Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Bylo představeno all-in-one PC aneb mechanická podsvícená klávesnice s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru byl dnes slavnostně spuštěn první český kvantový počítač VLQ disponující 24 fyzickými qubity s unikátní hvězdicovou topologií. Systém dodala společnost IQM Quantum Computers a jeho celková pořizovací cena činila přibližně 125 milionů korun.
Výrobce čipů Nvidia chce investovat až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) do společnosti zaměřené na umělou inteligenci OpenAI. Firmy o tom informují v tiskové zprávě. Oznámené partnerství přichází v době, kdy se mezi technologickými giganty a start-upy zostřuje konkurence o zajištění přístupu k energii a čipům potřebným pro rozvoj umělé inteligence (AI).
V posledních 2 týdnech jsem pomáhal dvěma známých s instalací Gentoo. Když pominu menší probémy se stage 2, tak jsem byl docela mile překvapen dobou sestavení celého systému. Je tedy pravda, že používám takový kompromis mezi v Gentoo nestabilním gcc 4.0 a stabilním 3.3.6, používám všude gcc 3.4.4.
Začal jsem přemýšlet nad délkou kompilace. Vzpomínal jsem jak jsem na K6-2 300MHz kompiloval jádro hrozně dlouho, většinou dost nad hodinu. Pak jsem si pořídil současného AMD Athlon 1700+, ale doba kompilace se nějak moc radikálně nezměnila (kolem 40 minut), protože jsem musel do jádra přidat podporu pro hromadu hardwaru. To bylo ještě na debianovi.
S přechodem na Gentoo si vzpomínám, že jsem mluvil s jedním známým jak mi trvá kompilace kolem 20-30minut. On měl intel 1700, mandrake a tvrdil mi, že kompiluje jádro (tuším) hodinu. Bohužel přesné hodnoty nemůžu najít. V té době jsem ještě nepoužíval Jabber a tak mám historii někde v sim.
Je docela zajímavé, že se doba kompilace zkracuje. Přitom jádro se stále rozrůstá. Pamatuji si jak jsem dřív tahal ani ne 30MB zdrojáky jádra. Nyní to už má více jak 40MB. Pravděpodobně se projevuje výkon Gentoo, nebo aspoň nového gcc.
Něco málo přidává upgrade RAM z 512MB na 1GB před týdnem. Ale moc to nepřidá, maximálně tak minutu. Většinou používám tak 20-40% paměti a tak ta kompilace na nedostatek paměti ani v době 512MB RAM netrpěla.
Kompilace jádra 2.6.12-nitro5 mi pro můj stroj na mém stroji trvá 11min 36.949s, pro sousedův winchip 200MHz (jen osekání podpory hw) to trvalo asi 7min 30s. Na sempronovi 2600 jednoho spolužáka mi stejná konfigurace jako ta moje trvala asi 9min. Pokáždé šlo o úplně nové jádro, nikdy nekompilované.
Podobně se dá pokračovat u dalších programů. Vzpomínám si jak jsem dříve kompiloval OpenOffice kolem 11 hodin, posledně mi to trvalo jen kolem 6hodin.
Ještě musím uvést, že jsem při té kompilaci používal normálně počítač. Přehrával hudbu, surfoval jsem v opeře, idloval na IRC. Časy by jinak mohly být kratší.
Taky si všímáte těchto změn v délce kompilace? Jak dlouho kompilujete vy různé programy na jakém hw a distru, verze gcc? Výzkum z toho asi dělat nebudu, jen by mě zajímalo pár hodnot. Bylo by zajímavé porovnat dobu kompilace OO.org třeba na dvoujádrových opteronech na amd64 distru s podobným 32bit intelem.
Tiskni
Sdílej: