Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
fok, čím dalej, tým viac mi Linux začína pripomínať toľko zavrhované win$. prečo každý vytvára vlastnú distribúciu (a pritom žiadna nie je poriadne spravená)? Prečo nemôžem na Mandrake (napr) použiť balík z Gentoo (napr) tak, aby to bezproblémov bežalo?
príklad nech je uzavretie cdrtools ...
myslím, že by mal existovať jednotný systém managementu závislostí (samozrejm, podpisovaný), niekde na úrovni autoconf a následný strom úprav. Samotné distribúcie by existovali len ako bundle balíčky.
a samotná distribúcia/inštalácia (mierna predstava)?
instalacia ala barney extends: slackware-stable drop: mysql add: postgresql-stable config: postgresql.db_path = /srv/db/postgresql/ config: httpd.document_root = /srv/www/default/vhodnejší by bol dajaký hierarchický dokument (xml?), atd
pre uvádzanú paralelu s autami ... chcem vybudovať dopravné predpisy, resp dialničnú sieť.
V tomto mohu slouhlasit, jednotlivé balíčkovací systémy moc neznám, neznám klady a zápory, ale dokážu věřit že by se zrovna u balíčkovačů dalo vytvořit něco, co by vyhovovalo většině. To by samozřejmě vedlo k usnadnění práce, protože by se o portaci programů starali všichni vývojáři distribucí, tedy by byla nějaká vlastní organizace, která by portovala, což by vedlo k většímu počtu podporovaných aplikací a distribuce by se už mohly věnovat svým účelům - viz co jsem zaslechl o slacku, že přestal portovat gnome, jelikož s tím měl prý moc práce. Ovšem opravdu netuším, jestli by tohle šlo uplatnit v praxi (jde všechno, ale za jakou cenu).
V ostatních oblastech, třeba už několikrát zmiňované nejednotné konfiguráky a podobně, jistě, bylo by na první pěkné kdyby byly všechny konfiguráky v xml... Hned by si člověk byl jasný syntaxí, jenže v určitých případech je to zbytečné, až nepřehledné a nepraktické. Sice zpočátku budu jásat, že vše je ve stejném kabátě, ale později budu zoufat, jak byl ten starý fstab přehlednější a jednoduše konfigurovatelnější než to budoucí xml něco. Zase na druhou stranu by s tím gui apliakce měly menší problémy, otázkou je, kdo ty gui aplikace chce.
Můj názor je tedy ten, že některé věci by se sjednotit mohly, ale u některých je to zase nevhodné a rozhodně bych neprorážel hlavou zdi.
PS: Příklad byl špatně zvolený, pokud jsi poukazoval na princip balíčkovacích systémů, tak gentoo ma výborný balíčkovací systém pro zdrojové kódy, který je v binární podobě bohužel nerealizovatelný a s ničím bych ho neměnil.
xml
som uviedol ako priklad pre zapis balickov, nie konfiguracie
konfiguracia
xml len jedna z moznosti, osobne mam najradsej mierne modifikovany apache style config suborov. xml na druhej strane umoznuje vyuzit mnozstvo existujucich nastrojov (xslt). moja zakladna predstava je nieco na sposob:
/etc/dist-config/php.ini + /etc/local-config/php.ini = /etc/php/php.ini
pricom dist-config by definoval len default hodnoty, pouzitelne pre poinstalacne spustenie sluzby a local-config by nastavoval specifika pre lokalnu sluzbu)
bordel - zmena API, konfigurácie každú chvíľku
nejednostnosť - výtka sa týka hlavne package managementu (ok, tuná sa cca 7 rokov snažím vymyslieť niečo použitelné, no zatiaľ som sa nedostal dalej ako k rozvíjaniu požiadaviek ...)
neupgradovateľnosť - upgrade balíčka neznamená upgrade systému. Neberie sa ohľad na data a ich prípadnú konverziu.
dalším príkladom môže byť úloha spustiť dve inštancie tej istej služby s rôznym nastavením (napr jeden apache na porte 80, druhý na porte 8080)
netolerantnosť - jeden dôvod vysvetlím predstavou riešenia: dvojitou konfigurácia, default hodnoty z inštalácie + administrátorova predstava ... a z toho generovať reálny config pre aplikáciu.
dalej napr inštalácia system/user. kto si (a v ktorej distribúcii) dokáže ako non-root inštalnúť lokálne, do svojho homediru, nejaky balík (povedzme xbill)?
i když jsem povypínal co se dalo, tak odezva systému byla příšerná... Zatímco na notýsku v Debianu v pohodě pracuju ve fluxboxu, jede mi video apod., tak tady jsem musel čekat v konzoli než se mi objeví písmenkano, tak predpokladam, ze minimalni instalace Fedory voli automaticky GNOME ...a se 128 MB RAM? Neni se absolutne cemu divit.
Kdybych měl spuštěné Xka, tak bych se taky nedivil... ale gdm byl vypnutý, v Inittab byl default nastavený na 3 -> tudíž jsem byl v obyčejné konzoli a ne v Xtermu pod GNOME.
Opravdu mi není jasné, co tu mašinu tak brzdilo... :-/
)
Linux from scratch mě vždycky lákal, jen jsem příliš nepochopil způsob jakým se dostat řekněme na úroveň desktopu se základním SW vybavením, které mám běžně nainstalované. :( Jestli se můžu zeptat - abych si ujasnil to, co jsem si přečetl na stránkách projektu - nejprve se nainstaluje LFS (povinné minimum) a na něj se pak nabaluje BLFS (neboli všechny aplikace, které mi chybí ke spokojenosti)? Jak je to se SW, který není v BLFS - klasický postup: stáhnout SW z netu, rozbalit, a ./configure, make, make install?
Samozřejmě stále drží závislosti, takže nevím jak moc nízko se dá jít. Po instalaci se samozřejmě dají odinstalovat další balíčky.
Tiskni
Sdílej: