V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Během víkendu kdosi místo definice pojmu vložil do slovníku dotaz. Záznam jsem vymazal, autorovi dotazu napsal email, ve kterém jsem mu řekl, že otázky patří do diskuzního fóra a vzápětí jsem pojem, o který se jednalo, do slovníku sám vysvětlil: zrcadlo.
Asi to bylo málo...
Tak jsem si pročítal včerejší "zprávy" na Slashdotu a zaujala mě tato: MPAA Releases Software For Parents. Píše se v ní, že MPAA (Movie Picture Association of Americe) dala k dispozici windowsovský program, který prohledá systém a nahlásí (zodpovědným rodičům, kteří nechtějí, aby se jejich děti podílely na přechovávání a sdílení nelegálních kopií hudebních a filmových nahrávek) výskyty P2P programů a nelegálních souborů.
Tedy, už tohle samo o sobě zní jako orwellovsky v realitu převedená absurdita alá Is Your Son a Computer Hacker? Ale to není všechno. Ten program se totiž ani maličko nesnaží skutečně nacházet soubory, které by - alespoň podle názvu (i když i to je praštěné) - mohly být skutečně pirátskými kopiemi. Označí totiž za nelegální úplně všechny(!) hudební soubory - podle přípon. Tedy včetně zvuků dodávaných s čistou instalací Windows. Nebo třeba empétrojku vytvořenou pomocí /dev/urandom.
Co je tohle za svět? Štípněte mě, ať se probudím.
Když jsem se včera pozdě v noci na poslední chvíli rozhodl, že v pátek vyjde recenze Mandrakelinuxu, úplně jsem zapomněl, že původně jsem měl připravený jiný článek (také recenzi - ale na liveCD ProMEPIS). A ještě ke všemu v recenzi na ProMEPIS nebyly ani zatím vložené screenshoty. Ale stalo se - zapomněl jsem a ráno se tak na hlavní stránce Abc objevily oba články. Jeden z nich bohužel nedokončený - bez obrázků.
Protože jsem hodně spěchal a nebyl čas chybu napravit vložením obrázků na svá místa, článek jsem zase vymazal. Až zpětně jsem si uvědomil, že to asi nebylo moc moudré, protože dost lidí už ho mezitím otevřelo. A jiní se možná chystali, ale najednou zmizel. Takže se omlouvám za zkrat. Článek vyjde v pondělí (a tentokrát už si pohlídám, aby bylo vše v pořádku).
Blogy začínají být pomalu připravené k ostrému nasazení. S tím přijde také zobrazování názvů posledních několika zápisů přímo na hlavní stránce AbcLinuxu. Vaše zápisy tak budou daleko více na očích.
Dnes jsme se Leošem dohadovali, co všechno by mělo být na hlavní stránce ukazováno, a jakým způsobem to prezentovat. A protože jsme se na ničem jednoznačném neshodli, předkládám vám dva návrhy k posouzení:
Také jsme uvažovali o tom, jak zobrazovat počet komentářů. Já bych preferoval spíše číslo v závorce (viz příklad se dvěma sloupečky), kdežto Leoš navrhoval vložit tento údaj do atribututitle. Vypadat by to mohlo asi jako na příkladu s jedním sloupečkem.
Kterou variantu, případně kombinaci kterých prvků, byste zvolili vy?
Navíc jsem konečně objevil konzolový mp3 přehrávač podle mého gusta. Chtěl jsem něco s ncurses rozhraním, ale malého, jednoduchého a účelného. Zkoušel jsem mp3blaster (příšerně komplikovaný, velká spousta ovládacích prvků a zkratek, nic pro mě) a ksmp3play (podivně odsekával konce písniček), až nakonec jsem narazil na playmp3list -- prostý, rychlý, miniaturní. Přesně to jsem hledal.
Kde se to v lidech bere? To neochvějné sebevědomí, autorita na rozdávání, nálada kritizovat...
Jenže když dojde na lámání chleba - tedy něco nejde podle plánu (zas tak moc často se to naštěstí nestává) - tak chvíli bezradně koukám a pak stejně nainstaluji z netu Debian. Tam totiž problémy umím řešit. Jinde jsem jako ryba na suchu. Vím, trocha pročtené dokumentace a hlavně trocha praxe by tomu pomohly, ale kde mám brát trpělivost, když s tím Debianem je to tak snadné?
Ve starém designu to bylo obzvláště špatné, protože díky tomu mizel i celý pravý sloupec. Ten už teď nemáme (díky čemuž je i více místa a k odsunutí mimo stránku dojde až při opravdu dlouhém řádku), ale přesto to působí problémy. Až doposud jsme to řešili tak, že admini procházeli diskuze a ručně výskyty rozbitého layoutu opravovali.
Na druhou stranu zápisy rozdělené se počítají jako přečtené pouze tehdy, když je někdo zobrazí celé (tj. buď je na ně přiveden odkazem, nebo klikne na "více..."
Nepoměr, který tento "dvojí metr" způsobuje, je na první pohled patrný. Jaké byste navrhovali řešení? Chtělo by to vymyslet způsob, jak nerozděleným zápisům započítávat, jen když je někdo skutečně přečte. Protože se však na ně nemusí pro přečtení klikat, je to problém.
Co mi však vrtá hlavou je symbol pro speciální tag <break>, pomocí kterého jsou zápisy rozdělovány na dvě části. Prozatím jsem použil prostě celý ten tag. Uvažoval jsem o šipce dolu a doleva (viz klávesa Enter) nebo o znaku odstavce (¶), ale nezdá se mi to moc intuitivní (nehledě na to, že to ani přesně nevystihuje funkci toho lámacího tagu). Napadá vás, jak to vylepšit? A pro které tagy ještě přidat tlačítka?
Jo, ty lámy... nebo ti lámové? ;-) To je taky hezky znárodněné cizí slovo. Kdo by si kdy pomyslel, že z "lame(r)" vznikne láma... Mě by to tedy nenapadlo. Ale co už by mě vůbec nenapadlo, to je ta oblíbenost při titulování sebe sama.
onmouseover a onmouseout u každého řádku tabulky, dost to nafukovalo velikost kódu. Bohužel to teď ale nefunguje v MS IE. Explorer prostě odmítá akceptovat parametr :hover u čehokoliv jiného než kotev (tag <a ...>). Ale co, shodli jsme s Leošem, že když to neovlivňuje základní funkčnost, nemá cenu se kvůli IE tolik omezovat. V základním zobrazení (15 diskuzí na hlavní straně) se ušetřily téměř 2 kilobajty.
Řešení bylo nakonec velmi prosté. Při zapnutém AA mám totiž knihovnu freetype zkompilovanou _bez_ bytecode interpreteru. AA fonty tak nejsou ošklivě hubené a špatně čitelné. Avšak pro pěkné zobrazování non-AA fontů je nutné bytecode interpreter naopak zapnout. Stačilo tedy knihovnu přeinstalovat verzí zkompilovanou s podporou BI a už je vše v pořádku.
Tahle peripetie mi připomněla, že jsem chtěl napsat článek o nastavování fontů v Linuxu. Sice už tu máme trojdílný seriál o konfiguraci Mozilly s TTF fonty, ale podrobnější pohled by se hodil. Až bude čas, tak z toho udělám další díl Vlastova seriálu Na co se často ptáme.Budu se je muset pokusit přeložit co nejdříve, abychom na Abc nezůstali příliš pozadu, ale zároveň bych potřeboval nějak zařídit rozumné rozvrstvení mezi ostatní články. Kdybych to vydal všechno naráz, nevyšlo by tento týden už nic jiného než Jaderné noviny.