OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
. Raid je dobrý vůči pádu disku v každém případě. Je možné bez Raidu třeba pravidelně zálohovat na externí disk, otázkou je však nastartování počítače v případě havárie HDD, který je jeho součástí...
Smazání omylem se nebojím, … mě se to nestává…V tom případě bych doporučil zálohování. Jak známo, lidé v IT se dělí na dvě skupiny – na ty, co zálohují, a na ty, co o svá data zatím nepřišli
Pokud mají být oba disky v počítači, zvolil bych RAID. Každopádně bych ale ovažoval o něčem externím na zálohování – např. externí harddisk nebo DVD (i když ani jednu z těch možností nepovažuju za dobré zálohování, pořád lepší takhle, než nic).
Zrovna na tento zápisek jsem chtěl také odkázat. Jo, nějaké spolehlivé velkokapacitní výměnné medium by se vážně hodilo. Obávám se, že ani „HD formáty“ optických disků tohle moc řešit nebudou. Budeme rádi, pokud bude kvůli ještě mnohem hustšímu záznamu dat jejich spolehlivost alespoň taková jako u DVD.
Osobně si nejsem jistý, jestli se dá RAID považovat za zálohování. Vidím to jen jako zvýšení odolnosti stroje proti přerušení provozu (tzn. vhodné např. na servery, které nemůžeme na nějakou dobu vypnout při poruše disku). Zálohovat je potřeba na jiné médium, které není připojené k síti (a ideálně není magnetické a neobsahuje elektroniku; i když při zásahu EMP asi budeme mít jiné starosti, než že jsme bez fotek z dovolené ;-P). Pokud vám po přepětí v elektrické síti vletí 400 V do počítače, tak shoří oba disky i s řadičem a máte po zálohování. Nehledě na to, že RAID 1 při náhodném smazání nebo přepisu dat uživatelem také nic nezachrání – chybnou operaci poctivě provede na obou discích. Taky to neřeší ukládání záloh na geograficky vzdáleném místě. (Při požáru, povodni apod. je taky pryč celý RAID.)
Já to řeším tak, že průběžně data zálohuju na druhý disk v počítači/v sestřině notebooku (a ona naopak data hrne i na můj disk) a všechna „důležitá“ data skutečně poctivě vypaluju (zhruba jednou za půl roku) na DVD a archivuji i všechny předchozí kopie. (Už jsem slyše i o případech, kdy se filesystém jevil jako naprosto v pořádku, ale při prohlédnutí souborů se zjistilo, že disk vrací jen nějaká polonáhodná data. To se pak zjistí většinou až v okamžiku, kdy jsou data skutečně potřeba a navíc jsou tyto poškozené soubory už i v zálohách, protože už jsou takto chybně čteny třeba rok a při zálohování si toho nikdo nevšiml.) Aktuální sada médií je navíc uložena i u spolehlivého kamaráda na druhém konci města.
„Nedůležitá“ data (fotky, filmy atd.) na DVD vypálím pouze jednou a doufám, že to médium půjde ještě přičíst, až si fotky budu chtít zase prohlédnout.
K vánocům letos dostanu externí box na disk, tak tam budu ukládat image celých diskových oddílů (mít zálohovaná data je pěkné, mít ale zálohovaný image disku a případně se tak vyhnout zdlouhavé reinstalaci a rekonfiguraci operačního systému a všech programů je ještě hezčí). A co zbude místa, tak tam právě překopíruju i ty filmy a fotky, aby nebyly jen na jednom DVD.
Předpokládám že při připojení přes USB ano (jsem si tím jistý na 99,9 %; pokud ne, tak to pro mě bude velmi nemilé překvapení
). Definitivně to budu moct potvrdit po vánocích. Pokud se použije External S-ATA, tak jako jakýkoli jiný S-ATA disk.
Ještě pro případné zájemce doplní odkaz na srovnávací test externích boxů na harddisky. Ty IcyBoxy se vyrábí v různých variantách lišících se vnitřními (S-ATA/P-ATA) a externími rozhraními (USB, FireWire, eS-ATA, Ethernet . . .).
A ještě jeden odkaz – zajímavou alternativou by možná mohl být i hotový externí disk. Některé výhody to má.
Tak box nezklamal, dle předpokladů se disk po připojení přes USB hlásí jako Mass Storage Class Device.
Jsou opravdu ty domácí přepěťovky k něčemu? Z dřívějších diskusí jsem nabyl spíš dojmu, že např. proti blesku (nebo obdobně velkému přepětí; vzpomínáte si, jak kdesi u nás vletěl po překřížení káblů v zemi před domem do elektrické sítě 230 V proud z rozvodu pro šaliny?) ti to vůbec nepomůže.
Tzn. i když tam máš tři přepěťovky za sebou, tak je to vždycky jen o doufání, že při přepětí shoří něco po cestě dřív, než to dorazí až do připojených spotřebičů.
mě se to nestává...haha. chceš ríct "zatím se mi to nestalo"...
Musela by to být jedině chyba OS.nebo programu. nebo raid řadiče. nebo desky. nebo zdroje. bouřka,... dej ten druhý disk do jiného počítače nebo ho připojuj jako externí. a zálohuj třeba rsyncem/rdiff-backupem/...
teraz sa uz asi fakt najviac oplati zaolohovat na nejaky externy usb disk...
). Take proto se na serverech nasazuje RAID spise z duvodu rychleho vzpamatovani se ze smrti disku a zalohuje se zcela nezavisle na nem.
Kolega rika, ze nez pouzit toho chcipaka na desce, ktery se oproti opravdome RAIDu muze jen krcit v koutku, tak je lepsi pouzit SW RAID, protoze nad nim ma clovek podstatne vetsi kontrolu. Osobne toto reseni pouzivam uz nekolik let a mrtvy disk mi neudelal zadne vrasky.
/home mirroruji i kořenový filesystém.
1. RAID nenahrazuje zálohování.
2. Co znamená v anketě "pomocí SB"?
Nemáte k tomuto nějaké podklady? Jak jsem psal výše, slyšel jsem už i o případech, kdy právě k „tiché“ degradaci dat na discích došlo. (Tohle je pro mě nejděsivější porucha disku.) Celkem by mě zajímalo, jaká je reálná pravděpodobnost, že se něco takového stane.
Případě dá se nějak aktivně bránit? Má cenu data, se kterými se už dlouho nepracovalo, úmyslně zkopírovat do jiného adresáře, a pak přesunout do původního místa aby se sektory na disku znovu fyzicky zapsali?
V kazdym pripade raid neni nahrada za zalohovani, resi jen jeden maly problem z rady. Mit treba dve perfektni kopie rozbityho filesystemu nepotesi...
Když už jsme u toho, ví někdo, jaké je nejšetrnější chování k takovému odpojovanému externímu disku? Pokud vím, tak zapsat na disk data a nechat ho rok ležet bez zapnutí není moc dobrý nápad. Už by se po tom roce nemusel znovu roztočit.
Já ho budu používat v externím boxu a na tento účel se myslím hodí. Rychlost stejně srazí připojení přes USB (box má sice i External S-ATA, kvůli omezení délky kabelu ho ale si běžně nepoužiju) a v boxu je důležitá provozní teplota. Tichost a hlavně cena taky potěší.
Pokud se nepletu, tak je to možné řešit na úrovni libovolných diskových oddílů. Teoreticky to jde udělat i na jednom disku se dvě stejně velkými diskovými oddíly, i když to by samozřejmě byla obrovská pitomost s neuvěřitelnou ztrátou rychlosti a naprosto žádnými výhodami.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Tyhle data ale musíš mít tak jako tak šifrovaná i přímo na svém počítači, takže je to snad jedno, ne?
Tiskni
Sdílej: