Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
fok, čím dalej, tým viac mi Linux začína pripomínať toľko zavrhované win$. prečo každý vytvára vlastnú distribúciu (a pritom žiadna nie je poriadne spravená)? Prečo nemôžem na Mandrake (napr) použiť balík z Gentoo (napr) tak, aby to bezproblémov bežalo?
príklad nech je uzavretie cdrtools ...
myslím, že by mal existovať jednotný systém managementu závislostí (samozrejm, podpisovaný), niekde na úrovni autoconf a následný strom úprav. Samotné distribúcie by existovali len ako bundle balíčky.
a samotná distribúcia/inštalácia (mierna predstava)?
instalacia ala barney extends: slackware-stable drop: mysql add: postgresql-stable config: postgresql.db_path = /srv/db/postgresql/ config: httpd.document_root = /srv/www/default/vhodnejší by bol dajaký hierarchický dokument (xml?), atd
pre uvádzanú paralelu s autami ... chcem vybudovať dopravné predpisy, resp dialničnú sieť.
V tomto mohu slouhlasit, jednotlivé balíčkovací systémy moc neznám, neznám klady a zápory, ale dokážu věřit že by se zrovna u balíčkovačů dalo vytvořit něco, co by vyhovovalo většině. To by samozřejmě vedlo k usnadnění práce, protože by se o portaci programů starali všichni vývojáři distribucí, tedy by byla nějaká vlastní organizace, která by portovala, což by vedlo k většímu počtu podporovaných aplikací a distribuce by se už mohly věnovat svým účelům - viz co jsem zaslechl o slacku, že přestal portovat gnome, jelikož s tím měl prý moc práce. Ovšem opravdu netuším, jestli by tohle šlo uplatnit v praxi (jde všechno, ale za jakou cenu).
V ostatních oblastech, třeba už několikrát zmiňované nejednotné konfiguráky a podobně, jistě, bylo by na první pěkné kdyby byly všechny konfiguráky v xml... Hned by si člověk byl jasný syntaxí, jenže v určitých případech je to zbytečné, až nepřehledné a nepraktické. Sice zpočátku budu jásat, že vše je ve stejném kabátě, ale později budu zoufat, jak byl ten starý fstab přehlednější a jednoduše konfigurovatelnější než to budoucí xml něco. Zase na druhou stranu by s tím gui apliakce měly menší problémy, otázkou je, kdo ty gui aplikace chce.
Můj názor je tedy ten, že některé věci by se sjednotit mohly, ale u některých je to zase nevhodné a rozhodně bych neprorážel hlavou zdi.
PS: Příklad byl špatně zvolený, pokud jsi poukazoval na princip balíčkovacích systémů, tak gentoo ma výborný balíčkovací systém pro zdrojové kódy, který je v binární podobě bohužel nerealizovatelný a s ničím bych ho neměnil.
xml
som uviedol ako priklad pre zapis balickov, nie konfiguracie
konfiguracia
xml len jedna z moznosti, osobne mam najradsej mierne modifikovany apache style config suborov. xml na druhej strane umoznuje vyuzit mnozstvo existujucich nastrojov (xslt). moja zakladna predstava je nieco na sposob:
/etc/dist-config/php.ini + /etc/local-config/php.ini = /etc/php/php.ini
pricom dist-config by definoval len default hodnoty, pouzitelne pre poinstalacne spustenie sluzby a local-config by nastavoval specifika pre lokalnu sluzbu)
bordel - zmena API, konfigurácie každú chvíľku
nejednostnosť - výtka sa týka hlavne package managementu (ok, tuná sa cca 7 rokov snažím vymyslieť niečo použitelné, no zatiaľ som sa nedostal dalej ako k rozvíjaniu požiadaviek ...)
neupgradovateľnosť - upgrade balíčka neznamená upgrade systému. Neberie sa ohľad na data a ich prípadnú konverziu.
dalším príkladom môže byť úloha spustiť dve inštancie tej istej služby s rôznym nastavením (napr jeden apache na porte 80, druhý na porte 8080)
netolerantnosť - jeden dôvod vysvetlím predstavou riešenia: dvojitou konfigurácia, default hodnoty z inštalácie + administrátorova predstava ... a z toho generovať reálny config pre aplikáciu.
dalej napr inštalácia system/user. kto si (a v ktorej distribúcii) dokáže ako non-root inštalnúť lokálne, do svojho homediru, nejaky balík (povedzme xbill)?
i když jsem povypínal co se dalo, tak odezva systému byla příšerná... Zatímco na notýsku v Debianu v pohodě pracuju ve fluxboxu, jede mi video apod., tak tady jsem musel čekat v konzoli než se mi objeví písmenkano, tak predpokladam, ze minimalni instalace Fedory voli automaticky GNOME ...a se 128 MB RAM? Neni se absolutne cemu divit.
Kdybych měl spuštěné Xka, tak bych se taky nedivil... ale gdm byl vypnutý, v Inittab byl default nastavený na 3 -> tudíž jsem byl v obyčejné konzoli a ne v Xtermu pod GNOME.
Opravdu mi není jasné, co tu mašinu tak brzdilo... :-/
Linux from scratch mě vždycky lákal, jen jsem příliš nepochopil způsob jakým se dostat řekněme na úroveň desktopu se základním SW vybavením, které mám běžně nainstalované. :( Jestli se můžu zeptat - abych si ujasnil to, co jsem si přečetl na stránkách projektu - nejprve se nainstaluje LFS (povinné minimum) a na něj se pak nabaluje BLFS (neboli všechny aplikace, které mi chybí ke spokojenosti)? Jak je to se SW, který není v BLFS - klasický postup: stáhnout SW z netu, rozbalit, a ./configure, make, make install
?
Tiskni
Sdílej: