Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2025 a leden 2026 (YouTube). Zajímavé, že i v roce 2026 celou řadu problémů vyřeší falšování řetězce User-Agent.
Bylo rozhodnuto, že Linux From Scratch (LFS) končí s podporou System V init. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů už budou pouze se systemd.
Byla vydána nová verze 2026.1.0 "Like a Version" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. Změněno bylo číslování verzí. Předchozí verze byla 2.9.1.
Internetový prohlížeč Firefox bude mít nové ovládací prvky pro umělou inteligenci, které umožní uživatelům vypnout vestavěné AI funkce přímo v nastavení prohlížeče. Jednotlivě půjde vypnout nebo zapnout automatické překlady stránek, generovaní popisného textu k obrázkům v otevřených PDF dokumentech, samoorganizaci tabů do skupin, náhledy odkazů s krátkým shrnutím a boční panel s chatbotem. Tyto možnosti v nastavení prohlížeče
… více »Desktopové prostředí KDE Plasma 6.6, která je právě ve fázi beta, nahrazuje stávající SDDM novým Plasma Login Managerem, který je ale pevně navázán na systemd. Plasma Login Manager využívá systemd-logind a další součásti systemd, které nejsou dostupné v operačních systémech bez systemd, jako je například FreeBSD, případně jsou linuxové distribuce Gentoo, Void Linux anebo Alpine Linux. Pro uživatele zatím stále ještě existuje možnost používat SDDM.
Na webu komunitního setkání CSNOG 2026 jsou dostupné prezentace v PDF, jejich videozáznamy a fotografie z lednové akce ve Zlíně. CSNOG 2026 se zúčastnilo téměř 300 zájemců o vystoupení věnovaných správě sítí, legislativním a regulačním tématům nebo projektům z akademické sféry. Letos byly prezentace rozdělené do dvou treků, ve kterých se představilo 35 přednášejících. Setkání komunity CSNOG organizují společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Taky je to jedna z mála záležitostí, kde český překlad fakt stojí za to, Kantorek je génius.Génius je možná příliš silné slovo...ale Kantůrek rozhodně děla maximum možného v situaci, ve které nelze vyhrát. Některé věci nepřeložíš, byť bys byl sebelepší překladatel. Zkusil jsem číst jednu Zeměplochu současně v češtině i angličtině, a byla to poučná zkušenost. Poměr vtípků, narážek a slovních hříček byl tak v poměru 10:7. Některé vtipy prostě v překladu zmizely beze stopy, nikoliv Kantůrkovou vinou, ale jednoduše kvůli svojí nepřeložitelnosti, popřípadě nepřenositelnosti.
Zeměplocha je v jistém smyslu to, co Monty Pythoni nebo Jistě pane ministře. Narážky na vše možné a občas humor až mrazí.
Pokud jde o historii, tak ta je vylhaná i v učebnicích dějepisu.
Vzhledem k tomu, že ty knihy napsal někdo jiný, bude to směs dohadů a fám.
Zeměplocha je o skutečnosti. Doporučuji například Malí bohové.
Film social network rozhodne doporucuji.
Tady pisou o filmu o Google.
Ale mozna soutezi o cestny titul Tremon.
Pokud pokračovat v orwellovském duchu, tak je dobrý Aldous Huxley a jeho "Konec civilizace" (v originále Brand new world) a také "My" od Jevgenije Zamjatina.Brave New World
Z It knížek na mě čeká Pro Git.
Jinak já bych doporučil Stanislawa Lema, konkrétně Kyberiádu (takové bajky o inženýrech kyberneticích) a Futurologický kongres (u toho jsem dostával nezvladatelné záchvaty smíchu). Nejsou to sice knihy typu "Jak myslí X", ale to 1984 taky ne.
Před takovými devíti lety jsem četl knihu od Kevina Mitnicka: The Art Of Deception. Je to soubor "historek z podsvětí", prý samotným Mitnickem provedených. Některé jsou docela zábavné. Celkově to ale není příliš čtivé.
Když Lem, tak už i Měsíc je drsná milenka od R.A.Heinleina.
Počítač se probere k vědomí a Měsíc se stane samostatný, nezávislý na Zemi.
Kukaččí vejce jsem našel Googlem a česky
a bylo to tuším na rootu
prudko chytlaveVystizne receno. Kdyz jsem to cetl poprve, vzal jsem si to na hory na chalupu a vecer, kdyz se ostatni veselili, ja cetl a cetl... pak zacaly bavici se skupinky odpadat a mizet a ja porad cetl. Jeste jednu kapitolu a jeste jednu... a prubezne jsem od toho vstaval a varil si grog, kterej jsem usrkaval. Skoncilo to tak, ze jsem to docetl, zjistil, ze je pet rano a ja skoro nemuzu vstat, protoze jsem vypil vic nez pul litru rumu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Vasiljevi%C4%8D_Lukjan%C4%9Bnko u nás je sice známá Denní, Noční a Šerá hlídka, ale napsal toho podstatně víc. (mimochodem filmové zpracování naprosto nedoporučuji, nedá se na to koukat a do knížky mají opravdu hodně daleko) Z cyklu pro IT doporučuji výborná lživá zrcadla. Virtuální realita naprosto nové úrovně. Opravdu luxus.
.
Huh, proč by to nemělo jít? Já kdysi přečet Dunu (včetně příloh, okolo 800 stran) na jeden zátah za cca. osm hodin. Jediný problém byl, že jsem musel ke konci co hodinu střidat polohu, protože už mě začínaly dřevěnět různé části těla, což se vzhledem k mizernosti postele (tuhá matrace na drátené síti) dalo čekat.Já říkám, že to jde, a vy se mě ptáte, proč by to nemělo jít? Cože? :) A nebavme se o rychlosti čtení pouze nejoblíbenějších knížek. Pisatel řekl, že jich přelouskal 30 až 40 týdně. Nepředpokládám, že by všechno byly jeho nejoblíbenější knížky. :) Bavím se o průměrné rychlosti čtení, do čehož zařazuju jak knížky, které se čtou skoro samy, tak knížky, které mi do hlavy moc nelezou. Z toho vzniká ten průměr...
Za chůze to moc nejde, při práci taky ne a tak je to vlastně kromě jídla, jediná doba, která na tuhle činnost zbývá.
Tak především.. ne každá kniha má 200 stranNeřekl jsem, že každá má 200 stran, 200 jsem vzal jako průměr. Kolik je tedy průměr? Alespoň zhruba? 150? Je to jedno.
Jako kluk jsem Verneovky obvykle "zhltnul" za večer. Prostě jsem byl jimi tak zaujat, že bych neusnul, kdybych je nedočetl.Zkusíme to spočítat. K verneovce jste přišel v 8 hodin večer a dočetl ji ve 2 ráno (následujícího dne). To je 6 hodin čtení. Budeme-li předpokládat, že verneovky jsou to nejzábavnější, co jste četl, přičemž říkáte, že čím zábavnější kniha, tím rychleji přečtená, a vezmeme-li v úvahu, že průměrná verneovka má 200 stran (náhodně jsem jich našel pár v knihovně), znamená to, že jste četl rychlostí, jakou jste těch 40 knih týdně přečíst nemohl.
Tiskni
Sdílej: