Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Zig Software Foundation stojící za programovacím jazykem Zig publikovala finanční zprávu za rok 2024. Současně s prosbou o finanční příspěvek.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za srpen (YouTube). Vypíchnuta je podpora Tabulek Google, implementace Gamepad API a Cookie Store API nebo také podpora WebGL na Linuxu.
openSUSE Leap 16, včetně Leap Micra 6.2+, nově nabízí 24 měsíců podpory pro každé vydání. To je dva roky aktualizací a stability, což z něj činí nejdéle podporovanou komunitní distribuci vůbec. Leap se tak stává ideální platformou pro všechny, kdo hledají moderní, stabilní a dlouhodobě podporovanou komunitní Linux distribuci.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »=== DefectiveByDesign.org DefectiveByDesign.org DefectiveByDesign.org ===
Zenon,
In the last 3 weeks nearly 3000 people have signed up at http://www.DefectiveByDesign.org to take action. We have gotten emails from all over the world; people want to step up, take action and proclaim their support of digital freedoms by opposing DRM.
On Friday, June 23rd, we will coordinate a day of action (http://www.DefectiveByDesign.org/actions/freedom_rings_riaa), and this time it doesn't involve yellow hazmat suits. You don't even have to leave your desk. We will provide contact numbers for executives at the Recording Industry Association of America (RIAA) and similar organizations around the world. We're asking you to proclaim your support for digital freedoms by calling the RIAA and telling them what you think of DRM and what you think of them!
Spread the word about this call-in by asking your friends to register today!(http://defectivebydesign.org/forward/actions/freedom_rings_riaa) When you log in on Friday we'll give you a special number to call. After you've made your call, you can let us know how it went.
Remember, tell your friends about this action, the more people that take part, the more fun this will be. With just 480 calls at one minute each, we can let the industry hear our voices all through the workday. The RIAA pushes DRM on us; it's time to push back!
In Solidarity,
Gregory, Peter, Henri and the rest of the DRM Elimination Crew
More information about the RIAA:
The Recording Industry Association of America represents the major recording labels, and their influence plays a leading role in pushing DRM into our technology.
More information about DRM:
Big Media would have you believe that DRM stands for Digital Rights Management. However, since its purpose is to restrict you the user, it is more accurate to describe DRM as Digital Restrictions Management. DRM Technology can restricts users
-------------------------------
DefectiveByDesign.org is a project of the Free Software Foundation
Fifty One Franklin Street, Fifth Floor
Boston, MA 02110
United States
Tiskni
Sdílej:
Ano, dospělí muži snadno zruší již uzavřené exkluzivní smlouvy.No, pojem "chlapské řešení" je poměrně široký.
Rozdiel je v tom, že DRM slúži tomu, kto licenciu udeľuje, aby obmedzoval práva toho, kto licenciu dostáva. Systém užívateľských oprávnení v Linux slúži tomu, aby pred aktivitami užívateľa A chránil dáta užívateľa B, ako aj systém samotný.
V súčasnej dobe sa obmedzovanie práva príjemcu licencie deje tiež - na úrovni právnej. Snaha o DRM je snahou o rozšírenie možností tohoto obmedzovania. Na úrovni právnej sa to ukazuje, ako nedostatočne účinné. DRM je nástrojom ako obemdzovať možnosti zákazníkov.
Predstav si, že by na trh prišli tehly, ktoré držia pohromade len ak z nich niečo postaví autorizovaná/certifikovaná firma. Aký to má následok? Ty sám si s tých tehiel nič nepostavíš. Tvoj kamarát murár ti z nich tiež nič nepostaví. Ani len búdu pre psa. Na každý múrik budeš potrebovať autorizovanú firmu. Keď autorizovaná firma vie, že musíš ísť za ňou, nič jej nebráni dvíhať ceny. Iba že by existovali tehly, ktoré fungujú bez obmedzení. Samozrejme, že stavebná firma by bola radšej keby existovali len nové super tehly. Si stavebá firma? Lebo inak si na tej strane čo tratí.
Čo si myslíš o digitálnej televízii? Presadzovanie digitalizácie nie je o presadzovaní vyššej kvality. Je to o možnosti digitalizovaný signál šifrovať a tak ho predať každému príjemcovi zvlášť a diktovať mu kde, kedy a koľko krát si môže ten program pozrieť. Aj o tom je DRM. Spomeň si na tieto slová za 15 rokov.
Rozdiel je v tom, že DRM slúži tomu, kto licenciu udeľuje, aby obmedzoval práva toho, kto licenciu dostáva. Systém užívateľských oprávnení v Linux slúži tomu, aby pred aktivitami užívateľa A chránil dáta užívateľa B, ako aj systém samotný.To si prave nemyslim. Ja chapu definici DRM tak, ze jde o technicke opatreni, umoznujici individualizovane pridelovat prava (pripadne operovat s restrikcemi) ve vztahu k pristupu k digitalnim datum. Vynucovani licence je jen jedna z podmnozin DRM, pricemz mohou existovat dalsi podmnoziny. Ale budiz, o to ted nejde, prejdeme k vasemu primeru s cihlami.
Podstatna je IMO vase veta "Iba že by existovali tehly, ktoré fungujú bez obmedzení." Praveze na trhu software/hudby/filmu takove "cihly" mohou existovat a take existuji. Nic vam nebrani zalozit si firmu, ktera bude delat open source software - soucasny pravni rad to nikterak nezakazuje. Spotrebitel MA sanci ziskat i neautorizovane cihly - pokud dobre rozumim vasemu primeru tak treba nami uzivany Linux je cely postaveny z neautorizovanych cihel. A pokud chce nekdo dat prednost autorizovanym cihlam (treba v tom vidi nejake vyhody), proc ho v tom omezovat? A jakym pravem? Tohle by mel resit trh.
Samozrejme za predpokladu, ze trh funguje. Coz se IMO netyka vaseho prikladu s televizi. Fungovani digitalni televize nerozumim, ale chapu-li to spravne, tam DRM byt nikoli "muze" ale "musi". To uz by skutecne neponechavalo uzivateli volbu a nepovazoval bych to za spravne. Ale opakuji, nevim jestli to tak skutecne je, o digitalni televizi nic nevim, dokonce ani nemam televizi.
A na obecne urovni bych rekl, ze bych samozrejme byl (a take jsem) proti jakemukoli opatreni, ktere by uzivateli prikazovalo pouzivat autorizovane cihly (zakaz open source, zakaz hudebni, filmove ci literarni tvorby pod free licencemi apod.) nebo autorizovane cihly nejak zvyhodnovalo pred neautorizovanymi (uzavrene formaty, poplatky za CDcka nebo mobily vyrobcum autorizovanych cihel, i kdyz tyto cihly ve svych mobilech a CD mechanikach vubec nepouzivate atp.). Stejne tak ovsem jsem proti opatreni, ktere zvyhodnuje neautorizovane cihly (zakaz DRM). Asi spravne chapete, ze jsem zastance volneho trhu.
Isteže existujú. Otázka je dokedy. Funkčné implementovanie DRM je možné len ak bude existovať podpora v HW. Každý SW, ktorý bude chcieť bežať (vrátane boot loadera či operačného systému samotného) bude musieť dostať povolenie od DRM čipu (viď tiež TCPA). Povolenie dostane, ak sa preukáže niečím ako bezpečnostným certifikátom vydaným certifikačnou autoritou. Pozri sa na Vistu. Drajver, ktorý nemá požehnanie od MS nemá šancu. Pohľadaj si čo robí na Win XP registry kľúč "RunInvalidSignatures". Prehodíš bit a zrazu fungujú len programy od veľkých hráčov, ktorí zaplatili (peniazmi, o ktoré dvihnú cenu koncovému zákazníkovi). Čo urobíš keď RIAA/MPAA presadia v americkej legislatíve povinnosť mať DRM v každom PC. A milá EÚ to do pol roka uzákoní aj tu. Nebudeme predsa podporovať pirátov, pravda. Ako budeš bežať alternatívny soft? Na alternatívnom HW, ktorý bude 2 krát zriedkavejší a teda drahší?
Problém je, že na posun týmto smerom nemá trh dostatočný vplyv. Nedá sa naň spoliehať, pretože DRM vyhovuje ľuďom, ktorí ho pretlačia dolármi. Tými, ktoré zaplatíš, keď si kúpiš singel za 600 korún. Stretnú sa producenti showbiznisu so zopár senátormi a vec je hotová. Je to začarovaný kruh a nám hrozí, že do neho skĺzneme. Pretože jediný, kto o probléme vie, sú tí čo majú na DRM záujem a majú peniaze a 1% geekov. Ostatných 98% populácie nemá šajnu o čom je reč. Ani nebudú tušiť, že SW môže byť lacnejší a pochádzať od niekoho iného ako MS, Oracle a Adobe.
Proc by si autor nemohl stanovit, ze jeho dilo smi uzivat jen slepi jednonozi trpaslici?Ze stejného důvodu, proč si nemůže stanovit, že jeho dílo by nesměli užívat třeba rómové, židé, černoši, ženy, homosexuálové nebo uživatelé Linuxu. To je také jeden z důvodů, proč tu máme stát a zákony - aby nikdo nesměl takováto diskriminační opatření zavádět.
Ne, soukromý klub kde by bylo uvedeno např. "Vstup povolen pouze pro lidi s bílou barvou pleti" si opravdu založit nemůžete.Nasemu problemu s DRM je imo analogicky "vstup pouze pro cleny". Argument s mym soukromym bytem jste opomnel. Vas protiargument?
Ten váš přístup mi přijde absolutně ubohý, nemůžu si pomoct...Ano, to jsem postrehl. Ale proc? To opet neni argument, jen vyjadreni znechuceni nad mou osobou. Vecne prosim - fakt, ze muj nazor se neshoduje s vasim, to IMO neni dostatecny duvod k znechuceni.
...hudba smí být prodávána jenom "bílím árijcům" či nějakou podobnou věc. A to je to nad čím jsem znechucen a co mi přijde ubohé - to vaše obhajování možnosti takovýchto diskriminačních praktik.To jsem pochopil jako vasi domnenku, ze propaguju prodavani hudby jen bilym arijcum. Jestli mate na mysli trpaslika - zde jsem zrejme zpusobil nedorozumeni. Snazil jsem se rychle vymyslet neco, co by vyjadrilo muj nazor, ze autor ma pravo stanovovat podminky. Zde narazime na stare dobre deleni "askripce/vykon". Samozrejme jedine smysluplne podminky jsou nejake pozadavky na aktivity ve vztahu k produktu - napr. "zaplatit a nepozmenovat, prip. nesirit". Rozhodne jsem se nechtel dotknout arijcu ani trpasliku. Proste si jen myslim, ze kdyz neco vytvorim, muzu si klast cca libovolne podminky, protoze v porovnani se stavem, kdybych nic nevytvoril, v kazdem pripade prinasim ostatnim prinos ktery je vetsi nebo roven nule. Proste pokud podminky neakceptujete/nemuzete akceptovat, zustanete na stejnem stavu, jako byste byl kdyby autor nic nevytvoril (nic vam neubyde); pokud je pro vas vyhodne akceptovat podminky, jste oproti stavu "autor nic nevytvoril" v plusu. To, co se v teto diskusi oznacovalo za "prava spotrebitele" se mi tudiz jevi "narok spotrebitele byt autorem posouvan do plusu", jako "bezpodminecny narok na jinym clovekem vytvorene hodnoty", jako "povinnost autora tvorby prinaset spotrebiteli nejake hodnoty, aniz by spotrebitel pro to musel pristoupit ne nejake podminky ci prinest nejakou protihodnotu" - coz je pro me neakceptovatelne. Svoboda jednoho konci tam, kde zacina svoboda druheho, svoboda spotrebitelu konci tam, kde zacina svoboda autora nedavat nikomu nic, pokud nechce.
Když se dá něco zkopírovat, aniž by to ubralo na hodnotě té věci, tak autor má stále tu kopii... Proč by měl tedy rozhodovat o tom, co se děje s ostatními kopiemi? Jen proto, že je původní autor? Co mu dává to právo rozhodovat o těch ostatních kopiích?nenapadlo vas nekdy, ze autor vetsinou nedela program proto, aby mel ten program, ale dela to proto, aby na nem vydelal? A ze do toho vklada hodne prace a v pripade slozitych velkych programu u velkych firem i mnoho penez? A ze az po milionech dolaru a mesicich prace dokonci svuj program, a vy si jej vsichni zkopirujete, tak jim bude celkem nanic, ze jim zustane jejich kopie? Protoze tato kopie rozhodne nepredstavuje hodnotu toho programu, hodnotu mesicu prace a milionu dolaru investovanych do vyvoje? A vy jim tim kopirovanim znemoznite vydelat na tom programu a vytezit tak neco z hodnoty, kterou vytvorili - a to i navzdory vasemu jiste uprimnemu presvedceni, ze je o nic nepripravujete, zalozenemu ve skutecnosti spise na vasi kratkozrakosti a neschopnosti pochopit vztah mezi praci a hodnotou nez na skutecne teorii hodnot? A ze az to takhle dopadne, tak si firmy reknou, ze investovat do tvorby se nevyplati a vykaslou se na to? A vy nebudete mit co kopirovat?