Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Dle mého názoru je velká škoda, že Linux není příliš rozšířen, protože je podle mě daleko stabilnější a práce s ním je příjemnější a jednodušší. Škoda, že ho nevymyslel Microsoft, alespoň by ho teď měl skoro každý, kdo by vlastnil počítač.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
$ cat /usr/bin/controlplayer
#!/bin/bash
if [ `dcop amarok player "isPlaying()"` == true ]; then
case $1 in
"next") dcop amarok player "next()";;
"prev") dcop amarok player "prev()";;
"paus") dcop amarok player "playPause()";;
"stop") dcop amarok player "stop()";;
esac
else
case $1 in
"next") beep-media-player -f;;
"prev") beep-media-player -r;;
"paus") beep-media-player -t;;
"stop") beep-media-player -s;;
esac
fi
Vo ~/.fluxbox/keys potom pri príslušných multimediálnych klávesoch len volám exec controlplayer next, prev, paus, stop.
Zdravím,
či už tento príspevok pochopíte ako provokáciu k flame alebo obyčajný skúmavý dotaz, chcel by som sa spýtať, čo môže editor Vim ponúknuť niekomu ako ja a teda človeku, ktorý:
Poznám základné vimovské príkazy (:w, :wq! apod.), viem že existujú dva módy, medzi ktorými sa dá prepínať, ale užitočnosť či efektívnosť tohto spôsobu práce mi zatiaľ uniká. A či ako smrteľník nejak vo veľkom budem potrebovať makrá..
Díky za názory,
-- jose
ps: Ak sa nazdávate, že i pre mňa by bol Vim vhodný, prosím doporučte mi Váš obľúbený (online) manuál/how-to.