Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na zranitelnost ve WordPress Core: CVE-2026-63030 s přezdívkou wp2shell. Zranitelnost typu vzdálené spuštění kódu (RCE) bez nutnosti autentizace umožňuje útočníkovi spouštět libovolný kód prostřednictvím endpointu WordPress REST API Batch. Ke zneužití není vyžadován platný uživatelský účet ani interakce uživatele. Úspěšné zneužití může vést ke kompletnímu kompromitování webové stránky a souvisejících dat. Zranitelnost postihuje verze WordPress 6.9.0 až 6.9.4 a 7.0.0 až 7.0.1.
Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy korun) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Platforma podle EK řádně neposuzovala a neomezovala rizika související s prodejem nelegálních, nebezpečných nebo padělaných výrobků na svém internetovém tržišti. Komise zároveň firmě nařídila přijmout nápravná opatření. Podle AliExpressu je pokuta nepřiměřená.
Ruffle, tj. open source emulátor Flash Playeru napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.4.0. Ke stažení je také na Flathubu. Přímo ve webovém prohlížeči lze vyzkoušet online dema nebo vlastní swf soubory.
HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Je něco shnilého ve státě dánském aneb "minimální instalace" podle Redhatu...
Aby nevzniklo nějaké nedorozumění - jsem spokojeným uživatelem FC4 na svém domácím počítači, ve kterém tepe silné srdce Athlonu XP2800+, nicméně jsem chtěl jen tak pro zajímavost nainstalovat Fedoru i na jeden starší kousek železa.
Onen starší kousek je jakýsi desktop (PII-400MHz, 128MB RAM) "home-made" kvality, který by až na drobné odchylky měl dosahovat výkonových parametrů mého notýska, na kterém rovněž k plné spokojenosti proháním Debian Sarge. Tož jsem si řekl, že prubnu jak se na tomhle železe bude chovat Fedora.
Doma jsem si samozřejmě instaloval hafo jiných balíků hned ze startu, takže mě nenapadlo zkoumat kolik zabere minimální instalace. Z Debiana jsem zvyklý nainstalovat minimální systém a pak si přes apt dotahat to, co potřebuju. Když jsem po odškrtnutí volby "minimální instalace" uviděl tu cifru, tak se mi protočily panenky... 1,3GB jen holý systém??? (jak píšou v podrobnostech - vhodný pro routery apod.)
I když už jsem instalační proces Anacondy už "párkrát" viděl, tak se stejně vždycky dívám, co se mi zrovna instaluje na disk ... Naprosto netvrdím, že jsem Linuxový guru, spíš naopak - "jsem nesmělý, ale učím se"
- ale může mi někdo vysvětlit, proč mi proboha instalátor do MINIMÁLNÍ INSTALACE nacpal OpenOffice??? 8-O Nějak si nedovedu představit, co např. v routeru by mohlo mít závislost na OOo...
Nečekal jsem, že to bude nějaký rychlík, ale když i když jsem povypínal co se dalo, tak odezva systému byla příšerná... Zatímco na notýsku v Debianu v pohodě pracuju ve fluxboxu, jede mi video apod., tak tady jsem musel čekat v konzoli než se mi objeví písmenka (a to opravdu nemám počet úhozů jako mistr světa v psaní na stroji) 8-O
Ty, co čekali nějakou pointu nebo know-how, musím zklamat - možná v diskuzi tady dole mě někdo zpraží a vysvětlí mi, že jsem totální lama. Nicméně jediné co mě teď napadá je, že jsem z toho všeho docela zmaten ...
Na compík asi zkusím vrazit nějakou distribuci, která mě zajímá - poslední dobou celkem láká ArchLinux nebo něco úplně jiného - něcoBSD.
No, uvidíme...
Tiskni
Sdílej:
fok, čím dalej, tým viac mi Linux začína pripomínať toľko zavrhované win$. prečo každý vytvára vlastnú distribúciu (a pritom žiadna nie je poriadne spravená)? Prečo nemôžem na Mandrake (napr) použiť balík z Gentoo (napr) tak, aby to bezproblémov bežalo?
príklad nech je uzavretie cdrtools ...
myslím, že by mal existovať jednotný systém managementu závislostí (samozrejm, podpisovaný), niekde na úrovni autoconf a následný strom úprav. Samotné distribúcie by existovali len ako bundle balíčky.
a samotná distribúcia/inštalácia (mierna predstava)?
instalacia ala barney extends: slackware-stable drop: mysql add: postgresql-stable config: postgresql.db_path = /srv/db/postgresql/ config: httpd.document_root = /srv/www/default/vhodnejší by bol dajaký hierarchický dokument (xml?), atd
pre uvádzanú paralelu s autami ... chcem vybudovať dopravné predpisy, resp dialničnú sieť.
V tomto mohu slouhlasit, jednotlivé balíčkovací systémy moc neznám, neznám klady a zápory, ale dokážu věřit že by se zrovna u balíčkovačů dalo vytvořit něco, co by vyhovovalo většině. To by samozřejmě vedlo k usnadnění práce, protože by se o portaci programů starali všichni vývojáři distribucí, tedy by byla nějaká vlastní organizace, která by portovala, což by vedlo k většímu počtu podporovaných aplikací a distribuce by se už mohly věnovat svým účelům - viz co jsem zaslechl o slacku, že přestal portovat gnome, jelikož s tím měl prý moc práce. Ovšem opravdu netuším, jestli by tohle šlo uplatnit v praxi (jde všechno, ale za jakou cenu).
V ostatních oblastech, třeba už několikrát zmiňované nejednotné konfiguráky a podobně, jistě, bylo by na první pěkné kdyby byly všechny konfiguráky v xml... Hned by si člověk byl jasný syntaxí, jenže v určitých případech je to zbytečné, až nepřehledné a nepraktické. Sice zpočátku budu jásat, že vše je ve stejném kabátě, ale později budu zoufat, jak byl ten starý fstab přehlednější a jednoduše konfigurovatelnější než to budoucí xml něco. Zase na druhou stranu by s tím gui apliakce měly menší problémy, otázkou je, kdo ty gui aplikace chce.
Můj názor je tedy ten, že některé věci by se sjednotit mohly, ale u některých je to zase nevhodné a rozhodně bych neprorážel hlavou zdi.
PS: Příklad byl špatně zvolený, pokud jsi poukazoval na princip balíčkovacích systémů, tak gentoo ma výborný balíčkovací systém pro zdrojové kódy, který je v binární podobě bohužel nerealizovatelný a s ničím bych ho neměnil.
xml
som uviedol ako priklad pre zapis balickov, nie konfiguracie
konfiguracia
xml len jedna z moznosti, osobne mam najradsej mierne modifikovany apache style config suborov. xml na druhej strane umoznuje vyuzit mnozstvo existujucich nastrojov (xslt). moja zakladna predstava je nieco na sposob:
/etc/dist-config/php.ini + /etc/local-config/php.ini = /etc/php/php.ini
pricom dist-config by definoval len default hodnoty, pouzitelne pre poinstalacne spustenie sluzby a local-config by nastavoval specifika pre lokalnu sluzbu)
bordel - zmena API, konfigurácie každú chvíľku
nejednostnosť - výtka sa týka hlavne package managementu (ok, tuná sa cca 7 rokov snažím vymyslieť niečo použitelné, no zatiaľ som sa nedostal dalej ako k rozvíjaniu požiadaviek ...)
neupgradovateľnosť - upgrade balíčka neznamená upgrade systému. Neberie sa ohľad na data a ich prípadnú konverziu.
dalším príkladom môže byť úloha spustiť dve inštancie tej istej služby s rôznym nastavením (napr jeden apache na porte 80, druhý na porte 8080)
netolerantnosť - jeden dôvod vysvetlím predstavou riešenia: dvojitou konfigurácia, default hodnoty z inštalácie + administrátorova predstava ... a z toho generovať reálny config pre aplikáciu.
dalej napr inštalácia system/user. kto si (a v ktorej distribúcii) dokáže ako non-root inštalnúť lokálne, do svojho homediru, nejaky balík (povedzme xbill)?
i když jsem povypínal co se dalo, tak odezva systému byla příšerná... Zatímco na notýsku v Debianu v pohodě pracuju ve fluxboxu, jede mi video apod., tak tady jsem musel čekat v konzoli než se mi objeví písmenkano, tak predpokladam, ze minimalni instalace Fedory voli automaticky GNOME ...a se 128 MB RAM? Neni se absolutne cemu divit.
Kdybych měl spuštěné Xka, tak bych se taky nedivil... ale gdm byl vypnutý, v Inittab byl default nastavený na 3 -> tudíž jsem byl v obyčejné konzoli a ne v Xtermu pod GNOME.
Opravdu mi není jasné, co tu mašinu tak brzdilo... :-/
)
Linux from scratch mě vždycky lákal, jen jsem příliš nepochopil způsob jakým se dostat řekněme na úroveň desktopu se základním SW vybavením, které mám běžně nainstalované. :( Jestli se můžu zeptat - abych si ujasnil to, co jsem si přečetl na stránkách projektu - nejprve se nainstaluje LFS (povinné minimum) a na něj se pak nabaluje BLFS (neboli všechny aplikace, které mi chybí ke spokojenosti)? Jak je to se SW, který není v BLFS - klasický postup: stáhnout SW z netu, rozbalit, a ./configure, make, make install?
Samozřejmě stále drží závislosti, takže nevím jak moc nízko se dá jít. Po instalaci se samozřejmě dají odinstalovat další balíčky.