Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Gentoo [...] používá balíčkovací systém z FreeBSDMno, inspirovany porty z FreeBSD, rekneme
-- balíšky ...... my precious!!
(na P3 s 256MB RAM slušně nepoběží)
Slackware a Archlinux jsou neporovnatelně rychlejší, Slackware je ale maličko pozadu se softwarem, tady stále ještě vede Lilo. Archlinux je fajn - ale není pro mě, příliš mnoho věcí, které se musí dělat ručně. (podporují v instalaci jfs, dá se snadno dodat rfs4)
Debian je zajímavá volba, rychlý, komfortní a opravdu hodně svébytný. (žádné jfs v instalaci ani rfs4 ani xfs)
Osobně jsem se rozhodl, že teď vyzkouším Lunar. Je lepší než Archlinux, tak je to... (ačkoliv má taky svý mouchy ale je to takový komprimát, laicky řečeno z archlinuxu a gentoo - systém šitý na míru, hlavně pro servery)
Douška na závěr, rozdíl mezi ext3 a jfs je propastný. JFS je jednoznačně lepší pro velké systémy (to je když systém sám zabírá víc než 1 GB). JFS taky šetří procesor oproti RFS4 ale nedá se na něj přistupovat z Windows, na RFS4 se dá.
(na P3 s 256MB RAM slušně nepoběží)PII 400 (ne celerony s 66MHz FSB!) a 256 MB RAM je podle mě rozumné minimum - sám běžím na notebooku s celeronem 850 (100MHz FSB) s 256 MB a jediný zabržděný program je OOo2.
Debian je zajímavá volba, rychlý, komfortní a opravdu hodně svébytný. (žádné jfs v instalaci ani rfs4 ani xfs)Z vyjmenovaných FS "neumí" instalátor Debianu (od Sarge výš) pouze Reiser4.
... (v instalaci nepodporuje jfs, xfs, rfs4, default je grub) ...Co to tady povídáte, jfx xfs i reiserfs se dá také použít pro instalaci, stačí si přečíst FAQ a hned víte na čem jste. Pravda, je trochu hloupé tuto podporu zapínat kdesi při bootu z instalačního média.
na 64 bitech je zatim staveno meme aplikaciPokud pouzivas 64bitovou vetev distribuce, muze ti to bejt uplne jedno, protoze binarni balicky samozrejme jsou kompilovany pro 64bit. AFAIK vetsina binary-only aplikaci (komercni databaze,...) uvolnuje i 64bit verzi.
jinak hlavni vyhoda 64 bitu je jednodussi prace s velkou pameti ( velmi velkou) a vyssi vykon u slozitejsich vypoctu...A na amd64 treba vic registru (maly kousky pameti primo na procesoru, se kterejme se da primo pocitat a procesor nemusi cekat mnoho cylku na to, nez mu pamet posle data)...
/etc
je prehledy, nicmene GUI konfiguratory funguji bezchybne. Balickovaci system pouziva baliky RPM a na praci s nimi programy (rpm
), yum
ci apt-get
. Posledne jmenovany je v kombinaci se Synaptic nejpropracovanejsi volbou. Je citit, ze jeho tatkou je Red Hat.
Ubuntu je spickove odladena distribuce. Zalozena na jednom grafickem prostredi, se sladenymi aplikacemi, durazem na human interface guidelines, jasnou vizi, kvalitni prezentaci po hlavickou firmy Canonical a pres svoji (navzdy) nulovou cenu absenci iracionalniho strachu ze sveta IT bussinesu. Firmy jako HP ci IBM na to take rychle zareagovaly. Pekny bootsplash, velka a prijemna komunita uzivatelu, dobre repozitare, stabilni, pochopitelne pro BFU.
Jedinou nevyhodou je pro me GTK, ktere proste porad jaksi zaostava...
Mam rad KDE, jsem na nej zvykly a zavisly na dosti Qt aplikacich, takze sveho Breezy Badgera nebootuji tak casto, ale tato distribuce je pro me prikladem toho, jak by se komunity kolem linuxovych distribuci mely chovat.
/etc
je stavěný tak, aby základ zvládly "stroje", ale bylo to především přehledný pro člověka
Tiskni
Sdílej: