najnáročnejších skladateľov. Aspoň myslím, nie som klavirista, tak to nemám ako posúdiť

[kralyk z abclinuxu]

Já a virtuóz? Muhaha No jako já to zahraju, ale je to takový kostrbatý - zkrátka není to ono... Nemám tu jistotu v rukou, přeci jen měl jsem klavírní pauzu pár let a teď teprv se k tomu takňák vracím...
Jinak doporučju zdejšímu ctěnému publiku kromě Chopina také třeba z jinýho šálku - Debussyho. Např. jeho Clair de Lune je úžasným dílem. Sheet music se dá sehnat myslimže někde na scribu, ale je to mrtě těžký.

[Marek Bernát]

Od Debussyho mám asi sto skladieb, ale ešte som to moc nepočúval. Po mene poznám len Clair de Lune (a tú mám asi v piatich verziách)

[kralyk z abclinuxu]

Jo a za dost geniálního považuju taky Ennia Morricone (herjnajs, jak to skloňovat)... viz jedna, dvě

[Marek Bernát]

Máme všetko

[dexík]

a) sekvence DNA, ktera koduje biomolekulu

povazovat vsechny nukleotidy v DNA za nesouci informaci je stejna blbost jako omezit mnozstvi informace v DNA pouze na nukleotidy v exonech

[kyknos]

povazovat vsechny nukleotidy v DNA za nesouci informaci

ale ony nesou prinejmensim informaci o sve vlastni sekvenci :) ono by to chtelo totiz predevsim definovat, cemu rikame informace. jsou to jen geny, ktere se mohou primo projevit v potomkovi? nebo jsou to i ruzne mrtve geny a jine sekvence, ktere sice nyni nefunguji, ale jsou materialem pro dalsi evoluci (a jejich pritomnost ci nepritomnost muze budouci evoluci vyznamne ovlivnit)? jsou to sekvence, ktere jsou biologicky k nicemu, ale jsou svedkem evolucni historie, a tudiz zatracene informacne nabite z hlediske vedce? je to DNA paraziticka, ktera je sice knicemu ci primo skodi, ale je vlastne zivotem sama o sobe?

imho je tohle vsechno informace - zda je uzitecna ci ne zavisi na uhlu pohledu, ale rozhodne je s ni potreba pocitat pri vypoctu datove propustnosti muzskeho penisu :)

jinak tva definice genu je moc uzka, ve wikipedii to maji salamounsky s "other functional regions", ale lepe to asi v soucasnosti nejde:

"gene is a locatable region of genomic sequence, corresponding to a unit of inheritance, which is associated with regulatory regions, transcribed regions, and or other functional sequence regions "

[kotyz]

me zase ty ruzny procesy transkripce a translace prisli desne analogicky ke kompilaci. dokonce tam je i nejaka obdoba kontrolnich souctu, ale ne moc mocna, opravi jen maly chyby. bakterie vetsinu z tech pokrocilejch mechanizmu nemaji (KISS filozofie jako Arch), ale zase na druhou stranu se diky tomu muzou hodne rychle mnozit a vyvijet ...

[Kvakor]

DNA seen through the eyes of a coder

[kotyz]

whoa, a mam vecer co peknyho cist (po encyklopedii vetrelcu a predatoru, to mi vydrzelo na 2 - 3 dny a s tim co o tom bylo jeste na wikipedii to byl skoro tejden).

[kyknos]

Kdybys mel jen protein kodujici geny, ziskas ekvivalent hromady soucastek, navic ne vsech. Nebudes tusit kdy a kde mas kterou pouzit. Navic ty soucastky budou jen polotovary.

Poskladat muzes co chces, ale nebude to davat smysl. Je to asi jako bys vzal nejaky zkompilovany kod, nasel v nem vsechny delsi ascii retezce co davaji smysl a mel pocit, ze to je dost informaci pro pochopeni nebo vykonani programu :) Jenze ona jaksi ta vypln kolem tech retezcu je dost dulezita :D

[Marek Bernát]

A aký je teda súčasný stav poznania DNA? Vieme niečo okrem génov?

Neviem, či je to úplne dobrá analógia. V génoch predsa nejde o nejaké dávanie zmyslu. Gén samotný je program, ktorý kóduje tvorbu bielkoviny a tomuto procesu už rozumieme dosť dobre, či nie?

 

[kyknos]

Vime toho hodne, ale stale vime prd :)

Gen se rika i sekvencim kodujicim jine veci nez proteiny, ale omezme se tedy na ty protein kodujici. Spis nez program je to proste sekvence dat. Stejne jako ASCII nebo UTF-8 retezec je sekvence dat. ASCII koduje text, ale ten je sam o sobe k nicemu, pokud nevis kdy a za jakych okolnosti se v programu pouzije. Protein kodujici gen jsou data urcujici primarni (ne vsak vyssi) strukturu proteinu. Pokud nemas dalsi informace, at uz o dalsich proteinech, o informaci v te "vyplni" (jedna z jejich funkci je regulovat expresi genu), o informaci mimo vlastni primarni sekvenci DNA (epigenetika) atd, vlastne vubec nevis o co jde. Ten protein se totiz treba vubec nepouziva, nebo se pouziva v yurcitych specialnich souvislostech, nebo se pouziva modifikovany, jeho funkce zavisi na tercialni strukture, ktera muze zaviset na jinych proteinech ci dalsich okolnostech.

Proste kouaks na kybl soucastek, casto nedodelku, smichanych s vecmi, ktere tam vlastne nepatri :)

[Marek Bernát]

Nie je sekundárna a terciárna štruktúra z veľkej časti určovaná prostredím v bunke? Pamätám sa, že pri kope foldovacích procesov stačí, že dáš bielkovinu do vody a tie hydrofilné/hydrofóbne reťazce sa sami zbalia, na to netreba ďalší mechanizmus. Sú teda aj bielkoviny, ktoré potrebujú enzýmy, aby sa sfoldovali? Ale asi dosť kecám V každom prípade tomu nerozumiem, ale rád by som si o tom vypočul nejakú prednášku Bez ohľadu na to, že sa o tom stále nič moc nevie

[kyknos]

Jiste, prostredim. A ty vis, jake to prostredi bude? Prostredi je vysledkem prace vsech tech genu. A predevsim jejich regulace (na ktere se podili ta "vypln"). Nektere proteiny jsou skladany jinymi proteiny do uplne jinych struktur, nez do kterych by se dostaly bez nich. Nektere proteiny jsou po synteze ruzne modifikovany (naprikald cukry), coz ma take vliv na strukturu a funkci.

[kyknos]

treba u prionu je se skladanim struktur docela legrace :)

[Marek Bernát]

To nemusí byť úplne pravda. Ako vznikol život? Určite neboli najprv gény a až potom vhodné prostredie To udržovanie tam hrá samozrejme veľkú rolu v komplikovanejších bunkách.

Aha, o tomto tiež moc neviem. Píšem si "zistiť si viac o bielkovinách"

[kyknos]

? ne, nejdriv bylo zcela jiste prostredi a teprve v nem mohly fungovat nejake geny :)

nebo myslis, ze prvni geny (at uz byly kodovane rna, jilem, ci cimkoliv jinym) vznikly ve vakuu? a neni vakuum nahodou take prostredi?

[Marek Bernát]

Ugh, ale veď ja s tebou súhlasím o_O Ale ty si písal, že aj to prostredie je nepriamo vlastne tvorené génmi, ktoré ho regulujú. Ja som len povedal, že to nemusí tak vždy byť a príkladom budiž prvé živé organizmy, ktoré si rozhodne prostredie regulovať nemohli, lebo na začiatku žiedne gény neboli To je všetko. Prosím, nerozoberaj to, nechcem to tu zasa riešiť cez 20 komentárov, zvlášť keď je od začiatku jasné, že tvrdíme obaja to isté (ako vždy)

[kyknos]

jak rikam v diskusich s pavedci, design mozna, ale rozhodne ne inteligentni :D

[kyknos]

patrilo jinam, ale to si srovnas :)

[Grunt]

ale rád by som si o tom vypočul nejakú prednášku

To souhlas. Ne že bych to nějak aktivně vyhledával, ale kdyby se přihodilo, tak bych se nerozčiloval. Určitě to musí být velice zajímavé.

[Ladicek]

Plus milión. Kdyby někdo uspořádal přednášku pana Flegra určenou pro informatiky, určitě bych se zúčastnil

[kotyz]

jo neco se uz vi. sezen si nakou knizku (treba naky VS skripta) o molekularni biologii kdyz uz nic jinyho tak je to zajimavy, ale nektery veci tam sou tezsi na pochopeni (treba dedicnost, co kdo po kom s jakou pravdepodobnosti zdedi, mi nesla moc do hlavy, no ono neni divu, dyt to je zakuklena matika - kombinatorika).

[Marek Bernát]

Niečo si zoženiem, ale knižku asi nie. Mám kopu iných vecí na práci a na štúdium momentálne vo fyzike aj informatike a ďalším oborom by som to už zabil úplne Ale niekto tu kedysi dával odkazy na nejaké videoprednášky. To by som bol schopný stráviť.

[kotyz]

ja mam mozna este v pdf a ppt slidy z prednasek, ale nejsou tam obrazky (prej kvuli autorskejm pravum je musi z tech verzi co pak davaji na stranky katedry vyndavat, jedine kdyz tam maji neco co kreslili sami tak to tam zustane).

na kbi.zcu.cz

je par pdfek, najdi si v ty tabulce "MOBI Přednášky (pdf)". Mozna to uplne ty samy podle kterejch sem se ucil ja (oni to moc nepredelavaji kdyz nemuseji)

[kotyz]

sem ten odkaz nak blbe vlozil ...

kbi.zcu.cz

[Marek Bernát]

Dík. Je to síce veľmi hrubý výcuc faktov, ale nič viac som ani nechcel pre začiatok

[kotyz]

bez tech obrazku si to hur predstavis jak to vlastne vypada

[Martin]

To jsem byl myslím já, když tak sem ten odkaz znova hodím.

Já jdu zrovna za pár dní na zápis na Molekulární biologii na PřF. Jsem hodně zklamaný, že tam nefunguje kombinované studium a musím to dělat zároveň s informatikou prezenčně, ale zkusím se s tím aspoň rok poprat. Stejně se 95% svého času proflákám a plýtvám svým potenciálem, tak alespoň zkusím dělat něco užitečného.

[Marek Bernát]

Tiež sa mi zdá, že si to bol ty Tak keď tak to sem zasa hoď. Alebo ak si lenivý, tak sa skúsim premôcť a zadať to do searchu

Hehe, good luck Tiež by som sa pridal, ale vyzerá to, že ďalší semester bude nabitý (chcem si dať nejaké predmety na matike) + chcem počas semestra pracovať. Ale to s tým flákaním mám úplne rovnaké. Prakticky som doteraz cez semester nepomohol prstom

[kotyz]

ta vypln (nekodujici oblasti) tam plni ruzny funkce, treba ridici a regulacni (zahajeni, pozastaveni a ukonceni transkripce/translace) a urcite umi i veci o kterych jeste nevime. jo ty prednasky z molekularni biologie nakonec k necemu byly, ikdyz uz sem pulku zapomel

[Marek Bernát]

Uau, takže v tej výplni je celý programovací jazyk. To som potreboval počuť. Najvyšší čas zmeniť školu a venovať sa biochémii kombinovanej s informatikou, ako som vždy chcel

[default]

Najvyšší čas zmeniť školu a venovať sa biochémii kombinovanej s informatikou

Škoda. Flamewarů na téma Bernátův nejlepší programovací jazyk™ aneb Java je bordel a programátoři v Javě jsou looseři se tedy nezbavíme. Nešlo by to bez té informatiky prosím?

[Marek Bernát]

No, to teda nezbavíte! Ale možno sa pokúsim obmedziť tieto príspevky, vzhľadom k zaujatosti tohoto fóra voči kvalitným jazykom :-P

[kotyz]

pis co chces, ale hlavne to pak nechtej mazat

[Marek Bernát]

To by bola škoda. Veľkú čas svojho života som obetoval na oltár flamu a nezostala by tu po ňom žiadna pamiatka? To ani omylom. Ale chápal by som, keby to chcel zmazať niekto iný

[default]

Kvalitným jazykom. A je to tu zas. Jako by PL/SQL nebyl kvalitní jazyk. A hele — mimochodem: víš, že ve verzi 11g už my zaostalí máme příkaz CONTINUE pro cykly?

[Marek Bernát]

No, je to tu furt. Pokrok nezastavíš Akokoľvek budeš na tie jazyky nadávať, tak vývoj za posledných 30 rokov je jasný -> všetko smeruje k Lispu. Ľudia to holt nie sú schopní prijať naraz, treba im to dávkovať v rozmedzí 100 rokov (tu pridať garbage collector, tam dynamický dispatch, tu lexikálne uzávery, tam lazy evaluation, tu kontinuácie, tam homoikonickosť, ...)

Nie, to som nevedel. A čo je na tom, že máte vec, ktorá je v iných jazykoch už 50 rokov? A navyše to v nich ani nie je špeciálna konštrukcia, ale naprogramuješ si to sám behom pár chvíl

[Ladicek]

Něco z toho se ujme víc, něco míň, vyjadřovací schopnost není jediná míra kvality jazyka.

Čtu teď Practical API Design od Jardy Tulacha (architekt NetBeans) a i když tam jsou hezké myšlenky, skvěle to ukazuje, jak je Java vlastně děsně na hovno. Ten jazyk už se přežil, ale má svůj historický význam. Lisp taky – ukázal, že matematika není ten univerzální jazyk, kterým se mohou a budou vyjadřovat všechni

[Marek Bernát]

Nie je jediná, ale patrí k tým dôležitejším. A tie lepšie jazyky bývajú obvykle dobre navhnuté aj po iných stránkach.

Jak sa to vezme. Lambda kalkulus (aj keď zakuklený) podľa mňa je spôsob, akým sa časom budú vyjadrovať všetci a lambda kalkulus je čistá matematika. Problém Lispu (alebo z iného pohľadu jeho najväčšia sila ) je to, že o ňom nikto nevie a nechce vedieť. Bez ohľadu na to (teda skôr práve preto ), koľkokrát tu ešte zopakujem, že Lisp je najlepší, tak ho nikto nezačne používať. Ale tak je to možno dobre. Zápalky tiež nepatria do rúk deťom

[default]

Nie, to som nevedel. A čo je na tom, že máte vec, ktorá je v iných jazykoch už 50 rokov? A navyše to v nich ani nie je špeciálna konštrukcia, ale naprogramuješ si to sám behom pár chvíl

Abych řekl, je to na nic. Akorát je to bez něj (ten CONTINUE) takový suchý. Chybí tomu šťáva. Všechny jazyky ho mají, jenom PL/SQL ne. Takže ty IFy se prostě doteď musely konstruovat jinak, než jak jsme navyklí.

Ale zas takový vánoce to nejsou, protože to funguje až od 11g a ta, než se dostane do produkčního prostředí, to bude ještě nějaký čas trvat… :'-(

[kotyz]

no ale to nejpis nebude zabirat ani polovinu tech nekodujicich casti (to sou ty ktery nevyrabi zadnou bilkovinu). v tom zbytku je dedictvi minulosti (jako ve windows, este ve viste mozna hnijou naky pozustatky z 3.11 a 95). takze asi tak. jo este k tomu dedictvi minulosti, nejakej vyzkumnej tym chce vyslechtit dinosauri kure (tim ze mu aktivujou nejaky hodne dlouho neaktivni geny) s drapama a zubama 1 2.

[Marek Bernát]

Jak sa len takýmto ľuďom hovorí... aha, crackpot, to je to slovo

[kyknos]

my meli na fakulte pracovnika, co ozivoval mrtvoly :)

[Marek Bernát]

To je ale celkom bežné. Dokonca máš jedného takéto v pätičke

[Kvakor]

Pořát lepší, než aby to dělal naopak

[kyknos]

takovych tam bylo plno, napriklad ja

pocte vytvorenych mrtvol jsme nepocital, ale byla to velka cisla :) miliarda zadna mira :D

[kotyz]

to mi pripomina reklamu na domestos - miliony (bakterii) zemrou

[kyknos]

jenze ja zabijel i eukaryota :)

[kotyz]

si pil nepasterovany kvasnicovy pivo? v tom pripade jich ja zaziva sezral taky nemalo

[kyknos]

nejen pil, ja ho vedecky zkoumal :)

[Kvakor]

Když myším vyčistily DNA od balsatu (junk DNA), tak ti myšové vesele fungovali a dokonce se i množili. Sice nejde bez dlouhodobých pozorování zjistit, jestli to bude mít v budoucnu nějaké následky, ale třeba známá ryba fugu, používaná v japonské kuchyni a voodoo, skoro žádnou zbytečnou DNA nemá už od přírody.

[default]

Tady by mě zajímalo, jestli jejich DNA byla čistá nebo zpět obsahovala junk DNA. A v případě že ano, jak moc se lišila od té odstraněné…

[kyknos]

The team created mice with more than a million base pairs of non-coding DNA missing - equivalent to about 1% of their genome.

1% neni moc - bohuzel v tom clanku neni napsano, jak to 1% vybrali. Pokud sli cilene po sekvencich, u kterych lze predpokladat, ze jsou k nicemu (viry) nebo nemaji efekt okamzite (mrtve geny), dal se takovy vysledek cekat jeste pred provedenim pokusu :). Navic jsou si sami vedomi, ze ziva mys v laboratori neznamena, ze to chybejici 1% skutecne funkci nema.

[Martin]

V celku dlouho se soudilo, že DNA je tvořena z drtivé většiny takzvanou Junk DNA. Ta byla považována opravdu za "odpad" nenesoucí žádnou genetickou informaci, hlavně se tedy nepodílející na proteosyntéze. Převažoval názor, že se tam ten veškerý bordel nashromáždil za miliardy let evoluce všelijakými možnými způsoby (retroviry, chybami při translaci a podobně, obsahuje množství zcela identických úseků) a je v "současné" době nepodstatný a nečinný. Takový názor už dneska nepanuje, protože se o spoustě genů z té "junk" části předpokládá (nebo snad dokonce i ví), že jistým zatím neznámým způsobem na syntéze bílkovin podílí. Těžko soudit, kolik procent z celé genetické informace je významných a kolik je jenom relikt minulosti nebo zatím trpělivě čekající náhodný bordel sloužící k budoucímu dnes zcela netušenému evolučnímu zvratu.

[kyknos]

a predevsim, i ta paraziticka informace (retroviry) je informace

[Martin]

To určitě, může být nevýznamná, ale i bezvýznamná informace je pořád informace. Ostatně se místo zavádějícího "junk" používá v odborné literatuře termín "non-coding". To slovo "junk" přežívá už jen v populárních a bulvárních článcích. Ale rozumíme si. Genom je souhrnná informace všech genů, stupeň významu té informace (přímo se podílející na proteosyntéze, nebo nepřímo ji ovlivňující případně zcela mrtvý gen) už je úplně jiná otázka.

[Marek Bernát]

Aha, takže takto sa veci majú. Grātia.

[Salamek]

nechceš mi darovat jednu tvou čičinu ?, se mi začínaj nějak líbit

[belisarivs]

Pozde. Uz je nalozena.

[Salamek]

I usmažena ?

[Luk]

Špičkový datový tok je ve skutečnosti ještě mnohem vyšší, protože ejakulace není lineární proces. V určitých okamžicích je tedy až řádově vyšší.

[kyknos]

Radove vyssi by byla uz jen kdyby vychazel ze spravne velikosti genomu :)

[gogloid]

Mě vždycky u tohoto rozseká to jedno D navíc u DoS útoku :).

[Václav "Darm" Novák]

Swingers?

[Zdenek.Z]

Asi nějaký gangbang.

[Grunt]

Tak to je ale kravina, ne? A nebo to vajíčko snad čte kompletní řetězec a vyhodnocuje genomy jeden po druhém? Max. tak L1 filtr.

[YYY]

Tech 75MB je strasne malo. Na skole jsme si to z legrace pocitali a co si pamatuju, tak se jednalo o cislo presahujici 3GB. To by ten datovy tok poradne posunulo.

[kotyz]

Me taky vychazi kolem 3GB a prepsany do txt to ma taky kolem 3GB (doma mam jenom jeden chromozom v txt a ten ma kolem 60MB, nekde na webu by to melo bejt k mani i komplet).

[Robotics]

Zajímalo by mě, jestli se velikost přenosové kapacity spermií odvíjí od inteligence. Tedy jestli člověk s IQ 150 má spermii s kapacitou 2TB a člověk s IQ 20 má přenosovou kapacitu spermie 256kb.

[Robotics]

Taky by mě zajímalo jestli spermie přenášejí informaci o aktivaci 64bitu (lidi co používají obě poloviny mozku naráz). Čili aby u budoucího potomka tato funkce byla aktivována.

[Dr. Eddy]

Jardík používá 64 bitů. Už se mi stýská po jeho komentářích na toho horké téma...

[default]

Já si myslím, že přenosová kapacita je v obou případech stejná. Akorát v tom druhém případě dojde při dělení (transkripci, translaci či co) k výjimce a výsledkem je to, co je. V určitých případech to příroda pozná a sama proces ukončí, ale zase na druhou stranu si plně uvědomuje, že čtenářů Aha! a diváků TV Nova není nikdy dost.

[kotyz]

to se asi muze stat jenom tady, na abicku. aby se pod blogem, jehoz obsahem je omselej vtipek naslej kdesi na netu rozvinula takova fundovana diskuze. to sem necekal ani ja, ze se tu budem zaobirat molekularni biologii takze to tady jeste neni takova zumpa jak si mnozi asi mysli ...

[carnero]

...a ten jeden paket je sousedův.

[kyknos]

tak dorucis svuj paket k sousedce, no :)

[Dr. Eddy]

nebo prostě odstraníš nakažené soubory či snad reformátuješ...

[kralyk z abclinuxu]

Lol
Měl bys ještě upravit ten údaj o velikost informace v DNA.

Mimochodem, co takové mitochondriální DNA? Mají spermie mitochondrie?

[kyknos]

maji, ale malo. mitochondrie se (vetsinou) dedi v materske linii :)

[kralyk z abclinuxu]

No tak to by chtělo taky započítat - i přesto, že informace nebude využita, stále se počítá do přenosové kapacity spermií

[kyknos]

je to ale malo dat.

daleko zajimavejsi muze byt epigenetika atd, ale o tom vime jeste vetsi prd nez o vsem ostatnim

[kralyk z abclinuxu]

A mají všecky mitochondrie v buňce stejnou DNA, nebo každá jinačí?

[kyknos]

nemnozi se pohlavne, takze stejnou - tedy az na pripadne mutace :)

[lacik]

IMHO pominu-li spory v diskusi, tak je datová propustnost mužského penisu pořád jen 37.5 MB. Spermie jsou jen datové nosiče, na které jsou genetická data jen replikována ve varlatech; jejich obsah je víceméně stejný. Při oplodnění vajíčko pouze náhodně odloví (obvykle) jedno nejčipernější přenosové médium a data na něm uložená nahraje do svého systému.

[kyknos]

pozor, ruzne spermie nesou ruznou informaci

[Grunt]

Kdyby místo toho poslal jen jednu a kupu pointerů a nebo nějaký zástupný token, že?

[kralyk z abclinuxu]

To by ale vůbec nebyla zábava...

[otula]

Jo, na tom něco bude, logiku to má

[Fluttershy, yay!]

A co datová propustnost ženského penisu?

[Ladicek]

Nula celá nula nula nic. A ani v pornu se ty umělotiny moc nevyjímají, prostě mizérie.

[kotyz]

to me taky napadlo, ale ono tam to slovicko "muzskyho" neni uplne nanic, kdyby tam nebylo, mohlo by jit treba o zvireci (ikdyz laskavyho ctenare by asi napadlo jakej to ma bejt) ...

[kyknos]

muz neni zvire?

[kotyz]

tak to bezesporu je, ale vetsinou to o sobe netvrdi.