Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Nekdo tady kdysi pronesl peknou vetu o tezke konkurenci v "terminatorech ze Strahova, co zijou ze vzduchu a cinskejch polivek, a za lahvace nakodujou to co jini za tezky penize". Nejak ji nemuzu dohledat :(
Mimochodem to tusim prave bylo v diskuzi o odborech v IT.
Pochop když bude v ulici bandička grázlů tak nelepší obranou je vytvořit podobnou bandičku a nakopat první bandičce prdel...Fakt se mi nějak nezdá, že nakopu prdel outů, když vytvořím kartel/monopol v oblasti výroby drůbežích párků.
najdi lidi kterým to taky vadí apostupuj kolektivněReagoval jsem na návrh na vytvoření monopolu v jiném, nesouvisejícím oboru.
Cech Linuxových adminů:D To mi přijde jako docela cool myšlenka. Cech adminů, to i zní docela dobře :)
Takže výsledkem toho že si ty ceny řeknou lidi v blogu a nebo v nějakém cechu je téměř totožný. Vede ke srovnatelným cenám.Takže GSM kartel nám nevadí, protože i kdyby nebyl, ceny by vlastně byly stejné?
Vladimir ma pravdu.Jak píšu výše, nechápu ten přechod „proti GSM kartelu nebo MS je třeba bojovat, proti Cechu linuxových adminů (ve kterém budou všichni admini) ne“
souboj oligopoluVíce oligopolů nemůže existovat z definice oligopolu.
cena prace je subsistencni → vsichni mame zivotni uroven otrokuTuhle implikaci nevidím.
Schválně najdi alespoň jeden rozdíl mezi cechem adminu a MS, třebas....Nepovedlo se.
MS reprezentuje úzkou skupinu lidí kteří se mají tak jak se mají díky majetku.MS zahrnuje spoustu obyčejných programátorů.
Oproti tomu oborový cech je založen na sdružení lidí kteří pracují, vyvíjejí, vymýšlí, a vytváří skutečné hodnoty...Produkty MS nejsou „skutečná hodnota“? (odhlédněme od mnoha názorů na kvalitu diskutovaného SW a HW)
nebo si snad myslíš že ty ty nepracující elity na něco potřebuješMyslíš MS HQ? Cech nic takového nepotřebuje? Jinak šlo mi tedy hlavně o výsledek, tedy jeden subjekt, který si určuje ceny a podmínky na trhu. Jestli je to uvnitř firma, komunita nebo Marťani je nepodstatné.
Jak píšu výše, nechápu ten přechod „proti GSM kartelu nebo MS je třeba bojovat, proti Cechu linuxových adminů (ve kterém budou všichni admini) ne“Jeho tvrzeni plati za predpokladu, ze te zivi vice prace linuxoveho admina nez zisk z akcii GSM kartelu nebo MS. Coz je celkem rozumny predpoklad o diskutujicich tady.
Více oligopolů nemůže existovat z definice oligopolu.Tim "vic oligopolu" se mysli, ze je to kombinace oligopol - oligopson. Proste kde poptavajici i nabizejici tvori oligopol, a ty se mezi sebou nejak pomlati. Obe dve strany si nauctuji cenu nad naklady navic a obe odejdou spokojeny (vicemene); kdyby to tak nebylo, plati niz uvedene.
Tuhle implikaci nevidím.Subsistencni mzda je takova, ktera postacuje k preziti. Takze by to znamenalo - zadna kulturu, zadne pocitace, zadna technologie, zadny volny cas a zabava, nic z toho. Takova ekonomika, kde skutecne funguje dokonala konkurence zpusobem, jak si nekteri predstavuji (tedy snizuje ceny na mezni naklady), by vypadala podobne jako severokorejska (ovsem s tim rozdilem, ze by tam nebyla ta vladnouci elita). Proste predpokladat, ze lide jsou jako jablka, a proto jejich praci lze priradit cenu, je scestne. Jablkum na jejich cene v ekonomice nezalezi. Lidem ano - naopak je cilem, aby cena jejich prace v ekonomice byla co mozna nejvyssi, protoze to znamena vysokou zivotni uroven.
Takze by to znamenalo - zadna kulturu, zadne pocitace, zadna technologie, zadny volny cas a zabava, nic z toho. Takova ekonomika, kde skutecne funguje dokonala konkurence zpusobem, jak si nekteri predstavuji (tedy snizuje ceny na mezni naklady)Hmm, nemohla by se cena práce zastavit ještě nad těmi mezními náklady? Jako že nikdo nebude chtít za takovou cenu pracovat. A tím vlastně vytvoří všichni „monopol“. He he, hezké :).
Proste predpokladat, ze lide jsou jako jablka, a proto jejich praci lze priradit cenu, je scestne.Jak by vypadal systém, který by tohle implementoval? Řekl bys prostě, že cena práce je X Kč/h, a nikdo by nesměl dostat víc ani míň?
Hmm, nemohla by se cena práce zastavit ještě nad těmi mezními náklady? Jako že nikdo nebude chtít za takovou cenu pracovat. A tím vlastně vytvoří všichni „monopol“. He he, hezké :).To, ze se cena zastavi uz u meznich nakladu je to, co tvrdi standardni neoklasicka teorie. Subsistencni mzda je definovana prave tim, ze to je minimalni cena, za kterou je nekdo ochoten pracovat (pokud nevystoupi z toho modelu jinak, treba stavkou - coz je prave ono monopolni chovani, pak je jedina alternativa hladoveni). Jenze ten model je (dikybohu!) nerealisticky, takze k tomu v realu samozrejme nedochazi (nebo aspon ne takto, v realu pak figuruje kdo ma nad kym moc). Kazdopadne, asi citis ten problem. Konkurence ma za ucel snizovat cenu, idealne az na vysi nakladu. Ovsem u lidske prace chceme opak, protoze prave ten opak znamena prosperitu.
Jak by vypadal systém, který by tohle implementoval? Řekl bys prostě, že cena práce je X Kč/h, a nikdo by nesměl dostat víc ani míň?Implementoval co? To je negativni vysledek.. Samozrejme i ta realita (ktera je podle me prave stretem v podstate ruzne velkych a ruzne silnych oligopolu) neni optimalni; ale stale je to lepsi nez "dokonala konkurence" (byt hypoteticky). V praxi potrebujes nejaky mechanismus, ktery vyrovnava socialni rozdily, jinak to (nejspis) nebude stabilni (v ciste ekonomicke sfere, ve sfere ekonomika-politika to stabilni celkem bude). Ja nevim, jak to udelat spravne, a jestli to vubec nejak jde.. Ale jsi, kdyz rikas "cena prace je proste X Kc/h", blizko poznani, ze fakticky ruzne druhy prace nelze cenove srovnavat, neboli, ze neni jen jeden zpusob, jak se ty ceny prace vzajemne nastavi.
Ja nevim, jak to udelat spravne, a jestli to vubec nejak jde..No já jsem právě reagoval na to
Proste predpokladat, ze lide jsou jako jablka, a proto jejich praci lze priradit cenu, je scestne.a ptám se, jak by se tedy měla podle tebe odměňovat práce. Jestli paušálem (kdo ho určí) nebo nějak jinak.
Dneska bych to nechal na tom, at si to rozhodnou lide v referendu, jaky ekonomicky system a s jakou mirou prerozdelovani chteji mit.Mno, a jaké ekonomické systémy bys v tom referendu navrhoval, respektive pro jaký bys hlasoval?
Pokud budeme mit system prime demokracie, ktery zajistuje vsem stejnou politickou moc, pak budu celkem spokojeny.Já se trošku bojím, aby systém přímé demokracie neskončil tak, že se bude hlasovat o šesti věcech denně. Proto se nějaká forma zástupců podle mě hodí.
Jsem zastance toho, ze lide maji rovne pravo si urcovat vlastni osud; takze jim tezko muzu chtit nejaky system jen tak vnutit jako nejlepsi.Jak se díváš na to, že v případě referenda de-facto 51 % vnutí systém zbylým 49 %?
bych pak povazoval demokraticky rizene firmy (tedy, ze zamestnanci budou pozadovat demokracii i na pracovisti), a tam se platove rozdily (mezi profesemi) pohybuji od vsichni maji stejne do cca 6-nasobkuV tomto rozmezí se již dnes pohybuje 99 % populace.
Dalsi castou namitkou je, ze demokracie nutne nevylucuje nejakou formu totality (kdy skutecne vetsina ovlada nejakou mensinu, akorat ji musi nechat volebni pravo, protoze pak uz to demokracii nebude), ale v praxi jsem takove usporadani zatim nevidel a zkusenosti mluvi spise o opaku (jak uz bylo naznaceno vys).Přijde na to, jaký máš threshold pro označení něčeho za totalitu.
Me tyhle diskuse o tom, jestli vetsinove hlasovani je totalitou nebo ne pripadaji dost akademicke a odtrzene od reality (krome toho, ze znevazuji samotny pojem totalita, ktery je skutecne o necem jinem).Souhlasím. Hlavně je to pření se o termíny a to je prostě zbytečné. Co se tázat, jestli je to dobré nebo špatné, respektive jak by se to mělo dělat?
Nizsi nez ty!Určitě. I když - je to jedno z témat, na které nemám pevný morální názor. Řekněme, že furt řeším morální dilema mezi Non-coercion principle a čímkoli jiným (shrňme to do „nikdo nesmí hladovět“) a nevím, jak se k tomu postavit.
je napriklad skutecna svoboda zamestnanych lidi kritizovat firmu, v ktere pracuji. Nebo i jen mluvit s ostatnimi o svem platu. Proc tohle nemame? Proc nemuzu verejne rict, pokud firma dela neco, co povazuji za nemoralni, ze to dela? Nebo ze jeji produkt proste saje?Nemůžeš, protože jsi podepsal NDA, nebo proto, že by tě vyhodili? Ad. 1 - a co bys s tím chtěl jako dělat? Ad. 2 - i kdybychom se shodli, že by tě ta firma neměla mít právo za toto vyhodit, myslím si, že odebrání tohoto práva nelze rozumně realizovat. Můžeš udělat, že by vyhazující toto musel vždycky zdůvodnit - ale pak se „vždycky něco najde“.
Nekde jsem videl clanek od cloveka, ktery dokonce tvrdil, ze za komunistu si mohl ve firme (i jen v te firme!) stezovat mnohem vic, nez dnes. Takze to k tomu thresholdu pro totalitu...Nechci opět zabřednout do pře o termíny a tak tomu klidně začni říkat jinak než totalita, ale rozlišoval bych, když na tebe stát vyvíjí násilí a když tě chce (soukromý) člověk přestat najímat.
Co se tázat, jestli je to dobré nebo špatné, respektive jak by se to mělo dělat?
Řekněme, že furt řeším morální dilema mezi Non-coercion principle a čímkoli jiným (shrňme to do „nikdo nesmí hladovět“) a nevím, jak se k tomu postavit.Tady me nenapada nic jineho, nez slavny clanek. Lide maji vrozenych 5 (minimalne) dimenzi moralky (neposkozovani, ferovost, komunita, autorita a cistota). Samozrejme, ze jsou obcas v rozporu. Jak se k tomu postavit? Prijmout, ze to nerozhodnes. Je to z podstaty veci nekonzistentni system.
Nemůžeš, protože jsi podepsal NDA, nebo proto, že by tě vyhodili?Patrne by me vyhodila. NDA je ve skutecnosti mensi moralni dilema - tam obvykle neni zadny extra duvod, proc by o tom meli vedet ostatni lide. Ale pokud se firma chova nemoralne (nebo i jen pokrytecky, napr. zde), pak si o tom spolecnost (nebo prinejmensim zakaznici) slyset zaslouzi.
Ad. 2 - i kdybychom se shodli, že by tě ta firma neměla mít právo za toto vyhodit, myslím si, že odebrání tohoto práva nelze rozumně realizovat.To je dost tenky led - jina lidska prava bezne prijimas bez ohledu na to, zda je lze prakticky realizovat nebo ne. Ono je totiz vymluva - samozrejme ze to lze realizovat, to je otazka vseobecne kultury ve spolecnosti, ceho si vazi a dava tomu prednost. Moje otazka prave zni, pokud si libertariani vazi svobody slova, proc tomu prednost nedavaji?
Nechci opět zabřednout do pře o termíny a tak tomu klidně začni říkat jinak než totalita, ale rozlišoval bych, když na tebe stát vyvíjí násilí a když tě chce (soukromý) člověk přestat najímat.Zase, zalezi na kontextu. Prijit o zamestnani muze znamenat dost. Zejmena v situaci, kdy takovou politikou trpi temer vsechny firmy a pokud by se jednalo o vysoce profilovou udalost. Ja myslim, ze myslet si, ze soukrome firmy nemohou na nikoho vyvijet efektivni natlak je znacna iluze (a je to potvrzene i historicky). Druha vec, ze u tech jinych otazek to take nerozlisujes. Kazdy tady krici "cenzura", kdyz operator zablokuje par pornostranek; o tom to prece je, ze je to _principialni_ otazka. Nebo proc myslis, ze je dobra svoboda slova? K cemu to je, jaky ma smysl? Podle me ten smysl prave spociva v upozorneni na problem a neci nemoralni chovani (a proto ma byt absolutni, protoze na tom, co je nemoralni se neumime dobre shodnout).
Samozrejme, ze jsou obcas v rozporu. Jak se k tomu postavit? Prijmout, ze to nerozhodnes. Je to z podstaty veci nekonzistentni system.No právě tady mám trošku problém, protože ostatní obory, kterými se zabývám, mi přijdou celkem konzistentní
Co povazuji za skutecnou nesvobodu dnes, za kterou by IMHO meli liberalove (kam tebe nebo Frantu radim) bojovat (v souladu s jejich programem - a proto z nich casto couha jejich politicka ideologie jako slama z bot - bohuzel), je napriklad skutecna svoboda zamestnavatelu přijmout, vyhodit a dát výplatu tomu, komu chtějí.Pak přichází na řadu klasická liberální metoda posuzování sporů (pozor, neříkám, jestli s ní souhlasím, nebo nesouhlasím), totiž představovat si, že druhá strana neexistuje, a prohlásit situaci v neexistenci za defaultní stav, i.e. pokud neexistuje zaměstnavatel, nemůže ho zaměstnat; pokud neexistuje zaměstnanec, o kterém se bavíme, nemůže být zaměstnán → default = firma zaměstnance zaměstnat nemusí.
Zejmena v situaci, kdy takovou politikou trpi temer vsechny firmy a pokud by se jednalo o vysoce profilovou udalost. Ja myslim, ze myslet si, ze soukrome firmy nemohou na nikoho vyvijet efektivni natlak je znacna iluze (a je to potvrzene i historicky).Toto je problém monopolů a osobně nevím, jak se k tomu libertariáni staví (jestli je to pořád „žádné monopoly neexistují, jsou důsledkem státních regulací“). Ani nevím, jak se k tomu postavit, aby výsledek nebyl „Something must be done, I am doing something, something has been done“
Článek je hezký a je z něj vidět, že mám asi dost jiná morální měřítka (žraní psa, vytírání vlajkou) než většina společnosti.S timhle tvrzenim (obecne "ja jsem jiny nez ostatni") bych byl trochu opatrny. Ta vlajka je napriklad ciste americka kulturni zalezitost, u nas to vnimame dost jinak. (Nedavno mi nekdo pripomnel, ze Cesi hlasovali v "Nejvetsim Cechovi" pro Jaru Cimrmana..)
No právě tady mám trošku problém, protože ostatní obory, kterými se zabývám, mi přijdou celkem konzistentníAle tady je jeden rozdil. Moralni system nevysvetluje realitu, ale je voditkem k chovani, tedy strategii. Pokud chces nabidnout technicke vysvetleni, pak je to proto, ze zkratka neexistuje cista optimalni strategie, jak zit. Optimum je patrne smisenim mnoha strategii, a kazdy jsme tedy od evoluce dostali jako darek jine vahy tech cistych strategii.
Podle mě 'libertariáni' chápou svobodu slova, respektive vůbec pojem 'svoboda', jinak, než jak ty předpokládáš. Ty to máš posunuté víc k významu 'nárok'. Zaměřil ses taky na jednu svobodu (slova) a jakoby ji vyzdvihuješ nad ostatní svobody, kterým libertariánská filozofie přikládá stejnou váhu (svoboda vybrat si, koho budu zaměstnávat). Jakmile by libertariáni začali hájit tu svobodu, kterou popisuješ, zase by se vynořil někdo jiný a (oprávněně) upozornil na nekonzistenci.To je dobry argument. Ale pak mi prijde, ze je libertarianstvi jako moralni system dost slabe - asi jako paretovska optimalita v ekonomii, ktera je dost slabou definici "optimality". Proste stale jeste existuje rada moralnich otazek (dalo by se rict, ta zajimava vetsina), kterou libertarianstvi, stavi-li se k tomu takto, zkratka ignoruje.
Toto je problém monopolů a osobně nevím, jak se k tomu libertariáni staví (jestli je to pořád „žádné monopoly neexistují, jsou důsledkem státních regulací“).Prijde mi, ze podle vyse uvedeneho argumentu by jim to melo byt jedno, jestli nekde existuje monopol nebo ne. Ze jim to pak v praxi jedno neni je podle me spis dukaz, ze malokdo se v praxi ridi jen libertarianstvim.
Lide maji vrozenych 5 (minimalne) dimenzi moralky (neposkozovani, ferovost, komunita, autorita a cistota).Zcela zasadni omyl. Vetsina lidi to mozna ma, ale psychopati, kteri se vetsinou dostanou na vedouci misto, ne.
a dalších, kde se do jídla přidávalo něco, co na rozdíl od koňského masa opravdu nebylo zdravotně v pořádku
(tedy s výjimkou metanolu, ten se pochopitelně řešil dost)
když se do masných výrobků dostane jiný druh masa, což je sice nesprávné, ale ze zdravotního hlediska naprosto neškodné
Clovek se psychopatem rodi.len u časti jedincov takto označovaných sa za príčinu osobnostnej úchylky pokladajú biologické faktory a vrodené príčiny... naopak, značnú časť osobnostných deviácií má na svedomí socializácia, prostredie a výchova. Úchylky v štruktúre osobnosti sú výsledkom spôsobov výchovy a spôsob výchovy je odrazom charakteru spoločnosti a jej spôsobu života. Ak je osob. veľa úchyliek, je to signál, že je chorá spoločnosť.
Nejvíc mně baví jak Němci(denní tisk je v rukou Němců) hustí do hlav českých pepíků individualismus, neoliberalismus a podobnéProboha kde?!
Dobrovolné sdružování lidí je přirozenou součástí svobodného trhu.to je nejaka prvni nebo druha veta ekonomiky? Nebo Vas to napadlo presne o pulnoci?
dam cenu o 10 % nizsiu a poviem, ze za svoju pracu rucim (a bude to aj v zmluve), ale na nejaky cech sa mozem vy****a to daju len tak na cestne slovo podomovoho obchodnika s teplou vodou?
IT odvetvi ma neskutecne naklady - casove. Kvalitniho admina od nuly za rok ani dva nevychovas.Pokud chceš lidi, kteří rozumí své práci a jsou schopni ji kvalitně odvést, tak to imho platí všude.
Já mám za sebou mimo jiné určitý úvod do elektra a elektronikyPodle mě myslel člověka, který ti přijde zapojit zásuvku, ne návrháře desek pro ISA karty.
Staly se nám doma už takové veselé historky, jako že zedník zazdil sprchu a zapomněl přidělat odtok, takže jí musel vybourat, nebo že postavili nakřivo zeď.To si myslím, že je prostě kokot, a ani za 10 let se to nezmění
No, Javu tam měli taky… :-) Ale hlavně to byl neskutečný bordel. Soubory rozházené porůznu po filesystému bez ohledu nejen na FHS a zdravý rozum, ale v podstatě na jakýkoli rozum, takže když jsem pro začátek smazal aspoň soubory přímo v /root
, ukázalo se, že jeden z nich byl veledůležitý údržbový skript, který nikdo neměl zazálohovaný a vlastně si ani nikdo nepamatoval, co vlastně dělal, jen že byl strašně důležitý. Systém byl de facto neupdatovatelný, protože přes (neodinstalované) distribuční balíčky byly částečně přeplácnuté ručně přeložené verze s trochu odlišným layoutem, … Všechno se samozřejmě spouštělo pod rootem, protože jinak to (podle vývojářů Aplikace nejde; pro představu: tohle vysvětlení se týkalo např. prográmků, které stahovaly data přes HTTP, zpracovávaly je a výsledek ukládaly do databáze běžící na jiném stroji. Pomocné soubory se vytvářely přímo v /tmp
s pevnými jmény a bez jakékoli kontroly (jinak by to prý nešlo ladit). Když jsem se zajímal, proč jsou skripty tak zprasené, že se bez větších úprav nedají přesunout do příčetnějšího umístění, dostalo se mi oodpovědi, že "ty skripty jsou určeny ke spouštění robotů, ne k přesouvání do jiného adresáře". A tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho…
Celé jsem to snášel jednak proto, že jsem si v té době nemohl finančně moc vyskakovat, jednak proto, že se počítalo s tím, že se systém bude v dohledné době přeinstalovávat na nový server. Když jsem pak ke svému překvapení zjistil, že si to zákazník představuje tak, že nový systém opět nainstaluje a nakonfiguruje dodavatel Aplikace a já ho pak převezmu a budu spravovat a že první část už dokonce bez mého vědomí proběhla, bylo po spolupráci.
Nebo prostě jen lidé s podobným myšlením řeší podobné situace podobně… :-)
S tou javou je to IMHO tak, že jako programátoři v javě se mohou uplatnit i lidé, kteří by se svým přístupem v céčku nebo C++ nedokázali dát dohromady funkční složitější program. Jenže ony se ty zásadní neznalosti principů většinou nakonec projeví i v té javě. Například ty programy pro zpracování dat z webu a ukládáni do databáze na ostrém stroji běžely několikrát déle než na testovacím (někdy i řádově), přestože testovací byl slabší a celková zátěž nebyla nijak vysoká. A když jsem se podíval na výstup time
, ukázalo se, že podíl skutečně spotřebovaného času procesoru a délky běhu je běžně pod jednou desetinou. Databázový server přitom nijak přetížený nebyl, takže jsem dospěl k podezření: nesmyslné zamykání a příliš dlouhé transakce. Zkusil jsem jednoho toho "robota" napsat v C++ a tušení se potvrdilo: většinu času běžel velmi rychle, ale občas musel na provedení stejné transakce čekat neuvěřitelně dlouho. Pokusil jsem se to těm vývojářům vysvětlit, ale připadalo mi, že mluvíme každý úplně jiným jazykem. Jediný výsledek experimentu byl, že firma vysvětlila zákazníkovi, že žádné přepsání nejkritičtějších "robotů" nepřichází v úvahu, protože kdyby se jim v tom hrabal někdo cizí, oni by nemohli ručit vůbec za nic. (Zatímco pro správu operačního systému podle nich stejný princip očividně neplatil.)
Co se Ti nelíbí na požadavku konkrétní verze DB Oracle? Za zkušeností vím, že změnou verze (10->11) přestaly některé věci fungovat, protože Oracle provedl nekompatabilní změny...
Lpeni na _absolutne_presne_ verzi OS a Javy je taky luksusni zazitekRozumní lidé se vždycky dohodnou… Taky se tu ukazují nedostatky vodopádového vývoje (posbírat požadavky, napsat analýzu, vyvinout, otestovat, nasadit, hotovo). Pokud se ty požadavky definují jen jednou a na začátku, tak je celkem jasné, že se do nich dostane nějaká jedna konkrétní verze Javy/OS, na které to určitě poběží – ona totiž nejde garantovat funkčnost s libovolnou verzí softwaru třetí strany. Rozumné je říct, na čem jsme to vyvíjeli, testovali (+ už sám od sebe by se měl člověk koukat trochu do budoucna a předvídat) a zeptat se, na čem to budou chtít provozovat oni. Pak provést další kolo testů a případných úprav a pak to teprve nasadit. Jinak mi přijde, že máslo na hlavě mívají obě strany: lidi z provozu si myslí, že dodaný software poběží na čemkoli, ať už jde o prehistorické dávno nepodporované verze nebo naopak nejnovější vývojové (co admin včera stáhl a zkompiloval), nebo třeba na rozvrtaném a špatně nakonfigurovaném OS; a na druhé straně někteří dodavatelé odladí svůj systém s určitými verzemi/konfiguracemi, aniž by se zajímali, co bude mít zákazník v distribuci.
Kartelova dohoda za ucelem znevyhodneni/zhorseni podminek zakaznika? No, tak doufejme, ze za x let tu neco takoveho nevznikne a nekdo pak nebude hledat, kde to vzniklo...
Tiskni
Sdílej: