Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Koupil jsem si nový disk. Za tu cenu je WD 5000AAKS skvělá koupě. Ale s narůstajícím objemem dat (500GB už je slušná pálka) se moje tradiční zálohovací metody (CD/DVD) stávají minimáně kapacitně nevhodnými. Napadla mě tedy myšlenka provozovat RAID. Tedy RAID 1 samozřejmě. Vzhledem k ceně, bych druhý WD 5000AAKS klidně zakoupil.
Moje základní deska, Gigabyte P35 DS3 disponuje možností postavit RAID pouze na přídavném řadiči JMicron, jižní můstek ICH9 Raid nepodporuje (alespoň o ždném způsobu nevím). Při koupi desky jsem RAID neuvažoval - předpokládál jsem, že jestli se někdy rozhodnu pro RAID, nebudu to řešit levným "poloRAIDem" v jižních můstcích, ale kvalitním řadičem se skutečným HW RAIDem do PCIe. Ale teď zpět. Podle testů na Internetu je JMicron výkonější než ICH8R, je tedy pravděpodobné, že i kdybych měl variantu desky s ICH9R, stejně by bylo lepší použít JMicron. A JMicron mám tak jako tak.
Otázka zní, zda se RAID na doma vyplatí. Nejde mi ani tak o diskový výkon, jako spíše o bezpečnost dat. Bezpečnost lze samozřejmě řešit i zálohováním na druhý HDD, ale to se člověk okradne o předpokádány vyšší výkon při čtení z RAID 1 jako vedlejší bonus. Tak co včil?
update: vidím, že tady nepanuje ani shoda nad tím, zda RAID 1 znamená rychlejší čtení či nikoli
Tiskni
Sdílej:
. Raid je dobrý vůči pádu disku v každém případě. Je možné bez Raidu třeba pravidelně zálohovat na externí disk, otázkou je však nastartování počítače v případě havárie HDD, který je jeho součástí...
Smazání omylem se nebojím, … mě se to nestává…V tom případě bych doporučil zálohování. Jak známo, lidé v IT se dělí na dvě skupiny – na ty, co zálohují, a na ty, co o svá data zatím nepřišli
Pokud mají být oba disky v počítači, zvolil bych RAID. Každopádně bych ale ovažoval o něčem externím na zálohování – např. externí harddisk nebo DVD (i když ani jednu z těch možností nepovažuju za dobré zálohování, pořád lepší takhle, než nic).
Zrovna na tento zápisek jsem chtěl také odkázat. Jo, nějaké spolehlivé velkokapacitní výměnné medium by se vážně hodilo. Obávám se, že ani „HD formáty“ optických disků tohle moc řešit nebudou. Budeme rádi, pokud bude kvůli ještě mnohem hustšímu záznamu dat jejich spolehlivost alespoň taková jako u DVD.
Osobně si nejsem jistý, jestli se dá RAID považovat za zálohování. Vidím to jen jako zvýšení odolnosti stroje proti přerušení provozu (tzn. vhodné např. na servery, které nemůžeme na nějakou dobu vypnout při poruše disku). Zálohovat je potřeba na jiné médium, které není připojené k síti (a ideálně není magnetické a neobsahuje elektroniku; i když při zásahu EMP asi budeme mít jiné starosti, než že jsme bez fotek z dovolené ;-P). Pokud vám po přepětí v elektrické síti vletí 400 V do počítače, tak shoří oba disky i s řadičem a máte po zálohování. Nehledě na to, že RAID 1 při náhodném smazání nebo přepisu dat uživatelem také nic nezachrání – chybnou operaci poctivě provede na obou discích. Taky to neřeší ukládání záloh na geograficky vzdáleném místě. (Při požáru, povodni apod. je taky pryč celý RAID.)
Já to řeším tak, že průběžně data zálohuju na druhý disk v počítači/v sestřině notebooku (a ona naopak data hrne i na můj disk) a všechna „důležitá“ data skutečně poctivě vypaluju (zhruba jednou za půl roku) na DVD a archivuji i všechny předchozí kopie. (Už jsem slyše i o případech, kdy se filesystém jevil jako naprosto v pořádku, ale při prohlédnutí souborů se zjistilo, že disk vrací jen nějaká polonáhodná data. To se pak zjistí většinou až v okamžiku, kdy jsou data skutečně potřeba a navíc jsou tyto poškozené soubory už i v zálohách, protože už jsou takto chybně čteny třeba rok a při zálohování si toho nikdo nevšiml.) Aktuální sada médií je navíc uložena i u spolehlivého kamaráda na druhém konci města.
„Nedůležitá“ data (fotky, filmy atd.) na DVD vypálím pouze jednou a doufám, že to médium půjde ještě přičíst, až si fotky budu chtít zase prohlédnout.
K vánocům letos dostanu externí box na disk, tak tam budu ukládat image celých diskových oddílů (mít zálohovaná data je pěkné, mít ale zálohovaný image disku a případně se tak vyhnout zdlouhavé reinstalaci a rekonfiguraci operačního systému a všech programů je ještě hezčí). A co zbude místa, tak tam právě překopíruju i ty filmy a fotky, aby nebyly jen na jednom DVD.
Předpokládám že při připojení přes USB ano (jsem si tím jistý na 99,9 %; pokud ne, tak to pro mě bude velmi nemilé překvapení
). Definitivně to budu moct potvrdit po vánocích. Pokud se použije External S-ATA, tak jako jakýkoli jiný S-ATA disk.
Ještě pro případné zájemce doplní odkaz na srovnávací test externích boxů na harddisky. Ty IcyBoxy se vyrábí v různých variantách lišících se vnitřními (S-ATA/P-ATA) a externími rozhraními (USB, FireWire, eS-ATA, Ethernet . . .).
A ještě jeden odkaz – zajímavou alternativou by možná mohl být i hotový externí disk. Některé výhody to má.
Tak box nezklamal, dle předpokladů se disk po připojení přes USB hlásí jako Mass Storage Class Device.
Jsou opravdu ty domácí přepěťovky k něčemu? Z dřívějších diskusí jsem nabyl spíš dojmu, že např. proti blesku (nebo obdobně velkému přepětí; vzpomínáte si, jak kdesi u nás vletěl po překřížení káblů v zemi před domem do elektrické sítě 230 V proud z rozvodu pro šaliny?) ti to vůbec nepomůže.
Tzn. i když tam máš tři přepěťovky za sebou, tak je to vždycky jen o doufání, že při přepětí shoří něco po cestě dřív, než to dorazí až do připojených spotřebičů.
mě se to nestává...haha. chceš ríct "zatím se mi to nestalo"...
Musela by to být jedině chyba OS.nebo programu. nebo raid řadiče. nebo desky. nebo zdroje. bouřka,... dej ten druhý disk do jiného počítače nebo ho připojuj jako externí. a zálohuj třeba rsyncem/rdiff-backupem/...
teraz sa uz asi fakt najviac oplati zaolohovat na nejaky externy usb disk...
). Take proto se na serverech nasazuje RAID spise z duvodu rychleho vzpamatovani se ze smrti disku a zalohuje se zcela nezavisle na nem.
Kolega rika, ze nez pouzit toho chcipaka na desce, ktery se oproti opravdome RAIDu muze jen krcit v koutku, tak je lepsi pouzit SW RAID, protoze nad nim ma clovek podstatne vetsi kontrolu. Osobne toto reseni pouzivam uz nekolik let a mrtvy disk mi neudelal zadne vrasky.
/home mirroruji i kořenový filesystém.
1. RAID nenahrazuje zálohování.
2. Co znamená v anketě "pomocí SB"?
Nemáte k tomuto nějaké podklady? Jak jsem psal výše, slyšel jsem už i o případech, kdy právě k „tiché“ degradaci dat na discích došlo. (Tohle je pro mě nejděsivější porucha disku.) Celkem by mě zajímalo, jaká je reálná pravděpodobnost, že se něco takového stane.
Případě dá se nějak aktivně bránit? Má cenu data, se kterými se už dlouho nepracovalo, úmyslně zkopírovat do jiného adresáře, a pak přesunout do původního místa aby se sektory na disku znovu fyzicky zapsali?
V kazdym pripade raid neni nahrada za zalohovani, resi jen jeden maly problem z rady. Mit treba dve perfektni kopie rozbityho filesystemu nepotesi...
Když už jsme u toho, ví někdo, jaké je nejšetrnější chování k takovému odpojovanému externímu disku? Pokud vím, tak zapsat na disk data a nechat ho rok ležet bez zapnutí není moc dobrý nápad. Už by se po tom roce nemusel znovu roztočit.
Já ho budu používat v externím boxu a na tento účel se myslím hodí. Rychlost stejně srazí připojení přes USB (box má sice i External S-ATA, kvůli omezení délky kabelu ho ale si běžně nepoužiju) a v boxu je důležitá provozní teplota. Tichost a hlavně cena taky potěší.
Pokud se nepletu, tak je to možné řešit na úrovni libovolných diskových oddílů. Teoreticky to jde udělat i na jednom disku se dvě stejně velkými diskovými oddíly, i když to by samozřejmě byla obrovská pitomost s neuvěřitelnou ztrátou rychlosti a naprosto žádnými výhodami.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Tyhle data ale musíš mít tak jako tak šifrovaná i přímo na svém počítači, takže je to snad jedno, ne?