Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Smazání omylem se nebojím, … mě se to nestává…V tom případě bych doporučil zálohování. Jak známo, lidé v IT se dělí na dvě skupiny – na ty, co zálohují, a na ty, co o svá data zatím nepřišli
Zrovna na tento zápisek jsem chtěl také odkázat. Jo, nějaké spolehlivé velkokapacitní výměnné medium by se vážně hodilo. Obávám se, že ani „HD formáty“ optických disků tohle moc řešit nebudou. Budeme rádi, pokud bude kvůli ještě mnohem hustšímu záznamu dat jejich spolehlivost alespoň taková jako u DVD.
Osobně si nejsem jistý, jestli se dá RAID považovat za zálohování. Vidím to jen jako zvýšení odolnosti stroje proti přerušení provozu (tzn. vhodné např. na servery, které nemůžeme na nějakou dobu vypnout při poruše disku). Zálohovat je potřeba na jiné médium, které není připojené k síti (a ideálně není magnetické a neobsahuje elektroniku; i když při zásahu EMP asi budeme mít jiné starosti, než že jsme bez fotek z dovolené ;-P). Pokud vám po přepětí v elektrické síti vletí 400 V do počítače, tak shoří oba disky i s řadičem a máte po zálohování. Nehledě na to, že RAID 1 při náhodném smazání nebo přepisu dat uživatelem také nic nezachrání – chybnou operaci poctivě provede na obou discích. Taky to neřeší ukládání záloh na geograficky vzdáleném místě. (Při požáru, povodni apod. je taky pryč celý RAID.)
Já to řeším tak, že průběžně data zálohuju na druhý disk v počítači/v sestřině notebooku (a ona naopak data hrne i na můj disk) a všechna „důležitá“ data skutečně poctivě vypaluju (zhruba jednou za půl roku) na DVD a archivuji i všechny předchozí kopie. (Už jsem slyše i o případech, kdy se filesystém jevil jako naprosto v pořádku, ale při prohlédnutí souborů se zjistilo, že disk vrací jen nějaká polonáhodná data. To se pak zjistí většinou až v okamžiku, kdy jsou data skutečně potřeba a navíc jsou tyto poškozené soubory už i v zálohách, protože už jsou takto chybně čteny třeba rok a při zálohování si toho nikdo nevšiml.) Aktuální sada médií je navíc uložena i u spolehlivého kamaráda na druhém konci města.
„Nedůležitá“ data (fotky, filmy atd.) na DVD vypálím pouze jednou a doufám, že to médium půjde ještě přičíst, až si fotky budu chtít zase prohlédnout.
K vánocům letos dostanu externí box na disk, tak tam budu ukládat image celých diskových oddílů (mít zálohovaná data je pěkné, mít ale zálohovaný image disku a případně se tak vyhnout zdlouhavé reinstalaci a rekonfiguraci operačního systému a všech programů je ještě hezčí). A co zbude místa, tak tam právě překopíruju i ty filmy a fotky, aby nebyly jen na jednom DVD.
Předpokládám že při připojení přes USB ano (jsem si tím jistý na 99,9 %; pokud ne, tak to pro mě bude velmi nemilé překvapení ). Definitivně to budu moct potvrdit po vánocích. Pokud se použije External S-ATA, tak jako jakýkoli jiný S-ATA disk.
Ještě pro případné zájemce doplní odkaz na srovnávací test externích boxů na harddisky. Ty IcyBoxy se vyrábí v různých variantách lišících se vnitřními (S-ATA/P-ATA) a externími rozhraními (USB, FireWire, eS-ATA, Ethernet . . .).
A ještě jeden odkaz – zajímavou alternativou by možná mohl být i hotový externí disk. Některé výhody to má.
Tak box nezklamal, dle předpokladů se disk po připojení přes USB hlásí jako Mass Storage Class Device.
Jsou opravdu ty domácí přepěťovky k něčemu? Z dřívějších diskusí jsem nabyl spíš dojmu, že např. proti blesku (nebo obdobně velkému přepětí; vzpomínáte si, jak kdesi u nás vletěl po překřížení káblů v zemi před domem do elektrické sítě 230 V proud z rozvodu pro šaliny?) ti to vůbec nepomůže.
Tzn. i když tam máš tři přepěťovky za sebou, tak je to vždycky jen o doufání, že při přepětí shoří něco po cestě dřív, než to dorazí až do připojených spotřebičů.
mě se to nestává...haha. chceš ríct "zatím se mi to nestalo"...
Musela by to být jedině chyba OS.nebo programu. nebo raid řadiče. nebo desky. nebo zdroje. bouřka,... dej ten druhý disk do jiného počítače nebo ho připojuj jako externí. a zálohuj třeba rsyncem/rdiff-backupem/...
/home
mirroruji i kořenový filesystém.
1. RAID nenahrazuje zálohování.
2. Co znamená v anketě "pomocí SB"?
Nemáte k tomuto nějaké podklady? Jak jsem psal výše, slyšel jsem už i o případech, kdy právě k „tiché“ degradaci dat na discích došlo. (Tohle je pro mě nejděsivější porucha disku.) Celkem by mě zajímalo, jaká je reálná pravděpodobnost, že se něco takového stane.
Případě dá se nějak aktivně bránit? Má cenu data, se kterými se už dlouho nepracovalo, úmyslně zkopírovat do jiného adresáře, a pak přesunout do původního místa aby se sektory na disku znovu fyzicky zapsali?
Když už jsme u toho, ví někdo, jaké je nejšetrnější chování k takovému odpojovanému externímu disku? Pokud vím, tak zapsat na disk data a nechat ho rok ležet bez zapnutí není moc dobrý nápad. Už by se po tom roce nemusel znovu roztočit.
Já ho budu používat v externím boxu a na tento účel se myslím hodí. Rychlost stejně srazí připojení přes USB (box má sice i External S-ATA, kvůli omezení délky kabelu ho ale si běžně nepoužiju) a v boxu je důležitá provozní teplota. Tichost a hlavně cena taky potěší.
Pokud se nepletu, tak je to možné řešit na úrovni libovolných diskových oddílů. Teoreticky to jde udělat i na jednom disku se dvě stejně velkými diskovými oddíly, i když to by samozřejmě byla obrovská pitomost s neuvěřitelnou ztrátou rychlosti a naprosto žádnými výhodami.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Tyhle data ale musíš mít tak jako tak šifrovaná i přímo na svém počítači, takže je to snad jedno, ne?
Tiskni
Sdílej: