Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Za tu dobu, co se denně pohybuji na tomto serveru, nemůžou mi uniknout flame war kvuli distribucím. Někdo něco zmíní že na distribuci xxx mu jde to a ono tak a jiní hned reagují že jím na distru yyy a zzz to jde lépe, či jinak atd. Tak jsem se dnes zamyslel a, buď vyvolám další zbytečnou flame nebo se někdo něco dozví.
Sám používám Mandrivu2006 takže sám nemůžu srovnávat protože nemám s čím. Linux používám pár měsíců a chtěl bych vědět fakta, ne hádky. Jaký je přesně rozdíl mezi distribucema? Jediné co člověk slyší je že MDK, SuSE jsou jednoduché, Debian, Gentoo, Slackware nejsou pro BFU a o ostatních distrech se toho moc nenapíše.
Občas zde nějaký nováček položí dotaz typu jakou si zvolit distribuci ale odpovědi jsou typu: "To už se tu řešilo." "Najdi si to, už to tu bylo". A nebo někdo mu doporučí nějakou distro ale hned na to vznikne flame a chudák se z toho nic nedozví.
Tady na serveru je nějaké rozdělění ale co jsem to tak pročítal tak je dosti zastaralé. Proto se ptám, Jaký je rozdíl mezi distribucemi ve faktech? Já třeba řeknu pro mandrivu2006: jdnoduchá instalace, mnoho sw ze zdrojů který si sám řeší závislosti. Většina je v rmp a nic se nemusí kompilovat. Celkem velká podpora uživatelů. Snadná dostupnost. Převážně klikací distro (jak je to s konfiguráky nevím protože se v nich moc nehrabu)
Zkuste každý takto napsat něco o své distribuci, třeba by se to později mohlo dát dohromady a udělat z toho článek. Díky moc za notflamewar
Oprava- ještě případně jestli víte rozdíly podpory x86 a x86_64
Tiskni
Sdílej:
Gentoo [...] používá balíčkovací systém z FreeBSDMno, inspirovany porty z FreeBSD, rekneme
-- balíšky ...... my precious!!
(na P3 s 256MB RAM slušně nepoběží)
Slackware a Archlinux jsou neporovnatelně rychlejší, Slackware je ale maličko pozadu se softwarem, tady stále ještě vede Lilo. Archlinux je fajn - ale není pro mě, příliš mnoho věcí, které se musí dělat ručně. (podporují v instalaci jfs, dá se snadno dodat rfs4)
Debian je zajímavá volba, rychlý, komfortní a opravdu hodně svébytný. (žádné jfs v instalaci ani rfs4 ani xfs)
Osobně jsem se rozhodl, že teď vyzkouším Lunar. Je lepší než Archlinux, tak je to... (ačkoliv má taky svý mouchy ale je to takový komprimát, laicky řečeno z archlinuxu a gentoo - systém šitý na míru, hlavně pro servery)
Douška na závěr, rozdíl mezi ext3 a jfs je propastný. JFS je jednoznačně lepší pro velké systémy (to je když systém sám zabírá víc než 1 GB). JFS taky šetří procesor oproti RFS4 ale nedá se na něj přistupovat z Windows, na RFS4 se dá.
(na P3 s 256MB RAM slušně nepoběží)PII 400 (ne celerony s 66MHz FSB!) a 256 MB RAM je podle mě rozumné minimum - sám běžím na notebooku s celeronem 850 (100MHz FSB) s 256 MB a jediný zabržděný program je OOo2.
Debian je zajímavá volba, rychlý, komfortní a opravdu hodně svébytný. (žádné jfs v instalaci ani rfs4 ani xfs)Z vyjmenovaných FS "neumí" instalátor Debianu (od Sarge výš) pouze Reiser4.
... (v instalaci nepodporuje jfs, xfs, rfs4, default je grub) ...Co to tady povídáte, jfx xfs i reiserfs se dá také použít pro instalaci, stačí si přečíst FAQ a hned víte na čem jste. Pravda, je trochu hloupé tuto podporu zapínat kdesi při bootu z instalačního média.
na 64 bitech je zatim staveno meme aplikaciPokud pouzivas 64bitovou vetev distribuce, muze ti to bejt uplne jedno, protoze binarni balicky samozrejme jsou kompilovany pro 64bit. AFAIK vetsina binary-only aplikaci (komercni databaze,...) uvolnuje i 64bit verzi.
jinak hlavni vyhoda 64 bitu je jednodussi prace s velkou pameti ( velmi velkou) a vyssi vykon u slozitejsich vypoctu...A na amd64 treba vic registru (maly kousky pameti primo na procesoru, se kterejme se da primo pocitat a procesor nemusi cekat mnoho cylku na to, nez mu pamet posle data)...
/etc
je prehledy, nicmene GUI konfiguratory funguji bezchybne. Balickovaci system pouziva baliky RPM a na praci s nimi programy (rpm
), yum
ci apt-get
. Posledne jmenovany je v kombinaci se Synaptic nejpropracovanejsi volbou. Je citit, ze jeho tatkou je Red Hat.
Ubuntu je spickove odladena distribuce. Zalozena na jednom grafickem prostredi, se sladenymi aplikacemi, durazem na human interface guidelines, jasnou vizi, kvalitni prezentaci po hlavickou firmy Canonical a pres svoji (navzdy) nulovou cenu absenci iracionalniho strachu ze sveta IT bussinesu. Firmy jako HP ci IBM na to take rychle zareagovaly. Pekny bootsplash, velka a prijemna komunita uzivatelu, dobre repozitare, stabilni, pochopitelne pro BFU.
Jedinou nevyhodou je pro me GTK, ktere proste porad jaksi zaostava...
Mam rad KDE, jsem na nej zvykly a zavisly na dosti Qt aplikacich, takze sveho Breezy Badgera nebootuji tak casto, ale tato distribuce je pro me prikladem toho, jak by se komunity kolem linuxovych distribuci mely chovat.
/etc
je stavěný tak, aby základ zvládly "stroje", ale bylo to především přehledný pro člověka