Česká věda si peníze zaslouží

22.11.2009 21:36 | Přečteno: 1585× | Nezařazené | poslední úprava: 22.11.2009 21:35

V poslední době se v médiích hodně (možná ale ne dost) diskutuje otázka financování české vědy. Průmyslová loby si prosadila určité změny, které odebírají peníze základnímu výzkumu a přelévají jej do výzkumu aplikovaného. Situace dospěla až do stádia protestních akcí před Úřadem vlády.

Pro ty, kteří se touto situací příliš nezaobírají bych rád vysvětlil, co je to základní výzkum. Jedná se o výzkum v nových vědeckých disciplínách (např. kvantová optika), který není možné okamžitě uplatnit v praxi (zatím neumíme vyrobit rozumně fungující kvantový počítač). Výstupem tohoto výzkumu bývají obvykle vědecké publikace. Každá publikace posouvá o větší či menší krůček svou vědní disciplínu blíže k potenciálním aplikacím. Samotná publikace však nemusí generovat žádný zisk a i v případě, že posune výzkum o velký krok dopředu, může se zisk dostavit až v horizontu desítek let.

Aplikovaný výzkum má tu výhodu, že je ihned ziskový a je také čitelný pro laickou veřejnost. Zkuste vzít svetr vyrobený z nanovláken a lidé pochopí, že je to super výrobek a budou si jej chtít koupit. Když však těm samým lidem ukážete publikaci v oboru kvnatové optiky, zeptají se, proč by měl stát platit podobné neužitečnosti.

Politická reprezentace v demokratickém státě by měla jednat za základě principu obecného blaha pro svou zem. V reálném světě však kormidlo politiky určují dvě významné skupiny: lobysté a veřejnost (veřejné mínění). A právě toto se stává osudným základnímu výzkumu. Poptávka veřejnosti i průmyslové loby se vzácně sjednotila ve prospěch výzkumu aplikovaného. Veřejnost vidí za aplikovaným výzkumem něco vskutku užitečného a průmyslová loby zase vidí zisk.

Politici by však měli sledovat dlouhodobou prosperitu své země, ne okamžitou popularitu a okamžitý zisk. To je základní chyba, které se dopouštějí napříč politickém spektrem. Chybu učinili také představitelé základního výzkumu. Abych dal i vlastní gól (jsem totiž kvnatový optiky, tedy vědec v základním výzkumu) musím s politováním přiznat, že naprosto selhala komunikace AV ČR s veřejností. Webové stránky AV ČR i jejího Fyzikálního ústavu jsou naprostá tragédie. Není pak divu, že neinformovaný občan snadno podlehne mylné iluzi vytvářené průmyslovou loby: AV ČR je zbytečná a neužitečná instituce sovětského typu. AV ČR se dnes již tomuto útoku brání, ale začátek zápasu jsme docela zaspali.

Rád bych na tomto místě apeloval na každého čtenáře, aby vzal v úvahu následující fakta. Prvně je třeba říci, že když si pánové Hertz a Maxwell doslova hráli s elektromagnetickým polem, jednalo se o ryzí základní výzkum. Až po sto letech od jejich objevů jsme začali nosit první mobilní telefony v kapse. Dnešní základní výzkum je naprosto klíčový pro aplikovaný výzkum v příštích desetiletích. Země, která jej podcení se dostane velmi snadno do technologického zpoždění a v konečném důsledku to může jenom poškodit její ekonomiku.

Dále mi dovolte konstatovat, že základní výzkum v ČR je skutečně porovnatelný i se zahraničím. Publikujeme ve velmi kvalitních časopisech a ani na konferencích si nepřipadáme nikterak méněcení. V poměru k našemu HDP tvoříme velice slušnou vědu. S kvalitou vědy je úzce spojena i kvalita vzdělávání. Dobří vedci mají větší šance předávat kvalitně své znalosti novým začínajícím kolegům a studentům. Nepřejeme-li si být pouze montovnou Evropy, musí naše VŠ produkovat vzdělané lidi do základního ale i do aplikovaného výzkumu.

Vzhledem k tomu, že se Linuxová komunita vyznačuje v první řadě schopností se nad problémem zamyslet a dokonce jej i řešit, věřím, že má slova padnou na úrodnou půdu.

       

Komentáře

[Joseph]

Suhlasim. Na Slovensku je situacia este horsia ci uz ide o zakladny alebo aplikovany vyskum. Zato centrum excelencie najdes v kazdej obci. :D

[Miloslav Ponkrác]

Problém vědy je ten, že neumí vůbec vysvětlit co vlastně dělá. Já jsem se ani na informačním webu od vědců nedozvěděl co se vlastně děje kromě toho, že chtějí peníze.

Celá věda funguje na tom, že si kdesi cosi kutí a není schopna to zpopularizovat.

Víte vůbec, za co se dávají vědecké tituly? Doporučuji si to přečíst, kdekoli seznam požadavků. V zásadě za grafomanii. Musíte psát a psát, co nejvíce vaty, co nejvíce písmenek a protlačit to ven. To jsou hlavní požadavky. Pokud napíšete třeba hovadinu a x vědců vás zkritizuje, můžete skákat radostí! Jste citován, tedy zvyšuje se vám citační index a určitá míra citační indexu je to, co potřebuje jako jeden z požadavků k vytouženému vědeckému titulu.

Samozřejmě musíte psát tak, abyste nenaštval odborná média, protože čím víc tam toho protlačíte, tím lépe na cestě k titulu. Ač samozřejmě nejde jen o ně. Dobré je všechno co tvrdíte odcitovat odjinud, pak jste z obliga, pokud nastane problém.

Pokud si vezmete vědecké práce, jsou tam drahokamy, ale velmi mnoho vaty. Kromě toho se tam objevuje i mnoho věcí uplacených firmami, které potřebují pro podporu prodeje „vědecky dokázat“ určitý fakt, dobře se to vyjímá v marketinku. Nikoho netrápí jak moc je to pravda – ostatně podívejte se na dnešní hysterii kolem tzv. „epidemie“ prasečí chřipky a moc peněz je hned vidět.

Právě vědci jsou oceňovaní především za písmenka. Ne za čtivost, ne za to, že to někdo pochopí, případně ne za to, že to pochopí za mnohonásobek času oproti jiným pracem.

Navíc česká věda se zaměřuje čím dál více na dokazování, že vše je pavědecké, než na cokoli jiného.

Já sám jsem vůbec situaci kolem peněz a české vědy nepochopil, a to si myslím, že nemám průměrné IQ. Prostě vědci to nikde, kam jsem přišel nedokázali nějak souhrnně říct. To, že chtějí peníze – kdo by je nechtěl? Ale co se vlastně děje? Netuším. Vlastně to nechápe nikdo, koho jsem se ptal a tak vědci jsou zcela po zásluze sami na svůj problém. Kryptovat a vytvářet neprůstřelnou terminologii tak, jak jsou zvyklí při cestě za tituly jim v podpoře veřejnosti moc nepomůže.

[Platonix]

Hluboce s vámi nesouhlasím. Mám pocit, že své špatné zkušenosti s vědci generalizujete na celou vědeckou obec. Co se popisování papíru týče, tak např. časopis, kam jsem posílal svou poslední práci, vyžaduje aby max. délka článku nepřekročila čtyři strany (jejich sazbou vysázené). Nemyslím si, že se při honbě za titulem popisují tuny papíru. Například v přírodních vědách ani nebývá zvykem psát nesouhlasné reakce na články, takže není možné takto zvyšovat citovanost. Krom toho se při získávání vámi zmiňovaných titulů posuzuje vědcova činnost daleko komplexněji než pouze na základě citovanosti jeho publikací.

Není snadné komunikovat základní výzkum veřejnosti. Souhlasím, že se situace podcenila, ale i tak má základní výzkum v tomto ohledu nevýhodu za výzkumem aplikovaným.

I když odhlédneme od toho, že nemusíte vnímat základní výzkum jako přínosný, veřím, že pochopíte jeho důležitost pro budoucnost. Dnešní základní výzkum je zítřejší aplikovaný.

[Miloslav Ponkrác]

Nesouhlasit se mnou můžete. Požadavky pro udělení vědeckého titulu si může přečíst naprosto každý a doporučuji vřele, aby to každý udělal. Fráze typu „vědcova činnost se posuzuje daleko komplexněji, než pouze na základě citovanosti publikací“ je pravdivá, nicméně já nemluvím o citacích. Vědcova činnost se posuzuje zejména podle popsaného papíru. A tak to je.

O základním výzkumu ani jeho potřebnosti jsem neřekl ani slovo. Nepopřel jsem ho v nejmenším. Nicméně slova základní výzkum a slovo chceme peníze jsou asi jediné dvě věci, které jsem tu pochopil. Další detaily sorry.

Prostě vědci jsou cvičení hlavně v generování spamu, který musí mít nějaké formální náležitosti, a nejsou už cvičení v tom, aby si uvědomili, že když nikdy nic nepublikují populárně (a za populární publikování se vědecké tituly nedávají), tedy pokud možno čtivě, a tak aby článek nešel použít rovnou jen jako sůl do kryptovacích rutin, pak ať se nediví, že nemají vcelku ve veřejnosti oporu.

Mimochodem, jeden poznatek. Když se chci něco vědeckého dozvědět, jdu do angličtiny, případně němčiny, či ruštiny. Proč? Protože čeští vědci mají ctižádost měnit terminologii pokud možno v každém díle, a když už ne, tak aspoň jednou za několik let. Při čtení českého díla potřebuji nejdříve přijít na slovníček, tedy v paměti si vybudovat páry zobrazovací funkce (použité_termíny -> obvyklé_termíny), a v jiném díle to buduji často znovu. V anglické publikaci se to neděje, mohu se přímo soustředit na samotný obsah. Ono je asi těžší si postavit hlavu a namlátit tisícům anglicky komunikujících vědců změnu slovníku, zatímco při počtu českých to projde a realizuje se daleko snáze. Ač anglicky rozumím jako koza atomové elektrárně, jsou pro mě anglická vědecká díla rychleji pochopitelná, než česká, neboť odpadá fáze zjišťování terminologické inovace toho kterého díla.

Jinak situace se liší podle oborů. A výzkumy v genderové, pozitivně rasistické, apod. oblasti jsou dalším kamínkem do toho, aby věda bylo o něco zprofanovanější.

[Platonix]

Nevím, jaké vědce znáte, ale já rozhodně nejsem učen v sepisování spamu. Na druhou stranu je třeba říct, že právě reforma vědy podle současné vlády ke generování spamu vysloveně vybízí. Za popularizační činnost nejsou žádné body, ale za nesmyslný spam se body udělují. Vědec, který chce dělat reálnou vědu si musí nějaké ty body podle nové reformy vydělat a věřte mi, že teprve teď nastoupí to sepisování spamu.

Vidíte, jak se právě volání po měření efektivity vědy zvrhává v sepisování spamu, který tady kritizujete?

[Luk]

Nemyslím si, že problém "neprůhlednosti" se týká jen vědy. Stejný problém je třeba i ve školství (mám teď samozřejmě na mysli tu pedagogickou složku, ne vědu provozovanou na školách) nebo u policie. Je dost hlasů, které tvrdí, že "dobrého učitele nelze poznat" a proto nemá smysl řešit odměňování učitelů jakkoli jinak než za odučené roky. Podobně třeba u policie, na soudech, v armádě...

Jakmile se začne hovořit o nějakém měření efektivity, ozve se vždy řev. Samozřejmě, že lze efektivitu měřit lépe či hůře, ale neměřit ji vůbec je podle mě hovadina na n-tou. Styl "dejte nám peníze a věřte, že to děláme dobře" považuji za neudržitelný. Připomíná to situaci, kdy člověk dá auto do servisu se slovy "udělejte, co uznáte za vhodné, jste přece odborníci" a pak bez mrknutí oka vše zaplatí.

Netvrdím, že by vědci neměli být dobře finančně ohodnoceni, ale lít peníze do AV ČR naprosto bez jakékoli zpětné vazby, bez spojení s tím, co se za ně udělalo, není vůbec správná cesta. Co potom například brání některým podnikavcům na vedoucích funkcích v akademii, aby přidělené peníze rozlévali do podivných zakázek spřáteleným firmám, místo aby se prostředky využily skutečně efektivně a pořídilo se za maximum potřebného kvalitního vybavení? Odpovím si sám, nic. Zákon o veřejných zakázkách je jen drobná překážka, kterou lze snadno obejít. Víc už k tomu snad není třeba dodávat.

[Platonix]

Již dlouhá léta vykazuje AV ČR svou činnost ve formě výzkumných zpráv. Velice snadno lze také dohledat množství publikací v respektovaných časopisech, které pracovníci AV ČR ročně vyprodukují. Problém je, když se začnou pravidla měření efektivity aplikovaného výzkumu začnou aplikovat na výzkum základní. Řev se skutečně ozve, když se objeví snahy průmyslové loby přiohnout kritéria efektivity tak, aby z toho vypadnul předem požadovaný výsledek.

[Luk]

Již dlouhá léta vykazuje AV ČR svou činnost ve formě výzkumných zpráv. Velice snadno lze také dohledat množství publikací v respektovaných časopisech, které pracovníci AV ČR ročně vyprodukují.

Ano, toto lze použít jako informaci o tom, že AV ČT, jednotlivé ústavy a jejich pracoviště vykazují nějakou činnost. Teď jde ale ještě o to, nakolik je taková činnost "jako taková" efektivní (čili jestli za objem peněz, který na to jde, nemůže být větší, nebo naopak, zda na tutéž činnost nestačí méně peněz), a hlavně, zda je daná skladba výzkumné činnosti zrovna ta nejvhodnější nebo zda by nebyla vhodnější jiná.

Jakmile někdo říká "nesahat na to", rozsvítí se mi varovné světlo - protože přesně tohle otevírá prostor k úvahám, že někde něco neběží zrovna dobře. Nevidím důvod, proč by nemohlo být ponecháno to, co funguje dobře. Ale pak by neměl být problém to obhájit, odmítání jakýchkoli diskusí je cesta do pekel.

Problém je, když se začnou pravidla měření efektivity aplikovaného výzkumu začnou aplikovat na výzkum základní. Řev se skutečně ozve, když se objeví snahy průmyslové loby přiohnout kritéria efektivity tak, aby z toho vypadnul předem požadovaný výsledek.

Přiohýbání ve prospěch konkrétních aktivit průmyslu (například ve smyslu, aby výrobci využívali výstupy z aplikovaného výzkumu a přitom se tento platil ze státního rozpočtu) samozřejmě není dobré. Ale pokud se pod hlavičkou boje proti tomuto přiohýbání zablokují veškeré diskuse o tom, jak po vnější i vnitřní stránkce změnit financování AV ČR, výsledek bude silně kontraproduktivní - akorát to rozčílí lidi a vědě ani vědcům to nepomůže.

[Platonix]

U vědy jako takové je dost problém určit, zda probíhá efektivně. Jediné, co můžeme měřit je poměr výsledků ku pěnězům ve srovnání se zahraničím. Zde AV ČR dopadne slušně. Jinak netuším, jak chcete určit, zda to, že můj poslední experiment trval půl roku bylo málo nebo moc. Jsem tedy efektivní? Těžko říct, protože jsem první na světě, kdo onen experiment realizoval.

[Luk]

Jenže nějak se to měřit musí, protože státní rozpočet bohužel nemůže fungovat na principu "potřebujeme x miliard, dejte nám je". Peněz je omezené množství, všichni chtějí co nejvíc, takže vždy dojde na to, že se požadavky musejí aspoň trochu přizpůsobit možnostem (neřeším teď, že současné rozpočty jsou systematicky "nad možnosti", tedy že si stále půjčujeme víc a víc peněz). A jde právě o to, že nikdy nebude dost na všechno, co by kdo chtěl (ať už v akademii nebo jinde) dělat, vždycky se bude muset někde něco omezit. A otázka je, co konkrétně a jakým způsobem.

[Miloslav Ponkrác]

Ano, s tím se dá do jisté míry souhlasit. Sám nesouhlasím s tím, aby se věda řídila tvrdě ekonomicky, stejně tak jako řada dalších činností.

Ale to co prosazují vědci, tedy typu budeme si dělat co chceme, nic vám z toho neřekneme (tedy pokud nebudete studovat tuny žvástů a hledat tam něco), a vy jen sypte peníze a na nic se neptejte – to není to co bych chtěl podpořit.

Nemám pocit, že by věda měla tvrdě obhajovat vše co dělá, ale měla by být vidět. Vědci by se o své poznatky měli dělit s běžnou společností. Tedy populárně mimo jiné.

A také by vědci měli méně dávat najevo, že za peníze klidně jakékoli farmaceutické firmě udělalí poskoka a dokáží, že její přípravek XY léčí neduh A, když neléčí. Stejně tak znásilňování vědy pro protlačování různých nátlakových skupin a jejich nemístné zvýhodňování (homosexuálové, menšiny, ženy, …) nade všechny meze – to jsou peníze, které bych raději u vědců neviděl. Kromě odstrašujícího příkladu pro poučení příštích generací jiný důsledek sotva bude. Právě paradoxně jsou to ty populárně nejviditelnější výsledky vědy.

[Platonix]

Ona popurarizace vědy je užitečná věc a já s tím plně souhlasím. Má to jen dva háčky: 1. za popularizaci vědy nedostane vědec ani bod v hodnocení rady vlády pro vědu a výzkum. To je škoda, protože chce-li vědec přežít, musí generovat ony body. 2. zájem veřejnosti o vědu je dost mizivý. Kde není publikum, nejsou ani herci. V společnosti převládá názor, že vědec je pošuk v bílém plášti.

Jinak ale je rozhodně na místě vysvětovat vědu veřejnosti. To v žádném případě nerozporuji.

[Sinuhet]

To jste napsal obecny prispevek, se kterym se dost tezko da nesouhlasit, ale jak se to dotyka naseho problemu? Tvrdite, ze se do AV ČR liji peníze naprosto bez jakékoli zpětné vazby, bez spojení s tím, co se za ně udělalo? Nebo ze zariznutim AV a presunem penez soukromnikum se to zlepsi?

[Luk]

Nebo ze zariznutim AV a presunem penez soukromnikum se to zlepsi?

Tvrdím snad něco takového? Vyjádřím se přímo k AV ČR. Tedy řešit financování ano (současný model, kdy je část prostředků zcela paušální, bez vazby na cokoliv, považuji za špatný), ale nesouhlasím s tím, že vláda bez jakékoli širší diskuse a bez rozboru toho, jaké dopady to bude mít, dělala nějaké zásadní kroky.

[Sinuhet]

Prave nevim, co tvrdite. Me to pripada, ze se "vlamujete do otevrenych dveri". Rika snad AV, ze chce penize a nebude o nicem diskutovat, predevsim pak o tom, co s nimi (u)dela?

[Miloslav Ponkrác]

Zatím není schopna jasně říci, co se vůbec děje. Mě nezajímá, co udělá v budoucnu, když toho není schopna ani v přítomném čase.

[Sinuhet]

O fungovani AV toho evidentne prilis nevite, ale do urcite miry chapu, ze vas vztah k vede, zvlaste te ceske, je veskrze negativni, protoze vam soudruzi ze Sisifosu strhali ty mesicni kameny na rakovinu (nebo co to bylo za picovinu), ktere jste prodaval a vase astrologicka docentura take vazne.

[Sinuhet]

* Sisyfosu

[Miloslav Ponkrác]

Pokud je to jediné, co dokážete říct, tak je mi Vás upřímně líto.

Děkuji, že jste mi dal zapravdu, o tom co jsem psal. Nenapsal jste jediný konkrétní argument, takže asi jsem trefil hřebíček na hlavičku tvrději, než jsem sám tušil.

[masomlejn]

To na věci nic němění, protože opravdu mám pocit, že o publikování, hodnocení a financování vědců nevíš nic, nebo máš hodně zkreslený představy. Vše je o hodně složitěší než si tvrdíš. Znám především tu publikační část proto budu mluvit o ní (dělám aplikovaný a v menší míře zálkadní výzkum).

Aby vědec dostal článek do nějakého "prestižního" časopisu, musí článek splňovat určitá kritéria. Článek musí projít recenzním řízením. Navíc dáváte kůži na trh (ty články tam máte nadoživotí) a tak si setsakramentsky dáte záležet, aby to co publikujete mělo hlavu a patu. Publikovat tak, aby vás ostatní "zjebali" a vy si tim nahonil citační index je BLBOST! Články začínající slovem "Comment to...", značící nějáké negativní reakce jsou vzácné!! (kolik jsi dělal podrobných vědeckých rešerší aby si podpořil svá tvrzení?). Autor tohoto blogu (neznám ho osobně) publikoval v opravdu prestižním časopise a asi ví co je to za martyrium tam dostat článek, proto při publikování je na místě svědomitost, neustálé kontrolování logických záverů atd.

To že se má věda popularizovat je bezva, ale je to asi jako s linuxem, aby si pochopil co vědci dělají musíš se taky trochu snažit vzít si papír a tužku a něco si odvodit a napsat. Ne jenom stát čekat že všechno pochopíš jen tak. Vím o předávání vědomostí myslím dost, učím prváky a čtvrťáky už nějáký ten rok předměty které patří k neoblíbením (taková matika pro chemiky) a půlku strávím tím, že je přesvěčuju a motivuju, aby se učili.

Někdy mám pocit že mluvíš jako racionálně uvažující člověk a pak ti zase rupne v bedně a začneš si na vědě (vědcích) léčit nějaký komplex ... no mírně schizofrenní asi jako my všichni).

[hajoucha]

no, myslím, že těch peněz věda tolik nebere. Z HDP je to jenom velice malá část. Kde je tedy ten zbytek? Ovšem musím dodat, že sám dávám přednost situaci, kdy vědu platí pouze ten kdo ji má rád. A naopak, vědci dávají výsledky jenom těm, které mají rádi oni. Jak prosté milý Watsone.

[robertK]

To jako ze by nekdo nemel pravo koupit si ten mobilni telefon vzpominany v diskuzi? Nepodporoval jsi zakladni vyzkum -> nezavolas si :)

[deda.jabko]

jezis, to je zase snuzka polopravd a nesmyslu.

Víte vůbec, za co se dávají vědecké tituly? Doporučuji si to přečíst, kdekoli seznam požadavků. V zásadě za grafomanii. Musíte psát a psát, co nejvíce vaty, co nejvíce písmenek a protlačit to ven.

na to jste prisel jak? publikace at uz na konferencich nebo v casopisech prochazi recenznim rizenim a pokud pisete blbosti, recenzenti vam to daji vyzrat i kvuli drobnostem. navic s tou vatou to neni tak zhave, protoze na vetsinu clanku se vztahuje nejaky ,,page limit''... a to je pak sranda, kdyz musite neco slozitejsiho v mestnat treba na 5 stran A4 vcetne adekvatniho uvodu.

To jsou hlavní požadavky. Pokud napíšete třeba hovadinu a x vědců vás zkritizuje, můžete skákat radostí! Jste citován, tedy zvyšuje se vám citační index a určitá míra citační indexu je to, co potřebuje jako jeden z požadavků k vytouženému vědeckému titulu.

pokud pisete hovadiny, tak vam to recenzenti strhaji a pokud se vam to precejen podari nekde udat, jde uz podle casopisu/konference poznat, ze to za moc nestoji

Samozřejmě musíte psát tak, abyste nenaštval odborná média, protože čím víc tam toho protlačíte, tím lépe na cestě k titulu.

co si predstavujete pod pojmem odborne medium? navic problem, ze nekdo nekoho nastval, resi ,,blind review''.

Právě vědci jsou oceňovaní především za písmenka. Ne za čtivost, ne za to, že to někdo pochopí, případně ne za to, že to pochopí za mnohonásobek času oproti jiným pracem.

a na tuto blbost jste prisel jak? zrovna me tu nastole lezi jedna recenze z konference ACM. je tu pekne seznam hodnocenych vlastnosti. postupne je tam: technicky obsah a presnost prace; vyznamnost prace; odpovida nazev, uvod, zaver?; celkove usporadani dokumentu; vhodnost pro konferenci; styl a srozumitelnost; orginalnost obsahu; celkove hodnoceni dokumentu. pokud recenzent praci nepochopi mate smulu a zamitne to.

[Miloslav Ponkrác]

Právě proto lidem doporučuji, aby se seznámili se situací sami. Ale pak to budete dost těžko obhajovat.

Jistěže existují média (ať už publikace, časopisy, nebo cokoli jiného) kde mají určité požadavky. Mohu diskutovat jak moc tyto požadavky souhlasí vždy s kvalitativní stránkou věci, ale nebudu. Stejně tak jako nebudu upozorňovat na přísloví jedna vlaštovka jaro nedělá, případně několik vlaštovek.

Namísto diskuse každému odporučuji seznámit se se skutečností. To je jediné, co nejde okecat. Požadavky na vědecký titul – to je dokument, který snadno seženete. Zajímavé, že se tu argumentuje co a jak, ale s tímto papírem raději nikdo nepolemizuje.

[deda.jabko]

Právě proto lidem doporučuji, aby se seznámili se situací sami. Ale pak to budete dost těžko obhajovat.

pripadam si docela dobre seznameny se skutecnosti. ale ta se nejak neslucuje s nesmyslama, co jste napsal vyse.

Jistěže existují média (ať už publikace, časopisy, nebo cokoli jiného) kde mají určité požadavky. Mohu diskutovat jak moc tyto požadavky souhlasí vždy s kvalitativní stránkou věci, ale nebudu.

tak to by me teda zajimalo... de facto tvrdite, ze cela svetova veda je k nicemu, protoze existuji i spatne casopisy, ve kterych se publikuji i slabsi veci, etc.

Požadavky na vědecký titul – to je dokument, který snadno seženete. Zajímavé, že se tu argumentuje co a jak, ale s tímto papírem raději nikdo nepolemizuje.

je zajimave, ze vy timto dokumentem argumentujete a pritom na nej neodkazete. pozadavky na titul se totiz lisi fakultu od fakulty.

[Marek 'marx' Grác]

na to jste prisel jak? publikace at uz na konferencich nebo v casopisech prochazi recenznim rizenim a pokud pisete blbosti, recenzenti vam to daji vyzrat i kvuli drobnostem. navic s tou vatou to neni tak zhave, protoze na vetsinu clanku se vztahuje nejaky ,,page limit''... a to je pak sranda, kdyz musite neco slozitejsiho v mestnat treba na 5 stran A4 vcetne adekvatniho uvodu.

Konferencií / časopisov, ktoré zoberú len to najlepšie je minimum. Na to, aby to mohlo fungovať potrebujú účastníkov a ich poplatky, takže sa berie aj všetko trochu rozumné. Miera rozumnosti sa samozrejme líši.

co si predstavujete pod pojmem odborne medium? navic problem, ze nekdo nekoho nastval, resi ,,blind review''.

Blind review rieši niečo v prípade, že o vás nikto nevie (tj. nie je naštvaný). Ak sa v oblasti pohybujete dlhšiu dobu, tak minimálne pracovisko sa určuje veľmi jednoducho. T

Právě vědci jsou oceňovaní především za písmenka. Ne za čtivost, ne za to, že to někdo pochopí, případně ne za to, že to pochopí za mnohonásobek času oproti jiným pracem.
a na tuto blbost jste prisel jak? zrovna me tu nastole lezi jedna recenze z konferenci ACM. je tu pekne seznam hodnocenych vlastnosti. postupne je tam: technicky obsah a presnost prace; vyznamnost prace; odpovida nazev, uvod, zaver?; celkove usporadani dokumentu; vhodnost pro konferenci; styl a srozumitelnost; orginalnost obsahu; celkove hodnoceni dokumentu. pokud recenzent praci nepochopi mate smulu a zamitne to.

Ale veď má pravdu, človek potrebuje X článkov ročne, aby splnil kritériá, granty a všetci boli šťastní. 'Publish or perish' je tu už dávno a preto človek recykluje, pridáva drobnosti, ... Zoznam hodnotených vlastností je jednoducho šablóna podľa ktorej sa ide, v lepšom prípade o niečom hovorí, ale je vysoko subjektívna. Preto sú hodnotenia občas aj na opačnej škále (1-10,1-10,2-8,1-10 - z jedného z mojich posledných článkov).

[Platonix]

Vědec není hodnocen jen za množství publikací, ale i za kvalitu časopisů, ve kterých publikuje. V dobrých časopisech nelze jen popisovat papír bláboly nebo něco recyklovat.

[Marek 'marx' Grác]

Do najlepších časopisov sa dostane niekto (posobiaci) v ČR/SR raz za čas - tuším jedna odpoveď v Nature alebo Science :)

Podľa novej metodiky by to za asi stálo (5 + 140xfaktor), faktor = konvexní funkce normovaného po?adí þasopisu v rámci oboru podle IF. Ale neviem si predstaviť, že by niekomu prešiel jeden článok za dva roky, napriek tomu že za bežný článok je bodov 8 a aj to podľa debilného kľúču, tj. byť v databázi, ale pritom niektoré konferencie napr. najstaršia o Machine Translation tam nie je, pretože organizátorov to netrápi :)

A to máš aj obory, kde sa na časopisy prakticky nehrá. Tam to musíš hrať len cez počty konferencií, samozrejme že sú lepšie aj horšie - o tom niet pochýb, ale recykluje sa všade. Jasné, že ak je to lepšia konferencia, tak recyklujem materiál z nej a nie naopak.

[Platonix]

Za Nature a Science je nyní paušálně 500 bodů. Časopis, kde já běžně publikuji Physical Review A je za 91 a teď zkoušíme poslat jeden článek i do Physical Review Letters a to by bylo za 140, pokud nám to vyjde.

[JiK]

Časopis, kde já běžně publikuji Physical Review A je za 91 a teď zkoušíme poslat jeden článek i do Physical Review Letters a to by bylo za 140, pokud nám to vyjde.

Bezne publikujes? To mne zaujalo. Kolik tam mas publikovanych clanku (jako prvni autor) za poslednich pet let? A kolik tam mas celkem?

[Platonix]

Ok dobře mám dva články, jeden letos a druhý loni, oba ve Phys. Rev. A. Oba jsem první autor. Jsem na doktorátě teprve teď začal druhý rok, tak si nemyslím, že je to špatný výsledek.

[Marek 'marx' Grác]

S tým bodovaním máš pravdu, nový vzorec je 10 + 295 × Faktor a k tomu tie 500 bodové.

[Grunt]

Když vidím jak výborně jsou pokroky v oblasti vědy využity tak mě jímá jediná myšlenka: Prokristapána, hlavně už nic nekoumejte.

[deda.jabko]

co je to základní výzkum. Jedná se o výzkum v nových vědeckých disciplínách (např. kvantová optika), který není možné okamžitě uplatnit v praxi (zatím neumíme vyrobit rozumně fungující kvantový počítač).

ta definice je spatna. zakladni vyzkum je i v naprosto zavedenych vednich disciplinach.

[Platonix]

Je to otázka pohledu. Můži říci, že v zavedené disciplíně se vytvoří nová odnož a v ní začne probíhat základní výzkum. Optika je také již zavedená disciplína, ale v rámci ní vznikne tzv. kvantová optika jako nová disciplína se základním výzkumem.

[melkors]

Kvantovka je uz hodne zavdena disciplina a skoro cela je zakladni vyzkum ...

[Platonix]

No je tu s námi "jen" 100 let :)

[miro]

Prvně je třeba říci, že když si pánové Hertz a Maxwell doslova hráli s elektromagnetickým polem, jednalo se o ryzí základní výzkum.

V tom možná bude jádro pudla. V 18. a 19. století si hrál leckdo s lecčím (dnes po těch pánech máme z úcty pojmenované fyzikální jednotky), ale erár to IMHO moc nestálo, často si ti pánové hráli za svoje, případně měli nějakého mecenáše. Jenže ta doba je nenávratně pryč, cena dnešního základního výzkumu se bude pohybovat v úplně jiných řádech a s výjimkou eráru se tak vymkla finančním možnostem kohokoli jiného. Jako člověk od fochu mě klidně opravte, ale zrovna ve fyzice už se snad žádný "levný" základní výzkum v dnešní době dělat nedá (myslím levný ve smyslu - teď budu dva roky odkládat bokem 50% svého platu, a pak za ty peníze v garáži vyrobím mašinu, s pomocí které dokážu něco, co tu ještě nebylo). Tím chci říct, že důležitost základního výzkumu chápu, ale zároveň se obávám, že lépe už bylo. Ruku na srdce - kdo z nás by např. vrazil měsíční plat do něčeho, z čeho bude mít starou belu, ale jeho prapravnoučata na tom možná jednou pohádkově zbohatnou? A erár zpravidla přemýšlí v daleko kratších periodách - za deset let se např. politici nebyli schopni dohodnout na důchodové reformě, protože její efekt se za jedno volební období prostě neprojeví.

A to má ještě kvantová optika jakýsi zvuk (pokud je v tom něco kvantového, zní to nám laikům podobně jako "šarlatánství, které kupodivu funguje" ). Ale AFAIK v takové biologii se k čistému základnímu výzkumu nemůžete přiznat pomalu ani v blbé diplomce, tedy pokud nenaznačíte potenciální využití takového výzkumu v oblasti genových manipulací nebo léčení rakoviny.

[Miloslav Ponkrác]

Takoví ekonomové si dělají základní výzkum přímo v praxi a nechají si to platit, viz ekonomická krize.

Nicméně souhlasím, že levný výzkum se už dělat nedá (i když teoreticky v matematicky i fyzice ano – on třeba Maxwell do jisté míry dělal toto). A dobře už bylo.

Kromě toho řada vynálezců skutečně si své věci platila, viz třeba Nicola Tesla, který vynalezl tak polovinu základních elektro věcí co dnes používáme a vydělával si na to. Některé věci mu ukradli jiní a třeba Marconi dostal Nobelovu cenu za Teslovy vynálezy a zůstala mu jen proto, že když se na to přišlo, použila se klauzule „jednou udělená Nobelova cena se nedá odebrat“.

Nicméně vědci by měli cpát své výsledky mezi lidi, protože na tom dost závisí zpětně kolik volnosti ke své práci dostanou. A také by vědci měli mít radost z toho, že mohou své výsledky uplatňovat a vysvětlil lidem. A další věc je, že by měli sami hledat uplatnění svých výsledků – většinou to jde přímo stěží, ale často ano. Pionýrská doba vědy je za námi, jak jste naznačil.

[Platonix]

Nemyslím si, že třeba Einstein objevoval teorii relativity zadarmo ve své garáži. I když tam se jednalo o teoretický výzkum.

[miro]

Ano, teoretický a tudíž levný. Navíc byl tehdy AFAIK zaměstnán na patentovém úřadě, takže to jeho vymýšlení teorie relativity opravdu erár nestálo ani vindru (takže prakticky zadarmo a dokonce možná opravdu v té garáži ). Ale určitě byste našel lepší příklad, já ani netvrdím, že stát nikdy žádný základní výzkum nepodporoval. A v podstatě základnímu výzkumu fandím. Jen chápu to, že se čím dál míň někomu chce ten základní výzkum platit.

[dad]

nezlobte se na me, myslim to uprimne a samozrejme trochu obrazne, ale nemohu si pomoci, zodpovedny je za to Klaus.

Ma zasadni podil na tom, ze spolecnost odhodila sve eticke normy, zhaslo se a jednalo se podle principu - urvi co muzes. Pak se neni co divit, ze neni na vyzkum.

Jak jiz upozornili ostatni, vedci v minulych stoletich meli sponzora. I Marx nebyl placen od statu ale od Engelse. Kde jsou ale ti cesti miliardari, kteri provadi sponzoring zakladniho vyzkumu. Nikde, protoze nejsou eticky na vysi. Prisli k penezum skrz podvody a nebo meli zname apod. Tito lide drzi penize a investuji je do blbin, protoze nemaji uroven.

Jeste tedy jednou pro ty natvrdle. Ja bohatym nezavidim jejich penize. Jen bych si pral, aby bohati meli uroven a investovali ty penize do spolecnosti. Na prikladu financovani vedy vidime zcela jasne, jak Klausuv model krachuje. Spolecnost potrebuje bohate, ale rozumne a inteligentni bohate, ne ty kreteny , ktere mame dnes. To byla hlavni uloha vedeni po prevratu, Havel se to snazil komunikovat, ale byl tim sycakem prekricen. Bohuzel

[Luk]

zodpovedny je za to Klaus.

Jééé, to už tu dlouho nebylo, konečně!!!

spolecnost odhodila sve eticke normy, zhaslo se a jednalo se podle principu - urvi co muzes

Hmmm, etické normy odhazovala společnost, kde platilo tradiční heslo "kdo nekrade, okrádá rodinu". Kde snad na každé svépomocné stavbě byl použit nějaký ukradený materiál (ať už ho ukradl přímo stavebník nebo některý z jeho melouchářů), kde drobné "přikrádání" si v práci patřilo k bontonu, kde stačilo dát automechanikovi flašku a na autě se objevily nové díly, které nebyly uvedeny ve faktuře za opravu, kde si hostinští odnášeli domů každý den nějakou tu zajímavou láhev a přitom při inventuře nic nechybělo. A tak dále. Dobrý vtip

[dad]

ja si na to vzpominam trochu jinak, 90% beznych lidi, kteri praktikovali to co pisete (jen tak na okraj, kdyz se v tom tak do detailu vyznate, vy ste asi z pekny rodiny ), meli radost a viru v to, ze uz nebudou muset krast ze statniho, ale ze si na svuj zivot a prani vydelaji. Je totalni nesmysl, ze lide radi kradou, kdyz jen trochu mohou.

A toto odhodlani, viru a nadeje bylo mozno kanalizovat spravnym smerem. Bohuzel, a to jsem psal uz tisickrat, objevila se tady skupina lidi, kteri tuto nadeji pohrbili.

[Miloslav Ponkrác]

Za to určitě nemůže Klaus. Ještě nikdy v životě jsem neviděl, že by jeden jediný člověk způsobil převrat celé společnosti a jejích hodnot.

Ty hodnoty tu byly dávno před Klausem. A milióny lidí podle nich žilo. Před nějakými cca 20 lety se pouze stalo, že podle stejných hodnot začalo žít jen mnohem větší část světa. Dnes už nejen na západě, ale v Celé Evropě, velké části Asie a stále se rozšiřuje dále.

Jinak dál bych o tomto tématu nechtěl diskutovat, protože se obvykle diskutuje velmi černobíle a polárně.

Jinak dnešní společnost hrají minimálně dvě strany, ti bohatí a ti ostatní. Pokud jakkoli jedna z těchto stran přestane hrát dnešní roli, tak hra skončila a jede se jinak.

Každá společnost má své nejvyšší ideály a svého Boha – a podle nich jsou výsledky. Pokud nejvyšším ideálem a Bohem bude lid, budou gulagy, pokud nejvyšším ideálem a Bohem budou peníze, lidé se stanou otroky.

[Hrabosh]

Havel se to snažil komunikovat?! - To je sloh .... použití slova "komunikovat" v tomto významu pochází z příručky "Rádobymanažerské blábolení pro začátečníky", nebo je to až ve verzi pro pokročilé?

[belisarivs]

Marx jako flakacsky tluchuba byl financovan vlastni zenou. Az ji privedl na mizinu, zacal ho financovat Engels.

Kazdy ma jiste jine moralni hodnoty, ale mne osobne pripadne vydrzovani manzelkou abych mohl sepsat populisticke bludy jako osobni ostuda.

[melkors]

Hmmmm, pan je znalec ... [blijici smajlik]

Jen tak dal, v politice jiste prorazite. Nejlepe ve velrybarske strane. A s titulem Mladej, Blbej, Agresivni to pujde samo ...

[belisarivs]

Aha. Ad hominem. Koukam, ze minimalne v tom "blbej a agresivni" ti konkurovat nemuzu.

[melkors]

Ono se taky neda na takovy zvast, jaky jste racil vyplodit, reagovat jinak nez odplivnutim.

Schvalne, co vite o Marxovi? Pocitam, ze dohromady asi to, ze se nechal vydrzovat manzelkou a sepsal Komunisticky manifest (ktery jste neracil precist), mozna jeste mlhava povedomost o nejakem Kapitalu (ktery jste ani nevidel, natoz byt jen prolistoval). Protoze, kdybyste se byt jen trosku informoval, zjistil byste, ke svemu obrovskemu prekvapeni, ze Marx je dodnes uznavan jako vynikajici ekonom (teorie nadhodnoty je sice jiz dnes prekonana, ale ve sve dobe byla prevratna) a dale se o nem soudi, ze byl prumerny filozof a mizerny politik. Jenze na pochopeni neceho takoveho jsou nutne vedomosti ... Papouskovani klise je daleko jednodussi, ze?

PS: Rozhodne nejsem levicove zamereny, ale z "echt pravicaku" se mi zveda kufr. A netajim se tim.

[JS]

Vite, mate co vam patri. Vy cekate, ze si vas verejnost bude vazit a podpori vas, a pritom si nevazite vy ji: http://www.abclinuxu.cz/blog/FUD/2009/11/ruda-slova-ve-snemovne

Je to bohuzel presne tak, jak psali v Britskych listech. Akademici 20 let sedeli na zadku a casto podporovali neoliberalni reformy, protoze se jich netykaly, misto aby byli s "plebsem" ponekud solidarni. No a ted doslo i na ne.

Nemyslim to nijak skodolibe; velmi me mrzi, ze to tak dopadlo, a myslim se, ze byste si meli vzit ponauceni.

[podlesh]

Skvěle postaveno na hlavu.

[Platonix]

Na tomto příspěvku by se dalo učit, jak provádět klamavou argumentaci v praxi: 1. nikdy a nikde jsem netvrdil, že si nevážím dělnických profesí. jen si nemyslím, že by měli monopol na tvorbu HDP. 2. Akademici neseděli 20 let za zadku, ale dělali 20 let kvalitní vědu, jen o ní málo informovali veřejnost, která a přiznejme si, nemá o vědu moc zájem.

[xkesh]

Politici by však měli sledovat dlouhodobou prosperitu své země, ne okamžitou popularitu a okamžitý zisk. To je základní chyba, které se dopouštějí napříč politickém spektrem.

Ne, to je omyl. Jakmile začne politik zajišťovat dlouhodobou prosperitu své země, tak jako profesionální politik končí. Politik tak z pudu sebezáchovy sleduje především svou vlastní dlouhodobou prosperitu, protože za "prosperitu země" a už vůbec ne dlouhodobou jemu osobně nikdo nic nedá.

To je jako kdybyste chtěl tvrdit, že top manažer velkopodniku by měl sledovat dlouhodobou (aspoň 20-30 let) prosperitu firmy, i když ví, že ho v rámci rotace kádrů po 5 letech posadí úplně někam jinam, že odměněn bude za vhodně podaná čísla (ne skutečné výsledky) prvních tří let a že i když všechno zkazí, tak má připraven zlatý padák, ne-li vykopnutí směrem vzhůru (kde nemůže nadělat tolik škody).

A ještě se mi v dnešním globalizované virtuální realitě ztrácí ono "své země". Když budete investovat do vzdělání, ale nebude investovat do sociálního zabezpečení, oni vzdělaní se vám vykašlou, aby "ve své zemi" budovali nějaké hodnoty a půjdou tam, kde si polepší. Tam zase nebudou muset investovat do vzdělání (ekonomicky nejpřínosnější jsou imigranti), ale budou mít elitních vzdělanců dost, navíc takových, které můžou v nouzi z populistických důvodů vykopat (příklad USA). Investovat tedy musíte do života jako celku, to se nedá nic dělat. A dnes nejlépe do PR, aby všichni pod vedením mediálního průmyslu radostně volali "Ať žije nový most!" i když budou polykat andělíčky uprostřed řeky.

[belisarivs]

Politici by však měli sledovat dlouhodobou prosperitu své země, ne okamžitou popularitu a okamžitý zisk. To je základní chyba, které se dopouštějí napříč politickém spektrem.

Ne, to je omyl. Jakmile začne politik zajišťovat dlouhodobou prosperitu své země, tak jako profesionální politik končí. Politik tak z pudu sebezáchovy sleduje především svou vlastní dlouhodobou prosperitu, protože za "prosperitu země" a už vůbec ne dlouhodobou jemu osobně nikdo nic nedá.

[citation needed]

To je jako kdybyste chtěl tvrdit, že top manažer velkopodniku by měl sledovat dlouhodobou (aspoň 20-30 let) prosperitu firmy, i když ví, že ho v rámci rotace kádrů po 5 letech posadí úplně někam jinam, že odměněn bude za vhodně podaná čísla (ne skutečné výsledky) prvních tří let a že i když všechno zkazí, tak má připraven zlatý padák, ne-li vykopnutí směrem vzhůru (kde nemůže nadělat tolik škody).

[citation needed]

A ještě se mi v dnešním globalizované virtuální realitě ztrácí ono "své země". Když budete investovat do vzdělání, ale nebude investovat do sociálního zabezpečení, oni vzdělaní se vám vykašlou, aby "ve své zemi" budovali nějaké hodnoty a půjdou tam, kde si polepší.

A co bys jako cekal, kdyz se jim stavajici stav nelibi a oni maji narozdil od jinych hlavu na to aby sli jinam?

A pritom staci zavest placene skolne. Stat by sepsal se studentem smlouvu, ze za kazdy semestr zaplati treba 30 000 Kc. Bude to reseno treba pujckou bez uroku, nebo s urokem odpovidajicim inflaci a az student dostuduje, musi statu penize za skolu behem nekolika let vratit. Jestli odjede do ciziny a vrati stast penize za rok, nebo bude pracovat v republice a vrati je za 10 let uz by bylo na nem.

[mrzout]

belisarivs: ty si najdi, co je citace a k čemu může být prospěšná. V obou případech, kdy si použil to své "[citation needed]" by byla úplně k ničemu: autor necituje fakta ani názor někoho jiného, ale svůj názor.

[belisarivs]

To potom doporucuji precist si co napsal jeste alespon jednou. Je to tam jasne prezentovano jako fakt. Minimalne jsem si nikde nevsimnul slov jako "IMHO, podle me, dle meho nazoru ..." Cili ano. Pokud tvrdi, ze to takhle skutecne funguje, tak ja ocekavam, ze bude schopen to dokazat ci citovat kde to je.

Neznamena to, ze jsme nutne ve sporu. Proste me zajima, jestli vari z vody nebo se to tak vsude opravduy deje.

[xkesh]

Pokud tvrdi, ze to takhle skutecne funguje, tak ja ocekavam, ze bude schopen to dokazat ci citovat kde to je.

Zkuste dokázat to, že to tak není. Třeba velice jednoduše tím, že napíšete jako svůj názor zrcadlový opak a zapřemýšlíte o něm - uvidíte, jak to bude znít. To je ta jednodušší cesta.

Anebo mi najdete aspoň politika, který byl za své dlouhodobé směřování k prosperitě taktéž voliči odměněn (tady ani nemusíte zůstávat v Česku), tzn. měl z toho také svůj osobní prospěch.

[belisarivs]

Jiste. Proc by ses mel snazit dokazat, ze tve tvrzeni neni blabol, kdyz muzes chtit po mne dokazat, ze jim je. Taky dobre.

[xkesh]

Jiste. Proc by ses mel snazit dokazat, ze tve tvrzeni neni blabol, kdyz muzes chtit po mne dokazat, ze jim je.

Jak mám dokázat, že platí pro všechny politiky, což si myslím? Tím, že vám dám jeden příklad? Dobře: Mirek Topolánek. Jiří Paroubek. Chcete nějaké další? Kolik jich chcete, aby byla platnost dokázána?

Najděte jednoho, kde to neplatí a nebude to platit, tzn. najděte politika, který jednal s ohledem na dlouhodobou prosperitu a jemu osobně se to vyplatilo (např. přízní voličů, nebo zbohatnutím nebo přišel do nebe, co já vím...). Tomu se říká důkaz sporem a v tomhle případě je jediný možný.

[Fluttershy, yay!]

Proč asi dělá politiku jistý šlechtic z Černé hory? Nahrabáno už má...

[belisarivs]

S timto mi nezbyva nez souhlasit.

Politici by však měli sledovat dlouhodobou prosperitu své země, ne okamžitou popularitu a okamžitý zisk.

Tohle je prave kamen urazu. Nemohl jsem si nepovsimnout naproste nekoncepcnosti jakekoliv nasi vlady. Jeji plan je jak vyhrat volby libivyni gesty, ale dal se uz nekoukaji. Sem tam soupnou DPH nahoru, sem tam dolu, tem uberou, tem pridaji a dal u nic.

Jejich horizont je maximalne volebni obdobi. Dal uz nevidi.

A takhle je to se vsim. Kazdy ekonom vi, ze zeme, ktera zacne masivne investovat do vedy pujde nahoru. Staci se podivat na Finy. V dobe Prvni Republiky to byla zeme tisicu jezer a miliard komaru. A dneska jsou uplne jinde protoze tehdy nepremysleli prdeli jako nase vlasy.

Jenom blbec si mysli, ze kdyz nas v zebricku vyspelych zemi nedokazali za 20 let posunout vyse, ze se jim to povede, kdyz budou delat to same co dosud. Proste zadny dlouhodoby koncept (korizont 20-50 let), zadne poradne plany s vedou a rozvojem ekonomiky (srance komunistu, kteri slibuji 100k pracovnich mist nezeru), zadne koncepce jak zpruhlednit a zefektivnit statni aparat (Amnesty International odhaduje, ze se unas rozkrade 200-300 miliard kvuli smeline, ano, na nulu to nedostaneme ale i tak je to obrovske cislo, v podstate rozdil mezi schodkem nahoru nebo dolu), zadny koncept jak udelat obcany primo zodpovedne za chod zeme (v dobe, kdy ma pripojeni k internetu skoro kazdy tu porad neni moznost referenda s jeho pomoci), ne moc povedene Datove Schranky, ktere byly rovnez ledabyle uplacany a nedomysleny (alespon co jsem tak nabyl dojmu z diskuzi zde). Proste nic prelomoveho.

Jenom onanie nad lacinymi gesty. Proste vyhrat volby a smitec. A je jedno, jestli jsou modri nebo oranzovi.

[mrzout]

Jak velký podíl na "základním výzkumu" má výzkum kvantové fyziky a jak velký třeba takový "výzkum vývoje staré a střední češtiny" nebo základní výzkum "křesťanství a česká společnost ve středověku"?

Protože to je hlavní potíž. Na ABClinuxu asi nikdo nebude chtít škudlit na fyzice, ale vysvětlete přínos financí do Ústavu pro jazyk český a mnohých podobných zahrnutých pod AV? Chcete-li být objektivní, obhajujte tyto problematické, které suplují spíše koníčky a jejichž přínos nepřekročí hodnocení "zajímavé, leč bez praktického využití".

[xkesh]

Jak velký podíl na "základním výzkumu" má výzkum kvantové fyziky a jak velký třeba takový "výzkum vývoje staré a střední češtiny" nebo základní výzkum "křesťanství a česká společnost ve středověku"?

Teoreticky by jazykovědný výzkum měl sloužit lepšímu poznání struktury a vývoje jazyka (potažmo lidského myšlení vůbec), což by mohlo mít praktické využití jednak v lepších metodách vyjadřování (jak říct to, co říci chci, co nejvýstižněji) a pak také v lepších metodách výuky tomu vyjadřování. Zrovna tak historie může být v jistém smyslu magistra vitae...

Jenomže po tomhle všem musí být nejdřív nějaká poptávka, tzn. kultura. Kultura je věcí tradice (čehož by se měly chopit zejména ty rádoby konzervativní politické proudy, ale ty mají evidentně jiné starosti), a kde není zájem o tradice jako o patterny vztahování se k všehomíru (včetně lidské společnosti), tam není zájem o tradičně srozumitelné vyjadřování a tudíž ani o výzkum staré a střední češtiny, kteréžto se jeví zcela zbytečnými. Kdo by dneska třeba z politiků stál o to, aby se jeho veřejné řeči hodnotily tradičními kritérii řečnického umění a aby jeho ubohá úroveň byla zřejmá i absolventům základních škol?

[Platonix]

Když jsme u toho jazyka a těch tradicí, nešlo by to ošliké slovo patterna dokonce se dvěma t nahradit hezkým český slovem vzor?

[Platonix]

Nemyslím si, že je studium českého jazyka bez praktického využití. Potřebujeme někoho, kdo by se staral o náš jazyk, řešil přibývání nových slov souvisejících s novými objevy. I stidium minulosti není úplně bez přínosu, protože nám umožňuje poučit se z chyb, které naši předci udělali. Existuje seriózní výzkum (citaci bohužel nemám), který ukazuje, že různé jazyky formují různě dětský mozek a proto Čech uvažuje jinak než třeba Němec nebo Brit. Pro udržení sounáležitosti našeho národa je tedy nezbytné, aby někdo opečovával i náš jazyk. V opačném případě můžeme ČR rozpustit, žačít mluvit anglicky a pak se stát něčí kolonií a nemuset vlastní financování vůbec řešit.

[Grunt]

Existuje seriózní výzkum (citaci bohužel nemám), který ukazuje, že různé jazyky formují různě dětský mozek a proto Čech uvažuje jinak než třeba Němec nebo Brit.

Tak zrovna u tohoto by mě dost zajímaly.

[Marek 'marx' Grác]

Aj Chomsky je len jeden z neužitočných lingvistov :)

[petr_p]

Tak zrovna výzkum přirozených jazyků je docela nadějný obor. Zvláště když to spojíme se strojovým zpracováním. A pokud jde o zkoumání mrtvých jazyků, tak ten mají tentýž smysl do budoucnosti, protože když zjistíme, jak se přirozený jazyk vyvíjí a proč se tak vyvíjí, bude snazší najít vztahy a vzory, které nám v současných jazycích unikají a opět je (současné jazyky) dokážeme lépe strojově zpracovat.

Třeba letošní cenu Česká hlava, kterou uděluje vláda, dostala ZČÚ za převod mluveného slova do textu. Sice to je spíše o akustice, ale i tak.

[Kvakor]

Pokud pominu politiky a problém neexistence dlouhodobé koncepce hojně diskutovaný výše, tak bych ještě viděl problém v celkovém nazírání "běžných" lidí (tj. těch, kteží nejsou vědci a o vědu nijak nezajímají), za což může nejspíš i školství a celková koncepce výuky, která je schopná "znechutit" vědu jako takovou.

Pokud nemáte štěstí na učitele (popř. celou skolu) a osobně se o to nezajímáte, tak je dost velká pravděpodobnost, žě po zbytek života budete pokládat vědu a základní výzkum obzvlášť za něco složitého a nepochopitelného, bez návaznosti na reálný život. To platí nejen o přírodních vědách, ale třeba i o matematice, viz debaty ohledně povinné matematiky v maturitě.

Vzpomínám si, jak jsem onehdy vysvětloval co vlastně v CERNu na to LHC dělají (a to lidem, kteří si už ani nepamatovali, co je to proton ) a pamatuju na na překvapení, když jsem se jen tak mimochodem zmínil, že praktickou demonstrací teorie relativity je to, že GPS má díky relativistickým korekcím přesnost desítky metrů až metry, zatímco bez nich by to byly stovky metrů nebo kilometry. Stejně překvapivé pro ně bylo to, že z CERNu pochází i hypertextu a tím i WWW. Pokud by takové věci více proniky do obecného povědomí, tak by nejspíš bylo financování základního výkumu mnohem jednodušší ...

Bohužel celková společenská nálada není v současnosti vědě moc nakloněna (a to nejen u nás), pro ilustraci si vzpomeňte na poměr šílených vědců vymýšlejících nástroje zkázy vůči vědcům v úloze kladných hrdinů v současné fikci v porovnáním řekněme s tou z konce devatenáctého a začátku dvacátého století (v jednom čláku výstižně nazvanou Zlatý věk steampunku).

Vzpomeňte si na hysterický odpor vůči jaderné energii a geneticky modifikovaným organismům, hlavně z řad těch, kteří o obojím nevědí ani zbla. Vzpomeňte si na šílenosti typu "Nespouštějte LHC, bude konec světa!" nebo nedávný "NASA nám bombarduje Měsíc!". Vzpomeňte si na oteplovače pod vedením Velkého Ala, kteří z oxidu uhličitého dělají pomalu to neškodlivější věc na světě (pro povavení viz Dihydrogen monoxide hoax ).

Potom se nesmíme divit, že většina lidí raději dá peníze útulům pro opuštěná koťátka a štěnátka nebo hladovějícím sirotkům v Africe, než aby financovaly vědecký projek, o kterém z médií vědí jen to, že může způsobit konec světa. A politici se nebudopu chovat jinak, protože jejich cílem je pouze získat co nejvíc voličů a pak se co nejdéle udržet u moci, tudíž musí jít s davem.

[zdenek-hbr]

muzes to s tim GPS nejak rozvest?

[Kvakor]

Perfektně je to vysvětlené v článku na Oslu Přesnost atomových hodin, GPS a teorie relativity. Zkráceně - kdyby se u GPS nepočítalo s teorií relativity (což se opravdu u prvních modelů družic stalo), tak by se jim v důsledku dilatace času rozešly vůči Zemi hodiny, a kdyby se výpočet nepočítal s relativistickou koreckí na gravitaci (resp. její různou úroveň v různé výšce) a tvar dráhy, zanášelo by to do výsledku zhruba kilometrové chyby.

[zdenek-hbr]

dik. to jsem vubec netusil. zajimave pocteni tem clanek.

[michal]

S tím se nedá nic než souhlasit. Věda prostě není v módě. Všichni by chtěli výsledky, ale nikdo si nedokáže představit kolik složité techniky, fyziky, chemie je to tom jejich milovaném iphonu.

Ale chyba je i na straně vědců. Stačí se podívat na web fyzikálního ústavu na stránky jednotlivých oddělení, to jsou často webové stránky snad z 80. let. Navíc wikipedie tu s námi už taky je pár let a pořád lidé fyzikálního ústavu nebyli schopen sepsat pár stánek k tématům, kterými se zabývají (výjimky ale existují).

Prostě české vědě chybí propagace a mediální podpora. To se bohužel asi nezlepší, protože většina politiků si stejně jako většina obyvatelstva myslí, že vědci jsou tlupa bláznů, co si kupují drahé hračky.

[Platonix]

To o tom, že web FzÚ je tragický jsem psal v původním zápisku. V tomto bodě souhlasím.