Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Ano, byl jsem inspirován filmem síť po té, co jsem ho dnes jedním okem poněkolikáte shlédnul. Ovšem o tomto filmu se zde bavit nechci 
Chtěl bych se poohlédnout do minulosti po "hackerských útocích" - jak je média nazývají, správně by spíše bylo o crackerských útocích, ale kvůli mediálním dezinformacím stejně veřejnost o crackingu nev nic (taky se tímto tématem dál v tomto příspěvku nechci zabývat
).
Útoky v IT jsou veřejností velice málo sledované, ale dějí se pořád, tuším, že ani ne rok zpět měl problém s útokem i tento server, pokud si dobře pamatuji, byl to DDOS útok na ISP na kterého je ABCLinuxu připojen. Další útok byl namířen i na naší vikipedii kde u obrázku týdne místo audiokazety byl onanující muž, soom.cz měl také nějaký problém, viry napadají počítače uživatelů windows každou sekundou, v médiích se o tom nic nedozvíme, přezto takovéto útoky probíhají neustále a jsou pro dnešní společnost nebezpečné.
Na novinky.cz se čas od času oběví zpráva o neuspěšném sociálním útoku, kdy se útočník pokusil dostat z obětí uživatelská jména a hesla, ovšem tyto útoky jsou téměř neškodné, ale teď mi řekněte, zda už jste někdy v médiích měli tu čest setkat se s kauzou věnouvanou nějakému útoku v IT o rozměrech kauzy kolem Paroubkovy svatby?
Ano, v médiích něco takového bylo, když student jedné školy odsniffoval ze sítě přihlaškovací údaje na e-mail z jedné školy - ovšem to všechno kolem čeho vznikají obrovské mediální šílenství jsou jen zanedbatelné věci, věřím tomu, že se dějí i mnohem závažnější věci v IT bezpečnosti, ale koho by zajímal nějaký útok na NIX, když 95% čechů o našem nárdním "klenotu" nic neví?
na závěr Vám dávám dobrovolnej domácí úkol 
koukněte se po internetu kolik najdete zmíňek o opravdových, velkých útocích s únikem informací v hodnotě miliard? BTW, opravdu povedený útok na NBÚ v sk se nepočítá, slovenský úřady ohledně toho šílí ještě dnes a nebýt řehmatů u slovenské policie, tak kolem toho tak média taky šílet nebudou.
Tiskni
Sdílej:

Ty kvalitni jsou udelane tak, ze si jich bud postizeny vubec nevsimne (napr. pouze pristup do ciziho systemu nebo zkopirovani dat) a nebo je postizeny neohlasi (banka radsi vrati na ucet prachy, kdyz jim zakaznik reklamuje nejaky problem, nez aby verejne priznala, ze se jim do systemu dostal hacker-cracker).
Napr. o problemu, kdyz pres CS tekly nejaky spinavy prachy se taky psalo.
No a hlavni duvod asi bude, ze existuje vic lidi, ktery se zajimaji o Paroubkovu svatbu, nez tech, kteri rozumi rizikum utoku na NIX, nesifrovaneho spojeni, odposlouchavani klavesnice - tihle lidi se zajimaji akorat v pripade, ze jim to zpusobi nejakou primou skodu (ze maji vira a ten rozesila spamy je nezajima, ale kdyz chutnou vira ten jim smaza disk, tak je to problem).
) ale k PC může sednou každej nezaškolenej blb...
... na auto musíte mít řidíčák (on takovej rozdíl mezi PC a autem zas neniJen jesli by v tomhle pripade nebyl lek horsi nez choroba - stavajici ridicak na pocitac je spise "zkouska z predmetu Ovladani MS Office". Ona by uplne stacia odpovednost za skody - pro providera neni prece problem zjisti, kteri jeho zakaznici maji doma zombie, co posila jeden spam za druhym.) ale k PC může sednou každej nezaškolenej blb...
A není to moje věc k čemu používám svou placenou konektivitu? Nechci se dočkat chvíle, kdy se mi ISP začne vrtat v trafficu. Naštěstí mám značnou část spojení přes různé šifrované protokoly, ale mnohem klidnější budu pokud se mi nikdo nebude vrtat ani v tom zbývajícím nešifrovaném provozu.To je tvoje vec, cim si mrhas konektivitu, ale pokud mi zacne tvuj pocitac rozesilat spamy na moje adresy, pripadne z tvyho pocitace bude veden DOS nebo i pokus i hacknuti myho pocitace, tak budu samozrejme prudit ISP, do jehoz rozsahu patri tvoje IPcko, takze provider pak pouze overi, ze opravdu to IPcko patri tobe, pripadne koukne do tvyho datovyho prenosu, aby predpoklad jeste potvrdil. Nejde o to, aby ti ISP zkoumal obsah. Hlavni myslenka je, aby jsi ty (majitel PC) nesl odpovednost za spamy, hacky, nedostupnost sluzby, ktery zpusobil tvuj nezabezpeceny pocitac. Kdyz nezabrzdis auto a to se rozjede z kopce, tak taky neses vinu ty a ne ja, ze jsem mel svoje auto pod kopcem a tvoje nezabrzdeny mi ho rozmasirovalo.
Takze v kratkosti muj nazor, ano o vetsine utoku se nevi, protoze podle nahod a povah siti je kazdym okamzikem zhruba 10% zarizeni dole, kvuli nejake chybe, v takovem mnozstvi se prvotni a mensi utoky vetsinou strati, protoze admini malokdy dulesdne patraji po tom co se stalo. Velke utoky firmy taji z dobrych duvodu a to je duvera zakazniku. Kdo by si nechal spravovat site od firmy XYZ, kdyz by se vedelo, ze se tam nekdo naboural.
Vetsina utoku, neni zamerena proti uzivatelum samotnym, a vetsina viru, dnesni doby uz ani nespada do kategorie viru. Hlavnim cilem dnesniho utocnika je vytvorit si dostatecne silny botnet. Jeho vykon se pak da vyuzit k nejruznejsim ucelum, at uz lamani hesel, nebo klikani na nejaky odkaz a vydelavani si tak, nebo popularizovani nejake stranky. Obcasnym ucelem je pak utok typu DDoS jako napriklad v pripadu nejvetsiho trouby stoleti mafia boye. (clovek, kteryho FBI chytne jen diky tomu, ze se chlubi tim co udelal na chatu, fakt moc rozumu nepobral).