Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Byla vydána nová verze 6.4 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.16.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
QEMU
Pokud si chceme nanečisto vyzkoušet instalaci operačního systému, je pro něj třeba nejprve vytvořit virtuální pevný disk, který má formu image souboru. K vytvoření takovéhoto image slouží utilitka qemu-img
. Zvládá řadu formátů image souborů, mezi nimiž je zvláště zajímavý formát qcow, který umožňuje kompresi image souborů i pokud v nich jsou souborové systémy, které kompresi neumožňují. qemu-img
kromě tvorby image souborů umožňuje i jejich konverzi. Pro instalaci ReactOS ale postačí malinkatý image dejme tomu o velikosti 500MB, ať je kam instalovat další aplikace. Ten lze vytvořit příkazem
qemu-img create /home/data/reactos.img 500M
Kromě přípony M pro megabyty lze použít i G pro gigabyty, to již bohužel nelze kombinovat s desetinnými čísly, takže můj pokus o vytvoření image 0.5G se setkal s neúspěchem.
Vytvořený image pak již lze pomocí parametru -hda
přiřadit pevnému disku virtuálního PC. Nyní lze nabootovat image s ReactOS
qemu-system-x86_64 -localtime -soundhw es1370 -hda /home/data/reactos.img -cdrom /home/data/ReactOS.iso -boot d
Pro spuštění byl použit qemu-system-x86_64
, neboť hostitelem je OS s architekturou x86_64. Je možné pro spuštění použít i příkaz qemu
, pak by ale nebyl využit jaderný modul kqemu
a značně by klesla rychlost emulovaného PC.
Mezi použitými parametry pro spuštění, které jsou vesměs jasné bych se pozastavil u parametru -soundhw
. QEMU samo od sebe neemuluje žádnou zvukovou kartu, tu je třeba zapnout až parametrem -soundhw
. Na výběr je z následujících: Sound Blaster 16 (volba sb16
), Adlib OPL2 (adlib
, pro funkci je třeba zakompilovat do QEMU zvlášť) a Esoniq ES1370 (es1370
). Funkčnost zvukové karty Adlib jsem nezkoušel, Sound Blaster 16 ale ještě není plně implementovaný, proto je třeba použít ES1370. QEMU dále umožňuje řadu dodatečných nastavení emulované sítě, ale i bez nich funguje síť bez problémů.
ReactOS
ReactOS je projekt, kladoucí si za cíl vytvořit operační systém kompatibilní s Micro$oft Windows. Jeho kořeny se datují do roku 1996, samotný vývoj ale začal o dva roky později. Jelikož lze ale ReactOS vyvíjet pouze metodou reverse engineeringu, jeho vývoj jde velmi pomalu. Aktuální verzí je ReactOS 0.3.1, která je stále ještě ve fázi alfa - není tedy vhodný pro každodenní použití.
Pokud se jej rozhodnete vyzkoušet, zjistíte, že ReactOS je velmi důslednou kopií Windows 2000. Jeho instalace se započíná ve stejně vyhlížející DOSové aplikaci (která ještě není počeštěna), výběr cílového disku je též velmi podobný a jediným rozdílem je možnost výběru nastavení klávesnice a monitoru, které bude použito pro grafické prostředí. Podobné jako ve W2K je i rozdělování disků. I když - zatím jde pouze o fiktivní aplikaci - ReactOS neumí spravovat disky s více než jedinou partition a tak lze dělení disku použít pouze na jeho formátovaní na FAT32 (NTFS ReactOS též nepodporuje).
Po instalaci bootloaderu přijde nezbytný restart a startuje se ReactOS. Splash je opět přirovnatelný k Windows, tentokráte spíše XP, ovšem bez animace. Dokončí se instalace systému (opět podobně jako ve Windows) a nabíhá grafické prostředí. První, s čím se ReactOS ozve jsou chybějící ovladače. Nu což, to se nechá odklikat a může nastoupit prohlídka systému.
Grafické prostředí ReactOS je do jisté míry počeštěno a svým vzhledem nezapře svou příbuznost s WINE. Ačkoliv základní vzhled je shodný s Windows 2000, vzal si ReactOS z Linuxu více ploch a od svých vzorových Windows se liší i různými detaily chování Průzkumníka či v nabídce Start.
Nedalo mi to a zkusil jsem nainstalovat nějaké aplikace. Z čiré lenosti jsem se rozhodl je stáhnout z netu (jak jinak, že? ), ale ejhle. ReactOS má sice svůj jakýsi Internet Explorer, ten si ale stáhne Mozilla ActiveX, se kterým pak padá celý ReactOS. Zkusil jsem to tedy z druhé strany, přes Firefox (ReactOS má ve své Start nabídce zástupce pro stažení Firefoxu). Ten se stáhl, po delší době i nainstaloval, ale po chvíli používání vždy spadl i s celým OS.
K dalším testům jsem se tedy ani nedostal. Nicméně ReactOS na mě příjemně zapůsobil jako vyvíjející se alternativa k Windows, která by byla zvládnutelná i pro průměrného uživatele produktů Micro$oftu. Jestli se týmu ReactOS opravdu povede, co si slíbili, bude mít Micro$oft o další vrásku na čele víc.
Jako bonus pár screenshotů.
Tiskni Sdílej: