Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Ta situace se opakuje stále dokola. Dnes a denně. Vytvoří se program, systém, dle nejlepšího programátorova svědomí, vědomí a dovedností a stejně se tam dostanou. Brouci. Nehmotná stvoření, zahnízděna v systému, která svou diverzantskou činností nahání hrůzu uživatelům a do role deratizérů staví nebohé programátory. Připraví jim tak mnoho bezesných nocí. Ukrojí jim něco z omezeného koláče života.
Mezi takto postižené programátory se řadím i já. A mnohé si ohledně softvérových brouků nedokážu vysvětlit.
Především se vždy při tvorbě každého domu (softvéru) vedle architekta a stavbyvedoucího stavím i do role strážce. Jako architekt dbám na to, aby základy byly robustní, zdi pevné, okna těsná a střecha nepromokavá. Jak stavbyvedoucí dohlížím na kvalitní provedení a jako strážce celou dobu střežím, aby se žádná z obtížných havětí do nového domu nenastěhovala. Vše jde bez problému, dílo je hotové, dům stojí a nikde žádný brouk. Jen co se však dílo předá k užívání, ať už k testerům, či koncovým uživatelům, brouci začnou vystrkovat růžky.
Bíle stěny začínají šednout a omítka opadávat. Dům ztrácí něco ze své stability a já se začínám ptát, tak kde se k sakru ti brouci zase vzali? A kde se stále berou? Jak je možné, že dům nelze na sto procent od té protivné havěti vyčistit a s každým deratizačním zásahem se modifikovaní brouci objeví v jiné části domu? Je možné vytvořit softvér bez brouků?
Tiskni
Sdílej:
Z toho taky plyne, že: Každý program lze zkrátit na jedinou, a to chybnou instrukci.