O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Péťa mě požádal, abych otestoval, jak je na tom nová betaverze Firefoxu se správou paměti v porovnání s dalšími prohlížeči na Linuxu.
Testoval jsem na svém hlavním počítači (A64 @2,2GHz, 1GB RAM) s nainstalovaným Arch Linuxem (64-bit) up-to-date a KDEmod 3.5.9. Testoval jsem Firefox 3 beta4, Operu 9.50 build1834 (který se na první pohled tváří jako beta 2, tolik k omylu, na který jsem byl upozorněn v diskuzi) a Konqueror 3.5.9 (KDEmod), tedy nejnovější verze dostupné z testing případně repozitáře KDEmod. Opera a Firefox měly funkční Flash plugin, pro Konqueror nemám Flash plugin nastavený.
Jako více méně běžný uživatel řeším problém, jak rozumně zálohovat svá data a chránit se před jejich ztrátou, a zároveň, protože pracuji na třech počítačích a občas na nějaké stanici ve škole, jak mít vždy dostupnou nejaktuálnější verzi svých dat.
Už nějakou dobu používám k tomuto účelu flashdisk a rsync. Vzhledem k mým požadavkům jde o velmi dobrý způsob, jak data do určité (pro mě dostatečně velké míry) chránit, přenášet mezi počítači a zároveň je mít v nejnovější verzi dostupná i na školní stanici.
Po dlouhé době jsem se rozhodl přidat si nějaké další rozšíření do Firefoxu. Nemilé překvapení nastalo v okamžiku, kdy po kliknutí na instalovat Firefox zahlásil:
Aplikace Firefox nemohla stáhnout soubor https://www.rememberthemilk.com/services/gmail/download/rtmgmail-1.0.1.xpi kvůli chybě: Neočekávaná chyba instalace. Více informací je možno zjistit ze záznamů v chybové konzole. -203
Naštěstí máme Google a navíc šlo o rozšíření Remember the Milk pro Gmail (čili důležitou věc), takže byl i čas se problémem zabývat. Problém je prý způsoben porušenými soubory extensions.* v profilu, které stačí smazat nebo přejmenovat:
[nik@venice ~]$ rm /home/nik/.mozilla/firefox/*.default/extensions.*
A teď už by instalace rozšíření měla proběhnout v pořádku.
Jedním z důvodů mého přesunu od openSUSE k Arch Linuxu bylo i KDEmod, upravené KDE pro Archlinux. Vyšší modularita, vylepšení výkonu i vzhledu zní lákavě. Klasické KDE je přeci jen poměrně mohutné DE, což se v kombinaci s openSUSE projevuje velkým využitím RAM mého počítače (512MB RAM stíhá akorát běžnou práci - Firefox, Amarok, Kopete - pokud ale zapnu i Eclipse, nebo SQLDeveloper, tak už jde do swapu. S 1GB RAM je situace lepší a počítač swapuje jen výjimečně).
Zároveň jsem si už od časů Ubuntu 6.10 zvykl na kompozitní okenní manažer, tehdy ještě Beryl, nyní Compiz Fusion. Ačkoliv vím, že se názory na "3D Desktop" různí, mně osobně přináší několik zajímavých výhod...