Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Ta situace se opakuje stále dokola. Dnes a denně. Vytvoří se program, systém, dle nejlepšího programátorova svědomí, vědomí a dovedností a stejně se tam dostanou. Brouci. Nehmotná stvoření, zahnízděna v systému, která svou diverzantskou činností nahání hrůzu uživatelům a do role deratizérů staví nebohé programátory. Připraví jim tak mnoho bezesných nocí. Ukrojí jim něco z omezeného koláče života.
Mezi takto postižené programátory se řadím i já. A mnohé si ohledně softvérových brouků nedokážu vysvětlit.
Především se vždy při tvorbě každého domu (softvéru) vedle architekta a stavbyvedoucího stavím i do role strážce. Jako architekt dbám na to, aby základy byly robustní, zdi pevné, okna těsná a střecha nepromokavá. Jak stavbyvedoucí dohlížím na kvalitní provedení a jako strážce celou dobu střežím, aby se žádná z obtížných havětí do nového domu nenastěhovala. Vše jde bez problému, dílo je hotové, dům stojí a nikde žádný brouk. Jen co se však dílo předá k užívání, ať už k testerům, či koncovým uživatelům, brouci začnou vystrkovat růžky.
Bíle stěny začínají šednout a omítka opadávat. Dům ztrácí něco ze své stability a já se začínám ptát, tak kde se k sakru ti brouci zase vzali? A kde se stále berou? Jak je možné, že dům nelze na sto procent od té protivné havěti vyčistit a s každým deratizačním zásahem se modifikovaní brouci objeví v jiné části domu? Je možné vytvořit softvér bez brouků?
Tiskni
Sdílej:
Z toho taky plyne, že: Každý program lze zkrátit na jedinou, a to chybnou instrukci.