Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Bratr tam ted "studuje" obor IT a jeho zazitky jsou veskrze tristni
Jinak ja se mam se svym gymnaziem a 2ma roky informatiky 2x tydne taky hodne co chlubit
. Maturita byla (je a bude) fraska. Tim spis, ze maturovat z informatiky jsem nemohl (meli jsme malou hodinovou dotaci) a z fyziky jsem byl jediny za cely rocnik... Maturitu pouzivaji ucitele k tomu, aby prinutili zaky alespon jednou za tech 8/6/4 let se neco naucit, ale jinak je to k nicemu -- toliko muj postreh z gymplu.
Post scriptum:
K tomu zapisu v blugu: s/hold/holt/ (hold je neco trochu jineho, ale to je ta cestina
)
Záleží co děláš, ale někdy je to dokonce víc jak semestr na VŠ.Že 2 měsíce praxe jsou víc než semestr na vejšce jsem si 100% jist. Jsem tam už 2. semestr a zatím jsem se nic kloudného nenaučil (a to mám za 1. semestr 36 kreditů). Osobně mám o školství (středním i vysokém) své mínění -- ono taky co člověk chce, když tomu šéfuje Buzková
Oblíbený omyl. Vysoká škola není od toho, abyste se tam posadil a prohlásil: "Tak se předveďte." Musíte vyvinout vlastní aktivitu. Pokud jen trpně čekáte, co vám nalijí do hlavy, pak jste měl jít raději do té praxe.
Na druhej strane, ma mrzi, kolko veci som vtedy vedel a uz neviem. Zvlast z matematiky, fyziky a teorie programovania.
PS:O výpočetce jsem se tam kousal do zadnice(protože učitel byl úplný ucho).
coz byla skoda. Spoluzak delal myslim nejaky oddelovaci clen na paralel, ja jsem se drbal se sitkou linuxovy server + novell klienti, tehdy fakt priserne desny bastl. Toz jsme potom prace odpiskali a losovali se vsemi ostatnimi. Vylosoval jsem si krouceni krokackem coz jsem si nemohl vybrat lepe
. Jo zlate casy na stredni, to jsme alespon jeste neco delali. Na FITku uz je to skoro sama nudna teorie, praktickych veci minimum jenom v nekterych volitelnych a par povinnych predmetech
.
Vybrali jsme taky asi 7000, z toho po zaplacení všech nákladů zbylo necelých 6000 (a to už je to hezkých pár let, tehdy rozhodně nebyl průměrný plat 19000).
nemuzu uverit ze jste vybrali 7kkctaky, taky
... když my jsme běhali po Třebíči, vybrali jsme myslím asi čtyři stovky, nevím přesně, protože to bylo prochlastaný ještě dřív, než jsme s opozdilci došli ze školy do hospody ... skupinky s kytarou jsme měli dvě, dokonce byly i pokusy na flétnu, a nevím o tom, že by někdo z našich otravoval kolemjdoucí voňavkama, rtěnkou nebo podobnejma oblíbenejma výstřelkama, který lidi spíš naštvou ...
Na základce jsme se učily Pascal tak, že jsme dostaly příklad a učitel řekl když něco nevíte je tam help. V osmyčce jsem se přihlásil na Assembler. No to jsem si dal. Na první hodinu přišel učitel, napsal na tabuli tabulku logickejch operátorů, zadal příklad a dělejte(pochopitelně, že to nikdo neudělal
).
Nemusím kupovat CRT monitor za takové šílené peníze, aby to mělo obraz kvality LCD a při tom přesné barvyTo bych chtěl vydět.
Kulatej(CRT) pixel je rozhodně lepší než hranatej(LCD). A přesný barvy nemá snad žádnej monitor. Na tiskárně ti to vždy vyplivne trochu jiný barvy než vidíš na monitoru(úděl grafiků).
Ale máš pravdu na programování NEgrafickejch aplikací to bohatě stačí.
Už jsem nebyl zvyklý na nejaké blikání monitoru, vadil mi i normální kamarádův 19" monitor nastaveny na 75Hz.to je otázka kvality monitoru a ne samotné technologie CRT ... jsou lidi, co se budou do krve hádat, že potřebují kdovíjak vysokou refresh frekvenci (a kdovíkolik FPS ve hře, když oko vnímá pohyb jako plynulý od cca 15 FPS
), a že 75 Hz je proklatě málo ... hm, já doma používám 75 Hz a jsem v pohodě ... poté, co jsem viděl, jak vypadá 75 Hz na monitoru u kolegy už ty lidi chápu - jestliže v životě neviděli slušný monitor, pak je mi jasné, že se nedostatky v kvalitě snaží nahonit aspoň vysokou obnovovací frekvencí
a to samé s barvama - kolik lidí má zkalibrovaný monitor, na kolika CRT je černá opravdu černá? (mno, to není ani na mnohých LCD
)
a 75Hz stačí na 17" monitor. Větší monitory tam je opravdu lepší dát větší frekvenci(nebo se mýlím).
Tiskni
Sdílej: