Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2025.
Na konferenci LinuxDays 2025 byl oficiálně představen nový router Turris Omnia NG.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2025, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
V únoru loňského roku Úřad pro ochranu osobních údajů pravomocně uložil společnosti Avast Software pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR. Městský soud v Praze tuto pokutu na úterním jednání zrušil. Potvrdil ale, že společnost Avast porušila zákon, když skrze svůj zdarma dostupný antivirový program sledovala, které weby jeho uživatelé navštěvují, a tyto informace předávala dceřiné společnosti Jumpshot. Úřad pro ochranu osobních údajů
… více »Google Chrome 141 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 141.0.7390.54 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich (Heap buffer overflow in WebGPU) bylo vyplaceno 25 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
eDoklady mají kvůli vysoké zátěži technické potíže. Ministerstvo vnitra doporučuje vzít si sebou klasický občanský průkaz nebo pas.
Novým prezidentem Free Software Foundation (FSF) se stal Ian Kelling.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za září (YouTube).
Vyšla kniha Počítačové programy a autorské právo. Podle internetových stránek nakladatelství je v knize "Významný prostor věnován otevřenému a svobodnému softwaru, jeho licencím, důsledkům jejich porušení a rizikům „nakažení“ proprietárního kódu režimem open source."
Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané svým konzultačním týmem.
Jelikož v poslední době jsou v televizi neustále opakovány filmy s Jamesem Bondem, chtěl bych udělat malou anketu a zjistit jak Jamese Bonda vnímají čtenáři ABCLinuxu.
Já osobně mám rád první Bondovky s Seanem Connerym, tedy ty natočené dle románu Iana Fleminga. Roger Moore jako James Bond mi nesedl, "nové" Bondovky nepsané Flemingem už jsou podle mě jen komečními sračkami s cílem vytřískat co nejvíce na legendárním námětu.
Tiskni
Sdílej:
Moje základní požadavky na film jsou:
Dostatek olova. Řeč, kerá se nedá převést na řeč olova, nemá v rozumném filmu co dělat.
Střelba dávkou. Podstatné je jen to druhé slovo. Střelba je sice nutná samozřejmost, ale sama o sobě ještě nezaručuje rozumnou kvalitu filmu. Dávka již ano.
Líbí se mi tedy všechny příběhy s Jamesem Bondem, od Conneryho až po dnešní. U těch starých filmů jsem nejvíce ocenil střílečku harpunami pod vodou. V té chvíli mi dokonce nevadilo, že se nestřílí dávkou.
Nesnáším českou „kinematografii“, romantické sračky nebo filmy, u kterých se musí „přemýšlet“. Až budu chtít přemýšlet, přečtu si knihu. Filmy sleduju výhradně za účelem relaxace a nicnedělání.
To byl prostě můj názor. No a? Co je na něm špatného? Nepotrpím si na duchaplné žvásty, takže jestli si něco takového představuješ pod pojmem „obsah“, opravdu to tam nenajdeš.
Když se dívám na film, chci vidět, co v těch lidech je. Tedy střeva, mozky, kosti a další vnitřní orgány. K čemu jsou filmoví hrdinové, do kterých nevidím? Teď jsem řekl totéž co předtím, jen z jiného pohledu.
Uvozovky kolem české kinematografie vyjadřovaly můj (ryze osobní) vztah k ní. Neznám jediný český film, který by se mi líbil. Neznám ani jeden, který by se mi nezdál ubohý a přízemní. A to jsem jich — ač nerad — zhlédl hodně. Samozřejmě to každý vidí jinak.
Co mě štve nejvíc: Česká kinematografie si na sebe nikdy nevydělá ve světě. (Možná proto, že je prostě béčková.) Proto se financuje proti vůli českých daňových poplatníků z jejich peněz, které by bylo rozumnější vynaložit jinde.
Když už tak o tom píšu, dotování českých filmů ze státního rozpočtu s sebou nese dva zásadní problémy:
Proč právě film? Proč ne český software, česká auta, české sklo, české lokomotivy, české knihy? Všechno je to jen a jen komerční činnost. Když si na sebe nevydělá, měla by jít do kytek a ne být pořád dokola podporována — teď jsem si vzpomněl na ptáka Fénixe.
Co je to český film? S českým režisérem? Ne. (Miloš Forman) S českými herci? Ne. (Hostel) (A když už, tak kolik jich tam musí být?) S českým producentem? Ne. (Producent je právnická osoba. Může ho vlastnit několik zahraničních podílníků.) Natáčený u nás? Ne. (XxX, Mission Impossible, Pražská spojka...) Kdo tedy může zodpovědně rozhodnout, který film je „český“ a dostane od daňových poplatníků přispěvek a který ne?
Uvozovky kolem přemýšlení jsem napsal s představou jistého typu lidí, který mě velmi irituje. Potkal jsem takových lidí naneštěstí hodně. Navenek se tváří jako velcí kulturofilové a diváci těch nejfilozofičtějších možných filmů na ČT2. Kdykoliv jsem se s nimi snažil diskutovat na téma některých filmů a knih, v drtivé většině případů to (mírně řečeno) nedopadlo dobře. Oni si totiž velkou část děje nebo zásadních myšlenek vůbec nepamatovali. A když už ano, vykládali je někdy v naprostém rozporu s původním příběhem. Dokonce ani nedokázali rozumně zformulovat, o čem dané dílo podle nich bylo, a své argumenty obhájit.
Abych nezůstal u teoretizování: Až mi zase nějaký zelený trouba bude tvrdit, že Homo Faber od Maxe Frische je o ochraně přírody, nejspíš vzteky proletím stropem. Právě toto je jedno z děl, které kdysi dávno museli přečíst všichni z poměrně velkého kolektivu lidí kolem mě. A tam jsem si poprvé všiml, že právě ti, kteří nejhalasněji propagují tu „správnou“ kulturu, si z ní pak většinou neodnesou do dalšího života vůbec nic.
Omlouvám se za délku příspěvu. A ano, chodím vynášet odpadky ve fraku s krovkami a bílým motýlkem. To je pravda. České uvozovky si mi líbí, stejně jako naše mateřština, tak proč bych je nepoužil? Symboly pro palec se mi prostě příčí. Už jsem takový.
Asi máš pravdu. Konecknonců, i já jsem ve výjimečných případech u filmu přemýšlel. (Například u Matrixu a ještě několika dalších sci-fi.) (Mimochodem — Matrix II a III už tak moc přemýšlecí nebyly, což ovšem třetí díl elegantně vykompenzoval obrovskými rotačními kulomety a střílejícími roboty.)
Naopak třeba Hvězdná pěchota nevyžadovala ani špetku myšlení, ale zase tam bylo do lidí krásně vidět.
A přitom je jako film Hvězdná pěchota dost dobrá. Ach jo.
No není to špatný film. Zajímavé byly třeba ty nacistické uniformy, které prošly jen nepatrným „faceliftem“, aby odpovídaly dnešním módním trendům. Cenzura, dvě kasty lidí... Poněkud pesimistická vize budoucnosti, ale jinak to bylo fajn. Brouci prdící plazmu byli taky zajímaví. Ten hmyz neměl žádný průmysl. Když chtěl mít stroj — třeba na tu plazmu — nejspíš ho ten hlavní mozek musel naprogramovat v nějakém assembleru typu DNA a nechat někde vylíhnout.
Je tam vlastně hned několik zajímavých myšlenek, to musím uznat.
No, musím uznat, že Kill Bill byl celkem fajn.
Pulp Fiction je prostě skvělý počin, to se musí nechat.
Ale ten Kill Bill se mi nezdá tak špatný, když si člověk odmyslí všechny sentimentální žvásty a zaměří se na useknuté lebeční kosti a končetiny, které musí poražení za trest nechat na místě.
Clovece, nic ve zlym, ale z tebe jde normalne strach. :D
Fakt? No ale rozdíl mezi filmem a realitou zatím poznám. (Netvrdím ovšem, že tomu tak bude vždycky. )
Nikoliv. Studuji MFF.
Bondovky neznám, páč u nich vždy usnu. Jednou jsem viděla celou půlku, ale stejně nevím, jak to skončilo Byl to ten díl, kde šlo o nějaký satelit či co.
Jo, Conneryho hodně můžu. Takže i Bonda.