Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Ta situace se opakuje stále dokola. Dnes a denně. Vytvoří se program, systém, dle nejlepšího programátorova svědomí, vědomí a dovedností a stejně se tam dostanou. Brouci. Nehmotná stvoření, zahnízděna v systému, která svou diverzantskou činností nahání hrůzu uživatelům a do role deratizérů staví nebohé programátory. Připraví jim tak mnoho bezesných nocí. Ukrojí jim něco z omezeného koláče života.
Mezi takto postižené programátory se řadím i já. A mnohé si ohledně softvérových brouků nedokážu vysvětlit.
Především se vždy při tvorbě každého domu (softvéru) vedle architekta a stavbyvedoucího stavím i do role strážce. Jako architekt dbám na to, aby základy byly robustní, zdi pevné, okna těsná a střecha nepromokavá. Jak stavbyvedoucí dohlížím na kvalitní provedení a jako strážce celou dobu střežím, aby se žádná z obtížných havětí do nového domu nenastěhovala. Vše jde bez problému, dílo je hotové, dům stojí a nikde žádný brouk. Jen co se však dílo předá k užívání, ať už k testerům, či koncovým uživatelům, brouci začnou vystrkovat růžky.
Bíle stěny začínají šednout a omítka opadávat. Dům ztrácí něco ze své stability a já se začínám ptát, tak kde se k sakru ti brouci zase vzali? A kde se stále berou? Jak je možné, že dům nelze na sto procent od té protivné havěti vyčistit a s každým deratizačním zásahem se modifikovaní brouci objeví v jiné části domu? Je možné vytvořit softvér bez brouků?
Tiskni
Sdílej:
Z toho taky plyne, že: Každý program lze zkrátit na jedinou, a to chybnou instrukci.