Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
fok, čím dalej, tým viac mi Linux začína pripomínať toľko zavrhované win$. prečo každý vytvára vlastnú distribúciu (a pritom žiadna nie je poriadne spravená)? Prečo nemôžem na Mandrake (napr) použiť balík z Gentoo (napr) tak, aby to bezproblémov bežalo?
príklad nech je uzavretie cdrtools ...
myslím, že by mal existovať jednotný systém managementu závislostí (samozrejm, podpisovaný), niekde na úrovni autoconf a následný strom úprav. Samotné distribúcie by existovali len ako bundle balíčky.
a samotná distribúcia/inštalácia (mierna predstava)?
instalacia ala barney extends: slackware-stable drop: mysql add: postgresql-stable config: postgresql.db_path = /srv/db/postgresql/ config: httpd.document_root = /srv/www/default/vhodnejší by bol dajaký hierarchický dokument (xml?), atd
pre uvádzanú paralelu s autami ... chcem vybudovať dopravné predpisy, resp dialničnú sieť.
V tomto mohu slouhlasit, jednotlivé balíčkovací systémy moc neznám, neznám klady a zápory, ale dokážu věřit že by se zrovna u balíčkovačů dalo vytvořit něco, co by vyhovovalo většině. To by samozřejmě vedlo k usnadnění práce, protože by se o portaci programů starali všichni vývojáři distribucí, tedy by byla nějaká vlastní organizace, která by portovala, což by vedlo k většímu počtu podporovaných aplikací a distribuce by se už mohly věnovat svým účelům - viz co jsem zaslechl o slacku, že přestal portovat gnome, jelikož s tím měl prý moc práce. Ovšem opravdu netuším, jestli by tohle šlo uplatnit v praxi (jde všechno, ale za jakou cenu).
V ostatních oblastech, třeba už několikrát zmiňované nejednotné konfiguráky a podobně, jistě, bylo by na první pěkné kdyby byly všechny konfiguráky v xml... Hned by si člověk byl jasný syntaxí, jenže v určitých případech je to zbytečné, až nepřehledné a nepraktické. Sice zpočátku budu jásat, že vše je ve stejném kabátě, ale později budu zoufat, jak byl ten starý fstab přehlednější a jednoduše konfigurovatelnější než to budoucí xml něco. Zase na druhou stranu by s tím gui apliakce měly menší problémy, otázkou je, kdo ty gui aplikace chce.
Můj názor je tedy ten, že některé věci by se sjednotit mohly, ale u některých je to zase nevhodné a rozhodně bych neprorážel hlavou zdi.
PS: Příklad byl špatně zvolený, pokud jsi poukazoval na princip balíčkovacích systémů, tak gentoo ma výborný balíčkovací systém pro zdrojové kódy, který je v binární podobě bohužel nerealizovatelný a s ničím bych ho neměnil.
xml
som uviedol ako priklad pre zapis balickov, nie konfiguracie
konfiguracia
xml len jedna z moznosti, osobne mam najradsej mierne modifikovany apache style config suborov. xml na druhej strane umoznuje vyuzit mnozstvo existujucich nastrojov (xslt). moja zakladna predstava je nieco na sposob:
/etc/dist-config/php.ini + /etc/local-config/php.ini = /etc/php/php.ini
pricom dist-config by definoval len default hodnoty, pouzitelne pre poinstalacne spustenie sluzby a local-config by nastavoval specifika pre lokalnu sluzbu)
bordel - zmena API, konfigurácie každú chvíľku
nejednostnosť - výtka sa týka hlavne package managementu (ok, tuná sa cca 7 rokov snažím vymyslieť niečo použitelné, no zatiaľ som sa nedostal dalej ako k rozvíjaniu požiadaviek ...)
neupgradovateľnosť - upgrade balíčka neznamená upgrade systému. Neberie sa ohľad na data a ich prípadnú konverziu.
dalším príkladom môže byť úloha spustiť dve inštancie tej istej služby s rôznym nastavením (napr jeden apache na porte 80, druhý na porte 8080)
netolerantnosť - jeden dôvod vysvetlím predstavou riešenia: dvojitou konfigurácia, default hodnoty z inštalácie + administrátorova predstava ... a z toho generovať reálny config pre aplikáciu.
dalej napr inštalácia system/user. kto si (a v ktorej distribúcii) dokáže ako non-root inštalnúť lokálne, do svojho homediru, nejaky balík (povedzme xbill)?
i když jsem povypínal co se dalo, tak odezva systému byla příšerná... Zatímco na notýsku v Debianu v pohodě pracuju ve fluxboxu, jede mi video apod., tak tady jsem musel čekat v konzoli než se mi objeví písmenkano, tak predpokladam, ze minimalni instalace Fedory voli automaticky GNOME ...a se 128 MB RAM? Neni se absolutne cemu divit.
Kdybych měl spuštěné Xka, tak bych se taky nedivil... ale gdm byl vypnutý, v Inittab byl default nastavený na 3 -> tudíž jsem byl v obyčejné konzoli a ne v Xtermu pod GNOME.
Opravdu mi není jasné, co tu mašinu tak brzdilo... :-/
)
Linux from scratch mě vždycky lákal, jen jsem příliš nepochopil způsob jakým se dostat řekněme na úroveň desktopu se základním SW vybavením, které mám běžně nainstalované. :( Jestli se můžu zeptat - abych si ujasnil to, co jsem si přečetl na stránkách projektu - nejprve se nainstaluje LFS (povinné minimum) a na něj se pak nabaluje BLFS (neboli všechny aplikace, které mi chybí ke spokojenosti)? Jak je to se SW, který není v BLFS - klasický postup: stáhnout SW z netu, rozbalit, a ./configure, make, make install?
Samozřejmě stále drží závislosti, takže nevím jak moc nízko se dá jít. Po instalaci se samozřejmě dají odinstalovat další balíčky.
Tiskni
Sdílej: