Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Taky je to jedna z mála záležitostí, kde český překlad fakt stojí za to, Kantorek je génius.Génius je možná příliš silné slovo...ale Kantůrek rozhodně děla maximum možného v situaci, ve které nelze vyhrát. Některé věci nepřeložíš, byť bys byl sebelepší překladatel. Zkusil jsem číst jednu Zeměplochu současně v češtině i angličtině, a byla to poučná zkušenost. Poměr vtípků, narážek a slovních hříček byl tak v poměru 10:7. Některé vtipy prostě v překladu zmizely beze stopy, nikoliv Kantůrkovou vinou, ale jednoduše kvůli svojí nepřeložitelnosti, popřípadě nepřenositelnosti.
Zeměplocha je v jistém smyslu to, co Monty Pythoni nebo Jistě pane ministře. Narážky na vše možné a občas humor až mrazí.
Pokud jde o historii, tak ta je vylhaná i v učebnicích dějepisu.
Vzhledem k tomu, že ty knihy napsal někdo jiný, bude to směs dohadů a fám.
Zeměplocha je o skutečnosti. Doporučuji například Malí bohové.
Film social network rozhodne doporucuji.
Tady pisou o filmu o Google.
Ale mozna soutezi o cestny titul Tremon.
Pokud pokračovat v orwellovském duchu, tak je dobrý Aldous Huxley a jeho "Konec civilizace" (v originále Brand new world) a také "My" od Jevgenije Zamjatina.Brave New World
Z It knížek na mě čeká Pro Git.
Jinak já bych doporučil Stanislawa Lema, konkrétně Kyberiádu (takové bajky o inženýrech kyberneticích) a Futurologický kongres (u toho jsem dostával nezvladatelné záchvaty smíchu). Nejsou to sice knihy typu "Jak myslí X", ale to 1984 taky ne.
Před takovými devíti lety jsem četl knihu od Kevina Mitnicka: The Art Of Deception. Je to soubor "historek z podsvětí", prý samotným Mitnickem provedených. Některé jsou docela zábavné. Celkově to ale není příliš čtivé.
Když Lem, tak už i Měsíc je drsná milenka od R.A.Heinleina.
Počítač se probere k vědomí a Měsíc se stane samostatný, nezávislý na Zemi.
Kukaččí vejce jsem našel Googlem a česky
a bylo to tuším na rootu
prudko chytlaveVystizne receno. Kdyz jsem to cetl poprve, vzal jsem si to na hory na chalupu a vecer, kdyz se ostatni veselili, ja cetl a cetl... pak zacaly bavici se skupinky odpadat a mizet a ja porad cetl. Jeste jednu kapitolu a jeste jednu... a prubezne jsem od toho vstaval a varil si grog, kterej jsem usrkaval. Skoncilo to tak, ze jsem to docetl, zjistil, ze je pet rano a ja skoro nemuzu vstat, protoze jsem vypil vic nez pul litru rumu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Vasiljevi%C4%8D_Lukjan%C4%9Bnko u nás je sice známá Denní, Noční a Šerá hlídka, ale napsal toho podstatně víc. (mimochodem filmové zpracování naprosto nedoporučuji, nedá se na to koukat a do knížky mají opravdu hodně daleko) Z cyklu pro IT doporučuji výborná lživá zrcadla. Virtuální realita naprosto nové úrovně. Opravdu luxus.
.
Huh, proč by to nemělo jít? Já kdysi přečet Dunu (včetně příloh, okolo 800 stran) na jeden zátah za cca. osm hodin. Jediný problém byl, že jsem musel ke konci co hodinu střidat polohu, protože už mě začínaly dřevěnět různé části těla, což se vzhledem k mizernosti postele (tuhá matrace na drátené síti) dalo čekat.Já říkám, že to jde, a vy se mě ptáte, proč by to nemělo jít? Cože? :) A nebavme se o rychlosti čtení pouze nejoblíbenějších knížek. Pisatel řekl, že jich přelouskal 30 až 40 týdně. Nepředpokládám, že by všechno byly jeho nejoblíbenější knížky. :) Bavím se o průměrné rychlosti čtení, do čehož zařazuju jak knížky, které se čtou skoro samy, tak knížky, které mi do hlavy moc nelezou. Z toho vzniká ten průměr...
Za chůze to moc nejde, při práci taky ne a tak je to vlastně kromě jídla, jediná doba, která na tuhle činnost zbývá.
Tak především.. ne každá kniha má 200 stranNeřekl jsem, že každá má 200 stran, 200 jsem vzal jako průměr. Kolik je tedy průměr? Alespoň zhruba? 150? Je to jedno.
Jako kluk jsem Verneovky obvykle "zhltnul" za večer. Prostě jsem byl jimi tak zaujat, že bych neusnul, kdybych je nedočetl.Zkusíme to spočítat. K verneovce jste přišel v 8 hodin večer a dočetl ji ve 2 ráno (následujícího dne). To je 6 hodin čtení. Budeme-li předpokládat, že verneovky jsou to nejzábavnější, co jste četl, přičemž říkáte, že čím zábavnější kniha, tím rychleji přečtená, a vezmeme-li v úvahu, že průměrná verneovka má 200 stran (náhodně jsem jich našel pár v knihovně), znamená to, že jste četl rychlostí, jakou jste těch 40 knih týdně přečíst nemohl.
Tiskni
Sdílej: