Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Tiskni
Sdílej:
Val IT věci v angličtině - přednášky z konferencí - třeba GoogleIO2011, screencasty o programování a třeba si dej přednášku ze Standfordu o matematice. Na mě to tak fungovalo.
Hlavně střídej tématické okruhy. Na cvičení "stíhání" se hodí sitcomy všeho druhu, hlavně ten SP je brutální bez titulků.
Dále audiobooky současně s knížkou. Já takhle čtu ekonomii a Harryho Pottera
. BBC radio je taky gut, třeba teď na BBC4 je nějaká rohlasová hra, docela prdel
.
Nedávno jsem objevil bussu.com. Žeprej se tam dá kecat z lidma za účelem zdokonalení jazyka a taky je tam nějakej online kurz.
jinak sem anglicky schopnej komunikovat až když nejsem schopnej stát
jsem na tom podobně
za celou dobu na vš jsem v angličtině jen zdegradoval a je to i tím, že šlo všemi kurzy tak nějak proplavat bez učení slovíček a bez větší konverzace
Konverzace pro alkoliky pak už jde každýmu sama od 2 promilí vejš ... a to v jakymkoliv jazyku!
Odkazy, které se můžou hodit:
jinak nejlepší perličku mam doma já
DVD tmavomodrý svět v originálním znění s polskym lektorem, i když poslštinu zvládám tak, že přemejšlim o státní zkoušce, je to prakticky nekoukatelnbý
No to bylo právě to vtipné. Amiga na polských studiích.
A masakr nakonec, zamítnutý divný animáky s polskym dabingem (přetoč to na 5 minut od začátku, na "mam krwotok z odbytu") 
. Jazyk je nutné používat denně, jinak se zapomíná. Což by byla škoda.
Většina těch titulků je ale pro neslyšící, takže sou tam zbytečný věty popisující co je slyšet.Mně to nevadí. Případně si je můžeš promazat. Nicméně co jsem stahoval mkv ripy tak někdy/relativně často obsahují normální titulky pro několik hlavních jazyků.
Matrjoška je jenom kontejner, stejně jako AVI...
Jo, ale ten obsah je vetšinou takovej jakej je. Lidi sou zvyklý to tak dělat a tak je toho všude plno. To by nebyl ani problém, kdyby paralelně s tim tam byly i verze s nižšim rozlišení v xvidech a avíčkách. To někdy bejvá, ale někdy sou ty mkv jediná dostupná verze. Sice je to lepší kvalita, ale když mi to nehraje tak je mi to prd platný.Jasně, vyměníme kontejner mkv za avi a hooodně se toho zlepší :).
MKV a AVI jsou prostě kontejnery, ve kterých se zapouzdřují vlastní datové streamy s audiem, videem, titulky a v podstatě čímkoli. Je to stejné, jako DVD. Taky si de facto nepřehráváš DVD, ale jednotlivé soubory, které na něm jsou uložené.
Takže zvuk můžeš mít v kontejneru třeba v MP3 nebo AAC nebo WAV nebo v čemkoli jiném. Totéž video stream - cokoli: MPEG2, MPEG4 (to je de facto bejkárna, ale pro zjednodušení to stačí), x264, XviD, DivX... Titulky můžou být v SRT, TXT, SUB... Prostě je to jedno, formát kontejneru nemá až takový vliv na to, jaké konkrétní formáty videa/audia/titulků jsou v něm "zabalené". Takže jakákoli konverze MKV na AVI je v principu volovina. Pokud máš problém s přehráním nějakého streamu, který je uvnitř kontejneru, je potřeba změnit formát toho streamu, ale nemusíš měnit formát kontejneru. MKV má tu výhodu, že můžeš mít v jednom souboru úplně všechno a dnes si s tím poradí už kdejaký přehrávač. AVI je anachronismus.
Ono i u těch multimediálních center co umí mkv neumí všechny mkv který se tomu předhodí, ale jenom ty co mají nějaký "standardní" parametry ať už tim výrobce myslel cokoliv. Ale to je i u divx/xvid dvd přehrávačů, většina si vyláme zuby na souborech s gmc nebo qpel, jiný zase umí jen určitý kodeky (s tim mam osobní zkušenost, video stažený z youtube a převedený do xvidu mi dvd přehrávač nepřehrál a stěžoval si na nepodporovanej kodek a pustil jen zvuk, ale kodek byl správnej, jen tý jeho identifikaci nerozuměl, když sem změnil fourcc kód z FMP4 který mi tam dosadil ffmpeg kterym sem to video převáděl na XVID nebo DX50 tak to hrálo bez keců a přitom to bylo pořád to samý video). Pak to má taky omezení na maximální rozlišení, většinou nic co je přes 720 na šířku to nedává a bitrate. U těch dnešních krabiček k TV je to podobný, jen to má ty limity vejš, "umí" to mkv, rozlišení až do 1080i nebo 1080p (to je 1920 na šířku), často to má wi-fi nebo aspoň gigabit ethernet, ale pořád to nepřehraje úplně všechno. Na to je nejlepší PC s linuxem a mplayerem, přiměřeně výkonný samozřejmě, tu poslední věc to moje už nesplňuje. A kvůli pohodlí používam další "krabičku" kterou mam zapojenou mezi pc a televizi (cca 10 let starej kousek zajímavýho herního hardware) a ta má ještě slabší výkon a omezenější možnosti než to starý pc, videa musim převádět pokud už je nemam stažený ve vhodnym formátu, ale kvůli tomu pohodlí dálkovýho ovladače a sledování filmů na tv z gauče tu oběť podstoupim. Nehledě na kvalitu výstupu, sice po dlouhodobym snažení sem dostal z TV outu svý grafický karty použitelnej výstup, ale tohle je pořád o stupeň dva lepší.
Konec nesouvislýho výlevu
Ale to je i u divx/xvid dvd přehrávačů, většina si vyláme zuby na souborech s gmc nebo qpel, jiný zase umí jen určitý kodeky (s tim mam osobní zkušenost, video stažený z youtube a převedený do xvidu mi dvd přehrávač nepřehrál a stěžoval si na nepodporovanej kodek a pustil jen zvuk, ale kodek byl správnej, jen tý jeho identifikaci nerozuměl, když sem změnil fourcc kód z FMP4 který mi tam dosadil ffmpeg kterym sem to video převáděl na XVID nebo DX50 tak to hrálo bez keců a přitom to bylo pořád to samý video).To je jenom důsledek toho, že lidi používají takové nesmyslné pojmy jako že video je „v Xvidu“ nebo že do Matrosky se ukládá „x264 video“, toho, že motají dohromady významy slov kodek a formát, respektive program a specifikace. Je to stejná pitomost a totální myšlenkový bramboračka jako o zdrojových kódech vytvořených editorem Vim hovořit jako o „Vim souborech“, zatímco o zdrojácích vytvořených Emacsem psát jako o „souborech uložených do Emacsu“, a pak si pořizovat několik kompilátorů podle toho, jestli „podporuje Vim nebo Emacs“. A běda, jak bude soubor uložený editorem Kate. To potom kompilátor zahlásí „nepodporovaný formát souboru“. Jako důsledek takové bramboračky tady potom máme „DivX/Xvid přehrávače“ (což není nic jiného než další z blátivých patlanin), které neumějí přehrát formát, který umějí přehrát. Jediná cesta, jak s tím konečně skoncovat, je přestat šířit bramboračky (obvykle stejně bramboračkovou logikou obhajované tím, že „pro laika je to srozumitelné“, když to je právě to, co ho mate), patlavé pseudotermíny a zastaralé formáty dat. x264, Xvid ani DivX nejsou formáty videa a je naprostý nesmysl říkat, že v nějakém kontejneru je „x264 video a AAC audio“ nebo „Xvid video a MP3 audio“, protože AAC a MP3 jsou formáty komprese zvukových dat, specifikace, zatímco Xvid a x264 nejsou ničím jiným než softwarovými implementacemi, knihovnami (a DivX není nic jiného než produktová značka firmy, která dělá softwarové produkty). Ze stejného nesmyslu pak vychází ten zastaralý formát AVI, který kvůli tomu, že si to před 20 lety, kdy multimédia prakticky neexistovala, Microsoft neuměl jinak představit, místo toho, aby identifikoval formát videa, které soubor obsahuje, tak tam má značku, označující softwarový produkt, kterým bylo video vytvořeno (např. XVID pro knihovnu Xvid, DX50 pro softwarový produkt DivX Pro Codec nebo FMP4 pro libavcodec z FFmpegu). A pak si díky nekonečné lidské blbosti stádo myslí, že každý softwarový produkt má svůj vlastní formát dat (aniž by tušili, co to je za úkol navrhnout třeba moderní formát komprese videa, a myslí si, že každý Franta, který ve volném čase napíše kodek, strávil x let vymýšlením principu komprese), proto kodekům (softwarovým knihovnám) mylně říkají formáty, zatímco formátům dat mylně říkají kodeky a domnívají se, že každý softwarový produkt potřebuje podporu v přehrávači, softwarovém nebo hardwarovém. Z toho pak vyplývají miliony problémů s přehráváním, které bezdůvodně posledních 10 let lidé zažili. Pro výrobce hardwaru pak je v zájmu zisku nutné se té myšlenkové bramboračce přizpůsobit a pro blbce deklarovat speciálně podporu těch nejznámějších softwarových produktů, i když k tomu z technického hlediska není jediný důvod. Jeden z mnoha vedlejších efektů takové bramboračky pak je i to, že méně známé softwarové produkty „podporovány nejsou“, přestože k tomu není žádný technický důvod, a video, které jde přehrát, nejde přehrát. Přitom kromě Googlu s jeho VP8 (a Microsoftu s WMV a VC-1) dnes prakticky žádný výrobce běžných kodeků nevymýšlí žádný vlastní formát videa, to by bylo naprosté šílenství. A tak to je už nejmíň 10 let. Xvid, DivX pro Codec i x264 (a desítky dalších) jsou všechno kodéry a dekodéry (kodek je kodér/dekodér), které vytváří nebo čtou MPEG-4 video, konkrétně MPEG-4 Part 2 (s tím pracují Xvid a DivX) a MPEG-4 Part 10 (alias H.264, s tím pracuje x264). Z čehož logicky vyplývá i to, že ani MPEG-4 Part 2 (ASP) ani H.264 (MPEG-4 AVC) nejsou kodeky (stejně tak jako MP3, AAC atd. nejsou kodeky, navzdory neustálým omylům šířeným bramboračkami zmateným davem). V moderních kontejnerech se především formáty videa označují jako formáty videa a ne jako konkrétní knihovny (kodeky), kterými bylo video vytvořeno. Kdyby nic jiného, už to je důvod proč zastaralé AVI se zažitou tradicí nesmyslných kodekových FourCC vyhodit do koše.
), poslouchám anglické audiobooky a momentálně si to vylepšuju o další level tím, že poslouchám americké Old Time Radio, což je kvůli technické kvalitě nahrávek (jde přibližně o 30. až 50. léta) někdy docela výzva.
Je fakt, že jsem spíš pasivní uživatel, a nemám moc příležitostí používat angličtinu i aktivně, ale složit větu mi problém nedělá, domluvím se bez problémů, a věřím tomu, že kdybych se dostal do čistě anglicky mluvícího prostředí, tak za rok za dva by mi přišla komunikace v angličtině stejně přirozená, jako mi teď přijde přirozený její čtení a poslech. Je to o používání, ve všech směrech.
Slušný zdroj je taky IRC, síť Undernet, kanál #audiobookz, ale už to není co to bývalo.
Abych trochu objasnil to Old Time Radio(nebo-li OTR). Nejde o běžné streamované radio, ale o nahrávky pořadů a seriálů z "Golden Age of Radio", což byla 20. až 50. léta, předtím než se hlavním médiem domácí zábavy stala televize. Všechno na co dnes koukáme v TV v podobě seriálů existovalo už tehdy - detektivky, dramata, komedie, sci-fi. Mám pro dramatizované mluvené slovo a četbu velkou slabost, a tohle je fakt super. Chodím hodně pěšky, a 99% času při tom poslouchám něco tohohle druhu, ať už v češtině nebo angličtině. Muziku u mě v přehrávači nenajdeš
Navíc OTR má jednu drobnou akademickou výhodu - díky tomu že je to všechno už pořádně staré, není problém ho legálně stáhnout zdarma z netu, protože už vypršel copyright. Slušná sbírka je tady, ale stačí zagooglovat termín "Old Time Radio" a vypadne ti spousta zdrojů.
Ale bacha - kvalita nahrávek obecně odpovídá jejich stáří, tzn. 50 let a více. Což při snaze naučit se anglicky nemusí být na škodu, člověk se aspoň naučí rozumět i za ztížených podmínek
Mám pro dramatizované mluvené slovo a četbu velkou slabostTo mluvené slovo rovnako, rád pri tom aj zaspávam a mám to aj v mobile
Už počúvam prvú hru, moc, moc ďakujem. Kurňa keď pôjdeš okolo Horňan sa zastav máš u mňa opicu