Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Za tu dobu, co se denně pohybuji na tomto serveru, nemůžou mi uniknout flame war kvuli distribucím. Někdo něco zmíní že na distribuci xxx mu jde to a ono tak a jiní hned reagují že jím na distru yyy a zzz to jde lépe, či jinak atd. Tak jsem se dnes zamyslel a, buď vyvolám další zbytečnou flame nebo se někdo něco dozví.
Sám používám Mandrivu2006 takže sám nemůžu srovnávat protože nemám s čím. Linux používám pár měsíců a chtěl bych vědět fakta, ne hádky. Jaký je přesně rozdíl mezi distribucema? Jediné co člověk slyší je že MDK, SuSE jsou jednoduché, Debian, Gentoo, Slackware nejsou pro BFU a o ostatních distrech se toho moc nenapíše.
Občas zde nějaký nováček položí dotaz typu jakou si zvolit distribuci ale odpovědi jsou typu: "To už se tu řešilo." "Najdi si to, už to tu bylo". A nebo někdo mu doporučí nějakou distro ale hned na to vznikne flame a chudák se z toho nic nedozví.
Tady na serveru je nějaké rozdělění ale co jsem to tak pročítal tak je dosti zastaralé. Proto se ptám, Jaký je rozdíl mezi distribucemi ve faktech? Já třeba řeknu pro mandrivu2006: jdnoduchá instalace, mnoho sw ze zdrojů který si sám řeší závislosti. Většina je v rmp a nic se nemusí kompilovat. Celkem velká podpora uživatelů. Snadná dostupnost. Převážně klikací distro (jak je to s konfiguráky nevím protože se v nich moc nehrabu)
Zkuste každý takto napsat něco o své distribuci, třeba by se to později mohlo dát dohromady a udělat z toho článek. Díky moc za notflamewar
Oprava- ještě případně jestli víte rozdíly podpory x86 a x86_64
Tiskni
Sdílej:
) a "nutnost" vše dělat ručně, pár programů jsem si ručně přiinstalovával, balíčkovací systém je sada skriptů a neřeší závislosti, takže buď víš, co potřebuje co nebo Ti helfne ldd.
Teď mám Gentoo, to je systém, který se kompiluje přesně podle Tvých přání na Tvém stroji, používá balíčkovací systém z FreeBSD, má oproti Slacku strašně mooooc softu k dispozici. Dá se více přiohnout na míru, ale při "instalaci" se musí více číst, resp. následovat handbook
Gentoo [...] používá balíčkovací systém z FreeBSDMno, inspirovany porty z FreeBSD, rekneme
. Oba dva jsou pomerne dost odlisny.
-- balíšky ...... my precious!!
(na P3 s 256MB RAM slušně nepoběží)
Slackware a Archlinux jsou neporovnatelně rychlejší, Slackware je ale maličko pozadu se softwarem, tady stále ještě vede Lilo. Archlinux je fajn - ale není pro mě, příliš mnoho věcí, které se musí dělat ručně. (podporují v instalaci jfs, dá se snadno dodat rfs4)
Debian je zajímavá volba, rychlý, komfortní a opravdu hodně svébytný. (žádné jfs v instalaci ani rfs4 ani xfs)
Osobně jsem se rozhodl, že teď vyzkouším Lunar. Je lepší než Archlinux, tak je to...
(ačkoliv má taky svý mouchy ale je to takový komprimát, laicky řečeno z archlinuxu a gentoo - systém šitý na míru, hlavně pro servery)
Douška na závěr, rozdíl mezi ext3 a jfs je propastný. JFS je jednoznačně lepší pro velké systémy (to je když systém sám zabírá víc než 1 GB). JFS taky šetří procesor oproti RFS4 ale nedá se na něj přistupovat z Windows, na RFS4 se dá.
(na P3 s 256MB RAM slušně nepoběží)PII 400 (ne celerony s 66MHz FSB!) a 256 MB RAM je podle mě rozumné minimum - sám běžím na notebooku s celeronem 850 (100MHz FSB) s 256 MB a jediný zabržděný program je OOo2.
Debian je zajímavá volba, rychlý, komfortní a opravdu hodně svébytný. (žádné jfs v instalaci ani rfs4 ani xfs)Z vyjmenovaných FS "neumí" instalátor Debianu (od Sarge výš) pouze Reiser4.
Ještě dodám, že instalátor Debianu dokáže velmi rychle a přímočaře vytvořit sw RAID nebo LVM.
... (v instalaci nepodporuje jfs, xfs, rfs4, default je grub) ...Co to tady povídáte, jfx xfs i reiserfs se dá také použít pro instalaci, stačí si přečíst FAQ a hned víte na čem jste. Pravda, je trochu hloupé tuto podporu zapínat kdesi při bootu z instalačního média.
na 64 bitech je zatim staveno meme aplikaciPokud pouzivas 64bitovou vetev distribuce, muze ti to bejt uplne jedno, protoze binarni balicky samozrejme jsou kompilovany pro 64bit. AFAIK vetsina binary-only aplikaci (komercni databaze,...) uvolnuje i 64bit verzi.
jinak hlavni vyhoda 64 bitu je jednodussi prace s velkou pameti ( velmi velkou) a vyssi vykon u slozitejsich vypoctu...A na amd64 treba vic registru (maly kousky pameti primo na procesoru, se kterejme se da primo pocitat a procesor nemusi cekat mnoho cylku na to, nez mu pamet posle data)...
/etc je prehledy, nicmene GUI konfiguratory funguji bezchybne. Balickovaci system pouziva baliky RPM a na praci s nimi programy (rpm), yum ci apt-get. Posledne jmenovany je v kombinaci se Synaptic nejpropracovanejsi volbou. Je citit, ze jeho tatkou je Red Hat.
Ubuntu je spickove odladena distribuce. Zalozena na jednom grafickem prostredi, se sladenymi aplikacemi, durazem na human interface guidelines, jasnou vizi, kvalitni prezentaci po hlavickou firmy Canonical a pres svoji (navzdy) nulovou cenu absenci iracionalniho strachu ze sveta IT bussinesu. Firmy jako HP ci IBM na to take rychle zareagovaly. Pekny bootsplash, velka a prijemna komunita uzivatelu, dobre repozitare, stabilni, pochopitelne pro BFU.
Jedinou nevyhodou je pro me GTK, ktere proste porad jaksi zaostava...
Mam rad KDE, jsem na nej zvykly a zavisly na dosti Qt aplikacich, takze sveho Breezy Badgera nebootuji tak casto, ale tato distribuce je pro me prikladem toho, jak by se komunity kolem linuxovych distribuci mely chovat.
Jestli GTK zaostává to nevím, nevšiml jsem si, ale možná právě kvůli jeho volnější licenci je tu až nepřirozeně velká podpora od IT firem, hlavně HP a IBM. Spíš si ale myslím, že tu jde o zdařilý marketing firmy Canonical.
/etc je stavěný tak, aby základ zvládly "stroje", ale bylo to především přehledný pro člověka