V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Byl krasny prodlouzeny vikend, hezke pocasi, meli jsme navstevu z Curichu, v patek byl Dýri biðidagur/Store Bededag/Svatek malych bohu a tudiz volno...a pak se to stalo.
Ano, vyloupili nam kancelare. Vybrakovali nam v praci temer cely barak. Asi 25 vypacenejch & rozlamanych dveri, hlavne ekonomicke oddeleni a nase kancelare, kopirky ani desktopy nebrali. Docela mne prekapil ten vypaceny sejf, rozmlaceny po choddbe. Ti parchanti tu radili jak levicovi intelektualove na 1. maje...
Prisel jsem o pracovni notebook, ne o privatni...a jak si to firma poresi, jestli je pojistena nebo ne, to netusim, jen jsem zvedav, kdy budu mit na stole novej. A mrzi mne ty otevrene taby ve Firefoxu.
Tiskni
Sdílej:
)))
bral bych to i s dokovačkou, amatéři... To je celkem vopruz takhle začínat po víkednu
Tak to je fakt masakr.
Predpokladam ze se to stalo nekde v Praze ?
V Praze nam dvakrat vypacili firemni auto.
Cemu se divite, to byli bruselsti vyberci dani, za rok je tam mate zas. Kdyz jste si vybral Dansko tak se musite smirit s tim, ze vas stat bude takhle okradat. V Somalsku by se vam to nestalo.
asi uplne guloveTřeba založil početnou rodinu; co ty víš?
Docela mne překvapuje, že tu řešíte jen cenu hardware. To by měla být až druhořadá položka. A co data, která jsou např. v tom notebooku? Nebo dokumenty, které předpokládám byly v tom trezoru? Nebojíte se zneužití?
Jak už psal kolega, měl jsem na mysli hlavně únik (a možnost následného zneužití) dat. Pořádné zálohování pokládám za samozřejmost. (Když už jsem u toho – data jsou zálohovaná na intranetu – a ten intranetový server tam nikde poblíž nebyl?
).
Možná ještě jedna věc, když tam tak vidím tu dokovací stanici – byl na tom dokovaném notebooku Linux? Jak se dokování pod Linuxem chová? Nejsou s tím problémy? (Uvažuju o nákupu notebooku s dokem jako plné náhrady za stolní počítač. Potřebuju tedy bezproblémový chod pod Linuxem, ale nemám tušení, jak se to pod tímto OS chová. Skoro mi připadá, že to s Linuxem nikdo nepoužívá, protože jsem o tom myslím ani nikdy neviděl žádný článek.)
S dokovací statnicí nemám zkušenost pod žádným operačním systémem. Tuším ale, že se např. před oddokovaním notebooku musí operačnímu systému říct, aby stanici odpojil. Toto je v Linuxu řešeno jak?
před oddokovaním notebooku musí operačnímu systému říct, aby stanici odpojil. Toto je v Linuxu řešeno jak
* pouze kernel členů KERNEL ULTRAS