Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Tiskni
Sdílej:
stačí, aby vrátný podepsal doručení zásilky a smlouva v té zásilce obsažená je závazná pro celý podnikTohle je nebetyčná kravina, protože převzetí zásilky není rozhodně uzavřením smlouvy. Bylo by jím jen v případě, že by firma předem deklarovala, že doručením návrhu dochází k uzavření smlouvy. V této souvislosti ale existuje jiný problém, a to oprávněnost vystupovat (jednat, podepisovat) jménem právnické osoby. Tam se opravdu může stát, že za firmu podepíše smlouvu (nebo ji uzavře jiným způsobem) někdo, kdo k tomu neměl zmocnění - a ta smlouva platí. Pokud například prodavačka v obchodě na chvíli odběhne a nechá místo sebe pracovat dceru, kupní smlouvy uzavřené na zboží, které ta dcera prodá (přestože tyto smlouvy uzavírala jménem provozovatele, aniž by k tomu měla zmocnění), jsou platné. Taktéž když třeba vedoucí oddělení ve firmě má oprávnění sám uzavírat smlouvy do výše plnění 50000 Kč a uzavře smlouvu na milion - i tady smlouva platí.
(5) Inzerce v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářského styku, která nabízí registraci v katalozích, jako jsou zejména telefonní a jiné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo jiným podobným způsobem, musí obsahovat jednoznačně a zřetelně vyjádřenou informaci, že tato inzerce je výlučně nabídkou na uzavření smlouvy. To platí přiměřeně i pro přímou nabídku takové registrace.Tedy rozhodne z nej nehrozi zadne poskozeni poctivych podnikatelu, kteri by se najednou nemohli spolehnout na smlouvy, protoze by jim kdokoli mohl smlouvu proste ze dne na den zrusit. Ten navrh nema ani chranit lidi, kteri s vedomim, ze podepisuji smlouvu neco podepisou a teprve pak si smlouvu prectou a zjisti ze tam je neco uplne jineho. Pokud si nekdo smlouvu neprecte, tak je to jeho chyba. Zakladni situace, proti ktere ma tohle chranit a ktera je u podvodnych katalogovych firem bezna, je trochu jina. Katalogova firma posle nejaky car papiru, ktery se tvari jako faktura. Oblibene je treba kopirovat vzhled faktury MEDIATELu, takze ucetni ve firme si rekne, ze to je zas faktura za umisteni do zlatych stranek a proplati to. Jenze dole na "fakture" je uvedeno, ze to faktura neni, ze se jedna o nabidku smlouvy a ze zaplacenim dojde k jejimu uzavreni. Na zadni strane jsou pak stavnate podminky. Nikde behem tohoto podpisu nedochazi k nejakemu podepsani smlouvy a clovek casto ani nevi, ze o smlouvu jde. A pak po trech mesicich prijde dalsi faktura, ktera uz vypada jako uplne normalni danovy doklad, clovek se zdesi, dohleda si tu puvodni "fakturu" a zjisti, ze se zavazal na rok smlouvou, ktera nejde vypovedet. Od vami uvadeneho pripadu s podepsanim se to lisi zejmena v tom, ze tam nikde neni vule toho cloveka to podepsat, ani tam zadna pisemna objednavka neexistuje a je to ciste zalozene na uvadeni v omyl. A prave tam do hry vstupuje ten odstavec z navrhu, ktery ma byt vlozen do obchodniho zakoniku. A ten rika, ze kdyz se smlouva uzavira, tak to tam musi byt jasne a viditelne napsane. Podle meho je jednoznacne spravne, ze takova regulace bude existovat.
Mně jde především o princip "vidím problém, napíši/novelizuje kvůli tomu zákon", který kritizuji. Mělo by se využít především obecných ustanovení, která již v zákoně jsou. V případě výše zmíněné novely zákona se domnívám, že bude natolik bezzubá, že naštěstí nikoho nepoškodí, ale katalogové firmy se jí snadno vyhnou. První, co katalogová firma udělá je, že přestane nabízet registraci, ale přejmenuje svou službu například na založení nějakého členství v klubu firem. Tím se vyhne nově přidanému paragrafu a vesele jede dál.V tomhle s Vami zcela souhlasim, nemelo by se tam explicitne zminovat, ze jde o nejake katalogy nebo registrace, tim vznika jednorazovy hotfix, ktery neni problem s trochou snahy obejit. Na druhou stranu, aby obchodni zakonik za navrh na uzavreni smlouvy povazoval i kus svacinoveho papiru, kde je miniaturnim pismem uvedeno "toto je navrh smlouvy, pokud snite svacinu, ktera je v tomto papiru zabalena, budete si muset kupovat svacinu od nas kazdy den po nasledujici 2 roky, a vubec nevadi, ze ji nepotrebujete, hlavne ze ji zaplatite", to mi prijde taky hodne spatne. Takhle to preci nema vypadat, a tohle je _presne_ to, co katalogove firmy delaji. Pokud nekdo muze udelat nejake jednostranne prohlaseni, o kterem druha strana ani nevi (treba si ho proste dotycny neprecte, protoze je nepozorny a nevsiml si, ze dana vec neni faktura) a pak na jeho zaklade se snazit vymahat od dotycneho dalsi penize, to pripustne v rozumnem pravnim state opravdu neni. Jak rikam, odlisujme zde pripad, kdy nekdo danou vec podepise, tam plne souhlasim, ze je to jeho chyba, ale nahodne podstrceny a pohozeny text by opravdu zakladat nejakou smlouvu nemel (tj. rozhodne by v obchodnim zakoniku melo byt uvedeno to, ze navrh smlouvy ci smlouva maji byt jasne oznaceny). V cem je ten navrh spatne je to, ze to nepozaduje od vsech smluv, ale jen od tech katalogovych, coz je, pravda, nestastne.
Vemte prosím v úvahu, že lidé jsou natolik naivní, že uhradí katalogové firmě poplatek v domnění, že se jedná o povinnost a to i v případě, že ona katalogová firma jasně ve smlouvě píše, že se jedná o čistě dobrovolnou reklamu (viz odkaz na takovou smlouvu v mém zápisku). V tomto smyslu platí, že komu není rady, tomu není pomoci a to ani zákonem. Chyba je jednoznačně na straně účetní, která bezhlavě proplácí faktury. To mi prosím řekněte, jestli tohle chování považujete za normální. I kdyby se ta smlouva tvářila jako faktura Mediatelu, tak by se snad mohla účetní podívat, kdo je příjemcem, jestli je to skutečně Mediatel.Ano, chyba to je. Nerikam ze ne. Ale aby tuhle vselijakou havet nase zakony jeste chranily a "podnikani" ji umoznovaly, to opravdu neni zadouci. Tyhle firmy typicky neposkytuji zadne realne plneni, o ktere by kdokoli stal nebo by si ho kdokoli opravdu objednal, ziji z toho, ze 100% lidi kteri jim zaplati to udelaji v omylu. Jiste, na to mame trestni zakonik a trestny cin podvodu, ale policie tyhle zaloby temer ve vsech pripadech odklada.
a to i v případě, že ona katalogová firma jasně ve smlouvě píše, že se jedná o čistě dobrovolnou reklamu (viz odkaz na takovou smlouvu v mém zápisku).Ano, u vaseho prikladu je to celkem dost jasne napsano, o co se jedna. Oproti tomu tady je treba priklad toho, jak se to dela "lepe".
prijde vasi ucetni, ona ji omylem proplati, protoze "tohle se preci proplaci vzdycky"Tohle "rutinní proplácení" je problematické z více důvodů, nejen z tohoto. Například pokud se platí firmě, která je v insolvenčním řízení, už se nesmí platit přímo jí, nýbrž jen insolvenčnímu správci na zvlášť vyhrazený účet. Proto je potřeba vždycky prověřovat, za co a komu se má doopravdy platit.
Tohle "rutinní proplácení" je problematické z více důvodů, nejen z tohoto. Například pokud se platí firmě, která je v insolvenčním řízení, už se nesmí platit přímo jí, nýbrž jen insolvenčnímu správci na zvlášť vyhrazený účet. Proto je potřeba vždycky prověřovat, za co a komu se má doopravdy platit.To je pravda, ale kdo presne tohle dela? Opravdu si pri proplaceni kazde faktury overujete, jestli nahodou firma neni v insolvencnim rizeni? To bych si musel tak jeden den v mesici vyhradit jen na to
.
Já zase nechápu, proč obhajujete selhání paní účetní, která proplatí fakturu s argumentem "tohle se přeci proplácí vždycky". Ještě by mě zajímalo, odkud se bere jistota, že poukázání peněz na něčí účet je automaticky souhlasem s nějakou smlouvou.Selhani ucetni samozrejme neobhajuju, je to jeji chyba, ale zaroven neni v poradku, aby proste zaplaceni nekoho k necemu dalsimu zavazalo. Presne tak, ja tu jistotu nemam, konec koncu nejsem pravnik a zrovna obchodni zakonik uplne jednoduchy neni... ale presne tohle prave vselijake ty firmy tvrdi, ze tim, ze jste ten car papiru zaplatili, jste souhlasili se smlouvou. Je to jedna z veci, co je prave napsana na druhe strane toho papiru. A podle toho, co tvrdi, taky jednaji. Dosti pravdepodobne to nejak rozporovat jde (a zalozit to na uvedeni v omyl nebo na tom, ze proste zaplaceni smlouvu nezaklada), ale znamena to pravdepodobne soudni tahanici, coz znamena spoustu casu a penez a nejisty vysledek. Oproti tomu pokud bude v zakone explicitne uvedeno, ze tohle se nesmi, a ze navrh smlouvy musi byt skutecne nadepsan "navrh smlouvy", a nikoli ze to je nekde uvedeno jen nejakym pidipismem, tak je to IMHO mnohem lepsi pravni stav.
Selhani ucetni samozrejme neobhajuju, je to jeji chyba, ale zaroven neni v poradku, aby proste zaplaceni nekoho k necemu dalsimu zavazalo.Je to úplně stejné jako v jiných případech konkludentního uzavření smlouvy.
tim, ze jste ten car papiru zaplatili, jste souhlasili se smlouvouAno. Tím, že někdo provede platbu s použitím desetimístného variabilního symbolu uvedeného v návrhu smlouvy, dává tím najevo vážně míněnou vůli uzavřít smlouvu. Když někdo vyplázne peníze u pekaře, tak přestože nic nepodepsal, projevil vůli uzavřít kupní smlouvu na vybrané pečivo. Je to úplně stejné.
Oproti tomu pokud bude v zakone explicitne uvedeno, ze tohle se nesmi, a ze navrh smlouvy musi byt skutecne nadepsan "navrh smlouvy", a nikoli ze to je nekde uvedeno jen nejakym pidipismem, tak je to IMHO mnohem lepsi pravni stav.To je přesně to, co si myslím, že by v zákonech být nemělo. Zákon by se neměl pitvat v jednotlivostech, vyjmenovávat všechny možné případy toho či onoho, všechno do detailu specifikovat. Naopak, měl by být nejobecnější, jak je to jen možné. Jinak se často stává, že se objevují další a další kličky k vyklouznutí z mantinelů zákona, takže se musí zákon často měnit a je stále ve skluzu za šibaly.
A protože zvolil písemnou formu, je třeba i má písemná odpověď.To je bohužel (bohudík) mylný názor. Občanský zákoník nic takového neříká (ani nic, z čeho by to šlo vyvodit) - jediné, co se vztahuje k písemným smlouvám, je toto: Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí.Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině. Z čehož vyplývá, že pokud se (s výjimkou převodu nemovitosti) použije písemný návrh a písemné přijetí, je splněna podmínka písemné formy. Nic víc. Rozhodně z toho nevyplývá, že pokud je návrh písemný, lze ho přijmout pouze písemně. V praxi je naopak běžné, že se písemné návrhy přijímají konkludentně (tedy například provedením platby nebo jinou nevýslovnou formou) či jinou běžnou formou, například ústně nebo telefonicky.
Dalo by se čekat, že ten nadpis bude fungovat jako jasné upozornění na fakt, že se jedná o smlouvu.A to jsme se před pár lety smáli Američanům, že mají na pytlíku s ořechy napsáno: Pozor, obsahuje ořechy!
Na druhou stranu ale chápu názory lidí, kterým se nelíbí smlouvy maskované za různé na první pohled nevinně se tvářící dokumenty.Mně se také lecjaké takové dokumenty nelíbí. A zejména se mi to nelíbí v případech, kdy to udělá firma (banka, pojišťovna,...), kterou jsem do té doby považoval za seriózní. Takhle těžce mě například zklamala pojišťovna Generali. Ale základem prostě je vždy všechno pečlivě číst a raději nepodepisovat (resp. jiným způsobem neaktivovat) věci, které nejsou dostatečně průhledné - i kdyby to mělo znamenat prošvihnutí dobré příležitosti (jako že obvykle neznamená).