Kdo se v tom má vyznat

29.11.2005 14:02 | Přečteno: 1735× | Začátky | poslední úprava: 29.11.2005 14:41

Za tu dobu, co se denně pohybuji na tomto serveru, nemůžou mi uniknout flame war kvuli distribucím. Někdo něco zmíní že na distribuci xxx mu jde to a ono tak a jiní hned reagují že jím na distru yyy a zzz to jde lépe, či jinak atd. Tak jsem se dnes zamyslel a, buď vyvolám další zbytečnou flame nebo se někdo něco dozví.

Sám používám Mandrivu2006 takže sám nemůžu srovnávat protože nemám s čím. Linux používám pár měsíců a chtěl bych vědět fakta, ne hádky. Jaký je přesně rozdíl mezi distribucema? Jediné co člověk slyší je že MDK, SuSE jsou jednoduché, Debian, Gentoo, Slackware nejsou pro BFU a o ostatních distrech se toho moc nenapíše.

Občas zde nějaký nováček položí dotaz typu jakou si zvolit distribuci ale odpovědi jsou typu: "To už se tu řešilo." "Najdi si to, už to tu bylo". A nebo někdo mu doporučí nějakou distro ale hned na to vznikne flame a chudák se z toho nic nedozví.

Tady na serveru je nějaké rozdělění ale co jsem to tak pročítal tak je dosti zastaralé. Proto se ptám, Jaký je rozdíl mezi distribucemi ve faktech? Já třeba řeknu pro mandrivu2006: jdnoduchá instalace, mnoho sw ze zdrojů který si sám řeší závislosti. Většina je v rmp a nic se nemusí kompilovat. Celkem velká podpora uživatelů. Snadná dostupnost. Převážně klikací distro (jak je to s konfiguráky nevím protože se v nich moc nehrabu)

Zkuste každý takto napsat něco o své distribuci, třeba by se to později mohlo dát dohromady a udělat z toho článek. Díky moc za notflamewar

Oprava- ještě případně jestli víte rozdíly podpory x86 a x86_64

       

Komentáře

[doubleZ]

Dlouho jsem používal Slackware, u něj je hlavně přehledné /etc (neříkám že jinde není ) a "nutnost" vše dělat ručně, pár programů jsem si ručně přiinstalovával, balíčkovací systém je sada skriptů a neřeší závislosti, takže buď víš, co potřebuje co nebo Ti helfne ldd.

Teď mám Gentoo, to je systém, který se kompiluje přesně podle Tvých přání na Tvém stroji, používá balíčkovací systém z FreeBSD, má oproti Slacku strašně mooooc softu k dispozici. Dá se více přiohnout na míru, ale při "instalaci" se musí více číst, resp. následovat handbook

[Jan Kundrát (jkt)]

Gentoo [...] používá balíčkovací systém z FreeBSD

Mno, inspirovany porty z FreeBSD, rekneme . Oba dva jsou pomerne dost odlisny.

[doubleZ]

Dík za upřesnění uvědomuji si rozdíl

[matej]

Arch Linux

moja charakteristika: čistá distribúcia

-- inštalátor je textový
-- dá sa lubovolne prechádzať medzi jednotlivými bodmi inštalácie (formátovanie disku, inštalovanie krenelu, inštalovanie ostatného software, inštalovanie zavádzača(Grub, Lilo), počiatočná konfigurácia,...), čo je podla mňa výhoda
-- inštalovať sa dá z CD, alebo netu. -- dá sa nainštalovať minimálne množstvo software potrebné na základný beh systému. Nainštalovaný systém potom zaberá, myslím, že iba niekolko desiatok MB.
-- výhoda minimálnej inštalácie je čistota systému - užívatel si môže presne nadefinovať, čo sa má nainštalovať a nenainštaluje sa mu kopa iného software, korý nechcel
-- najpoužívanejšie konfiguračné parametre sú prehladne uložené v jednom súbore /etc/rc.conf
-- používa binárne balíčky
-- balíšky sú optimalizované pre i686
-- má správu balíčkov - program pacman
-- balíčky sú vždy aktuálne vďaka aktualizácii z netu programom pacman
-- balíčky sú v prevažnej väčšine stabilné. Padal mi iba amaroK.

[doubleZ]

-- balíšky ...

... my precious!!

[D-Evil]

LOL

[matej]

Čo je na tom vtipného?

[miso]

Lord Of The Packages

[doubleZ]

LOL

[doubleZ]

No tak, Matěji, neurážej se, to byl jen vtípek na Tvůj překlep, že to vyznělo legračně, ne Ty

[Michal Kubeček]

Překlep? Já myslel, že to bylo záměrně.

[doubleZ]

Nevím, všude jinde má "balíčky" a na jednom místě "balíšky".

[miso]

Ja som to tiez nemyslel zle, Mato

[rastos]

Distrowatch.com - použi combobox vľavo hore.

[Michal Kubeček]

Velmi komfortní distribuce, v defaultní instalaci a konfiguraci zaměřená spíše na pracovní stanici. Podpora nového hardware velmi dobrá, většinou funguje automaticky, přehledné konfigurační nástroje pro základní úkony. Praktické vychytávky i pro pokročilejší uživatele (např. AutoYaST - automatická instalace, SCPM - profily konfigurace). Nevýhodou je, že pro serverové využití je potřeba většinu těch automaticky fungujících záležitostí (hotplug, submount, powersaved apod.) omezit nebo úplně vypnout.

[pol]

To je těžký. Já jsem používal a zatím stále ještě používám Fedoru 3 - shrnuto, s každým updatem se chová jinak. Tu něco přestane fungovat, tu něco začne. Kdybych to měl hodnotit, tak Fedora je solidní start, jednoduchá a rychlá jak jen lze od tak velké distribuce očekávat, mimoto je spíš pro gnomisty. (v instalaci nepodporuje jfs, xfs, rfs4, default je grub) Jinak Suse, je obecně komfortnější a má vyšší hardwarové nároky.

(na P3 s 256MB RAM slušně nepoběží) Slackware a Archlinux jsou neporovnatelně rychlejší, Slackware je ale maličko pozadu se softwarem, tady stále ještě vede Lilo. Archlinux je fajn - ale není pro mě, příliš mnoho věcí, které se musí dělat ručně. (podporují v instalaci jfs, dá se snadno dodat rfs4) Debian je zajímavá volba, rychlý, komfortní a opravdu hodně svébytný. (žádné jfs v instalaci ani rfs4 ani xfs) Osobně jsem se rozhodl, že teď vyzkouším Lunar. Je lepší než Archlinux, tak je to... (ačkoliv má taky svý mouchy ale je to takový komprimát, laicky řečeno z archlinuxu a gentoo - systém šitý na míru, hlavně pro servery) Douška na závěr, rozdíl mezi ext3 a jfs je propastný. JFS je jednoznačně lepší pro velké systémy (to je když systém sám zabírá víc než 1 GB). JFS taky šetří procesor oproti RFS4 ale nedá se na něj přistupovat z Windows, na RFS4 se dá.

[martink]

Debian je možné instalovat na ext3, reiserfs, xfs i jfs.

V čem je jfs lepší než ext3? Ve všech testech které jsem viděl byl nejpomalejší ze všech journalovacích filesystémů podporovaných linuxem (uznávám že byl nejméně náročný na procesor).

[David Jaša]

(na P3 s 256MB RAM slušně nepoběží)

PII 400 (ne celerony s 66MHz FSB!) a 256 MB RAM je podle mě rozumné minimum - sám běžím na notebooku s celeronem 850 (100MHz FSB) s 256 MB a jediný zabržděný program je OOo2.

Debian je zajímavá volba, rychlý, komfortní a opravdu hodně svébytný. (žádné jfs v instalaci ani rfs4 ani xfs)

Z vyjmenovaných FS "neumí" instalátor Debianu (od Sarge výš) pouze Reiser4. Ještě dodám, že instalátor Debianu dokáže velmi rychle a přímočaře vytvořit sw RAID nebo LVM.

[Pavel Stárek]

... (v instalaci nepodporuje jfs, xfs, rfs4, default je grub) ...

Co to tady povídáte, jfx xfs i reiserfs se dá také použít pro instalaci, stačí si přečíst FAQ a hned víte na čem jste. Pravda, je trochu hloupé tuto podporu zapínat kdesi při bootu z instalačního média.

[johniez]

No madnrivu mam taky, ale 2005. O mdk kazdej tvrdil jak je blbej atd., ale ja na nem jsem dlouho a jsem spokojenej. Nastavovat se da samozrejme i jinak nez pres mcc, mnohdy je to rychlejsi upravit neco v /etc/ nez cekat na spusteni mcc a pak se probirat nabidkou. Navic pokud ma clovek vic sitovek nez 1, je mcc dokonce nepouzitelny a sit mi to nikdy nenastavilo dobre, takze stejne skoncis v konzoli : ). O nastaveni shorewallu nemluve ;)

[mimi.vx]

rozdily mezi x86 a x86-64 ...
na 64 bitech je zatim staveno meme aplikaci , a mene optimalizovane veci ... nektera distra nemaji x86-64 verzi , ale x86-64 je ted uz velmi blizka budoucnost .... a za par let bude standardem...
jinak hlavni vyhoda 64 bitu je jednodussi prace s velkou pameti ( velmi velkou) a vyssi vykon u slozitejsich vypoctu...

[Jan Kundrát (jkt)]

na 64 bitech je zatim staveno meme aplikaci

Pokud pouzivas 64bitovou vetev distribuce, muze ti to bejt uplne jedno, protoze binarni balicky samozrejme jsou kompilovany pro 64bit. AFAIK vetsina binary-only aplikaci (komercni databaze,...) uvolnuje i 64bit verzi.

jinak hlavni vyhoda 64 bitu je jednodussi prace s velkou pameti ( velmi velkou) a vyssi vykon u slozitejsich vypoctu...

A na amd64 treba vic registru (maly kousky pameti primo na procesoru, se kterejme se da primo pocitat a procesor nemusi cekat mnoho cylku na to, nez mu pamet posle data)...

[JiK]

Ja bych jeste doplnil, ze pro seriozni praci a ne hrani si je rozumne mit nejakou VELKOU distribuci, rozumnej takovou, kterou pouziva hodne (co nejvic) lidi, protoze je vetsi sance, ze bude lepe odladena, lepe otestovana na ruznem HW a kdyz mate problem, pak:

Ma-li vic uzivatelu, je vetsi sance, ze v nadkritickem mnozstvi uzivatelu je nekdo, kdo ma stejne exoticky harware jako vy, pripadne stejny problem jako vy a uz ho vyresil a reseni napsal na net, takze nemusite objevovat kolo a ztracet cas i penize. Mate stejne verze knihoven, stejne defaultni nastaveni jako ostatni, kteri tutez distribuci pouzivaji a tim se snadneji reprodukuji a resi pripadne mimoradnosti, bugy, havarie a problemy.

I proto na servrech, ktere vydelavaji penize najdete nejcasteji RedHat Enterprise Linux ci Fedoru nebo Debian.

[Jan Jílek]

Ja jsem toho vyzkousel dost a dost, ale na notebook Acer nejlepsi Slackware, na PC ze zacatku jsem preferoval Mandrake az do 10.1, ale mezitim jsem koketoval s Debianem, Red Hat Fedorou, Aurixem, Archlinux, abych se nakonec dostal k BSD. Jak FreeBSD, tak NetBSD. Momentalne mam na dvou discich ctyri distra a jsem spokojenej. V kazdym je neco prima a a zkousim, pokud neco zrusim, tak mam k dispozici dalsi. No, ale to jsem neodpovedel co je nejlepsi. Vazne nevim. Pro zacatecniky asi Mandriva. BSD, Slack a jemu podobne jsou vic pro tvrde hochy.

[wake]

brutalware rulezzz

.

.

.

[Daniel Kvasnička ml.]

FC4 ma problemy se stabilitou KDE apliaci, ale jinak velmi slusne odladene distro. /etc je prehledy, nicmene GUI konfiguratory funguji bezchybne. Balickovaci system pouziva baliky RPM a na praci s nimi programy (rpm), yum ci apt-get. Posledne jmenovany je v kombinaci se Synaptic nejpropracovanejsi volbou. Je citit, ze jeho tatkou je Red Hat.

Ubuntu je spickove odladena distribuce. Zalozena na jednom grafickem prostredi, se sladenymi aplikacemi, durazem na human interface guidelines, jasnou vizi, kvalitni prezentaci po hlavickou firmy Canonical a pres svoji (navzdy) nulovou cenu absenci iracionalniho strachu ze sveta IT bussinesu. Firmy jako HP ci IBM na to take rychle zareagovaly. Pekny bootsplash, velka a prijemna komunita uzivatelu, dobre repozitare, stabilni, pochopitelne pro BFU. Jedinou nevyhodou je pro me GTK, ktere proste porad jaksi zaostava...

Mam rad KDE, jsem na nej zvykly a zavisly na dosti Qt aplikacich, takze sveho Breezy Badgera nebootuji tak casto, ale tato distribuce je pro me prikladem toho, jak by se komunity kolem linuxovych distribuci mely chovat.

[ND]

No, pro příznivce KDE je tu odnož Kubuntu, pro jiné vzniká Xubuntu (s Xfce). Ať žije nápaditost při tvorbě názvů.

Jestli GTK zaostává to nevím, nevšiml jsem si, ale možná právě kvůli jeho volnější licenci je tu až nepřirozeně velká podpora od IT firem, hlavně HP a IBM. Spíš si ale myslím, že tu jde o zdařilý marketing firmy Canonical.

[juice]

No, pro příznivce KDE je tu odnož Kubuntu, pro jiné vzniká Xubuntu (s Xfce). Ať žije nápaditost při tvorbě názvů

podľa mňa by to chcelo ešte Fubuntu - Ubuntu s Fluxboxom

[David Jaša]

Debian je svým způsobem zvláštní:

• Čistě komunitní distro s minimem placených vývojářů, ale obrovskou základnou dobrovolných - najdete tam opravdu hodně softu, ale pokud se jedná o něco minoritního, tak to nemusí být v nejnovější verzi. Není tlačen termíny, vydává verze až když jsou skutečně "stable".
• Soft je rozdělen na svobodný (repozitář main), závislý na nesvobodném (contrib) a nesvobodný (non-free)
• Velmi silný balíčkovací systém, aby se to množství softu dalo efektivně spravovat
• Snaží se programy co nejméně přizpůsobovat. Dá se tu najít "čisté" KDE apod.
• /etc je stavěný tak, aby základ zvládly "stroje", ale bylo to především přehledný pro člověka
• Relativně snadno přizpůsobitelný

Ubuntu, které používám nejčastěji:

• Postaveno na Debianu
• Rozděleno na "podporovaný" základ (main a restricted), "nepodporovaný" universe/multiverse a zbytek s licenčními problémy (backports) - třeba java apod.
• Základní sada programů je postavena kolem jednoho prostředí (GNOME, KDE, teď bude i Xfce) a velmi dobře sladěna dohromady. Je ale poznat, že do GNOME jde nejvíc úsilí
• Je znát, že za ním stojí firma - pravidelný cyklus vydávání, (snaha o) certifikace důležitého proprietárního softu, snaha protlačit distribuci na desktopy (notebooky HP, různé projekty v Jižní Africe apod.), port na AMD64, co nejjednodušší instalace, ...

[ND]

Hodně najdeš na serveru distrowatch.