Něco málo k anketě o vypínání elektroniky (diskuse)

[Mac-adresa]

jak změřím kolik mi bere pc a lcd elektřiny za určitou dobu?

[Heron]

Buď si koupíš, některé distribuční společnosti půjčují, digitální watmetr do zásuvky. Pokud budeš kupovat, chtěj TrueRMS, jinak spínaný zdroj nezměříš.

[laco]

Heron napsal: "Pokud budeš kupovat, chtěj TrueRMS, jinak spínaný zdroj nezměříš."

To je pravda. Až na to, že levný TrueRMS wattmetr může správně měřit třeba jenom do 1 kHz, což na spínané zdroje moc nestačí. A pokud by měl správně ukazovat třeba do 100 kHz, tak se možná praštíš přes kapsu.

[Heron]

Teď mě napadlo, a to by bylo prakticky nejpřesnější a možná i nejlevnější, koupit přímo elektroměr pro podružné měření. Sice by to neukazovalo okamžitou hodnotu příkonu (W), ale spotřebovanou (kWh), na druhou stranu je asi lepší vědět kolik to průměrně spolyká za 24h, než znát jen okamžitý příkon v jedné scéně Penumbry.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Teď mě napadlo, a to by bylo prakticky nejpřesnější a možná i nejlevnější, koupit přímo elektroměr pro podružné měření.

To by bylo velmi nepresne, pokud by te zajimal skutecny cinny prikon a ne jen to, kolik za to zaplatis.

[Josef Kufner]

A tady někoho zajímá něco jiného než kolik zaplatí?

[Michal2]

Tlustoproud a mereni jsem mel jen chvili. Podle me ale pro mereni cinne slozky vykonu neni zadne true RMS treba. Zavolejte nekdo do CEZu a zeptejte se, zda jejich elektromery jsou trueRMS

[VSi]

Já si zase myslím, že pro přesné měření činného výkonu (nebo analogicky spotřebované energie) jsou RMS hodnoty potřeba.

Činný výkon: P = U * I * cos([fí])

U a I jsou efektivní hodnoty stř. napětí a proudu (tj. RMS). Pokud má odebíraný proud sinusový průběh (tj. zátěž je lineární), tak to není problém. Pokud je ale charakter odebíraného proudu nesinusový a na to stačí jakýkoliv spotřebič s usměrňovačem, typicky spínané zdroje, pak je jeho měření problematické. S jakou jinou hodnotou než efektivní by se mělo v tomto případě počítat?

Pojem True RMS vychází z měřících přístrojů (voltmetry, ampérmetry ...) pro měření střídavých veličin. Pokud přístroj nemí "True RMS", pak jednoduše při nesinusovém průběhu veličiny ukazuje nesmyslné hodnoty - menší nebo větší, nebo třeba střední hodnotu. Většinou chce meřit právě efektivní hodnotu, tj. RMS.

U mechanických elektroměrů (indukční měřící soustava) je měřená hodnota RMS už z principu funkce, na vyšších kmitočtech bude přesnost asi horší.

Jak přesně fungují nové digitální elektroměry nevím, ale dovolím si tvrdit, že alespoň do určitého kmitočtu uvažují efektivní hodnoty, jinak by totiž při nesinusové zátěži bylo měření zatížené dost velkou chybou.

Doufám, že jsem to trochu osvětlil, a nenapsal jsem nějaké nesmysly.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Většinou chce meřit právě efektivní hodnotu, tj. RMS.

Jenze RMS hodnotu chceme merit u proudu a napeti, ne u vykonu. U (cinneho) vykonu nas zajima stredni hodnota a ne RMS hodnota.

[pvc2]

RMS = Root Mean Square. Odmocnina ze střední hodnoty druhé mocniny. V případě wattmetru nemá označení RMS smysl, protože ten měří střední hodnotu součinu okamžitých hodnot proudu a napětí. Tady se nic neumocňuje ani neodmocňuje. Pokud je nějaké měřidlo označeno jako True RMS je to kvůli tomu, že měří kromě výkonu i napětí případně proud.

Nicméně pokud měřidlo umí měřit True RMS napětí a proudu tak asi nebude měřit výkon jako střední hodnotu proudu ocejchovanou ve wattech.

To jakou frekvenci mají pulzy uvnitř spínaného zdroje nemá pro měření spotřeby význam. Na vstupu se prostě přes diody nabíjí kondenzátor a tomu odpovídá tvar proudu tekoucího do zdroje. Navíc protože napětí je sinusovka, nemají na příkon ani vliv vyšší harmonické proudu. A tak úplně stačí když wattmetr bude fungovat do 50Hz. Spotřeba počítače se proto dá dobře změřit i ručkovým elektrodynamickým wattmetrem (má dvě cívky).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Myslim, ze to s tema TrueRMS merakama je fama - TrueRMS merak potrebujes, kdyz potrebujes zmerit I_RMS (efektivni hodnotu proudu) nebo V_RMS (efektivni hodnotu napeti). Pro mereni vykonu ale RMS nepotrebujes.

[VSi]

U wattmetru nejde jenom o RMS, tj. správnou práci s nesinusovým průběhem veličiny (hlavně na vyšších kmitočtech je to problém), ale hlavně o tzv. učiník, tj. fázový posuv mezi napětím a proudem, který na takové zátěži jako je spínaný zdroj nutně vzniká (lepší zdroje se to snaží kompenzovat).

Pro měření činného střídavého výkonu je ale potřeba znát právě U_RMS a I_RMS a navíc učiník - činný výkon je součinem těchto 3 veličin.

RMS (Root Mean Square) - česky efektivní hodnota, tedy hodnota ss. veličiny se stejným tepelným účinkem jako stř. veličina s daným průběhem.

Kromě efektivní hodnoty (RMS) se u střídavých veličin pracuje ještě s maximální a střední hodnotou, ale ty jsou pro stanovenní činného výkonu k ničemu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

ale hlavně o tzv. učiník, tj. fázový posuv mezi napětím a proudem,

U spinanych zdroju je ucinnik mensi nez 1 primarne kvuli tomu, ze prubeh proudu neni sinusovy, nikoliv kvuli fazovemu posunu (i kdyz i na takovy ucinnik je asi mozne nahlizet jako na dusledek fazoveho posunu vsech sinusovek ktere vypadnou z fourierovy transformace danych nesinusovych prubehu, tak me to prijde jako zbytecne komplikovany pohled).

Pro měření činného střídavého výkonu je ale potřeba znát právě U_RMS a I_RMS a navíc učiník - činný výkon je součinem těchto 3 veličin

To vim, ale neni me jasne, proc bych mel merit stridavy cinny vykon tim, ze slozite zmerim U_RMS, I_RMS a ucinnik (jak vubec se da elektronicky merit ucinnik bez predpokladu o sinusovem prubehu proudu?) a pak to vynasobit, kdyz mohu jednoduse a dostatecne rychle (v kHz) merit okamzite hodnoty U a I a numericky integrovat, coz by mel zvladnout bezny mikrokontroler. I kdyz nejsem elektroinzenyr a mozna je tedy nejaky dobry duvod, proc se to takhle nedela.

[VSi]

kdyz mohu jednoduse a dostatecne rychle (v kHz) merit okamzite hodnoty U a I a numericky integrovat, coz by mel zvladnout bezny mikrokontroler

Takhle to dost možná ve skutečnosti funguje (nejsem konstruktérem elektroměrů a wattmetrů ) Ale výsledek téhle operace (rychlé měření + integrování) je právě RMS - Efektivní hodnota. Já jsem popsal obecný princip, tohle je konktrétní metoda.

Ale je pravda, že v tomto případě samotné RMS hodnoty napětí a proudu není třeba znát. Nicméně při rychlém měření okamžitých hodnot a integrování s nimi vlastně pracujeme.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ale výsledek téhle operace (rychlé měření + integrování) je právě RMS - Efektivní hodnota.

Ale jen v pripade, kdybych takhle pocital U nebo I (kde by to bylo rychle mereni, umocneni, integrovani, deleni, odmocneni). Pokud budu merit vykon (tedy integruju nasobek okamziteho proudu a napeti), tak me nezajima RMS vykon (coz nedava ani dost dobry smysl), ale normalni (aritmeticky) prumerny vykon.

[pc2005]

...dostatecne rychle (v kHz) merit okamzite hodnoty U a I a numericky integrovat, coz by mel zvladnout bezny mikrokontroler....

To právě dělají ty True RMS wattmetry.

[laco]

JO.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

To právě dělají ty True RMS wattmetry.

Ty meraky se jmenujou true RMS nejspis proto, ze dovedou presne merit RMS hodnoty U a I. Pokud bych mel merak, ktery by timto zpusobem meril presne jenom vykon, tak by vubec nemusel umet pocitat RMS a tedy neni zadny duvod takovy wattmetr nazyvat True RMS.

[pc2005]

No jenže RMS měří efektivní hodnotu napětí a proudu a pro výkon je potřeba znát tyto efektivní hodnoty.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Nepotrebuju. Jak pisu tady, uplne me staci dostatecne rychle merit okamzite hodnoty napeti a proudu, ty vynasobit (tim ziskam okamzity vykon) a tahle zprumerovat pres celou dobu periody mereneho signalu. RMS hodnotu napeti a proudu po celou dobu vubec nemusim pocitat.

[pc2005]

Zprůměrovat celý průběh je střední, ale pro výpočet výkonu je potřeba efektivní, což je třeba pro proud odmocnina z integrálu druhé mocniny průběhu lomeno délka periody. Ten vzorec jsem našel na webu: http://amber.feld.cvut.cz/vyu/eo1/files/Variables.pdf

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ten vzorec je treba pro vypocet RMS velicin, jako treba RMS proudu nebo RMS napeti. Ne vsak pro vypocet stredniho vykonu:

I(t), U(t), P(t) je okamzity proud, napeti a vykon case t. P_avg je prumerny (stredni) vykon. I_RMS, U_RMS je RMS (efektivni) proud ci napeti. X budu znacit power factor (ucinik).

1) P(t) = I(t) * U(t)

2) I_RMS = sqrt(1/T * integral(od 0 do T) I(t)^2 dt )

3) U_RMS = sqrt(1/T * integral(od 0 do T) U(t)^2 dt )

4) P_avg = 1/T * integral(od 0 do T) P(t) dt

5) P_avg = I_RMS * U_RMS * X

viz treba http://en.wikipedia.org/wiki/Root_mean_square (Average electrical power)

6) Wattmetr by mel idealne merit P_avg. To muze delat podle 4) a 1), aniz by pocital RMS.

Ktery z techto bodu zpochybnujes?

[pc2005]

Aha pardon, tak teď souhlasím, o tom vztahu ve 4 jsem nevěděl. Je dokonce možné, že ho některé wattmetry dokonce používají.

[David Jaša]

Ve slově účiník prosím jenom jedno jediné "n".

[pc2005]

Wattmetr (digitální) měří napěťí i proud (má 4 nebo 3 zdířky). Pokud by se měřilo tím kotoučovým, tak by to nevadilo (to co se natočí, to se zaplatí ). Nebo by taky pro skutečný výkon mohl připojit osciloskop a integrovat průběh .

[David Watzke]

... nebo UPS.

[WIFT]

Myslím, že nejblíže ideálu (nejideálnější) je používat stejné metodiky měření jako dodavatel elektřiny. Tzn. sehnat si stejný elektroměr, jako je před barákem ve skříni, a vřadit ho na větěv, kterou se napájí PC+LCD. Akorát nevím, jak moc se lze spolehnout na to, že jeden takový elektroměr bude měřit stejně jako druhý a jakou případně spotřebu sám o sobě má (hádám, že bude zanedbatelná).

[Heron]

Příloha:

• konvice.JPG (128491 bytů)

Konvice by se měly samy vypnout, pokud jsou zapnuty bez vody. (Teď jsem to projistotu vyzkoušel na nové TEFALce ). Jinak u levnější je možné lecos. V příloze je foto vypínacího mechanismu z nějaké šuntové. Toto má spínat 10A Naštěstí dříve odešla topná spirála.

[freshmouse]

I když skoro všechno vypínám, nechávám to v zásuvce (jen když jedu pryč na déle než den, tak to vyndavám i ze zásuvky). Počítač má mezi zásuvkou a svým kabelem ještě takové udělátko na ochranu proti přepětí (?), ostatní spotřebiče ne. Je velká chyba, že to nemají? A je velká chyba nechávat konvici v zásuvce?

[Chocolate Bear]

Si vzpomínám na tu anketu, jestli čtou lidi manuály, jak se mi někdo smál, že čtu návod u rychlovarné konvice

[freshmouse]

Mno... Teď jsem dostal do kanceláře telefon a s ním i návod. Byly tam věty jako "Zvoní-li telefon, zvedněte sluchátko." nebo "Skončíte-li hovor, položte sluchátko". To jsme si dělali srandu, že by to někdo mohl špatně pochopit a po ukončení hovoru to sluchátko sice položit, ale např. vedle telefonu a ne na vyhrazené místo na telefonu. Když už dělají podorobný návod, tak by měli aspoň pořádně.

[Hrabosh]

No udělátko na přepětí ... rozhodně to neochrání proti blesku. Ochrana rozvodů proti blesku je myslím trojzonová a to, co je v zásuvce je jen třetí level. Aby to fungovalo, musíš mít ješte někde jinde (v rozvaděči, nebo kde) další dva stupně ochrany. ... už si to ze školy přesně nepamatuju, tak snad nekecám uplné nesmysly.

[freshmouse]

Aha, to jsem nevěděl. My jsme si to koupili právě kvůli blesku.

[Kvakor]

Tohle ochrani jen od prepeti, ktere muze byt (ale nemusi) zpusobeno bleskem. Ale proti samotnemu blesku neochrani - vyboj, ktery se uz probil nekolika kilometry vzduchu, se nenecha zastavit nekolika milimetry izolace ...

[David Jaša]

Já doteď žil v domnění, že tyhle krabičky chrání tím, že vyzkratují vodič, na kterém je přepětí, s ochranným vodičem.

[pc2005]

Jo ale při přímém úderu blesku se ta zkratovací ochrana docela rychle vypaří .

[David Jaša]

Od toho je snad víc úrovní ochrany, aby krabičky v rozvaděčích pustily dovnitř jenom to, s čím si krabičky v zásuvkách poradí.

[pc2005]

Pokud ale selžou, tak ta krabička rozhodně neochrání.

[David Jaša]

Pokud selžou, tak vyzkratují obvod do země a přesunou tak problém ven z baráku. (Celou dobu uvažuju příklad, kdy se blesk snaží dostat do domu distribučním vedením elektrické energie.)

[pc2005]

Pokud to vyzkratujou tak, aby se do vnitřních elektrických rozvodů dostalo jen to, co ta přepěťová ochrana zvládne, tak je to OK. Já měl na mysli stav, kdy z nějakého důvodu první stupně ochrany pustí vysoké napětí dále do vedení, což přepěťová ochrana a vlastně i samotný rozvod nemusí zvládnout (jiskřiště se utaví a varistor zas nevydrží dlouhodobé přetížení).

[David Jaša]

Znovu opakuju, že o tom vím prd, ale fakt by mě hodně překvapilo, kdyby ta konstrukce nebyla na stranu bezpečnou -- tak, aby se v případě nějakého tavení nebo dlouhodobého přetížení buď natvrdo spojil přívodní vodič s PE nebo aby se napřed odtavil/odpojil vodič vedoucí dál do domu.

[pc2005]

Jo takhle část ochran skutecně funguje, jenže problém je v tom, že bleskový výboj je ve zlomku sekundu, takže mechanické ochrany víceméně nemají šanci (nestihnou to) a i u polovodičových to většinou dopadne tak, že zvládnou jen ten největší nápor (nevratně...). Takže pokud by uhodil blesk přímo do el. přívodu do domu, tak to tyto ochrany nezvládnou ochránit, nehledě na to, že vznikne i EMP pulz.

Btw já o tom taky příliš nevím, já studoval slaboproud a co si nemůžu vyzkoušet prakticky, to si moc nezapamatuju.

[David Jaša]

... a i u polovodičových to většinou dopadne tak, že zvládnou jen ten největší nápor (nevratně...)

Však přesně o to jde - taková obdoba pojistky. Radši zničit ochranu v řádu stovek až tisíc než spotřebiče za ní v deseti- až stonásobné hodnotě.

nehledě na to, že vznikne i EMP pulz.

Od toho snad mají ti zodpovědnější z nás UPSky, psy s vypínačem a podobné kravinky.

[Luboš Doležel (Doli)]

Mám pocit, že při přímém úderu blesku už asi ochrany roli hrát moc nebudou

[vencour]

Koukal jsem na elektriceCz a našel jsem "Kníšku o ochraně před bleskem. Asi každej wifista se k tomuhle dostal, pátrání, kolik metrů od hromosvodu musí být daleko kabel k apéčku

[carnero]

Mám tušení, že tyhle ochrany jsou hlavně pomalé! Tj. než vůbec zaberou, stihne Ti výboj odpálit všechno, co je za tou ochranou. O tom, že výboj z blesku se propálí kde čím a kousek plastu mu není rozhodně překážkou je druhá věc... už méně podstatná.

[David Jaša]

No však - právě proto, že výboj odpálí vše, tak je snad navržená tak, aby prvně odpálila vodič směrem dál do baráku a nabídla výboji pohodlnější cestu do země PE vodičem...

[carnero]

Za jak dlouho se propálí odpor nebo co tam je a za jak dlouho projde výboj do spotřebiče a poškodí ho? Myslím, že řešením je bleskojistka a nikoliv tyhle pseudo-pojistky.

btw: Sousedi měli také příjemnou zkušenost. Blesk jim nejen odpálil všechno, co bylo v zásuvce (a překvapivě i počítač za tím APC co vypadá jako pes), ale hlavně jim vypálil barák. Přetížily se vodiče ve zdi a díky nim vyhořel dům. Takže bleskojistky co nejblíž okraji domu jsou IMHO ideální a jediné dobré řešení.

[vencour]

Co vy o tom víte, o těch třech druzích ochran? Musí mezi nimi být nějaké odpovídající, patřičné vzdálenosti, ať těm ochranám dovolíte reagovat, pracovat. Jak jsem tady psal jinde, něco jsem našel (Kníška), to, co jsem tam četl cca před 4 lety, jsem teď nenašel - mj. že i v tomhle jsou lidé různí, někdo na ochranu peče, někdo se připravuje na přímý úder blesku. Tedy byla tam zmínka, jak si někdo zabezpečil vilu. Mj. ve vyhlášce 50 je i zmínka o bezpečných vzdálenostech, pro ilustraci ...

[David Jaša]

Že se tak blbě ptám: nesnažil jsem se vlastně v předchozích postech popsat bleskojistku? Jinak samozřejmě i přes bleskojistku něco málo projde, ale od toho jsou ty ochrany v zásuvkách, aby to za cenu své smrti zastavily.

[pils]

Tak tenhle přístup už mi připadá hodně hardcore...aby člověk vypínal i vodu a plyn když jde na den na dva pryč...to už je podle mě fakt moc. Věci ze zásuvky vypínám jen když jedu pryč tak na týden a dýl...jinak nonstop bezi router, switch, AP, to nevypinam ani kdyz jsem pryc vic jak na tyden...holt uptime je uptime

[Kvakor]

Ono to take dost souvisi s povahou cloveka, znam lidi, co nenechaji zapnuty spotrebic bez dozoru (vcetne napr. nabijecek se spinanym zdrojem, ktere v klidu maji naprosto nepatrnou spotrebu) a naopak jsou lide, co klidne nechaji pect troubu nebo prat pracku a mezitim se jsou klidne projit ci navstivit nejblizsi restauraci.

To s tou prackou se u nas stalo ve vedlejsim vchode - vypadla hadice na odtok vody, takze pracka neustale napoustela a vytapela tim sousedy o patro niz. Ona nezodpovena osoba mela stesti, ze se vratila relativne brzo, jinak by asi zjistila, ze musi kupovat nove dvere a zamek - vytopeni sousedi se uz chystali volat hasice, jejiz pristup k otevirani dveri vetsinou zahrnuje sekeru .

BTW: Pokud by vas nekdo vytapel prackou (nebo myckou), staci dojit k jisticum a vypnout je - pokud se odpoji napajeni, solenoidovy ventil privodu vody se uzavre a potopu tim zastavi.

[carnero]

Pračku nechávám také prát bez dozoru. Jak jsem se přesvědčil, pračka dokáže sousedy vypláchnout aniž by sis toho všiml když sedíš v jiném pokoji u televize. Je tedy jedno, zda doma si nebo ne - pokud se pračka rozbije, sousedy prostě vypláchne. Zvlášť panelákovými stropy ta voda proteče dřív, než doma seženeš hadr (i kdyby ležel vedle pračky)... Lepší řešení je mít kvalitní pračku v dobrém stavu.

[Robert Krátký]

Bohužel netuším, co to odchod z bytu znamená.

Uvádění přílišných podrobností by bylo u těchto anket spíše na škodu. Jedná se rozptýlení, nikoliv matematickou úlohu.

Kupříkladu když odcházím na 5 minut (skočit pro něco do krámu, převzít zásilku od PPL atd), zůstává běžet úplně všechno, nic nevypínám.

Předpokládá se, že je něco takového zřejmé a většina lidí nebude podobné případy považovat za "odchod".

Z toho pohledu dle mého není tak podstatné, zdali (jak se táže anketa) člověk nechává běžet jeden, dva nebo sto spotřebičů...

Kdežto z pohledu ankety...

A to nehovořím o tom, že když člověk odchází z bytu, tak z hlediska spotřebičů je rozhodující, jestli po něm v tom bytě někdo zůstává (děti, manželka, tchyně atd.).

A také ta anketní otázka nespecifikuje, jestli i po odchodu všech výše jmenovaných osob nezůstává v bytě posluhovačka, milenec ve skříni a speciálně cvičený šimpanz zakoupený za účelem dodatečného vypínání kávovaru po odchodu do práce...

Mimochodem, jak hlasovali ti z vás, kteří nebydlí v bytě, ale v baráku/na koleji atd?

A co teprve astro/kosmonauti na ISS? Vypínají při výstupu do volného vesmíru varné konvice na stanici? Na to jsme také zapomněli!

[David Ježek]

Skvělá odpověď, díky.

[Yokotashi]

Trvale nechavam bezet server (bez toho by mi byl dost k nicemu), router a kabelovy modem. Pak lednicku a v zime topitka u pavouku. Tj. cca 8 spotrebicu dohromady. Krome serveru (chtel jsem to postavit na ARMu, ale pak jsem si udelal radost a co ta alpha zere jsem radsi nemeril) a lednicky to dohromady zere cca 40W, z toho 2/3 topitka.

Pokud neco nabijim, tak to klidne v nabijecce necham - stejne uz mam temer vse na LiION, ta kdyz se nabije, tak uz nic nechce.

Pohotovostni rezimy, ATX a podobne pitomosti nesnasim, ale dneska uz bez toho clovek pristroj nekoupi.

Rychlovarku je nutne zasadne sundavat z drzaku, ty kramy jsou cim dal tim vylevnenejsi a nema to problem se roztavit a zapalit byt ... s trochou smuly.

Co se tyka prepeti ... kdyz uz jde bleskova vlna, proc by lezla kabelem s izolaci cca 2-10kV az k pocitaci, kdyz ho muze proflaknout hned u jisticu? Delaji se zasuvkove psy s varistory a rozdilovym trafem, pokud neni v rozvadeci bleskojistka, flaknul bych k tomu i bleskojistku. Tohle je uvnitr hezky zapojene: http://www.oktechnik.com/cms/index.php?idcat=23

Ostatne spinany zdroj pocitace by mel vydrzet spicku v radu kilovoltu, pokud nebude mit tak velkou energii, aby zabila vstupni kondenzatory. Ty maji cca 110uF/630V a jsou nabite na max 230*sqrt(2)V, takze E=1/2 * C * U ^2 = 0.5*0.00011*230^2*2= 5.82J a pri 630V by mely 21.83V, takze soky do 16J (to je energie, jako krava) ktere neprorazi usmernovaci mustek nejsou pro zdroj zajimave.

[pc2005]

Počítač vypojuji ze sítě vždy, když ho vypnu normálně, ATX zdroj odebírá proud ze sítě i ve vypnutém stavu, což se mi nelíbí. Svůj podíl na tom má to, že když jsem si kupoval základovku od kámoše, tak mu při zapojování desky ATX zdroj explodoval .

Ostatní zařízení typu TV anténa a kabel do modemu bych nerozpojoval nikdy, tak paranoidní zase nejsem .

[KS]

No jo, ATX zdroj musíš zapínat pod zátěží .

[Kvakor]

Je pravda, ze urcity typ (nejen) pulznich zdroju se nesmi provozovat bez zateze. Ale jeste jsem se nesetkal s AT/ATX zdrojem, ktery by nesnesl beh naprazno, uz vzhledem k tomu, ze i bez cehiokoliv zapojeneho vlastne nebezi naprazno - napaji ventilator a ridici elektroniku (resp. jeji cast na nizkopnapetove strane). I kdyby byl pouzito zapojeni haklive na nutnou zatez, musi byt ve zdroji obvody, ktere pri prekroceni maximalniho napeti zdroj sami odpoji, stejne jako pri proudovem pretizeni, protoze jak zkrat, tak opojeni jsou udalosti, ktere se mohou v PC legitimne vyskytnout. Zdroj, ktery je tak tupy, ze se necha znicit chodem bez zateze, si to plne zaslouzi ...

[laco]

Kvakor napsal: "Zdroj, ktery je tak tupy, ze se necha znicit chodem bez zateze, si to plne zaslouzi ..."

Hehehe, ale majitel zdroje asi nikoliv. Ledaže by mu někdo dal nový zadarmo...

[pc2005]

Podle mě to nebylo tím, že by byl naprázdno (už si to moc nepamatuju, ale bylo to myslím když k připojenému počítači připojoval síťovou šňůru), ale tím, že ho měl permanentně v síti.

[msk]

tak mu při zapojování desky ATX zdroj explodoval

Pamatam casy, ked to robili 2 zdroje z 3 pri prvom zapnuti. Uz z predajcom sme boli dohodnuti, ze ak jebne, mam ho hned priniest a da mi hned druhy bez nejakych reklamacii. Postupom casu tento neduh vymizol, mozno to bude tym, ze do masin okolo mna uz nesmie ist nic horsie ako fortron.

[pc2005]

Asi ještě nebyla dost vyspělá elektronika. Jinak ten zdroj byl už dlouho používaný, takže už byl jistě opotřebovaný. Zatím mě ale ještě žádný zdroj nevybouchl a to mám i takové, kterých by se elektrotechnik bál i dotknout .

[zde]

http://www.theregister.co.uk/2008/06/20/mackay_on_carbon_free_uk/

MacKay tells The Reg that he was first drawn into this field by the constant suggestion — from the Beeb, parts of the government etc — that we can seriously impact our personal energy consumption by doing such things as turning our TVs off standby or unplugging our mobile-phone chargers.

Anyone with even a slight grasp of energy units should know that this is madness. Skipping one bath saves a much energy as leaving your TV off standby for over six months. People who wash regularly, wear clean clothes, consume hot food or drink, use powered transport of any kind and live in warm houses have no need to worry about the energy they use to power their electronics; it’s insignificant compared to the other things.

Most of us don’t see basic hygiene, decent food and warm houses as sinful luxuries, but as things we can reasonably expect to have. This means that society as a whole needs a lot of energy..

[Xeelee]

Já mám dva přepěťové psy s pěti zásuvkami a když odjíždím na delší dobu pryč, tak je vytáhnu ze zdi. Jinak používám kolíbku. Kdybych ale měl spotřebiče v různých zásuvkách všude možně, tak bych se na to asi vykašlal.