Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Taky je to jedna z mála záležitostí, kde český překlad fakt stojí za to, Kantorek je génius.Génius je možná příliš silné slovo...ale Kantůrek rozhodně děla maximum možného v situaci, ve které nelze vyhrát. Některé věci nepřeložíš, byť bys byl sebelepší překladatel. Zkusil jsem číst jednu Zeměplochu současně v češtině i angličtině, a byla to poučná zkušenost. Poměr vtípků, narážek a slovních hříček byl tak v poměru 10:7. Některé vtipy prostě v překladu zmizely beze stopy, nikoliv Kantůrkovou vinou, ale jednoduše kvůli svojí nepřeložitelnosti, popřípadě nepřenositelnosti.
Zeměplocha je v jistém smyslu to, co Monty Pythoni nebo Jistě pane ministře. Narážky na vše možné a občas humor až mrazí.
Pokud jde o historii, tak ta je vylhaná i v učebnicích dějepisu.
Vzhledem k tomu, že ty knihy napsal někdo jiný, bude to směs dohadů a fám.
Zeměplocha je o skutečnosti. Doporučuji například Malí bohové.
Film social network rozhodne doporucuji.
Tady pisou o filmu o Google.
Ale mozna soutezi o cestny titul Tremon.
Pokud pokračovat v orwellovském duchu, tak je dobrý Aldous Huxley a jeho "Konec civilizace" (v originále Brand new world) a také "My" od Jevgenije Zamjatina.Brave New World
Z It knížek na mě čeká Pro Git.
Jinak já bych doporučil Stanislawa Lema, konkrétně Kyberiádu (takové bajky o inženýrech kyberneticích) a Futurologický kongres (u toho jsem dostával nezvladatelné záchvaty smíchu). Nejsou to sice knihy typu "Jak myslí X", ale to 1984 taky ne.
Před takovými devíti lety jsem četl knihu od Kevina Mitnicka: The Art Of Deception. Je to soubor "historek z podsvětí", prý samotným Mitnickem provedených. Některé jsou docela zábavné. Celkově to ale není příliš čtivé.
Když Lem, tak už i Měsíc je drsná milenka od R.A.Heinleina.
Počítač se probere k vědomí a Měsíc se stane samostatný, nezávislý na Zemi.
Kukaččí vejce jsem našel Googlem a česky
a bylo to tuším na rootu
prudko chytlaveVystizne receno. Kdyz jsem to cetl poprve, vzal jsem si to na hory na chalupu a vecer, kdyz se ostatni veselili, ja cetl a cetl... pak zacaly bavici se skupinky odpadat a mizet a ja porad cetl. Jeste jednu kapitolu a jeste jednu... a prubezne jsem od toho vstaval a varil si grog, kterej jsem usrkaval. Skoncilo to tak, ze jsem to docetl, zjistil, ze je pet rano a ja skoro nemuzu vstat, protoze jsem vypil vic nez pul litru rumu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Vasiljevi%C4%8D_Lukjan%C4%9Bnko u nás je sice známá Denní, Noční a Šerá hlídka, ale napsal toho podstatně víc. (mimochodem filmové zpracování naprosto nedoporučuji, nedá se na to koukat a do knížky mají opravdu hodně daleko) Z cyklu pro IT doporučuji výborná lživá zrcadla. Virtuální realita naprosto nové úrovně. Opravdu luxus.
.
Huh, proč by to nemělo jít? Já kdysi přečet Dunu (včetně příloh, okolo 800 stran) na jeden zátah za cca. osm hodin. Jediný problém byl, že jsem musel ke konci co hodinu střidat polohu, protože už mě začínaly dřevěnět různé části těla, což se vzhledem k mizernosti postele (tuhá matrace na drátené síti) dalo čekat.Já říkám, že to jde, a vy se mě ptáte, proč by to nemělo jít? Cože? :) A nebavme se o rychlosti čtení pouze nejoblíbenějších knížek. Pisatel řekl, že jich přelouskal 30 až 40 týdně. Nepředpokládám, že by všechno byly jeho nejoblíbenější knížky. :) Bavím se o průměrné rychlosti čtení, do čehož zařazuju jak knížky, které se čtou skoro samy, tak knížky, které mi do hlavy moc nelezou. Z toho vzniká ten průměr...
Za chůze to moc nejde, při práci taky ne a tak je to vlastně kromě jídla, jediná doba, která na tuhle činnost zbývá.
Tak především.. ne každá kniha má 200 stranNeřekl jsem, že každá má 200 stran, 200 jsem vzal jako průměr. Kolik je tedy průměr? Alespoň zhruba? 150? Je to jedno.
Jako kluk jsem Verneovky obvykle "zhltnul" za večer. Prostě jsem byl jimi tak zaujat, že bych neusnul, kdybych je nedočetl.Zkusíme to spočítat. K verneovce jste přišel v 8 hodin večer a dočetl ji ve 2 ráno (následujícího dne). To je 6 hodin čtení. Budeme-li předpokládat, že verneovky jsou to nejzábavnější, co jste četl, přičemž říkáte, že čím zábavnější kniha, tím rychleji přečtená, a vezmeme-li v úvahu, že průměrná verneovka má 200 stran (náhodně jsem jich našel pár v knihovně), znamená to, že jste četl rychlostí, jakou jste těch 40 knih týdně přečíst nemohl.
Tiskni
Sdílej: