Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
QEMU
Pokud si chceme nanečisto vyzkoušet instalaci operačního systému, je pro něj třeba nejprve vytvořit virtuální pevný disk, který má formu image souboru. K vytvoření takovéhoto image slouží utilitka qemu-img
. Zvládá řadu formátů image souborů, mezi nimiž je zvláště zajímavý formát qcow, který umožňuje kompresi image souborů i pokud v nich jsou souborové systémy, které kompresi neumožňují. qemu-img
kromě tvorby image souborů umožňuje i jejich konverzi. Pro instalaci ReactOS ale postačí malinkatý image dejme tomu o velikosti 500MB, ať je kam instalovat další aplikace. Ten lze vytvořit příkazem
qemu-img create /home/data/reactos.img 500M
Kromě přípony M pro megabyty lze použít i G pro gigabyty, to již bohužel nelze kombinovat s desetinnými čísly, takže můj pokus o vytvoření image 0.5G se setkal s neúspěchem.
Vytvořený image pak již lze pomocí parametru -hda
přiřadit pevnému disku virtuálního PC. Nyní lze nabootovat image s ReactOS
qemu-system-x86_64 -localtime -soundhw es1370 -hda /home/data/reactos.img -cdrom /home/data/ReactOS.iso -boot d
Pro spuštění byl použit qemu-system-x86_64
, neboť hostitelem je OS s architekturou x86_64. Je možné pro spuštění použít i příkaz qemu
, pak by ale nebyl využit jaderný modul kqemu
a značně by klesla rychlost emulovaného PC.
Mezi použitými parametry pro spuštění, které jsou vesměs jasné bych se pozastavil u parametru -soundhw
. QEMU samo od sebe neemuluje žádnou zvukovou kartu, tu je třeba zapnout až parametrem -soundhw
. Na výběr je z následujících: Sound Blaster 16 (volba sb16
), Adlib OPL2 (adlib
, pro funkci je třeba zakompilovat do QEMU zvlášť) a Esoniq ES1370 (es1370
). Funkčnost zvukové karty Adlib jsem nezkoušel, Sound Blaster 16 ale ještě není plně implementovaný, proto je třeba použít ES1370. QEMU dále umožňuje řadu dodatečných nastavení emulované sítě, ale i bez nich funguje síť bez problémů.
ReactOS
ReactOS je projekt, kladoucí si za cíl vytvořit operační systém kompatibilní s Micro$oft Windows. Jeho kořeny se datují do roku 1996, samotný vývoj ale začal o dva roky později. Jelikož lze ale ReactOS vyvíjet pouze metodou reverse engineeringu, jeho vývoj jde velmi pomalu. Aktuální verzí je ReactOS 0.3.1, která je stále ještě ve fázi alfa - není tedy vhodný pro každodenní použití.
Pokud se jej rozhodnete vyzkoušet, zjistíte, že ReactOS je velmi důslednou kopií Windows 2000. Jeho instalace se započíná ve stejně vyhlížející DOSové aplikaci (která ještě není počeštěna), výběr cílového disku je též velmi podobný a jediným rozdílem je možnost výběru nastavení klávesnice a monitoru, které bude použito pro grafické prostředí. Podobné jako ve W2K je i rozdělování disků. I když - zatím jde pouze o fiktivní aplikaci - ReactOS neumí spravovat disky s více než jedinou partition a tak lze dělení disku použít pouze na jeho formátovaní na FAT32 (NTFS ReactOS též nepodporuje).
Po instalaci bootloaderu přijde nezbytný restart a startuje se ReactOS. Splash je opět přirovnatelný k Windows, tentokráte spíše XP, ovšem bez animace. Dokončí se instalace systému (opět podobně jako ve Windows) a nabíhá grafické prostředí. První, s čím se ReactOS ozve jsou chybějící ovladače. Nu což, to se nechá odklikat a může nastoupit prohlídka systému.
Grafické prostředí ReactOS je do jisté míry počeštěno a svým vzhledem nezapře svou příbuznost s WINE. Ačkoliv základní vzhled je shodný s Windows 2000, vzal si ReactOS z Linuxu více ploch a od svých vzorových Windows se liší i různými detaily chování Průzkumníka či v nabídce Start.
Nedalo mi to a zkusil jsem nainstalovat nějaké aplikace. Z čiré lenosti jsem se rozhodl je stáhnout z netu (jak jinak, že? ), ale ejhle. ReactOS má sice svůj jakýsi Internet Explorer, ten si ale stáhne Mozilla ActiveX, se kterým pak padá celý ReactOS. Zkusil jsem to tedy z druhé strany, přes Firefox (ReactOS má ve své Start nabídce zástupce pro stažení Firefoxu). Ten se stáhl, po delší době i nainstaloval, ale po chvíli používání vždy spadl i s celým OS.
K dalším testům jsem se tedy ani nedostal. Nicméně ReactOS na mě příjemně zapůsobil jako vyvíjející se alternativa k Windows, která by byla zvládnutelná i pro průměrného uživatele produktů Micro$oftu. Jestli se týmu ReactOS opravdu povede, co si slíbili, bude mít Micro$oft o další vrásku na čele víc.
Jako bonus pár screenshotů.
Tiskni
Sdílej: