V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Ta situace se opakuje stále dokola. Dnes a denně. Vytvoří se program, systém, dle nejlepšího programátorova svědomí, vědomí a dovedností a stejně se tam dostanou. Brouci. Nehmotná stvoření, zahnízděna v systému, která svou diverzantskou činností nahání hrůzu uživatelům a do role deratizérů staví nebohé programátory. Připraví jim tak mnoho bezesných nocí. Ukrojí jim něco z omezeného koláče života.
Mezi takto postižené programátory se řadím i já. A mnohé si ohledně softvérových brouků nedokážu vysvětlit.
Především se vždy při tvorbě každého domu (softvéru) vedle architekta a stavbyvedoucího stavím i do role strážce. Jako architekt dbám na to, aby základy byly robustní, zdi pevné, okna těsná a střecha nepromokavá. Jak stavbyvedoucí dohlížím na kvalitní provedení a jako strážce celou dobu střežím, aby se žádná z obtížných havětí do nového domu nenastěhovala. Vše jde bez problému, dílo je hotové, dům stojí a nikde žádný brouk. Jen co se však dílo předá k užívání, ať už k testerům, či koncovým uživatelům, brouci začnou vystrkovat růžky.
Bíle stěny začínají šednout a omítka opadávat. Dům ztrácí něco ze své stability a já se začínám ptát, tak kde se k sakru ti brouci zase vzali? A kde se stále berou? Jak je možné, že dům nelze na sto procent od té protivné havěti vyčistit a s každým deratizačním zásahem se modifikovaní brouci objeví v jiné části domu? Je možné vytvořit softvér bez brouků?
Tiskni
Sdílej:
Z toho taky plyne, že: Každý program lze zkrátit na jedinou, a to chybnou instrukci.